Změny klimatu podle šéfa OSN podněcují konflikty a terorismus

Příkladem může být i pánev Čadského jezera, kde se radikální islamistické skupině Boko Haram daří nabírat nově členy, zejména z místních společenství frustrovaných nedostatkem ekonomických příležitostí a přístupu k základním zdrojům.

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Sentinel Hub / Flickr.com

Guterres na čtvrtečním zasedání Rady bezpečnosti věnovaném souvislostem mezi změnou klimatu, konflikty a terorismem řekl, že pokud změny klimatu brání vládním institucím poskytovat občanům služby, vyvolává to pocity křivdy a nedůvěru vůči úřadům. Podle něj je situace, kdy lidé přicházejí o zdroje obživy, živnou půdou pro terorismus.

Uvedl to na příkladu pánve Čadského jezera, kde se radikální islamistické skupině Boko Haram daří nabírat nově členy, zejména z místních společenství frustrovaných nedostatkem ekonomických příležitostí a přístupu k základním zdrojům.

"Ve středním Mali teroristické skupiny využívají rostoucího napětí mezi pastevci a zemědělci k náboru nových členů z řad pasteveckých komunit, které se často cítí vyloučené a stigmatizované," uvedl generální tajemník.

V Iráku a Sýrii radikálové z teroristické organizace Islámský stát "využívali nedostatku vody a převzali kontrolu nad vodní infrastrukturou, aby lidem vnutili svou vůli", zatímco v Somálsku byla výroba dřevěného uhlí zdrojem příjmů extremistické skupiny Šabáb.

Guterres dále uvedl, že "dopady klimatu zhoršují konflikty a prohlubují nestabilitu", a dodal, že mírové nebo jiné mise OSN se nacházejí v osmi z patnácti zemí, které jsou rizikům klimatických změn vystaveny nejvíce.

Vyzval proto ke zvýšení investic v rozvojových zemích s cílem pomoci jim přizpůsobit se dopadům změn klimatu. Rozvinuté země podle něj musí dodržet svůj slib a vyčlenit na tyto účely nejméně 100 miliard dolarů (2,25 bilionu korun) ročně, přičemž tyto náklady by měly do roku 2030 dosáhnout až 300 miliard dolarů (6,75 bilionu korun) ročně.

Irská velvyslankyně Geraldine Byrneová Nasonová na zasedání uvedla, že Rada bezpečnosti má povinnost "přerušit tento začarovaný a sebeposilující kruh" a vyzvala k podpoře toho, co nazvala "kritickou rezolucí". "Musíme začlenit bezpečnostní rizika související s klimatem do našeho úsilí o řešení, prevenci a zprostředkování konfliktů," uvedla. "Pomůže to udržet na mezinárodní scéně mír a bezpečnost," dodala.

Ruský velvyslanec Vasilij Něbenzja, jehož země má v Radě bezpečnosti právo veta, však prohlásil, že "pro nás není souvislost mezi terorismem a změnou klimatu zřejmá". Podle něj by se na této otázce mělo případně pracovat v jiných orgánech OSN. Rada bezpečnosti by se podle něj měla zaměřit na "překonávání potenciálních a budoucích konfliktů".