Způsob hospodaření ve Ždánickém lese na jihu Moravy bude šetrnější
23.7.2024 14:39 | ŽDÁNICE
(ČTK)
Ždánický les je na jihovýchod od Brna na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Sousedí například s Litenčickou pahorkatinou či Kyjovskou pahorkatinou.
Foto | MartinVeselka / Wikimeda Commons
Ekologové a aktivisté dříve způsob hospodaření v lesích kritizovali. Podle nich Lesy ČR v lokalitě postupovaly nešetrně a kácení bylo intenzivní. Představitelé Lesů ČR i ministerstva zemědělství tvrzení odmítali. Také dnes ministr Výborný uvedl, že dosavadní obhospodařování Ždánického lesa bylo podle odborníků z Lesů ČR i Agentury ochrany přírody a krajiny v souladu se zákonnými povinnostmi. "Nicméně do budoucna chceme využít inovativnější postupy pro uchování a podporu druhové pestrosti a posílení funkcí lesa jako významného krajinného prvku a ekologického systému důležitého nejenom pro tento region," uvedl Výborný.
Členka petičního výboru iniciativy Živý les pro živý region Zuzana Veverková podpis memoranda přivítala. "Jsme velmi spokojení s tím, co se tady podařilo během velmi krátké doby, tedy za rok a čtvrt, zajistit. To memorandum vnímáme jako výhru pro náš region, pro naši přírodu. Chtěli jsme, aby ten les měl možnost být více chráněný a aby v něm byly aplikovány šetrnější způsoby hospodaření, a přesně tyto věci jsou obsahem memoranda," řekla ČTK Veverková. Doplnila, že petici proti předchozímu způsobu hospodaření v lese podepsalo asi 3000 lidí.
Memorandum o zlepšení péče a ochrany Ždánického lesa přivítala i ekologická organizace Greenpeace ČR. "Je třeba ocenit snahu obou ministrů o zlepšení ochrany Ždánického lesa. Nicméně se jedná jen o jeden les a staré cenné porosty je třeba chránit v celém Česku a je to i jedna z mála možností jak naplnit cíle 10 procent striktní ochrany území, ke kterému jsme se zavázali na globální i evropské úrovni," uvedl koordinátor kampaně Zachraňme přírodu Jan Freidinger.
Ždánický les je na jihovýchod od Brna na pomezí Hodonínska a Vyškovska. Sousedí například s Litenčickou pahorkatinou či Kyjovskou pahorkatinou. Nejvyšším bodem je vrch U Slepice.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Nestátní lesníci chtějí víc peněz na hospodaření, než navrhuje státní rozpočet
Lesy ČR kácely v Krušnohoří staré stromy ilegálně, uvedla Greenpeace
Jak podpořit úspěšný růst semenáčků jedle bělokoréOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
SV
Slavomil Vinkler
23.7.2024 18:46"a je to i jedna z mála možností jak naplnit cíle 10 procent striktní ochrany území,"
Je-li onou striktní ochranou myšleno nicnedělání=bezzásahovost, je to stejně špatně jako holoseče a může to vyjít i nastejno= plošná ztráta starého lesa.
Odpovědět
Je-li onou striktní ochranou myšleno nicnedělání=bezzásahovost, je to stejně špatně jako holoseče a může to vyjít i nastejno= plošná ztráta starého lesa.
JŘ
Jaroslav Řezáč
23.7.2024 20:56 Reaguje na Slavomil Vinklernevím, zda to nemáte trochu popletené, tím, že strom stářím zetlí se živiny, které čerpal z půdy a z toho místa výskytu se vrátí zase do půdy. To, že na tom zetlelém dřevě profitují další organismy a živočichové asi nevíte.
Považovat tento fakt, že strom dokončí životní cyklus na místě, kde rostl považovat za ztrátu je dost mimo.
Bezzásahovost je v zásadě možnost přírody, aby se vyvíjela podle vlastních přirozených zásad a podpořila se diverzita a možná endemická společenství, která by jinak na místě nebyla možná či druhů, který profitují právě ze starých a rozpadajiících se stromů.
Odpovědět
Považovat tento fakt, že strom dokončí životní cyklus na místě, kde rostl považovat za ztrátu je dost mimo.
Bezzásahovost je v zásadě možnost přírody, aby se vyvíjela podle vlastních přirozených zásad a podpořila se diverzita a možná endemická společenství, která by jinak na místě nebyla možná či druhů, který profitují právě ze starých a rozpadajiících se stromů.
Pe
Petr
23.7.2024 21:03 Reaguje na Jaroslav ŘezáčPro mnoho lidí je prostě naprosto nepředstavitelné, že by se příroda mohla vyvíjet samovolně, a dokonce prosperovat. Považují to za cosi nepřirozeného. Krásný paradox.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
24.7.2024 11:10 Reaguje na PetrAle někdy by se mohla příroda sama vyvíjet zcela nežádoucím způsobem, který by se ani vám nelíbil...
Pokud byl někde divoký les, který se začal obhospodařovat, neznamená to, že když ho nyní ponecháte samovývoji, že z něj zase vznikne ten původní divoký les. To spíš nee.
Odpovědět
Pokud byl někde divoký les, který se začal obhospodařovat, neznamená to, že když ho nyní ponecháte samovývoji, že z něj zase vznikne ten původní divoký les. To spíš nee.
Pe
Petr
25.7.2024 16:02 Reaguje na Jiří SvobodaNežádoucím způsobem? Můžete prosím uvést co je v přírodě nežádnoucí způsob?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2024 19:42 Reaguje na PetrJak uvádím. Příroda provedla s úspěchem samovolně nejméně 5krát masové(95%) vymírání a s "úspěchem prosperovala". To není paradox, ale skutečnost. Nicméně to se vám líbí?
Odpovědět
Pe
Petr
25.7.2024 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerVždyť nevíte co bylo příčinou. A prosím, váš názor, že se vše musí jen líbit, mi nevnucujte. Příroda je zcela svébytný systém, tak ať si prostě existuje.
Odpovědět
MK
JS
Jiří Svoboda
24.7.2024 11:00 Reaguje na Majka KletečkováAle vždyť jste sama v diskusi se mnou připustila, že bezzázahovost je třeba brát s rozmyslem.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
24.7.2024 13:22 Reaguje na Jiří SvobodaNemám pocit, že pan Jaroslav Řezáč fandí tomu, aby byla VE VĚTŠINĚ našich lesů resp. krajiny uplatňována bezzásahovost. Bezzásahovost resp. mírné usměrňování přírodního vývoje v našich lesích je aplikováno dle mého názoru jen na velmi malé ploše. Přeji si, aby ostrůvků ponechaných přírodnímu vývoji bylo více než dosud. A hlavně aby bylo ponecháno v krajině na vhodných místech více starých a rozpadajících se stromů.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
24.7.2024 19:37 Reaguje na Majka KletečkováBezzásahovost může být uplatňována například v boreálním pralese Sibiře nebo Kanady, kde když vyhoří nebo sežere brouk 10 tisíc km2, tak je to plošně zanedbatelné, je to dokonce prospěšné, neboť vznikne disturbance, nový les. Zůstanou obrovské plochy nedotčeného starého lesa. Ale u nás sežral kůrovec skoro všechen chráněný starý les na Šumavě, takže máme po něm (asi ty cedule NPR nečet). Totéž může být se starými stromy ve Ždánickém lese.
A bezzásahovost u požárů taky, nehasit u nás a nechat vyhořet velké plochy lesa je naprosto nevhodné. Na velých plochách vzniká uniformní porost.
Optimální zásahovost v cenných územích má udržet les takový jaký z hlediska biodiverzity historickým vývojem vznikl a jaký potřebujeme udržet. Tedy zásahy s rozmyslem.
Odpovědět
A bezzásahovost u požárů taky, nehasit u nás a nechat vyhořet velké plochy lesa je naprosto nevhodné. Na velých plochách vzniká uniformní porost.
Optimální zásahovost v cenných územích má udržet les takový jaký z hlediska biodiverzity historickým vývojem vznikl a jaký potřebujeme udržet. Tedy zásahy s rozmyslem.
JŠ
Jan Škrdla
24.7.2024 23:14 Reaguje na Slavomil VinklerKlidně i podmínkách střední Evropy v menším rozsahu. Např. Boubínský prales nebo Salajka jsou podle mě v pořádku.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
25.7.2024 17:48 Reaguje na Jan ŠkrdlaJakýpak je Boubín prales? Je to jen
oplocený park bez zvířat, která jsou
normální součástí přírody. Totéž
je oplocenka s mladou výsadbou, o
kterou se přestanu starat já i zvěř.
Odpovědět
oplocený park bez zvířat, která jsou
normální součástí přírody. Totéž
je oplocenka s mladou výsadbou, o
kterou se přestanu starat já i zvěř.
JŠ
Jan Škrdla
25.7.2024 21:41 Reaguje na Břetislav MachačekPane Macháček, zase perlíte.
Ptáci, drobní obratlovci a hmyz jsou podle vás co.
Jinak než začnete něco psát, tak si prvně zjistěte potřebné informace, např. o historii Boubína.
Odpovědět
Ptáci, drobní obratlovci a hmyz jsou podle vás co.
Jinak než začnete něco psát, tak si prvně zjistěte potřebné informace, např. o historii Boubína.
BM
Břetislav Machaček
27.7.2024 10:56 Reaguje na Jan ŠkrdlaTo je prostě oplocený park bez
vysoké, černé a lidí. Ten se
bude vyvíjet zcela jinak, než
okolní les zatížený okusem,
spásáním, rytím černé atd.
To má k přirozeným jevům v
pralesích sakra daleko. To
Mionší je něco jiného, kde
názorně vidíte které dřeviny
chutnají zvěři více, než jiné
a jak se postupně mění skladba
dřevin. Jak vítězí to, či ono
a proč. Být to za plotem, tak
je výsledek zkreslen o ty vlivy
které popisuji. To je pořád
ještě bezzasahový prales, když
ho před těmi vlivy chráním plotem? Ne, to je paskvil,
který se nemá nazývat prales.
Odpovědět
vysoké, černé a lidí. Ten se
bude vyvíjet zcela jinak, než
okolní les zatížený okusem,
spásáním, rytím černé atd.
To má k přirozeným jevům v
pralesích sakra daleko. To
Mionší je něco jiného, kde
názorně vidíte které dřeviny
chutnají zvěři více, než jiné
a jak se postupně mění skladba
dřevin. Jak vítězí to, či ono
a proč. Být to za plotem, tak
je výsledek zkreslen o ty vlivy
které popisuji. To je pořád
ještě bezzasahový prales, když
ho před těmi vlivy chráním plotem? Ne, to je paskvil,
který se nemá nazývat prales.
SV
Slavomil Vinkler
28.7.2024 08:28 Reaguje na Břetislav MachačekHádáte se zbytečně, brouk zasáhl za vás.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.7.2024 15:21 Reaguje na Majka KletečkováJenomže ten bezzásahový ostrůvek interaguje s okolím, kde se zasahuje, a tudíž bezzásahový také není.
Ano, klidně nechme nekvalitní dřevo (všelijak křivé či nahnilé palivové dříví) v lesích, to svou eko-funkci jistě dobře splní. Jenže to jde proti "ekologickému" topení dřevem.
Odpovědět
Ano, klidně nechme nekvalitní dřevo (všelijak křivé či nahnilé palivové dříví) v lesích, to svou eko-funkci jistě dobře splní. Jenže to jde proti "ekologickému" topení dřevem.
JS
Jiří Svoboda
24.7.2024 11:04 Reaguje na Jaroslav ŘezáčTo ovšem neznamená, že takto musí skončit 100 % stromů. Vy prostě zastáváte přístup od pankejtu k pankejtu.
Co když tam začnou dominovat invazivní druhy?
Odpovědět
Co když tam začnou dominovat invazivní druhy?
JŠ
Jan Škrdla
24.7.2024 23:12 Reaguje na Jiří SvobodaNe každá plocha se hodí pro bezzásahový režim, zvláště pokud se na ní vyskytuje větší množství invazivních druhů.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
25.7.2024 15:24 Reaguje na Jan ŠkrdlaBezzásahový režim je zřejmě jen nějaký nerealizovatelný ideál omezený v čase, prostoru i intenzitě.
Odpovědět
JŠ
Jan Škrdla
25.7.2024 21:49 Reaguje na Jiří SvobodaNa druhou stranu jsou plochy přírodě blízké, tak nějak se blížící požadovanému stavu, utvářené přírodními procesy, které je možné bez zásahu ponechat.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
28.7.2024 08:33 Reaguje na Jan ŠkrdlaCo požaduje příroda? Jak se to zjišťuje? Kdo to ví, odpoví, odpovími na otázku...
To je totiž klíčová otázka. A nejjednodušší ale špatná odpověď je nezasahovat. Ale tím, že tady nejsou přírodní poměry jako by byly bez lidí, ale s velkou zvěří, co je to nezasahovat? V Africe, například bez velké zvěře zarůstají savany.
Odpovědět
To je totiž klíčová otázka. A nejjednodušší ale špatná odpověď je nezasahovat. Ale tím, že tady nejsou přírodní poměry jako by byly bez lidí, ale s velkou zvěří, co je to nezasahovat? V Africe, například bez velké zvěře zarůstají savany.
BM
Břetislav Machaček
25.7.2024 18:00Vedení LČR má smůlu, že ho jmenuje vláda a vládu volí voliči. Vláda hledá
voliče kde se dá a tak poslechla EKOlogisty a dala příkaz vedení LČR. Tomu
ale dala zároveň příkaz být ziskoví a plnit státní pokladnu, takže to co
se někde nechá v lese shnít, tak se v jiném lese vydrancuje i klest, aby
se ten výpadek nahradil. Takže výsledek je ode zdi ke zdi někde nechat
dřevo hnít a jinde ho drancovat na štěpku pro vládou podporované teplárny
topící štěpkou. Pro vládu je to úlitba ochranářům za drancování štěpky z
lesů a zastavění lesů gigafaktory v D. Lutyni, kde nejde pouze o pole,
ale taky o cca 30 ha lesa. Ať žije EKOlogismus!
Odpovědět
voliče kde se dá a tak poslechla EKOlogisty a dala příkaz vedení LČR. Tomu
ale dala zároveň příkaz být ziskoví a plnit státní pokladnu, takže to co
se někde nechá v lese shnít, tak se v jiném lese vydrancuje i klest, aby
se ten výpadek nahradil. Takže výsledek je ode zdi ke zdi někde nechat
dřevo hnít a jinde ho drancovat na štěpku pro vládou podporované teplárny
topící štěpkou. Pro vládu je to úlitba ochranářům za drancování štěpky z
lesů a zastavění lesů gigafaktory v D. Lutyni, kde nejde pouze o pole,
ale taky o cca 30 ha lesa. Ať žije EKOlogismus!
BM
Břetislav Machaček
25.7.2024 18:03 Reaguje na Břetislav MachačekPouze dodám, že jsem neslyšel, že by EKOlogisté byli tak aktivní
třeba u církevních lesů. Tam by je asi z lesa hnali preláti holí.
Odpovědět
třeba u církevních lesů. Tam by je asi z lesa hnali preláti holí.
