Na realistickém přístupu k plnění klimatických cílů se shodli předsedové horních komor českého a německého parlamentu Miloš Vystrčil (ODS) a Reiner Haseloff (CDU). Podle nich plánované snižování emisí nesmí mít negativní dopady na ekonomiku, soběstačnost a bezpečnost, uvedli v Praze. Podle Haseloffa je třeba využívat nové technologie, aby se Česko a Německo mohly nadále vyvíjet jako průmyslové země.

Polští horníci z dolu Turów jsou rozhořčeni rozhodnutím Soudního dvora Evropské unie o uvalení pokuty na Polsko, hrozí demonstrací před sídlem soudu v Lucembursku a nevylučují zablokování dálnice vedoucí do Německa, uvedl list Gazeta Wyborcza. Termíny protestů dosud nebyly stanoveny.

Evropská komise by měla zvážit problematické aspekty a potřebnost nového emisního standardu Euro 7 po roce 2025 pro lehká a těžká silniční vozidla. Jeho navrhovaná podoba je téměř nesplnitelná a bude znamenat zdražení nových aut a stárnutí vozového parku. Vyplývá to z dopisu, který ministr průmyslu a obchodu a dopravy Karel Havlíček poslal čtyřem eurokomisařům. Podle něj chce Česká republika zabránit tomu, aby se snížila konkurenceschopnost automobilového průmyslu.

Čínský prezident Si Ťin-pching slíbil ve svém projevu na Valném shromáždění OSN, že jeho země nebude budovat nové uhelné elektrárny v zahraničí. Ve své řeči potvrdil závazek, že Čína dosáhne uhlíkové neutrality před rokem 2060, uvedla agentura Reuters. Slova čínského vůdce přivítal zvláštní zmocněnec Spojených států pro otázky změn klimatu John Kerry a generální tajemník OSN António Guterres.

Změny klimatu považují v Česku za závažný problém více než čtyři pětiny lidí ve věku od 15 do 20 let. Dvě třetiny mladých pokládají za důležité, aby Česká republika snižovala své emise skleníkových plynů bez ohledu na postup jiných zemí. Vyplývá to ze zveřejněných výsledků průzkumu, který připravila katedra environmentálních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně a organizace Green Dock ve spolupráci s organizací Člověk v tísni.

Kapacity pro výrobu elektřiny z uhlí v České republice výrazně převyšují potřeby této země, což vytváří prostor k jejich snižování. Tvrdí to studie organizace Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA), která zkoumá situaci v devíti evropských zemích. Upozorňuje také, že Česká republika je v rámci Evropy pozadu ve využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů.

Většina zemí Evropské unie dál překračuje limity koncentrace škodlivých látek v ovzduší, i když situaci dočasně zlepšila opatření proti pandemii covidu-19, díky nimž se mnohde kvalita vzduchu zvýšila. Ve své zprávě to uvedla Evropská agentura pro životní prostředí (EEA), která v ní prezentuje výsledky měření z roku 2019 a také předběžná data z loňského roku. Česko podle ní patří k zemím, které předloni překročily limity u většiny sledovaných látek včetně oxidu dusičitého (NO2), prachových částic, přízemního ozonu či benzoapyrenu.

Německá ekologická organizace Deutsche Umwelthilfe (DUH) zažalovala automobilky BMW a Mercedes-Benz. Chce tyto německé podniky soudní cestou přimět k tomu, aby do roku 2030 ukončily výrobu automobilů se spalovacím motorem, informovala agentura DPA.

Pokuta pro Polsko vyměřená Soudním dvorem Evropské unie kvůli nezastavení těžby v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice je příliš nízká a přišla pozdě, míní obyvatel Uhelné Milan Starec. Osada patřící pod Hrádek nad Nisou na Liberecku je na české straně spolu s Václavcemi nejblíž polského dolu.

Liberecký kraj bude požadovat po Evropské komisi (EK), aby vytvořila speciální dotační program a převedla do něj vybrané penále od Polska v souvislosti s příhraničním hnědouhelným dolem Turów. Zároveň bude chtít, aby peníze z tohoto programu uvolnila EK na opatření, které souvisí s negativními dopady těžby Turówa na životy obyvatel České republiky. Zejména na zajištění náhradních zdrojů pitné vody, monitoring hluku, prašnosti a poklesu terénů v oblasti zasažené činností tohoto dolu. Usnesení schválili zastupitelé Libereckého kraje.

Předseda polské vlády Mateusz Morawiecki důrazně odmítl pondělní rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie uložit Polsku pokutu kvůli sporu s Českem ohledně dolu Turów. Podle premiéra je verdikt naprosto špatný a Varšava využije všechny právní i jiné prostředky k tomu, aby prokázala nevyváženost tohoto verdiktu. Informovala o tom zpravodajská televize TVN24, podle níž Morawiecki také obvinil Česko z nedostatku dobré vůle.

Ekologičtí aktivisté dnes v Británii zablokovali provoz na frekventovaném dálničním obchvatu Londýna, policie kvůli tomu zatkla 23 lidí. Informoval o tom server BBC. Aktivisté z hnutí Insulate Britain chtějí přimět vládu, aby více investovala do izolace budov, což podle nich povede k úsporám energie a nižším emisím. Ministryně vnitra Priti Patelová protest označila za "nepřijatelný".

Britský premiér Boris Johnson společně s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem hostil jednání desítek světových lídrů na téma finanční podpory rozvojovým zemím v boji proti klimatickým změnám. Poskytování nejen finanční pomoci označil za povinnost bohatších zemí a vyzval k naplnění slibu vysbírat na tento účel každý rok 100 miliard dolarů (skoro 22 bilionů Kč). Podle čerstvé zprávy zatím totiž slíbené peníze do chudších regionů neproudí.

České firmy meziročně navýšily podíl aut na alternativní pohon. Zatímco loni mělo alespoň jeden takový typ vozidla 14 procent podniků, letos je to již 22 procent firem. Zájem stoupl především u plug-in hybridních vozů a elektromobilů. Vyplývá to z průzkumu společnosti Arval. I přesto české firmy ve využívání alternativních technologií v Evropě zaostávají a v EU jsou stále poslední.

Sankce pro Polsko za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów, jsou příliš nízké, uvedla ekologická organizace Greenpeace. Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně. Pokutu má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole poblíž české hranice ukončí. Podle právničky Frank Bold Advokáti Petry Urbanové není částka pro Polsko dost "motivační". Polská vláda už v reakci na soudní rozhodnutí uvedla, že těžba v dole Turów bude pokračovat. Česká republika původně požadovala sankci pět milionů eur (127 milionů korun) denně.

Každodenní sankci pro Polsko půl milionu eur vnímá ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) jako výraznou motivaci a nátlak na to, aby se v Turówu přestalo těžit u českých hranic. "Je to jasný důkaz, že evropský soudní dvůr to bere za závažné postižení životního prostředí. Půl milionu eur není málo," řekl ministr novinářům v reakci na rozhodnutí, podle kterého má Polsko platit pokutu zhruba 12,7 milionu korun denně za to, že nezastavilo těžbu uhlí. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Postup Soudního dvora Evropské unie uvítal i ministr zahraničí Jakub Kulhánek (ČSSD). Jednání budou podle obou pokračovat. Podle Brabce jde hlavně o dohodu na technických podmínkách, které musejí být splněny před jakoukoli úvahou o pokračováním další těžby.

Liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) doufá, že soudním dvorem EU vyměřená pokuta ohledně dolu Turów uspíší mezivládní jednání s Polskem. Podle rozhodnutí soudního dvora má Polsko platit pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v dole poblíž české hranice. Důl se nachází v regionu, který sousední s Libereckem.

Soudní dvůr Evropské unie vyměřil Polsku pokutu ve výši půl milionu eur (12,7 milionu korun) denně za to, že nezastavilo těžbu v hnědouhelném dole Turów poblíž české hranice. Finanční sankci má Varšava platit do chvíle, než uposlechne jarního příkazu soudu a práce v dole ukončí. Generální ředitel společnosti PGE, která důl vlastní, dnes podle agentury Reuters uvedl, že s rozhodnutím soudu o pokutě nesouhlasí a očekává pokračování těžby v dole.

Ceny zemního plynu v Evropě by mohly vzrůst na nová maxima kvůli nízké úrovni zásob plynu v regionu. Uvedl to šéf ruského plynárenského gigantu Gazprom Alexej Miller. Gazprom předminulý týden oznámil, že dokončil výstavbu podmořského plynovodu Nord Stream 2 do Německa, který zdvojnásobuje kapacitu přepravy Baltským mořem. Dodávky plynu plynovodem však musí ještě schválit německý regulátor a může trvat až čtyři měsíce, než začne plyn novou trasou, která obchází Ukrajinu, proudit.

Pokud chce lidstvo naplnit závazek daný Pařížskou dohodou a zamezit globálnímu nárůstu teploty o 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí, musí urychleně přestat s těžbou uhlí, ropy a zemního plynu. I v případě, že se tak skutečně stane, je pouze 50% šance, že teplota tuto hranici nepřesáhne. To jsou závěry nejnovější studie provedené na University College London, kterou zveřejnil žurnál Nature.

O přiměřenosti podpory výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů bude rozhodovat svým nařízením vláda. Takzvané vnitřní výnosové procento (IRR), zjednodušeně výnosnost investice do obnovitelného zdroje během trvání podpory, se bude pohybovat od 8,4 procenta do 10,6 procenta. Rozhodla tak Sněmovna, když schválila pozměňovací návrh Senátu k novele zákona o podporovaných zdrojích energie. Sněmovna původně přijala vládní návrh, který snižoval podporu až na 6,3 procenta. Senát pak do předlohy přidal i další pozměňovací návrhy. Zákon nyní dostane k podpisu prezident.

LED osvětlení nočních ulic je nyní v trendu. Nabízí totiž úspornější alternativu oproti sodíkovým výbojkám. To, co vnímáme jako krok šetrný k životnímu prostředí, však neblaze dopadá na noční hmyz.

Čeští majitelé vozů koncernu VW dotčených aférou dieselgate se ani šest let po vypuknutí skandálu nedočkali odškodnění, o které automobilku žalují. K žalobám na koncern se v ČR připojilo kolem 9000 poškozených. Celkem bylo v Česku prodáno 160.000 aut s podvodným softwarem obcházejícím homologační měření emisí. Vyplývá to z aktuálních informací společnosti Dieselgate, která zastupuje asi 2000 poškozených, dalších 7000 sdružuje firma Safe Diesel.

Pokud bude příští vláda složená z ČSSD, koalice Pirátů a Starostů, koalice SPOLU a Strany zelených, soutok Moravy a Dyje, někdy také nazývaný Moravská Amazonie, se stane národním parkem. A možná i Křivoklátsko. Pravdu o Bečvě se dozvíme, pokud se zbavíme střetu zájmu premiéra Andreje Babiše. Ochrana klimatu je pro všechny pozvané lídry a lídryně důležité téma, odklon od uhlí je nutný. Ale jenom Zelení si jej dokáží představit bez jádra. Alespoň tak to vyplynulo z výroků lídrů a lídryň politických stran, kteří se v pondělí zúčastnili předvolební debaty k ochraně životního prostředí. Debatu pořádaly organizace Greenpeace, Hnutí DUHA, studentské hnutí Fridays For Future a asociace ekologických organizací Zelený kruh.

Ruské a čínské firmy se zřejmě nebudou moci jakkoliv zúčastnit stavby nového bloku elektrárny v Dukovanech. Sněmovna to schválila s úpravami Senátu, který doporučil posílit bezpečnostní záruky při výběru dodavatelů stavby. Navrhl také uzákonit možnost parlamentního souhlasu se smlouvou o výkupu elektřiny z jaderné elektrárny.

Smíšené ohlasy vyvolala u poslanců Evropského parlamentu dnešní zpráva o stavu Evropské unie. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v něm podle řady zákonodárců správně pojmenovala současné výzvy bloku, u některých však nenavrhla účinné řešení. Poslanci oceňovali zejména snahu dovést do úspěšného konce boj s pandemií covidu-19 a zvýšit odolnost a soběstačnost unie, výtky měli například ke klimatické politice.

Královéhradecký kraj se odvolal proti výjimce z emisních limitů, který elektrárně Opatovice vydal Krajský úřad Kraje Vysočina. Vadí mu, že povolené lhůty pro přechod na modernější a účinnější technologie jsou příliš dlouhé. Kraj požaduje, aby elektrárna co nejdříve přešla z uhlí na zemní plyn, nebo dřív splnila závěry o nejlepších dostupných technikách pro velké spalovací zdroje, řekl ČTK mluvčí královéhradeckého hejtmanství Dan Lechmann. Kraj už dřív oznámil, že má odvolání v plánu.

Evropská unie věnuje na boj proti klimatickým změnám v méně hospodářsky vyspělých zemích do roku 2027 další čtyři miliardy eur (přes 100 miliard korun), oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Ve své každoroční zprávě o stavu EU před europoslanci zdůraznila, že snaha o co nejrychlejší a nejvýraznější snížení emisí skleníkových plynů bude zásadní prioritou unie i v dalším období. EU podle ní rovněž zdvojnásobí fondy, které věnuje třetím zemím na udržování rozmanitosti přírodních druhů.

Bránili testům jaderných zbraní, odlesňování Amazonie, lovení velryb a tuleních mláďat a dnes se zasazují hlavně za ochranu klimatu. Historie Greenpeace je zaplněná akty občanské neposlušnosti, často nebezpečnými akcemi vyžadujícími horolezectví a riskující postihy zákonem. Dnes slaví 50 let od svého založení v kanadském Vancouveru. Česká pobočka slaví také, její historie trvá 30 let. V současnosti je Greenpeace zřejmě nejznámější a nejvlivnější ekologickou organizací.

Česká inspekce životního prostředí podle současného ministra životního prostředí Richarda Brabce odvádí standardní inspekční práci a je nezávislá. Co se týče vyšetřování Bečvy, důvěřuje ministr vyšetřování. Ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odmítá, že by tato vláda dala do pohybu výstavbu kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle něho je zadána studie, na základě které má vláda o projektu odpovědně rozhodnout. Poslanec Jaroslav Faltýnek říká, že komplexní novela mysliveckého zákona je nezbytná nejen kvůli přemnožené spárkaté zvěři. ANO slibuje, že bude investovat stovky miliard korun z Modernizačního fondu a dalších programů do přeměny české ekonomiky na nízkoemisní. ANO 2011 jako jediná strana odpovídá konkrétně na otázku, jaké nové přehrady hodlá vybudovat.