Daniel Pitek: Ochrana přírody jako zástěrka
3.4.2026 | Daniel Pitek |
Okus mladých stromků. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Daniel Pitek
Poslední dobou se výrazně zvyšuje míra pokrytectví a přetvářky různých skupin a subjektů při snaze dosáhnout svých zájmů. Někdy to působí až tragikomicky a já si říkám, zda někteří lidé nemají ani kousek studu a jestli si myslí, že ti ostatní jsou naprosto hloupí nebo mají velice krátkou paměť.
Přečetl jsem si společné prohlášení zástupců Agrární komory České republiky, Českomoravské myslivecké jednoty, Rybářského sdružení České republiky a chovatelů hospodářských zvířat, Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, Hospodářů v krajině, Lesnicko-dřevařské komory České republiky a Zemědělského svazu České republiky.
Tyto organizace upozorňují na pokles druhové rozmanitosti v přírodě České republiky, jako na jeden z nejvážnějších enviromentálních problémů současnosti s dopady nejen na přírodu, ale i na život a hospodaření lidí ve venkovských regionech. Sdělují nám, že ochrana biodiverzity vyžaduje koordinovaná opatření na národní i mezinárodní úrovni a také, že včasná a účinná opatření mohou pomoci tento negativní trend zpomalit a zachovat přírodní bohatství a tradiční způsob obhospodařování krajiny pro další generace.
Se všemi těmito výroky souhlasím, ale při přečtení dalších řádků prohlášení je zřejmé, že jsou to jen fráze zakrývající podstatu a skutečný záměr prohlášení, které se snaží naopak ochranu přírody oslabit. Cíl snahy je jednoduchý, pod záminkou snižování byrokracie zrušit konkrétní, důležitá ustanovení pro ochranu přírody, snaha o zrušení ochrany vlka, vydry, bobra a dalších druhů s odkazem na narůstající stavy těchto druhů a zvyšující se náklady státu na újmy způsobené těmito druhy.
Tragikomické na celé záležitosti je, že škody způsobené vlkem, bobrem nebo například vydrou jsou jen střípkem úrovně škod vznikajících nadstavy spárkaté zvěře a právě vlk nám může pomoci se snižováním stavu spárkaté zvěře v naší krajině. Tyto organizace se stavěly naprosto nekompromisně proti novele zákona o myslivosti, která měla potenciál pomoci nastolit rovnováhu v životním prostředí, celou připravovanou normu zablokovaly a daly jí přídomek "vybíjecí zákon." Nikdo z protagonistů této skupiny neřešil ohromné škody v českých lesích i zemědělství působené nadměrnými stavy spárkaté zvěře a naopak se je snažili zpochybnit. Těch rozporů mezi tvrzeními z počátku prohlášení a reálnými kroky všech těchto organizací je však mnohem více.
Škody od černé zvěře na louce. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Daniel Pitek
Některé organizace podepsané pod prohlášením jsou významnými představiteli velkoplošného, intenzivního, průmyslového zemědělství zodpovědného za katastrofální úbytek druhů rostlin a živočichů od plevelů, hmyzu, přes zpěvné ptáky až po drobnou zvěř. Byly například proti opatřením proti erozi, proti zmenšení půdních bloků s jednou plodinou na maximálně 30 hektarů, proti povinnosti krajinných prvků, biopásům, úhorům a všem opatřením, které by i byť jen mírným způsobem omezily intenzitu jejich hospodaření. Tato skupina je symbolem velkých, jednotvárných polí v zemědělské krajině a monokultur v českých lesích. Jsou symbolem starého myšlení, zisk a peníze jsou pro ně na prvním místě. Česká krajina je v tomto smýšlení jen zdrojem zisku a některé její části prostorem pro naplnění kratochvíle mocných při bohatých lovech trofejové zvěře bez ohledu na zájmy ostatních obyvatel venkova, celé společnosti a české přírody.
Minulý týden jsem ve Středohoří přivítal studenty lesnické a dřevařské fakulty z ČZU, prošli jsme se terénem a ukázali jsme si, jak vypadají letošní čerstvé škody od daňků a divokých prasat. Realita má od rovnováhy v přírodě na hony daleko.
Jen perlička na konec. Organizace z uskupení majícího takový zájem o naše životní prostředí chce intenzivně lovit lišky, například i norováním a zároveň se snaží o zrušení zákazu plošné aplikace jedu Stutox na povrch polí při trávení hraboše polního.
reklama
Daniel PitekAutor je lesník a zemědělec.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (120)
Děkuji bývalému místopředsedovi za příspěvek. Jeho neochvějný ekologistický postoj mi zde už chvíli chyběl.
Odpovědět
Děkuji bývalému místopředsedovi za příspěvek. Jeho neochvějný ekologistický postoj mi zde už chvíli chyběl.
Odpovědět
Tragikomické je, že vyznavači zeleného náboženství při tom jejich stylu práce, vlastně stojí za rozmnožováním predátorů všelijakých, nejkřiklavější příklady -
černá zvěř, kormoráni,k tomu mají problém i s plasty, kdy stáli za jeho prosazováním do obalového hospodářství bez toho, aby byla současně vyvíjena technologie na jeho recyklaci, likvidaci
a tak je to u nich se vším,
ovšem podle nich nesou vinu ostatní lidé, oni ne/takže stále bez trestů.
Odpovědět
Joo. Bojovali proti stájovým hnojivům a ukládání uhlíku do půdy, bojovali proti bezemisní jaderné energii, bojují za nestabilní a občasné zdroje energie, bojují za devastaci orné půdy pěstováním energetických plodin na ekologická biopaliva, a bojují proti všem vzdělancům, zejména Izraelského původu. Bojují soustavně a cílevědomě.
Odpovědět
Přesně tak. Jak by se nám nyní hodily další dva bloky JE v Temelíně a kolik uhlí za ty roky nemuselo proletět komínem.
A nyní nejnovější svinstvo těchto škůdců, nejlépe povinné zastavění venkova větrnými monstry díky zavádění akceleračních oblastí.
Odpovědět
Každý kdo má rád přírodu, by se měl modlit za Turka...
Odpovědět
No uvidíme, co se nakonec v reálu stane :
https://www.youtube.com/watch?v=5mo96KwQEnA
Odpovědět
Pitek bojoval někdy za tyto věci? Jen se ptám.
Odpovědět
Jako místopředseda strany zelených ano. Jako kolchozník ne.
Odpovědět
Pitek je vyznavač zeleného náboženství?
Odpovědět
Koukněte do archivu. Publikuje dobře, rád a často.
Odpovědět
Souhlasím s p.Pitkem. Samozřejmě chápu naštvání všech,kterým znovu objevena zvířata působí škody,ale nechápu tu selekci určitých druhů. Podívejte se na louky rozryté divočáky. Seno, které z nich uděláte je prašné a nevhodné pro krmení např.koní. za 30.let se nic nezměnilo,naopak,je to horší...
Odpovědět
Kolik vlků by muselo být, aby nějak ovlivnili populaci divokých prasat. Kdo by asi vyhrál, když se pokusí vlk zaútočit na divoké prase. Jak veliké by musely smečky vlků být a kde všude by musely lovit .
Myslím ,že vlci by si vybrali snadnější kořist než je divoké prase a to by ti malí sedláci asi požadovali kompenzace ,po státu.
Jedno prase dokáže za noc rozrýt velký kus louky , takže je přemnoženo i jedno prase.
Odpovědět
Přečtěte si článek „Furt ve střehu.“ Manažer přírody Vilém Jurek o výzvách i radostech z krajiny. Nebo, Rok hořců: Pečovat o lokality s vzácnými hořečky může i veřejnost či Z české přírody mizí voňavý poklad - kriticky ohrožený lýkovec vonný
To co všude tam chybí je pastva. A tu vlk silně narzušuje, spíš znemžňuje. Nebo pláč nad nepůvodními druhy pstruha,proč, no protože vydra a kormorán zničili už i mateční hejna autochtonních pstruhů.
Odpovědět
Pamatuji radost ornitologů, když se na Novomlýnských nádržích objevili první 3 kormoráni. Jak se tam sjížděli, aby si vyfotografovali první hnízdo na suchém topolu v prostřed střední zdrže. Radost to byla velmi podobná radosti entomologů, když se u nás objevili první brouci mandelinky bramborové. Četl jsem, že se tehdy kupovali i za 300 Kčs. Totéž bylo s bobry i vydrami. Ale že by se i objevily racionální úvahy, jak moc těchto zvířat v naší krajině být optimálně může?
Odpovědět
Neobjevily , jen radost a nadšení a samozřejmě bezmezná ochrana . Vydry , bobři ti se vypouštěli .
Odpovědět
Netvrdím, že nemají být kormoráni jako hnízdiči. Těch 200 hnízd nedělá zimní škodu, jako těch 400 tisíc severských. Netvrdím, že u nás nesmí být žádná živá vydra nebo vlk, ale.... tak akorát, aby škody, zejména na autochtonních lipanech a pstuzích nebyly likvidace a taky aby se dalo pást.
Odpovědět
S prvním odstavcem autora asi souhlasím bez výhrady,dále s Vámi.
Odpovědět
Ano. A v tom je ta nebezpečnost ekologismu. Dělají vše pro devastaci biodiverzity ve jménu ideologie.
Odpovědět
Proč by to seno mělo být prašné? U nás se na jaře louky bránovali. U vás snad ne? No a nejde pouze o rozrytí divočáky. Co tak krtince? To snad , pokud se to nesrovná prašnost nezpůsobí? Jo a před 30 lety o přemnožení divočáků asi nešlo kecat. Ano, za třicet let se díky rychlokvašným ochranářům a takovým Pitkům nic nezměnilo. Jen víc a víc lžou.
Odpovědět
Není to tak dlouho co pan Pitek zachranoval daňčata pomoci dronu , to byla ale doba kdy čekal na schválení novely o myslivosti a hlavně na snížení honební plochy a potřeboval naklonit laickou veřejnost na jeho stranu .
Odpovědět
Teď vodí studenty po lese a ukazuje jim škody působené daňky a kope do myslivosti . Už zbývá jen pohádka o tom jak se sedlák v jeho 60 hektarové honitbě postará o druhovou pestrost a biodiverzitu a jak jen on může dobře vykonávat právo myslivosti a jak je to potřeba navázat právo lovu k vlastnictví k půdě a hned potom bude všechno v přírodě v rovnováze
Odpovědět
Ještě jak je sedlákovi v ČR upíráno právo výkonu myslivosti na jeho pozemcích , tato pohádka je od pana Pitka nejhezčí a jak oni chudáci nemohou nic ovlivnit
Odpovědět
Jsou to takové velkoknížecí manýry, ne sedlácké manýry. Sedláci pokud vím nikdy na polích nelovili.
Odpovědět
Do roku 1848 byl lov šlechtická radovánka a ano sedlák lovit na svých pozemcích dokonce nesměl .
Říšský patent 1848-1947 ,právo myslivosti se připoutalo k pozemku, klidně 20 ha vznikly vlastní honitby a společenství kdy se malí slučovali do větších celků ,jak mile překročila zvěř hranici byla lovena a právě k tomuto modelu by se někteří sedláci rádi vrátili .
Odpovědět
Kolik svobodných sedláků bylo do r. 1848? Většina půdy byla feudální a poddaní ji měli jen v pronájmu.
A jak je vidět, ti "hloupí" komunisté dokázali rozumně skloubit hospodaření na půdě s optimálním chovem zvěře.
Odpovědět
Taky jsem měl na to takový názor, proč zachraňoval srnčata, když jsou srnky přemnožené. Ale pak na obecní schůzi přišel myslivec s žádostí o podporu na dron. Ten dron má termokameru a ráno před sečením umí prohledat daný pozemek a nad srnčetem se zastaví a myslivci si srnče mohou vynést. Pak vystoupil místní traktorista a vykládal, jak je to drsné zraněné srnče ubít kladivem. Obec na dron přispěla.
Odpovědět
Nepodsouvejte mi váš názor . Popisuji pouze názory pana Pitka , které si můžete na ekolistu snadno dohledat .
Odpovědět
Píšu jak to je. A nebo je lepší srnčata masakrovat stroji ?
Odpovědět
Jo, čím menší honitby, tím horší racionální chov zvěře. Podobně jako v záp. zemích - malé honitby, právo lovu spojené s půdní držbou. Každý sedlák se snaží zajíce či srnčí zastřelit co nejdříve, aby neodběhl k sousedovi.
Odpovědět
Dříve se mi u domu občas objevila srna či dvě. Letos mám rekord 12-ti hlavé srnčí stádo. V obci je bioplynka a po podzimním vyvážení jímek se srnčí nemá kde pást a bloudí vesnicí. A do lovu se myslivci taky nějak neženou.
Odpovědět
To víte, pouze někde jsou myslivci co dělají svou práci.Sparkata zvěř bývá přemnožená, že je pro místní myslivce výhodné.Malo klientů, často Němců zaplatí desítky tisíc, že si zastřelí srnce,když by mělo trvat celé dopoledne.A ještě možná by se srnec objevil.Nikdo nechce čekat,sice je na hraně zákona,ale doporučuji fotopast, která sleduje posed a hlavně místo kde zvěř krmí,kde střílí.Clověk bývá překvapený,když zjistí kdo vlastně střílí.Tak jsem kousek od Německa,ale četl jsem o tomto nešvaru i mimo vlastní zkušenost.
Odpovědět
Co na to říci? Nic. Hloupý názor zasran..o šmíráka co toho o přírodě a myslivosti moc neví.
Odpovědět
Přesně, p. Pitek jedná vždy pouze účelově a pouze ve svůj prospěch. Ještě k tomu jak p. Pitek zachraňuje daňčata pomocí dronu, louky před sečením mu prochází místní parta dobrovolníků na základě hlášení seče a ještě je na ně hnusný, že ho zdržují a na zmíněný dron samozřejmě nepřispěl.
Odpovědět
U pana Pitka platí přesně poturčenec horší Turka. Taky mladým lidem ukazoval jak správně pověsit budku pro sovy a do stromu natloukl hřebíky pro pobavení budoucích generací. Prostě borec nakonec. Smutné jsou kraje kde se ze sedláka (pardon farmáře) stal aktivista.
Odpovědět
Jak jsem před pár dny pravil, tak se i stalo. Nemine týden, aby neproběhla masírka veřejného mínění ("vstanou noví bojovníci").
Na koho mají dštít síru britští aktivisté, když v GB nemají ("pronásledované") medvědy, vlky, rysy, ba dokonce ani divočáky ? Přesto jim ubyly desítky tisíc dravců (za to mohou údajně olověné broky z pozřené kořisti), dříve běžných druhů je zlomeček v porovnání s minulostí. Česko, navzdory článkům aktivistů, je na tom stále relativně dobře v porovnání se západem. V rozlousknutí "záhady" vám AI nepomůže, musíte zapojit vlastní...
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/guardian-v-britanii-je-rekordne-malo-polnich-ptaku
Odpovědět
Nebojte, významný náš ekolog Turek bojuje za zachování olova v patronách myslivců, asi ví, jak blahodárné účinky na dravce a hlavně vodní ptáky má.
Odpovědět
Na prach a olovo se spoléhal i pradědeček. Francouzský legionář...
Odpovědět
Jj. Ten článek je také aktivistický. Zima 78/79 a následné chladné roky byly pro veškerou zvěř opravdu novým bodem 0. Olovem v brocích úbytek není- jakékoliv broky predátora, který zároveň byl lhostejný k péči o populace, zatloukl další hřebíček..
Odpovědět
Kruté zimy byly a možná ještě někdy budou - v tom jádro pudla není. Není Doba ledová, přeživší plodné druhy z okolí (koroptev, zajc) doženou ztráty v dalších letech a doplní stavy.
Zima 96 byla též krutá - a stalo se poprvé, že vyčerpaný havran seděl u ptačího krmítka na okně a nevěděl, jak dovnitř... Nové století mělo tuhých zim minimum - přesto havrani k nám nelétají. Buďto je regulují na hnízdištích (lovci, výr), nebo na nocovištích výři. Samozřejmě, že aktivisté predaci nepovažují za problém (jako např u kormorána či vydry), ale určitě to není vlivem spárkaté/prasat, neb ta havrana polního nikterak přímo neohrožují. A havran je jen jeden z mnoha ubývajících druhů.
Odpovědět
No nevím, to prostředí je opravdu jiné. Pamatuji, jak se koroptve, chocholouši i zajíci objevili na zahradě nebo místním hřbitově, kde jemně předyzajnovali pár hrobů a zas se přemístili na svá pole. Fragmentace jim nevadila, protože měli svá zázemí, a ta dnes neexistují.
Ano, zima 96 taky je v statistikách poznat, ale ne tak krutě jako osmdesátky. Další tuhé zimy se zajisté dočkáme...
O havranovi si s Vámi moc nepopovídám, možná není z nej konkurence schopnějších krkavcovitých? Také jemu vyhovují oraná pole s nízkými plodinami, spárkatá s ním proto není ve sporu, prý k nám dolétá z východu E.,.... tak kdoví čím se tam teď lidé živí, jaký je klid v krajině... jen mé dojmy, co myslíte Vy?
Můj dojem také je, že tu ubylo kání (zato přibylo jiných dravců), ale ptáčkolog nejsem, jen se koukám.
Odpovědět
Kání ubylo, protože (téměř) zmizela drobná. Do záchr.stanic vozí vyhladovělé, polomrtvé káně (např 30 za zimu), tam je vykrmí kuřátky a na jaře vypustí - o ikony se musíme starat, že... Noa k čemu to asi vede?- to si snad každý domyslí sám. A když není drobná, co asi tak loví v noci výr? Hřadující krákaly, než jim docvakne a uletí do města. A i výrů ubylo, už je neslyším z míst, kde bývali, ani jinde...
Odpovědět
No, tak tu máme učebnicový příklad, jak odchod od obdělávání půdy, oraných, vyživovaných a pěkně vylepšovaných polí zdevastoval celý polní /rolní ekosystém. To je druh za druhem v celém potravním řetězci, který skomírá a je nahrazován. I čejce se na hnojených oraniscích dařilo. Teď se pro ni zakládají mokřady (bože!), přitom by stačila orba a hnůj.., aby ji lovili Francouzi. Kdoví jestli má cenu plýtvat energií na vysazování koroptví a spol. a záchranu kání. Jen co se začne více pěstovat řepa, brambory a zeleninam ekosystém se zase změní. Ale ti ekolozi mají lví podíl na stavu půd (zákony), o namnožených predátorech nemluvě.
Odpovědět
Čejce bylo nejlíp přímo na hnojácích - z každého mi letěl v ústrety "kníhající" samec na stráži. Kočka ani liška do toho smradu nešly, resp téměř nebyly, kuřátka měla potravu hned u nosu, nemusela nikam putovat. S koncem výrovky a vzestupem krkavců, strak, kání, poštolek, sokolů se stala poměrně snadným terčem.
Všechno je to v kategorii "drobná", včetně mizejícího křečka. Prostě ochrana ikon dovedená do extrému nese své "ovoce". Žádná rovnováha, ale genocida! No ale kdo chce kam, pomož mu tam... (Tak už máme, co jsme chtěli, la lala la la la la)
A jinak všechno funguje pod vedením strany a společnosti skvěle, že...
Odpovědět
Rozkvétá to, bez vady, motýl se vznáší... tak nashle příště.
Odpovědět
Bohužel, naši společnost stále více ovládá oligarchie, dnes si postavila i vládu. A motoristé ve vedení MŽP je asi to samé, jako kdyby celé vedení Astronomického ústavu AV ČR ovládli plochozemci.
Ale je to dobrý, Macinka zastavil klimatickou krizi, takže můžeme na plný pecky pálit uhel a čadit dýzlovými motory, jenom zelený hlupák se brání levné energii z dovozové ropy.
Odpovědět
Pokles diverzity zavinili vědečtí "plochozemci", ale rádi by to hodili na "kacíře".
Odpovědět
Celá příroda trpí lidskou civiliací a jejím mamonem, kdy nejvyšší Bůh a Modla je Konzum, růst HDP za každou cenu a tím drancování přírodních zdrojů a vytváření megatun odpadu. A v malé Evropě, (a zvláště v Česku) nejhustěji osídlené lidmi, je ochrana přírody naprostou nutností. A když i tohle ovládnou ropáci, můžeme očekávat skutečnou tragédii.
Odpovědět
Protože se všichni chceme mít stále lépe a lépe. Vizte př.: https://kechlibar.net/2026/03/29/o-rope-plynu-a-strasaku-jmenem-hlad/
Když vzpomenu na životní úroveň za mého mládí, dětství úplně pomíjím, vsadím se, že nikdo by tak žít nechtěl. A to nás tehdy na Zemi byla asi polovina než je nás nyní.
Odpovědět
Dnes bychom v té době žít nechtěli.Ale žili jsme v ní a předpokládám že souhlasíte s tím,že to bylo šťastné dětství.Hlad nebyl a nebyla válka.
Odpovědět
Ano souhlasím, ale hlavní problém vidím v tom, o čem se mluvit nesmí - o velkém počtu lidí na Zemi. Já zastávám názor, že lidé by se měli množit jen potud, pokud je jejich okolí dovede uživit.
Odpovědět
Klidně vám ten příspěvek zopakuji, kdo tady může za pálení uhlí :
Přesně tak. Jak by se nám nyní hodily další dva bloky JE v Temelíně a kolik uhlí za ty roky nemuselo proletět komínem.
A nyní nejnovější svinstvo těchto škůdců, nejlépe povinné zastavění venkova větrnými monstry díky zavádění akceleračních oblastí.
Odpovědět
To máte podobný problém jako s melioracemi za socialismu. Tehdy více pršelo, bylo hodně/více podmáčených polí a luk, byly záplavy v nížinách. A tak se proti vodě "bojovalo". Ostatně už od dávných dob. Údolní nivy (velkých) řek byly samá bažina. A přitom úrodná půda. No a v době výstavby Temelína? Kolik % elektřiny jsme exportovali? To byl argument proti "vyhazování peněz" na nebezpečný atom. A také "boj" proti "komunismu", který plánoval postavit atomku v každém kraji.
Odpovědět
Vlci loví ve smečce a dokáží oddělit pozdější kořist.
Odpovědět
Jak budou lovit černou vlci v Pitkově kukuřici? Už jste viděl lovit vlky třeba v pralese se spoustou překážek, když potřebují prostor
pro tu taktiku lovící smečky? Tak umí lovit ze zálohy rys, či
medvěd, ale vlci potřebují otevřený přehledný prostor alespoň
hospodářského lesa bez podrostu a překážek ve formě spadlých souší.
A už vůbec ne půl roku pole zarostlé kukuřicí pro bioplynky, která
je požehnáním pro černou.
Odpovědět
To jste mne teď rozesmál, v Pitkově kukuřici :-) Tento pán nikdy nic nezasel, je to jen dotační sekáč luk, který si stěžuje na to že mu údajně přemnožená prasata rozrývají louky. Až k nám k sedlákovi pod Milešovkou dorazí vlk, už to má jen kousek, tak bude opět tento pán první který bude požadovat náhradu škod.
Odpovědět
Děkuji za informaci jakým "zemědělcem" pan Pitek je.
Takže sosáč dotací za nicnedělání s plnými ústy toho, že nicneděláním chrání přírodu. Jinak kamarád měl s černou problém v bramborovém poli a stačila
na to pohybová čidla s reflektory a výstražnými majáky. Celý systém vypínal při lovu z posedu u pole
a byl nejlepším lovcem mysliveckého sdružení. Kolik
loví černé pan Pitek? Kamarád pouze loni 26 kusů!
Odpovědět
Podle toho co pan Pitek prezentuje a jak se pod svými výtvory nezmůže na žádnou rozumnou diskuzi, by to co píšete sedělo.
Odpovědět
Nechápu, proč se všichni ekokreténi upínají k existenci vlků v naší přírodě jako k samospásnému řešení redukce přemnožené spárkaté zvěře. Nepočítám-li toto století, pak poslední vlk v českých zemích byl zabit v roce 1871. Jinými slovy - minimálně 140 let tady vlci nebyli. Přesto myslivecká komunita dokázala udržet stavy zvěře na únosné úrovni, nebyla tu žádná epidemie, kdy by masově hynula nakažená zvěř, škody na lesních porostech i na polích byly minimální. Na Slovensku nedocházelo k útokům medvědů na člověka, protože stát každý rok stanovil kvóty odstřelu této zvěře. Dokonce to fungovalo i za socialismu, kdy spousta lidí tvrdí, že tam bylo všechno špatně. Pak se změnil režim, k veslu se dostaly nejrůznější ekoteroristické spolky a vše začalo jít do hajzlu. Přemnožení dravci plundrují zbytky populací drobné zvěře a ryb, hystericky chránění vlci místo redukce spárkaté zvěře loví hospodářská zvířata a loni u Kežmaroku vyhladovělí medvědi na místním hřbitově vyžírali parafínové svíčky. Navíc v posledních letech dochází k opakovaným smrtelným útokům medvědů na lidi.
Marně přemýšlím, co dělaly předcházející generace (včetně komunistů) špatně, že jim to fungovalo?
Odpovědět
Prý regulace vlků/medvědů je "nevědecký přístup". Naopak - ponechání volného poli vítězi (nečetl jsem kritiku "vědců" na "Chyť a pusť" - a proto vymizely mj menší potápky - pro obří tlamu jednohubka) je silně nevědecké, hurvínkovsko-neználkovské!
Adorace predátorů za všech okolností (čest výjimkám - viz níže), neb ani u nás nejsou ekosystémy na drtivý predační tlak připraveny.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/sumec-velky-na-jihu-evropy-tamni-ekosystemy-nejsou-na-takoveho-superpredatora-pripraveny-rika-martin-cech
Odpovědět
Deregulace medvědů je chytrý způsob omezení volného pobytu.
Odpovědět
Omyl. Cestovky teď na Slovensko prodávají zážitkové pobyty. Ústřední moto - Nechej se o dovolené prohnat medvědem.
Odpovědět
Myslivci dokázali udržet stavy zvěře ? Nedělej ze sebe blázna. Stavy zvěře byly takové, aby se myslivcům snadno střílelo.
Vlastní zkušenost. Např. v 2010 jsem sázel stromky, mimo les, zima teplá, sněhu trochu pár dní. Přesto srnčí okousala i vysazené smrky. To jen k tomu, že zvěř dokáží myslivci regulovat. Nedokáží. Umí střílet akorát dravce nebo vypuštěnou drobnou zvěř.
Odpovědět
Zřejmě jste nepochopil o jaké době pan Šeděnka píše.
Odpovědět
I o socialismu, době kde začínala nemalá část dnešních myslivců.
Odpovědět
Za socialismu jsem četl, že na Slovensku je asi 300 medvědů a že to je tak asi optimální stav. Kolik jich tam je nyní?
Odpovědět
Když jsme na základce v šesté třídě brali zologii, říkala nám paní učitelka, že jich je 700 - 800. To byylo v roce 1968.
Odpovědět
To je nějak moc, v té době se uváděl stav okolo 400 a byl to optimální stav.
Odpovědět
Malé smrčky musíte několik let natírat proti okusu, jinak je to zbytečná práce.
Odpovědět
Souhlas. Účinné přípravky typu Aversol pro funkčnost zakázali.
Odpovědět
Aha, to dřív fungovalo s trochou písku dobře, nyní to mám již odrostlé.
Odpovědět
A proč ? Protože zvěř je tak přemnožená, že i během mírné zimy nemá potravu.
Odpovědět
Tady ve Slavkovským lese se už musí oplocovat i smrky.
A srnka dokáže s přehledem deformovat pevné kovové pletivo jako nic (což by se ani dospělému chlapoví jen tam nepovedlo) a vytáhne to i s pečlivě zabouchanými kůly.
ano, souhlas.
Odpovědět
No a vy neumíte ani vysadit a ochránit pár stromků. Můžete vysvětlit co je to za nesmysl sázet smrky mimo les?
Odpovědět
Za bolševika mě učli také staří učitelé kteří učili maminku před tím...oslovení soudruhu vyžalovalo jen pár dospělých,v minulém režimu.Také jsme jejich společnost nevyhledávali.
Odpovědět
Není třeba k tomu co dodávat, je to dokonale výstižné.Proklamace o ochraně přírody jsou v příkrém rozporu se skutečností. Věřit jim může opravdu jen člověk, který žije někde ve svém mikrosvětě a nerozhlíží se kolem sebe. Politici a developeři si asi vážně myslí, že jsou všichni tak hloupí. Respektive si to nemyslí, ale je jim to jedno, protože v ČR beztrestně projde každá lež.
Odpovědět
Souhlasím , opakovaně na ČT v pořadu nedej se pan Pitek lhal . Tvrdil že nemůže vykonávat právo myslivosti na svých pozemcích . Nikomu jinému v pořadu nedej se ČT prostor nedala . Takže ano , v ČR beztrestně projde každému každá lež .
Odpovědět
JJ to on dělá pořád, zastává logiku, že lež se musí opakovat tolikrát až se stane pravdou :-)
Odpovědět
Dobrá..
Ale v tý obecný rovině je to objektivně tak, jak to tu zmínil.
Odpovědět
Jsou to účelové články které mají splnit panu Pitkovi jeho touhu po vlastní honitbě , o nic jiného mu nejde . Mimochodem on není malý sedlák , on by mohl být klidně předseda honebního společenství , jen by musel strpět v honitbě souseda a to by muselo jít o tu vesnici jak tak rád všude píše .
Pokud máte problém vy tak je to místní problém , jste členem honebního společenství , pokud ano tak máte právo lovu , kdo vám brání navýšit odlov , vše je na vaší straně jako majitele pozemků .
Nebo snad věříte že vás zachrání vlk tak jak to podsouvá pan Pitek , kolik by těch vlků muselo být a pokud budou vlci v celé ČR bude zde ještě něco jiného . Nebude potom ohrožena mnohodruhová skladba biodiverzita tak jak o ní píše pan Pitek ?
Odpovědět
No jeden vlk ta stohlavá stáda sik asi moc nezredukuje-) Spíšjsem reagoval na obecnou rovinu článku, jakože kecy o ochraně přírody jsou jenom zástěrka a oblbování.
Odpovědět
Pokud se zaměříte na vlka ten siku lovit nebude , je to jako chtít po karkulce aby dělala hajného :-))) Další bezmezně chráněné druhy , jako je vydra krkavec kormorán …..tady je jasné selhání ochrany přírody právě oni likvidují biodiverzitu , pokud ochranu zruším až po té co se druh přemnoží , potom to hodím na myslivce at se starají a lovem to vyřeší . Každému kdo se jen trochu zajímá o přírodu je jasné že to tak není i pan Pitek a jemu podobní sedláci to ví a využívají vás pouze a jen k naplnění jejich zájmů a ty rozhodně nejsou ve snižování stavů vámi zmíněného siky . Takže ano článek je lživí a lže v něm pan Pitek , tak se nenechejte oblbovat .
Odpovědět
Já nejsem politicky nikterak činný, takže se neobávejte, že by mě snad někdo využíval;) Já neříkám, že nemáte pravdu, jen jsme každý asi trochu v jiný rovině.
Kormoráni a krkavci jsou již problém, no ale nadstav spárkaté zvěře, aspoň v některých oblastech velmi významný, také;)
Průmyslové zemědělství a developerské počiny všeho druhu-to je zásadní destruktor biodiverzity, tak spíš o to mi jde...
Odpovědět
zisk a peníze jsou pro ně na prvním místě. Česká krajina je v tomto smýšlení jen zdrojem zisku a některé její části prostorem pro naplnění kratochvíle mocných při bohatých lovech trofejové zvěře bez ohledu na zájmy ostatních obyvatel venkova, celé společnosti a české přírody. ...............
No to je přece podstata kapitalismu, který jsme si s takovou slávou vycinkali.
Odpovědět
Asi tak. Spousta lidí (i autor) haní spolkovou, podle nich komunistickou myslivost, tak teď si užívají tu novodobou demokratickou, kdy si bohatý podnikatel pronajme honitbu za vyšší peníz nebo skupuje pozemky a dělá si tam pána na svém a podle svého. Loví právě tu trofejovou, o lov holé a prasat nejeví zájem a o chovu drobné není ani řeči. Čtu to denně na různých diskuzích, kde si lidé na takové počínání stěžují. Ale to je přece to co chtěli, to je to posílení práv a odstřihnutí od zastaralé myslivosti.
Odpovědět
Ano souhlas. Takové MS hospodaří v okolí, a pak mě černá reje zahradu ( zdarma, zaplocenou a ve městě) .
Odpovědět
Prasata jsou chytrá. Rychle zjistí, že ve městech vlastně mají klid. Kdyby se jich lidé - oprávněně - nebáli, jako třebas srneček, mohla by města být přeprasatována: https://www.idnes.cz › cestovani › kolem-sveta › japons...
Je to pro ně prostě jen jiná krajina. Podobně v areálu Thomayerovy nemocnice v Praze žije stádo muflonů. Mají tam klid a pacienti jim hází chleba.
Odpovědět
Z mého pohledu je nejvíce tragikomické to jak každý rádoby ochránce přírody prosazuje svůj pohled a ostrakizuje pohled svého konkuremta. Je to však všechno jen pokrytectví. Strach o ztrátu dosavadních výhod.
Je mi špatně ze všech těch magorů, co si myslí, že sežrali všechnu moudrost. Nikdo se nechce poučit z minulosti, není třeba tolik studovat stačí se dívat kolem sebe a pozorovat akce a pak reakce pozitivní nebo negativní. Běžte s tou ochranou přírody už do haje. Nějaký aktivista vezme studenty do lesa a tam jim vymývá mozek a ještě se tim chlubí.No to je pokrok.
Odpovědět
Dobře to pan Pitek napsal. Je třeba řešit skutečné příčiny - ozdravit především krajinu negativně ovlivněnou intenzivním průmyslovým zemědělstvím apod.
Odpovědět
To co píše p. Pitek jsou účelové pravdy. Vydra a kormorán (jeho zimní hejna) zlikvidovaly autochtonní populace lipana a pstruha a není za ně náhrada. Vlk neomezí prasata ni náhodou. To by muselo být několik set tygrů usurijských a taková krajina je pro lidi samozřejmě neobyvatelná. Zato přebytek vlků znemožní péči pastvou nezbytnou pro údržbu přírody viz článek ekolist:
Ceny za ochranu přírody putují letos do Českého středohoří, Beskyd a Podyjí.
Odpovědět
Znám důvěrně vlky a divočáky chované v zajetí.Vlk se nebezpečnému praseti pokud má na výběr,vyhne.Se psem vlk nemá problém.
Odpovědět
Jistě, Pes je pro vlka problém od počtu tři a více a rasa tak kavkazan, avgánský akbaš... Jenomže takový pes je pro lidi kolikrát horší než vlk. No a navíc 20 ovcí na 3 takové psy nevydělá ani omylem.
Odpovědět
To myslíte to zemědělství zaměřené na biopaliva a energetické plodiny co při svém učinkováním ve vládě pomáhal legalizovat ten váš slavný předseda Ambrozek?
Odpovědět
Kdyby jenom to, mohl bych vám povykládat věci, že by vám lezly oči z důlků, jak se dělá PR a jaká je skutečnost
Odpovědět
Směle do toho. Řekl bych, že fůra lidí si to ráda přečte.
Odpovědět
Přiznám se, že k registraci mě přiměla drzost p.Pitka napsat takový článek, protože to je článek přímo o něm. Ochranář přírody jako zástěrka pro výdělek a získávání dotací, tak by se to mělo jmenovat. Nemá se dál cenu rozepisovat, stejně byste tomu neuvěřil, že je to možné. Přijeďte se sám podívat pod Milešovku, jak to tu p. Pitek zkrášluje. Už to, že vás tento pseudoochranář přivítá na černém parkovišti v 2 zóně CHKO, vybere od vás 50,- i když už budete možná stát na jeho louce, kde pobírá samozřejmě dotace, tak řeknete, že si vymýšlím :-)))
Odpovědět
Kde byly dřív brambory je dnes dvoumetrová kukuřice do ekopodporované bioplynky, prasečí ráj, ze kterého je nevyžene vůbec nikdo. Ani vlk, ani myslivec.....
Vydry zničí každý menší rybník, totálně. Kdyby alespoň ty ryby sežraly, škodná horší než lišky. Ale třeba se dočkáme i ochrany lišky, kdo ví.
Historicky jsme hospodářskou krajinou a tlupa "ochránců" se z toho snaží dělat divočinu. Navíc blbě, tupě, bez znalostí, bez odpovědnosti.
Odpovědět
Souhlasím. Má stejný názor i zkušenosti s menšími toky, kam kdysi
vytahovali pstruzi ke tření. Kdo tam viděl vydří masakr s pouze vyžranými břichy pstruhů a zbytek hnijící na břehu, tak ví, proč je předci likvidovali. Ať si z hladu uloví potravu, ale ať s ní takto
neplýtvá stejně, jako vlk. Ten taky zabíjí více, než sežere, což je
zhovadilost a nikoliv hlad!
Odpovědět
Nemusíte spílat zvířatům. Vydra, má-li tu možnost, intuitivně žere nejhodnotnější části těla a to jsou jikry a mlíčí. Stejně se chovají medvědi při tahu lososů. A také kosatky vyžírají z rejnoků a žraloků jen játra.
I nám nejvíce chutná energeticky nejbohatší potrava - tučná a sladká. To je evoluční zákonitost.
Odpovědět
Vydra je užitečná tím, že je z ní dobrý kožich. Jinak moc ne.
Odpovědět
Popíši vám jak to vypadá na horských potocích. Dřív tu byl pstruh, někde vranka. Rozšířila se volavka, začal se šířit černý čáp. Potom přišla vydra. V potocích nic není, volavku uvidíte někde níže, čápa vzácně a vydra se pstruhem jsou fuč. To je také přírodní zákonitost. Kde nic není ani smrt nebere. otázlou je proč nic není? Samozřejmě mohou za to myslivci a divočáci.
Odpovědět
Pane Břetislave,není to zhovadilost.Je to fakt.Celá příroda je připravena čelit nedostatku,s přebytkem si nedovede a nedovedeme poradit.Zhovadilost bych používal na nápady naše,člověčí.
Odpovědět
Tak jsem ze zvedavosti kouknul na nemecky Tagesspiegel, co je noveho s Trumpem a Iranem - a oni tam maji hlavni clanek o vlcich. Nemci jsou tedy dle meho nazoru fanatici a nedelaji male chyby - a tenhle clanek to jen potvrzuje:
https://www.tagesspiegel.de/gesellschaft/deutschland-erlaubt-die-jagd-kein-tier-polarisiert-so-sehr-wie-der-wolf-15390129.html
Odpovědět
Tak ode zdi ke zdi...
Tam spíš, kde převažuje vysoký podíl soukromého hospodaření- zářivý příklad je Bavorsko, jsou dravci považovány za škodnou, tuhle mentalitu máme v sobě taky.No a v těch industriálních oblastech alá Porůří bude pohled na věc taky jiný.
Odpovědět
U nás je pohled na věc také přísně rozdělen ve dví a to na město a venkov.
Odpovědět
On se totiz v te nasi demokracii - rizene prazskymi neziskovkami - rozmohl takovy uzus ze(velko)mesto rozhoduje o tom, co se bude dit na venkove a hlavne, jaky "management" bude uplatnovan v "zvlast cennych" oblastech nasi krajiny. Zatimco venkov nema do velkomestskych zalezitosti co mluvit.... Snad se to zacina trochu menit a paradoxne, treba prave ti Motoriste nabidnou "zaostalym venkovanum" rozumnejsi zpusoby, jak ridit zivot na venkove
Odpovědět
Vy nevíte v čem je problém pane Pitku? Proč SVOL a KCL požaduje po Ministerstvu zemědělství přijetí konkrétních opatření ke snížení stavů zvěře, když jinde na řadě míst České republiky jsou současné stavy spárkaté zvěře v normě? Pokud jsou stavy zvěře někde v normě tak současná opatření snad stačí k tomu aby byly v normě všude. Může někdo ze SVOL či KCL říci jak vysoké škody zvěří mají ve svých vlastních honitbách? Proč nemluví hlavně za své honitby ale ohánějí se stavy či škodami v cizích honitbách napříč republikou ? Opravdu měla novela zákona o myslivosti potenciál pomoci nastolit rovnováhu v životním prostředí? Jak má zmenšení minimální výměry a plánování výše lovu lidmi kteří ani porádně nevědí jak která honitba vypadá, nastolit tu rovnováhu?
Odpovědět
Zmatečný článek, pán plete přírodní a životní prostředí. Ale proč se naváží do jiných? Nikdo mu samému přece nebrání v tom, si na svém pozemku chovat užitečné bobry, sysly, křečky, lišky, vlky, a naopak tlumit daňky a srny.
Odpovědět
"Poslední dobou se výrazně zvyšuje míra pokrytectví a přetvářky různých skupin a subjektů při snaze dosáhnout svých zájmů. Někdy to působí až tragikomicky a já si říkám, zda někteří lidé nemají ani kousek studu a jestli si myslí, že ti ostatní jsou naprosto hloupí nebo mají velice krátkou paměť."
Do kamene tesat, neb takovou sebekritiku bych od pana "bez zájmů" nečekal.
Odpovědět
Co asi dělají divoká prasata na pastvinách? Jdou si pro žrádlo- hraboše, larvy chrostíků, žížaly. Když se pastvina dlouhou dobu jen seče a mulčuje tak se tam hraboši namnoží a divočáci si pro ně dojdou. K tomu vertikální migrace žížal po zimě, Jdou za žrádlem a ne z nudy si zarýpat.Možná by někdo řekl, že odstrańují škůdce jako to třeba dělají lišky.
Autor článku má pozemky které nejsou pohromadě ale v menších blocích v krajině . Nemá plochu na vlastní honitbu ani silné postavení v honebních společenstvech. Z toho zřejmně pramení jeho cílová snaha lovit na svých pozemcích bez rozdílu kde a v které honitbě se nacházejí.
Odpovědět
|
|