Podle svazu je v ČR kvůli suchu málo sena. Jeho nedostatek v ČR nehrozí, reagovalo ministerstvo
Zemědělci ještě zásoby sena podle svazu mají, pokud jim ale dojdou, budou muset dokupovat i na zahraničním trhu. "Seno je zatím možné sehnat na českém trhu, ale jeho ceny jsou vysoké a dostupnost omezená. Kvůli nedostatku na domácím trhu je však pravděpodobné, že farmáři budou muset seno nakupovat i ze zahraničí, zejména z Německa nebo Rakouska, kde jsou však ceny ještě vyšší," uvedl svaz.
Travních porostů podle zemědělců letos už více nebude. "První seč byla nadprůměrná, kvalita místy horší, vzhledem k vydatným a častým dešťům nestačili někteří dobře usušit. S druhou sečí se zatím nepočítá, tráva vlivem dlouhodobého sucha a vysokých teplot zaschla," řekla za svaz Martina Boková.
Ředitel pro strategii Verdi fondu farem Tomáš Trávníček očekává opačný vývoj v produkci sena, pícnin se podle něj sklidí dostatek. Zároveň ale doplnil, že pokud budou přetrvávat vysoké teploty, negativně to ovlivní výživové hodnoty sena.
"Přestože pastviny mohou nabídnout dočasné řešení, nejsou plnohodnotnou náhradou sena, což může vést k problémům s výživou a snížením produkce. Během krize mohou být zemědělci nuceni přistoupit k nouzovým opatřením, včetně snižování počtu zvířat," doplnil svaz.
Agrární komora vyhodnotila první letošní senoseč jako průměrnou, stejně jako cenu za balík sena. "Zaznamenali jsme však značné rozdíly i v rámci okresů, na kvalitu sena má velký vliv stav vody v půdě," uvedla její mluvčí Barbora Pánková.
"Deštivý a studený květen zemědělcům výrazně pomohl a kondice trvalých travních porostů a pícnin byla dobrá a ani současné údaje prozatím nenaznačují celoplošné zásadní ohrožení produkce," uvedlo tiskové oddělení MZe. Úřad nicméně přiznal, že lokálně může být druhá nebo třetí senoseč v ČR nižší. "Ale tato situace se nevymyká jiným rokům a s tím zemědělci při svém podnikání musejí počítat," doplnil.
Podle ČSÚ dosáhla loni plocha pícnin na orné půdě 464 595 hektarů a výnos činil 9,3 tuny na hektar, meziročně se výnos snížil o šest procent. Sklizeň pícnin postupně klesá od roku 2020. Svaz očekává, že trend bude pokračovat i v letošním roce, především kvůli suchu. Trávníček tvrdí, že snižování souvisí s poklesem živočišné výroby, shodne se na tom i s Pánkovou.
Například počet skotu podle dat Českomoravské společnosti chovatelů letos v červnu klesl oproti minulému roku z 1,47 milionu na 1,45 milionu. Meziročně méně je také ovcí nebo koz, více bylo letos v květnu naopak prasat, a to zhruba o 50.000.
reklama
Dále čtěte |
Online diskuse
Všechny komentáře (19)
Karel Zvářal
17.8.2024 20:51Anyr
17.8.2024 22:52To, co jsme letos sušili jako první sena, byla už normální stařina. Přerostlé až hanba. :D Fakt nebylo kdy sušit, pršelo minimálně obden a sklízelo se to suché tak tak, protože už se zase hnal déšť.
Otava... taky fakt. Moc s ní tady nepočítám. I díky tomu - ale nejen díky tomu - jak pozdě jsme letos se seny začali.
Slavomil Vinkler
18.8.2024 08:13Emil Bernardy
18.8.2024 09:12Břetislav Machaček
18.8.2024 11:45 Reaguje na Emil Bernardyz jílku v celoplastových svinutých balících. Ani po roce si je
vlastník neodvezl a na moji radu se majitele kamarád zeptal, zda
si může pár balíků přivlastnit. Majitel mu je daroval a ještě mu
při úklidu zbytku balíků ty balíky uložil nakládačem do lesa.
Kamarád pak koupil sadbu hlívy, do balíků ji naočkoval a díry
zase zalepil. Po prorostení mycelinem nadělal v obalech díry
a do práce nosil kamarádům tašky hlívy. Za dva roky zbyla v
obalech doslova rašelina a tu zase daroval mi za dobrou radu
co s balíky. Letos už má zase slíbených pět balíků, neboť
alespoň u nás mají "sena" mizerné kvality dostatek. Naopak pro
koně tu jeden známý marně shání kvalitní seno a tvrdí, že ten
blivajz by jim nikdy nedal. Kupuje vždy pouze vzorek a po
zkrmení kupuje teprve zbytek. On totiž koně skutečně miluje
a krmivo jim dává pouze to nejkvalitnější.
Jakub Graňák
19.8.2024 07:45 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
19.8.2024 11:25 Reaguje na Jakub Graňákbalíky dvojí a víte proč? Údajně porucha svinovače
a jiný způsob balení. Po čase zjistili, že se tím
nedá krmit a tak to nechali ležet na okraji. Ze
spodu byly balících vykousány díry od myší a uvnitř
hnízda myší. To, že jsem použil slovo seno přece neznamená, že nevím, že zaplastováním se dělá senáž,
ale ta by měla mít jinou kvalitu, aby ji nenechali
přírodě napospas. Prostě se to nehodilo na krmení
a ani nastýlání. Ale fajn. Po dlouhé době jste si
zase kopnul a dušička se tetelí blahem.
Jakub Graňák
19.8.2024 14:31 Reaguje na Břetislav MachačekEmil Bernardy
20.8.2024 06:24 Reaguje na Jakub GraňákHorší styl,než pouhá nezdvořilost.
Jakub Graňák
20.8.2024 07:11 Reaguje na Emil BernardyMy jsme dodávali seno do hřebčína ve Světlé hoře, zatímco výše zmíněný zahříval židli na celnici... tak kdo tomu rozumí líp?
Znáte rčení: "jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá"? - tak vězte, že jste svědkem toho, jak se machačkovi z lesa ozývá... Příteli
Břetislav Machaček
20.8.2024 11:14 Reaguje na Jakub Graňákvás za házení balíků slámy do meliorací, ale to je konstatování,
že vás nic neopravňuje poškozovat
cizí majetek. To udělá pouze lump.
Čímpak vás urážím, na rozdíl od vás mne nazývat jako nyní diletantem a příjmení uvádět malým písmenem, což je neúcta k člověku jako takovému.
A že jsem kritizoval "zlatokopy", kteří obsadili majetky Sudeťáků a hrají si na místní a spravedlivé, tak za tím si stojím.
Mí příbuzní osídlili pohraničí taky,
ale žili po nějakou dobu s Němci
společně a dodnes se rodiny stýkají
na rozdíl od těch, kteří si lehli do
jejich peřin a vyhnali je v zimě
bydlet do chléva. Mí příbuzní tam
nijak nezbohatli a nedostali k domu
desítky hektarů, kterými dnes druzí disponují. Ti byli těmi "zlatokopy",
kteří využili situace a stali se
ze dne na den místní honorací, za
kterou se považují dodnes.
Jakub Graňák
20.8.2024 15:13 Reaguje na Břetislav MachačekO tom, kolikrát už jsem vás přistihl při lži se nebudu rozšiřovat - z toho pramení ta neúcta- těžko si vážit notorického lháře
Jakub Graňák
20.8.2024 16:51 Reaguje na Břetislav MachačekVy jste rozporoval i fakt že bolševici odvodňovali podhorské a horské oblasti (s pseudoargumentem: "proč by to dělali?" - přesně proto, proč je vy hájíte - protože poměřujete svět skrz vlastní nenažraný bachor) - přesně o to jde v "casus balík". Tak doufám, že jste si pořádně přečetl článek o rekultivaci bolševikama vysušených horských pramenišť na šumavě, co tu onehdá byl, nedouku...
Břetislav Machaček
21.8.2024 09:27 Reaguje na Jakub Graňákdávno před bolševikem, který v
tom jen pokračoval a daleko více při tom osídlení, které tam bylo. Pro chudé lidi byl si
mokřad často jedinou finančně
dostupnou půdou, kterou si oni
mohli dovolit. V mém okolí tomu bylo taky tak, když hraběcí
pozemky kupovali mí předci na
stavbu domu, pole, louku atd.
Ty vysušili meliorací a byla
to jediná možnost, jak se tam
dostat k pozemkům. Dnes je
lehké to těm lidem vytýkat,
když na hektaru díky chemii,
technice a šlechtění vyroste 3x více, ale tehdy šlo výnosy
navýšit pouze větší výměrou
pozemku na úkor těch mokřadů
a vyklučených lesů. Prostě to
jinak neuměli a pokud nechtěli
hladovět, tak to tak dělali.
Pokud vám nedochází, proč se ty
mokřady vysušovaly , tak nevím
co jste studoval. Copak vás to
neučili, že s nárůstem obyvatel
bylo nutno navyšovat výměru orné půdy, luk a pastvin? To
byl důvod vysušování mokřadů
i po válce, kdy byly potraviny
na příděl a bylo nutno lidi
nakrmit a obléci. Proto byly
dobré i kyselé louky vytvořené
z mokřadů na kterých se pásly
ovce na vlnu a krávy na kůži
na boty. Oni to nedělali za
účelem ničit přírodu, ale za
účelem nasytit a obléci národ.
To je dnes minulostí a tak si
může společnost dovolit zase
leccos znovu zamokřit, ale to
mělo být s rozumem. Jinak já
osobně pochybuji, že vlastník souhlasil s tím balíkem slámy jak píšete, protože cena půdy pole a mokřadu je nebe a dudy.
Leda, že mu na penězích vůbec
nezáleží, protože ho živí něco
jiného a nebo lehce nabyl, tak
taky lehce pozbyl. Každopádně
já zahradu a dům nebudu vracet
přírodě jako bažinu a většina lidí vlastnících pole nebudou
souhlasit z jeho znehodnocením na mokřad pro případný prodej.
Jó a taky si všimněte, že vás
na rozdíl od vás neurážím ani
nyní. Styďte se!
Jakub Graňák
21.8.2024 18:38 Reaguje na Břetislav MachačekSvoje předky si nabouchejte do špic, neustále celé roky opakuju, že mi jde o vysoušení podhorských a horských oblastí. Už jenom to, že neustále v souvslosti s podhorskými a horskými oblastmi mluvíte o "melioracích", když nešlo o nic jiného něž vysoušení, opět ukazuje, že nemáte nejmenší tušení, co ten termín znamená. Z kopce dolů totiž meliorace nefunguje - tou trubkou voda do kopce nenateče - to ví už děti prvního stupně ZŠ - tak neračte zpochybňovat moje vzdělání, když sám neznáte elementární přírodní zákony. Výše zmíněné odvodňování, jak u nás nebo na Šumavě bylo realizováno v 70 a 80 letech - to už jsme tu měli přece rozvinutý socialistický blahobyt, nebo snad ne?
Vlastník byl přímo u toho, protože na tom nebi a dudách poku..vil několikrát pluh a nevěděl co s tím, tak má plochu aspoň na GAEC, mimochodem jen asi tři čtyři roky na to byl celý ten mokřad zahrnut do asi šestikilometrového biokoridoru z důvodu nerentability polního hospodaření a byl rozšířen na cca 30 ha - tentkrát už s úředním posvěcením.
Urážel jste a stále urážíte mně celé roky i teď, když už vám musím po milionté vysvětlovat to samé... aneb, jak se do lesa volá, tak se z lesa ozývá, neboli... sklízíte, co jste zasel
Břetislav Machaček
20.8.2024 10:54 Reaguje na Jakub Graňákdo plastu a to pak nebylo ke zkrmení? Já pouze
popisuji, co se tam stalo a jak ten blivajz
kamarád použil. Myslíte si, že nevím jak se
dělá senáž, či siláž a jaká má být vlhkost
a zralost vstupních pícnin? Víte já se o to zajímám a ptám odborníků, když to nevím.
Nechápu, proč máte snahu někoho špinit, že to
neví, když profesně dělal něco jiného. Víte
kolik amatérů v různých oborech toho ví více
než "odborníci", kteří zamrzli po promoci
a nehodlají se učit něco nového? U vás je
to pouze posedlost moji osobou, která vám
naznačila to, co nechcete, aby bylo známo.
Už jsem vám opakovaně řekl, že já klepy
nešířím, ale pouze upozorňuji, že mohou
leckoho dohnat. Opakuji, že budu mlčet i
když mne budete provokovat sebevíc.
Břetislav Machaček
18.8.2024 11:31dnes skutečné seno vídávám pouze u nás malochovatelů. To voní jako čaj
z bylinek , je světlounko zelené a při zkrmování se po něm jen zapráší. Doba, kdy se seno při sušení opakovaně obracelo a uklízelo do sušáků před deštěm je iluzí. No a samozřejmě je rozdíl mezi senem z louky a senem z
pícnin jako jetel a vojtěška. Každopádně když vidím ty žlutohnědé zatuchlé balíky ze suchého jílku, tak to za hodnotné seno nepovažuji. Sklizeň sena
je loterie, kdy opravdu záleží na počasí, ale od toho je někdo hospodář,
aby našel ke sklizni správný čas. Problémem jsou velké výměry na málo
lidí a techniky, kdy se prostě správný termín nedá dodržet. Méně někdy
znamená hlavně kvalitu, kterou nedoženete množstvím nekvality. Krmit
balastní hmotou je pouhé zatěžování zvířat při trávení potravy mizerné
nutriční hodnoty krmiva.
Anyr
18.8.2024 18:04 Reaguje na Břetislav MachačekHezké, šedomodrozelené seno, krásně vonící a plné bylin, to je prostě krása a nádhera. :) Jak píšeš - takové seno se musí kopit, obracet, starat se o tu "výrobu". Je to pracné. Ovšem ale krásná a voňavá práce, když tedy není zrovna 35°C ve stínu. :D
Obecně jsem odkoukal, že čím víc je seno žluté, tím je horší.
A to, jak o něj pečují někteří hospodáři, jak jim hnije, jak ho nedbale skladují... chudáci zvířata. :/
pavel peregrin
19.8.2024 18:59Neříkám, zda je to správné či nikoliv, ale je to fakt.