Zemědělci na jižní Moravě už zmenšují pole, dělají dělicí pásy

Zemědělci na jižní Moravě se již připravují na to, že od začátku příštího roku musejí být pole v erozně ohrožených oblastech velká maximálně 30 hektarů. / Ilustrační foto

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Ekodomov

Podle ředitele podniku Pooslaví Nová Ves Lukáše Jurečky přinese rozdělení půdních bloků na menší pole bohatší osevní postupy a větší množství plodin. "Někde se jen točila řepka a kukuřice. Také černá zvěř se nebude cítit v menších blocích tak dobře," uvedl Jurečka.

Zemědělci mají možnost buď pěstovat na půdním bloku víc plodin nebo mohou bloky se stejnou plodinou rozdělit přes 20 metrů širokými pásy. Tam se chystají sít například vojtěšku, hrách či ozimé žito na siláž. "Nám dává také smysl například rozdělit pozemek veliký 47 hektarů ne na dva, ale na více o rozloze zhruba devíti hektarů," řekl Jurečka.

Větší rozrůzněnost krajiny má pomoct i proti erozi, což je jedna z hlavních příčin opatření, které zavedlo ministerstvo zemědělství. Zemědělci jsou však opatrní k tomuto přínosu. "V rovině si myslím, že to takový dopad mít nebude, a na svahu, když přijde velká voda, tak pomůže jen zatravnění. Ale uvidíme, jak to nakonec bude v krajině působit," řekl předseda Agrospolu Knínice Ladislav Menšík.

Pro Zemědělské družstvo Olbramkostel znamená nařízení, že musí změnit hospodaření na 56 procentech ploch. Od příštího roku sice nařízení platí pro erozně ohrožené oblasti, později se bude vztahovat na všechny pozemky. "U nás na rovinách si myslím, že to tak pozitivní dopad mít nebude. Myslím, že v našem případě je lepší než zmenšení bloků vznik větrolamů," řekl předseda družstva Zdeněk Rechtik.

Všichni oslovení říkají, že náklady na obdělávání budou větší kvůli většímu množství výjezdů na pole, náročnější bude administrativa. Jurečka také zmínil, že nejde o jednotnou povinnost v Evropské unii, takže proti jiným státům jsou čeští zemědělci znevýhodnění v případě, že stát nebude zvýšené náklady kompenzovat.

Podle bioklimatologa Miroslava Trnky, který se podílí na projektu InterSucho pomáhající zemědělcům, jde zatím o nejjednodušší pozitivní zásah, který stát mohl udělat. Důležitější je, aby svah s jednou plodinou nebyl delší než 200 metrů, protože pak bude eroze stále stejná. "Nicméně krajina bude rozmanitější a pomůže jí to. Představoval bych si však ještě větší komplex opatření," řekl Trnka. Ta by zajistila přírodě bližší a šetrnější hospodaření.