Daniel Pitek: Znovu jsem vytáhl protestní ceduli
20.4.2026 | Daniel Pitek |
Stop Stutoxu!
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Daniel Pitek
Teď se, ale ministerstvo zemědělství dohodlo s ministerstvem životního prostředí na plošné aplikaci Stutoxu na povrchovou plochu bez jakékoliv širší diskuze. Takováto aplikace je nebezpečná pro vícero druhů ještě přežívajících v naší zemědělské krajině o něž pravděpodobně rychle přijdeme. Neovlivní to jen populaci hraboše polního jehož populační exploze jsou způsobeny mnoha faktory, včetně způsobu hospodaření zemědělců a přirozených populačních period.
Co získáme? Více tun intenzivně za použití chemie vypěstovaného obilí a olejnin, které nebudeme schopni prodat za cenu pokrývající náklady na současně drahou naftu, drahá průmyslová hnojiva a drahé prostředky na ochranu rostlin. To je divný byznys.
Plošnou aplikaci Stutoxu prosazuje Agrární komora, která projevila nedávno s Českomoravskou mysliveckou jednotou starostlivou péči o biodiverzitu při společném prohlášení. A ptám se, jaktože dnes Českomoravská myslivecká jednota mlčí a nevadí jí ohrožení biodiverzity na polích. Toto ohrožení se týká především drobné zvěře.
Také se ptám, proč plošná aplikace Stutoxu nevadí například organizaci PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců? Jsem jejím členem, dlouhé roky platím členské příspěvky, jsem ekologický zemědělec, nepoužívám chemické přípravky na našem hospodářství a plošná aplikace Stutoxu na povrch polí se mi silně nelíbí. Proto asi přišel čas, zeptat se z pozice prostého člena, užšího vedení této organizace na jejich postoj v této záležitosti a také na to, jestli vlastně hájí zájmy ekologických zemědělců nebo kolaborují s Agrární komorou, která ekologické zemědělství zrovna v lásce moc nemá.
Jako občané můžeme svůj nesouhlasný názor na plošnou aplikaci Stutoxu vyjádřit například veřejným protestem nebo nekupováním výrobků těch zemědělských podniků, jež plošnou aplikaci prosazují a provádějí.
reklama
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Další články autora |
Daniel Pitek: Ochrana přírody jako zástěrka
Daniel Pitek: Každý by se měl držet svého kopyta
Daniel Pitek: Dotace a byrokracieOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (87)
MU
Michal Ukropec
20.4.2026 05:51Správně! Myslivci jsou zodpovědní i za přemnožené hraboše! Navíc málo hlasitě bojují proti používání Stutoxu. Pan bývalý místopředseda opět nezklamal.
Odpovědět
JŘ
Jaroslav Řezáč
20.4.2026 06:32 Reaguje na Michal Ukropeczásahy do biologie krajiny mohou mít dalekosáhlé následky, stejně tak i ignorace např přemnožení lesní zvěře.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
20.4.2026 07:49 Reaguje na Jaroslav ŘezáčMohl by přemnožený vlk konečně začít snižovat stavy divočáků a hrabošů ?
Odpovědět
su
Karel Zvářal
20.4.2026 10:16 Reaguje naJóó? A co takhle liška či kuna, které devastují poslední zbytky drobné? Nepřítomnost vztekliny je na početnosti šelem znát, "ekologu". První odejdou/ "vyhynou" zranitelné druhy. Silné, rychlé či horské přežijí.
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
20.4.2026 10:41 Reaguje na Karel ZvářalTy zranitelné druhy především otráví stutox.
Zvláštní je, že před chemizací zemědělství jich bylo dostatek i s daleko většími populacemi predátorů.
Odpovědět
Zvláštní je, že před chemizací zemědělství jich bylo dostatek i s daleko většími populacemi predátorů.
Karel Zvářal
20.4.2026 13:18 Reaguje na Pavel HanzlNedivím se, že jinde schytáváte tolik dislajků, neb píšete opět totální blábol. Prasata, lišky, kuny, ale i dravci všeho druhu, včetně krkavcovitých, zažívají boom v posledních dekádách. A zejména díky nim mizí zranitelné druhy: poštolka (plus straky, kočky, kuny) má na svědomí chocholouše (jen joudové věří na fatální vliv klimazměny), liška, káně, jestřáb, krahuj, pochop na koroptev, zajíce aj., člověk a vlk na dávné vymizení muflona (žádná "zdivočelá ovce", přičemž podobný osud potkal většinu evropské megafauny.
Pan Pitek moc dobře ví, že na pastvině trávit nemusí, neb tráva skvěle regeneruje (viz níže). Takže mu to baští akorát ti (dva), co žerou seno-)
Kolem Stutoxu je pravidelný humbuk, zato kolem používání jiných pesticidů téměř vůbec. Jako by hmyz nemizel vlivem chemizace polí a sadů, kde spolu s cílovými druhy končí spousta užitečných (včely) aj.
Pokud nastanou (ojedinělé) případy otrav, namnožené populace výše zmíněných druhů ztráty rychle doplní. A že plošné (jarní) nadúžívání Stutoxu vypovídá o zanedbané zimní péči, kdy požerky jsou vidět zdáli a času na chození s kýblíkem je dostatek, to opakuji pravidelně. Ale ono se to snaději kritizuje než provádí - bylo by dobré, kdyby kritici přišli se zahraničními zkušenostmi... řekl bych, že u nás jsme na tom relativně dobře - viz spotřeba pesticidů obecně.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
Odpovědět
Pan Pitek moc dobře ví, že na pastvině trávit nemusí, neb tráva skvěle regeneruje (viz níže). Takže mu to baští akorát ti (dva), co žerou seno-)
Kolem Stutoxu je pravidelný humbuk, zato kolem používání jiných pesticidů téměř vůbec. Jako by hmyz nemizel vlivem chemizace polí a sadů, kde spolu s cílovými druhy končí spousta užitečných (včely) aj.
Pokud nastanou (ojedinělé) případy otrav, namnožené populace výše zmíněných druhů ztráty rychle doplní. A že plošné (jarní) nadúžívání Stutoxu vypovídá o zanedbané zimní péči, kdy požerky jsou vidět zdáli a času na chození s kýblíkem je dostatek, to opakuji pravidelně. Ale ono se to snaději kritizuje než provádí - bylo by dobré, kdyby kritici přišli se zahraničními zkušenostmi... řekl bych, že u nás jsme na tom relativně dobře - viz spotřeba pesticidů obecně.
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/karel-zvaral-hrabos-polni-na-travnich-porostech-neskodi-resp.zcela-zanedbatelne
RČ
Radek Čuda
20.4.2026 15:26 Reaguje na Karel ZvářalJak tohle můžete vůbec napsat ... Hanzl rozumí všemu a navíc nejlíp.
A koukám, že své pole působnosti neustále rozšiřuje;-).
Odpovědět
A koukám, že své pole působnosti neustále rozšiřuje;-).
su
20.4.2026 20:53 Reaguje na Karel Zvářal
Motáte hrušky z jabkama - liška a kuna jsou mesopredátoři, ti se stávají obětí vrcholových predátorů, když je nemají, můžou se hodně namnožit, zatímco vlk je vrcholový predátor a nic ho nežere. A vrcholoví predátoři se přemnožit NEMŮŽOU.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.4.2026 07:17 Reaguje naNECHÁPETE PRINCIP. Výše zmíněného muflona nevyhubily lišky a kuny, ale větší predátoři (člověk, vlk). Bavíme se o mantře, že "predátor nemůže" (vyhubit koist. No veškerou samozřejmě že ne, jinak by nepřežil, ale ta zranitelná zmizí během krátké doby. Viz chocholouš, koroptev - "vymizeli", ale predátoři tu jsou stále.
Muflon se zachránil jen na odvlčených (nikdy nezavlčených") ostrovech Sardinii a Korsice je byl tzv repatriován.
Odpovědět
Muflon se zachránil jen na odvlčených (nikdy nezavlčených") ostrovech Sardinii a Korsice je byl tzv repatriován.
su
21.4.2026 07:51 Reaguje na Karel Zvářal
Tak prvně sem plácáte lišky a kuny, pak sem plácáte muflony, co bude následovat dál????????????
Odpovědět
Karel Zvářal
21.4.2026 08:01 Reaguje naAni na jedno nedokážete odpovědět - ale to nakonec vím dávno, nebavíme se tu o tom poprvé.
Tak jako invazní druhy vybijí většinu původních - a přežijí do dnešních dnů, podobně tomu bylo v minulosti u nás. 21. století není počátkem dějin, nevážený trolle.
Odpovědět
Tak jako invazní druhy vybijí většinu původních - a přežijí do dnešních dnů, podobně tomu bylo v minulosti u nás. 21. století není počátkem dějin, nevážený trolle.
su
21.4.2026 08:27 Reaguje na Karel Zvářal
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
21.4.2026 08:37 Reaguje naS tou poslední větou jste se perfektně popsal.
Neumíte přiznat, že predátor dokáže vyhubit ZRANITELNOU kořist, aniž by sám vyhynul.
Toť vše, zbytek byl vyřčen nesčetněkrát v minulých diskusích.
Odpovědět
Neumíte přiznat, že predátor dokáže vyhubit ZRANITELNOU kořist, aniž by sám vyhynul.
Toť vše, zbytek byl vyřčen nesčetněkrát v minulých diskusích.
su
21.4.2026 10:10 Reaguje na Karel Zvářal
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
Karel Zvářal
21.4.2026 11:32 Reaguje naUbožáčku trolí, bezradný. Všichni pochopili, jen "mladá garda" stále nezabírá-/
Ta demagogicko-diletantská definice, že "dokud má predátor co žrát, nelze hovořit o přemnožení" je z čípak hlavy? Víte to?, když se s ní oháníte?
Kroutíte se jak had, zkoušíte všechny možné "triky", ale konkrétním otázkám se vyhýbáte.
Odpovědět
Ta demagogicko-diletantská definice, že "dokud má predátor co žrát, nelze hovořit o přemnožení" je z čípak hlavy? Víte to?, když se s ní oháníte?
Kroutíte se jak had, zkoušíte všechny možné "triky", ale konkrétním otázkám se vyhýbáte.
su
21.4.2026 17:24 Reaguje na Karel Zvářal
Příspěvek byl kvůli porušení pravidel diskuze smazán.
JO
Jarka O.
21.4.2026 18:40 Reaguje na Karel ZvářalNic si z ekoterora nedělejte, hnusné komenty ná on.
Odpovědět
Karel Zvářal
21.4.2026 19:00 Reaguje na Jarka O."...A mimochodem to není zrejmě úplně neobvyklé, našel jsem při výzkumu netopýrů v dutinách od šplhavců skokana i v dutině 4m vysoko nad zemí na Třeboňsku. Subadultní ropuchu obecnou pak při nočním sběru brouků u Voděradských bučin v dutině asi 1.5 m vysoko. Při nočním svícení na noční hmyz loni v červenci na Slanisku u Nesytu jsem pozoroval, jak mladá (3 cm) ropucha zelená vylezla po kolmém plátnu do výšky 1.5 m nad zem, kdyby bylo vyšší, lezla by výš. Takže ano, i jiné žáby, než rosnička, dokážou vylézt na strom,..."
su
16.2.2025 17:29 Reaguje na Radek Lučan
1***
Je tu sestava tradičních trolů, kteří sami nic nenapíší, ale do druhých se zarputile naváží. Kdybych si to měl zabírat, tak bych dávno skončil. Jenže oni mě svou zarytou nenávistí naopak motivují.
To víte, s "odpadlíkem" je to horší než třídním s nepřítelem:-) Mně se vysmívá, ale kolegu s podobnými poznatky zahrne hvězdičkami... Ano, hnus až na půdu...
Takže díky moc za postřeh!-)
Odpovědět
su
16.2.2025 17:29 Reaguje na Radek Lučan
1***
Je tu sestava tradičních trolů, kteří sami nic nenapíší, ale do druhých se zarputile naváží. Kdybych si to měl zabírat, tak bych dávno skončil. Jenže oni mě svou zarytou nenávistí naopak motivují.
To víte, s "odpadlíkem" je to horší než třídním s nepřítelem:-) Mně se vysmívá, ale kolegu s podobnými poznatky zahrne hvězdičkami... Ano, hnus až na půdu...
Takže díky moc za postřeh!-)
Karel Zvářal
21.4.2026 19:08 Reaguje na Karel ZvářalJeště dovětek pro <rl>: ta žába tam v čase inkubace snůšky ještě nebyla.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.4.2026 13:54 Reaguje naProč by se vlk v naších podmínkách nemohl přemnožit? určitě to můžete vysvětlit. A ano, měl byste se tu ekologii už konečně doučit a né o ni jen mluvit.
Odpovědět
su
20.4.2026 21:00 Reaguje na Jarek Schindler
Protože je vrcholový predátor a ti se z principu nepřemnožují, protože jsou teritoriální. A do každého teritoria se vejde jen tolik vlků, kolik teritorium uživí. A jestli vám 400 vlků přijde jako přemnožení a 500 tis. prasat ne, tak vás lituju.....
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.4.2026 21:16 Reaguje naNo vidíte jak si sám dokážete krásně odpovědět , že v našich podmínkách se jaksi uživí těch vlků vice než někde v pustině Arktidy. Teď jde popuze o to jak velké bude u nás to teritorium a kolik vlků se do něj vleze, že. Takže z přírodního hlediska se v našich poměrech přemnožit mohou. Nejsou totiž závislí pouze na přírodní potravě. Bude jich tu vždy na km2 podstatně více než někde na Aljašce. Kde by se u nás nabralo 500 tisíc divokých prasat. Zas jeden co neumí počítat. No a když nejsou přemnožení vlci podle čeho poukazujete na přemnožení divočáků. Ti mají také svoje teritoria. Jo a jaksi asi neumíte číst. Kde jsem napsal, že 400 vlků znamená jejich přemnožení? Já si ještě chvíli počkám až začnou napadat lidi a ploužit se po dědinách.
Odpovědět
su
20.4.2026 21:33 Reaguje na Jarek Schindler
v našich podmínkách se jaksi uživí těch vlků vice než někde v pustině Arktidy. Teď jde popuze o to jak velké bude u nás to teritorium a kolik vlků se do něj vleze, že.
...no a co???????
Takže z přírodního hlediska se v našich poměrech přemnožit mohou.
....totální nesmysl...
Bude jich tu vždy na km2 podstatně více než někde na Aljašce....
....to jistě bude, protože střední Evropa je podstatně úživnější než Aljaška....i bez lidí...
. No a když nejsou přemnožení vlci podle čeho poukazujete na přemnožení divočáků. Ti mají také svoje teritoria. .....prasata nemají teritoria ale domovské okrsky...to je úplně něco jiného, vy znalče....
Odpovědět
...no a co???????
Takže z přírodního hlediska se v našich poměrech přemnožit mohou.
....totální nesmysl...
Bude jich tu vždy na km2 podstatně více než někde na Aljašce....
....to jistě bude, protože střední Evropa je podstatně úživnější než Aljaška....i bez lidí...
. No a když nejsou přemnožení vlci podle čeho poukazujete na přemnožení divočáků. Ti mají také svoje teritoria. .....prasata nemají teritoria ale domovské okrsky...to je úplně něco jiného, vy znalče....
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:03 Reaguje naZajímavé, tak vrcholový predátor se z principu nepřemnožuje protože je teritoriální. No a to teritorium se jim u nás rok od roku zmenšuje. Nejdřív to bylo 2000km2, potom 1000km2, dnes již 200 km2. Dožijeme se 20 až 50 km2 a pořád budeme slyšet, že vlk není přemnožený protože se přemnožit nemůže. On zatím žádný ochranář nestanovil nějaké alespoň přibližné číslo kdy již vlka bude dost. Ano u spárlaté máme nějaké normované stavy a i když ty jsou počítány jen na poměrně malou část ČR a přitom žádné znaky přemnoženosti zvěř nevykazuje , lidi jako vy vyřvávají o přemnožení zvěře. Ano i ta bachyně si v tom " domovském okrsku"( máte vyjímečně pravdu) hájí před dalšími například zdroje potravy. To jste nevěděl?Tak kolik těch vlků u nás může být aby se ještě dalo říci že nejsou přemnoženi? Kolikrát víc než na té Aljašce jich tedy u nás nakonec bude? 10x, 100 x? Není to náhodou málo?
Odpovědět
su
20.4.2026 21:36 Reaguje na Jarek Schindler
Já si ještě chvíli počkám až začnou napadat lidi a ploužit se po dědinách.----tak až ta situace nastane dejte vědět, rád se přijdu podívat.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:05 Reaguje naTak já věřím, že do té doby i u nás zvítězí zdravý rozum a stavy vlků se začnou korigovat.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.4.2026 22:02 Reaguje na Jarek Schindler„Kde by se u nás nabralo 500 tisíc divokých prasat.“
Kolik divočáků podle Vašeho odhadu v ČR žije s ohledem na to, že např. v sezóně 2023/2024 myslivci odlovili v ČR víc než čtvrt milionu divokých prasat?
Odpovědět
Kolik divočáků podle Vašeho odhadu v ČR žije s ohledem na to, že např. v sezóně 2023/2024 myslivci odlovili v ČR víc než čtvrt milionu divokých prasat?
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 11:42 Reaguje na Majka KletečkováJak si asi myslíte Kletečková že se ten divočák množí. Zajímavé, o rok později se neulovilo ani jen 180 tisíc. Takže loví se asi +- výše ročního přírůstu. No a ten přiroste z nějakých 50 až 60tisíc divočáků "jarního kmenového stavu ". Tak kde by se u nás Kletečková měl nabrat ten půlmilion divočáků?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 14:53 Reaguje naAle jděte. Proč ne? A co nepůvodní + totálně přemnožený druh homo?
Odpovědět
Ra
Radek
20.4.2026 15:23 Reaguje naVy žijete Yellowstone a zapomněl jste že píše na ekolist do diskuze o zemědělství v ČR ,že .
Odpovědět
su
SV
Slavomil Vinkler
21.4.2026 08:13 Reaguje naAle jo, tam již taková ta odrůda homo není a je možný podmíněný bezzásah.
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 08:14 Reaguje naSouvisí , v krajině jako je naše bude mít vždy vliv vlka jiný dopad než v divočině . Je to dáno mnoha faktory , v divočině se vlk z člověkem v podstatě nepotká , u nás ho potká každý týden i kdyby ho měl pouze ucítit , množství potravy , obtížnost ji nalézt /ulovit , omezený životní prostor …ten poslední faktor je ten že tady jsme vrcholoví predátor my lidé .
Odpovědět
su
21.4.2026 08:30 Reaguje na Radek
To, že vlk v kulturní krajině funguje jinak než v divočině nikdo nerozporuje - ale Yellowstone s tím opravdu nesouvisí - tak jak v YW fungují vlci v jakékoliv divočině.
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 08:48 Reaguje naOchranáři u nás očekávají od vlka to co dělá v divočině , on to u nás nikdy dělat nebude , to je vše . Používám Yellowstone pouze jako příměr , divočina jako divočina .
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2026 09:05 Reaguje na RadekBiologové zjistili,že vlk se u nás živí zcela předevší divokými zvířaty, především srnčí a černou zvěří. Podíl ovcí nebo jiných hospodářských zvířat je zcela maginální kolem procenta.
A bačové metody ochrany znají, stačí silný pes, vlk do konfrontace nikdy nepůjde, když má za zadkem les plný srnek.
Odpovědět
A bačové metody ochrany znají, stačí silný pes, vlk do konfrontace nikdy nepůjde, když má za zadkem les plný srnek.
Ra
Radek
21.4.2026 09:13 Reaguje na Pavel HanzlProblém bádání je prostý , správné pochopit výsledek a umístit ho do jiného prostoru . Ne každý poznatek jde uchopit a implementovat ho do jiného zařízení , tedy jde . Jen očekávaný výsledem může být opačný , pokud použiji příměr hašení malého ohníčku benzínem , ten potom vyvolá nezvládnutelný požár , díky kterému vznikne vítr vichr který mění vše kudy se prohnal .
Odpovědět
su
21.4.2026 10:13 Reaguje na Radek
No hlavně ževy myslivci jste problém s ezvěří vyřešili...za chvíli to bude 100 let co provozujete ten váš experiment lidové myslivosti a pořád žádný výsledek....kde udělali soudruzi lovci asi chybu???
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 10:36 Reaguje naNetuším kde udělali chybu soudruzi ale vím kde ji udělali myslivci . Dovolili rozhodovat ochranářské organizace o věcech za které nenesou odpovědnost , běžně se tomu dnes říká ekoterorizmus .
Odpovědět
su
21.4.2026 17:29 Reaguje na Radek
Tak to asi těžko....nemyslím si, že naše ochránářská lobby je 100 stará jako ta myslivecká....takže problém bude asi jinde a bude pocházet již z hluboké myslivecké minulosti z dob, kdy ochranáři ještě neexistovali...problém je v tom, že tento prehistorický přístup si myslivci zachovali dodnes...jedinou nadějí jsou mladí myslivci a vysokoškolskými odbornými znalostmi, kteří nahradí starou skvadru, která dělí zvířata jen na jedlá a nejedlá a nikam se neposouvá.
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 17:46 Reaguje naTo mi něco připomíná . Prvně tvrdilo hnutí duha že myslivci jsou stará skvadra a vše co uvidí zabijí a strčí do mrazáků ….to jim nějakou dobu veřejnost papala i z navijákem a po tak zvané broukové kalamitě obrátili ochranáři o 100% a začali tvrdit že myslivci málo loví aby mohli pořádat naháňky pro VIP hosty ……
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 17:49 Reaguje na Radeka proto nemůžou zmlazovat naše lesy a je potřeba Vlk ,ten to měl všechno zachránit . Dopadlo to tak že je vyřazený z ohrožených druhů . Tedy až na ČR tady pořád ochranáři tvrdí národu že musí být chráněný
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 17:50 Reaguje na RadekA ano , v jednom s vámi souhlasím , dokud byli myslivci ochránci přírody jako jediní tak to bylo v přírodě vyvážené , dobrá biodiverzita jak se dnes všude používá . Jenže to je doba minulá , ted vládnou ochranářské spolky plné lidí z vysokoškolským vzděláním co jinde nenašli uplatnění a také to v přírodě podle toho z tou biodiverzitou dopadá .
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 17:52 Reaguje na RadekStačilo vám na to pár let a poslali jste to všechno do záhuby .
Odpovědět
su
21.4.2026 18:13 Reaguje na Radek
Já nejsem z Duhy. A věřím, že ti noví myslivci co přijdou po vás, budou skutečně plnit tu roli, která jim přísluší. Ale toho vy staří už se účastnit nebudete.
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 19:22 Reaguje naTak to jsem vás zařadil dobře 🤠zatim ti novi vzdělání co přichází mají zájem o trofeje, holá zvěř je nezajímá , škodná uz vůbec ne ....pokud je brigáda tak se z ní chcou vyplatit, důvod je pokaždé stejný nedostatek času, snad potřebují jen čas, až zestárnou bude je zajimat myslivost , co myslíte?
Odpovědět
JO
Jarka O.
21.4.2026 18:42 Reaguje na RadekJsou to biologové. Položte si otázku, kde najde biolog práci, kdo si ho může dovolit, většinou maji státní místa, no.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:42 Reaguje naTak ta myslivecká " lobby" je podstatně starší něž těch vašich 100 let. A ochranářská lobby toho stihla za třicet let spáchat víc než ta myslivecká za 300 let. No a pokud mluvíte o 100 letech české myslivosti tak těžko mohla být celých 100 let tou vaší lidovou myslivostí. Blábolíte nesmysly. Jo a jedinou nadějí pro všechny je návrat zdravého rozumu a né lesní zahradníci. No a pokud jste tak natvrdlý a věříte, že by problém vyřešila profesionalizace myslivosti tak nevyřešila. Stát se hlavně nedoplatí.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:28 Reaguje na Pavel HanzlPokud byste to trochu sledoval tak možná zjistíte, že ochranáři to % hospodářských zvířat již podstatně zvýšili. Někde jsem četl , že to dnes nemá daleko k 10 %. Kolik musíte mít ovcí aby se vám ten pes zaplatil? Navíc ten pes nehlídá stádo pouze před vlky . Těch lidí co se kolem pastvin pohybuje.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:21 Reaguje naI v divočině funguje vlk tak jak vždy a všude fungoval. Bez lovu a udržování jeho stavů na minimální urovni to nejde ani v Kanadě. I tam řvou ochranáři jak tam nyní povolený lov vlka nabourá přírodní rovnováhu. Vláda Severozápadního teritoria tam byla zmocněna snížit počet vlků až o 80 procent. Důvodem mšl být drastický pokles stád caribou v oblastech Bathurst a Bluenose East. Samotná populace Bathurst se od roku 1996 kvůli vlkům zmenšila o 98 procent. Článek z roku 2020.
https://wildundhund.de/kanada-wolfspopulation-soll-um-80-gesenkt-werden/?fbclid=IwAR2b8CeqW8Te_F4zIySAKQ6SpFHyot6t0IjLS2VoAm-kRo6sXBifd6pF8K4
Odpovědět
https://wildundhund.de/kanada-wolfspopulation-soll-um-80-gesenkt-werden/?fbclid=IwAR2b8CeqW8Te_F4zIySAKQ6SpFHyot6t0IjLS2VoAm-kRo6sXBifd6pF8K4
TP
MU
Michal Ukropec
20.4.2026 05:51Správně! Myslivci jsou zodpovědní i za přemnožené hraboše! Navíc málo hlasitě bojují proti používání Stutoxu. Pan bývalý místopředseda opět nezklamal.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 07:04Je pravdou, že při minulé plošné aplikaci stutoxu došlo v těch místech k značným úhynům drobné zvěře.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 07:06 Reaguje na Slavomil Vinklerhttps://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/hubeni-morava-brno-turany-slapanice-zatcany-zajici-testy-jed-stutox-hrabos_1908151551_mpr
Odpovědět
VP
Vít Prokop
20.4.2026 07:51Hned vedle stavení je komín a 2 čápi. Hospodařím většinou na TTP a s přemnožením myší nemám problém. Také jsem proti Stutoxu.
Odpovědět
VN
Vladimír Nechutný
20.4.2026 08:11Co asi hledají divoká prasata když rozrývají louky a trvalé porosty po zimě
Položili jste si někdy tuto otázku?
Ryjí jen tak z nudy? Pro zábavu?
Určitě ne hledají potravu.
Pitva žaludku uloveného divočáka Vám napoví , V žaludku najdete směs skládající se zejména hrabošů, žížal a a vývojových stádií chroustníků. Jdou za potravou do míst kde se potrava nachází.
Tam kde se provede obnova travního porostu pozemek se zorá a znova oseje je minimum hrabošů a tam divočák takřka neryje.
Odpovědět
Položili jste si někdy tuto otázku?
Ryjí jen tak z nudy? Pro zábavu?
Určitě ne hledají potravu.
Pitva žaludku uloveného divočáka Vám napoví , V žaludku najdete směs skládající se zejména hrabošů, žížal a a vývojových stádií chroustníků. Jdou za potravou do míst kde se potrava nachází.
Tam kde se provede obnova travního porostu pozemek se zorá a znova oseje je minimum hrabošů a tam divočák takřka neryje.
Ra
Radek
20.4.2026 10:11 Reaguje na Vladimír NechutnýZemědělci můžou obnovovat trvalé travní porosty tuším jednou za 5 let , jinak by přišli o dotace .Co není dotované to sedlák nedělá . Zemědělec který potřebuje kvalitní píci pro dobytek , louky pravidelně obnovuje a nemá škody od černé zvěře. Kolik takových sedláků je víme asi všichni .
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
21.4.2026 09:22 Reaguje na Vladimír NechutnýProto je nutné počty divočáků radikálně snížit, aby neohrožovali populaci hrabošů. Ekologismu zdar a přírodě zmar!
Odpovědět
Ra
Radek
20.4.2026 08:46Pan pitek si zase potřeboval kopnout do myslivců tak musel využít jedů a přitom tak jak to on dělá , opomenul že krom zvěře drobné jsou také ohrožení draví ptáci a šelmy / chránění živočichové a protože stále platí, že pro aplikaci tohoto jedu je bezpodmínečně nutné další povolení – povolení výjimky z ochrany vzácných živočichů podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Bez tohoto povolení bude zemědělce pokutovat Česká inspekce životního prostředí. To bude asi ten důvod proč se k tomu ČMMJ nevyjadřuje .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 09:02 Reaguje na RadekTam kde si myslivci zkusili plošný stutox, jako Šlapanice, Tuřany Zatčany... , tak o škodlivosti nepochybují. Je pozorováno, že při myším roce roste i drobná zvěř, neb predace se soustředí na hraboše.
Odpovědět
Ra
Radek
20.4.2026 09:52 Reaguje na Slavomil VinklerTenhle jed používají pouze zemědělci . Kam na to chodíte
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 14:44 Reaguje na RadekRozumíte psanému textu? Já přece nepsal, že myslivci jed používají. Akorát vypadlo a = Zakusili.
Odpovědět
Ra
Radek
20.4.2026 15:26 Reaguje na Slavomil VinklerTakže , tam kde myslivci zakusili učinky plošného trávení stutoxem …….
Odpovědět
SV
PH
Pavel Hanzl
20.4.2026 10:39Hraboši přece nejsou nový vynález a když dřív nastal myší rok, sedlák jen trochu níž nasadil pluh.
Hraboši vždy část úrody sežrali, ale dravci si s nimi poradili bez jakýchkoliv chemikálií. A jakákoliv chemizace přírodě škodí (někdy to bez ní ale nejde), ale tohle je přímo prasárna, která vůbec nutná není.
Dravci sice taky likvidují drobné a chráněné živočichy, ale stutox snad ne?
Odpovědět
Hraboši vždy část úrody sežrali, ale dravci si s nimi poradili bez jakýchkoliv chemikálií. A jakákoliv chemizace přírodě škodí (někdy to bez ní ale nejde), ale tohle je přímo prasárna, která vůbec nutná není.
Dravci sice taky likvidují drobné a chráněné živočichy, ale stutox snad ne?
RJ
Robert Jirman
20.4.2026 12:06chceme méně hraboše a více stutoxe, pane premiére konejte už konečně
Odpovědět
PH
Pavel Hanzl
21.4.2026 08:58 Reaguje na Robert JirmanNa to máme přeci Monike, makake a motýle, ne?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
20.4.2026 14:15Dobrá otázka pane Pitku, co získáte? "Více tun intenzivně za použití chemie vypěstovaného obilí a olejnin, které nebudete schopni prodat za cenu pokrývající náklady na současně drahou naftu, drahá průmyslová hnojiva a drahé prostředky na ochranu rostlin". Ještě že uznáte že provozujete ten váš divný byznys. No a nyní můžete vysvětlit rozdíl v tom pokud Vy píšete o hraboších a já o spárkaté zvěři? Navíc proč jsou louky a pole poryta od divočáků? Není to náhodou tím, že po takto " ošetřeném " poli se již žádný Stutox nemusí aplikovat? Sežerou těch hlodavců víc ti divočáci nebo dravci a predátoři z řad šelem psovitých, kočkovitých a lasicovitých? Kolik chemie a jedů se díky divočákům nemusí aplikovat na naši zemědělskou půdu?
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 14:49 Reaguje na Jarek SchindlerMožná více divočáků měně stutoxu. Ale u domu mám totálně zrytou zahradu a zničený plot. Hned vedle bylo obilí, u kterého nezbyl klas. Kousek vedle lán slunečnice, který rovnou zaorali, neb kvůli 1 rostlině na 10 m2 nestálo za to poslat kombajn....
Odpovědět
SV
Ra
Radek
20.4.2026 15:33 Reaguje na Slavomil VinklerLovecký tlak tlačí prasata do měst a jejich okolí , mají tam klid a dostatek potravy .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
20.4.2026 16:05 Reaguje na RadekNo ale u nás v lese tlak není. Je to repre revír.
Odpovědět
Ra
Radek
20.4.2026 20:11 Reaguje na Slavomil VinklerAsi jsou ti z repre revíru domluvení se zemědělci , pokud jim totální škody nevadí a nechtějí po nich náhradu .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.4.2026 08:09 Reaguje na RadekTo si děláte asi fest srandu ne? Už jste se soudil s VIP?
Odpovědět
Ra
Radek
21.4.2026 10:30 Reaguje na Slavomil Vinklerano z majitelem poškozeného porostu z 10 % , průběh takového sporu je z mojí zkušenosti tristní . Hradili jsme i to co nedělal . Takže pokud je pole tak jak uvádíte , nevidím v uhrazení škody i z odhadcem problém , asi každý žijeme v jínem státě .
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
21.4.2026 15:12 Reaguje na RadekAsi jste v MS mukli a ne VIP s vlastními právníky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
23.4.2026 16:05 Reaguje na Slavomil VinklerAsi nevíte co je MUKL= Muž Určený K Likvidaci a to je běžný Myslivec v běžné MS.
Odpovědět
Ra
PH
JS
Jarek Schindler
23.4.2026 12:48 Reaguje na Slavomil VinklerKdyž čtu co píšete tak je celkem k nevíře, že nám pořád rostou hektarové výnosy. Člověk slyší jak zvěř vše sežere ale na hektar toho máme pořád víc a víc. Něco asi nebude pravdou , že? No a pokud náhodou výnosy klesnou tak za to může hlavně počasí.
Odpovědět
EB
Emil Bernardy
20.4.2026 16:44Asi to není vhodné,ale osvěžit paměť CtrlC z wiki.
Hraboš žije v norách v hloubce 30–50 cm,.......
Samice vyvádí mláďata (2 až 12) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata záhy. Samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí. Samice tudíž mohou mít mláďata již asi ve 35 dnech věku. Hraboši se v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům..
Co vidím já,stavy reguluje sucho,deště,mráz a ...Stutox.A jestli v létě bude sucho nebo deštivo dnes nikdo neví.
Odpovědět
Hraboš žije v norách v hloubce 30–50 cm,.......
Samice vyvádí mláďata (2 až 12) třikrát až sedmkrát ročně po zhruba dvacetidenní březosti a stejnou dobu je i kojí. Pohlavní dospělosti dosahují mláďata záhy. Samice může být pohlavně dospělá již v 13. dni života, to znamená v době, kdy ji matka ještě kojí. Samice tudíž mohou mít mláďata již asi ve 35 dnech věku. Hraboši se v pravidelných intervalech přemnožují a často způsobují škody zahrádkářům i zemědělcům..
Co vidím já,stavy reguluje sucho,deště,mráz a ...Stutox.A jestli v létě bude sucho nebo deštivo dnes nikdo neví.
JO
Jarka O.
20.4.2026 17:54Kde se tihle lidi berou, dovolím si taky ctrlC: "Úspěchem pro přírodu a zdraví je, že se používá Stutox, který se postupně stane užitečným hnojivem, a ne již sloučeniny arsenu. Rovněž byste zemědělcům měli poradit nejúčinnější a nejlepší náhrady Stutoxu a poskytovat jim školení nebo konzultace, jak správně používat rodenticidy, kde byste mohli použít vám známé zkušenosti a příklady z ciziny. Pouhé požadavky na co nejhorší byrokracii a zákazy působí velmi nepřatelsky vůči lidem, kteří vám produkují potraviny. Nemyslím si už kvůli ceně, že se rodenticidy nadužívají.
Ano, hnojiva budou nedostatková a dá se s tím mnohé dělat, vyžadovalo by to ovšem úpravu tragické legislativy.
Omámení hlodavci mohou být snadným cílem predátorů a proto by nebylo špatné používat rychleji účinkující rodenticidy nebo instalovat na omezenou dobu plašiče ptáků. Kromě hluboké orby by proti škůdcům pomáhalo střídání plodin. A už se tu psalo, že toxicita je akutní, a ptákům se proto jen část jedu dostane do těla v druhém sledu.
VtE příklad mnohem závažnějšího dlouhodobého vlivu na všechny živočichy v polní krajině, protože jste psal o hubení ptáků, zatímco článek je o užitečném zmírnění nadbytečné byrokracie.."
I hnojení polí by proti škůdcům částečně pomáhalo.
Odpovědět
Ano, hnojiva budou nedostatková a dá se s tím mnohé dělat, vyžadovalo by to ovšem úpravu tragické legislativy.
Omámení hlodavci mohou být snadným cílem predátorů a proto by nebylo špatné používat rychleji účinkující rodenticidy nebo instalovat na omezenou dobu plašiče ptáků. Kromě hluboké orby by proti škůdcům pomáhalo střídání plodin. A už se tu psalo, že toxicita je akutní, a ptákům se proto jen část jedu dostane do těla v druhém sledu.
VtE příklad mnohem závažnějšího dlouhodobého vlivu na všechny živočichy v polní krajině, protože jste psal o hubení ptáků, zatímco článek je o užitečném zmírnění nadbytečné byrokracie.."
I hnojení polí by proti škůdcům částečně pomáhalo.
BM
Břetislav Machaček
21.4.2026 09:14 Reaguje na Jarka O.O plašení predátorů v době aplikace a účinnosti Stutoxu jsem tu
psal v minulosti. Prostě pokud dravce plašením odradím lovit ty
přiotrávené hraboše, tak se neotráví. Přitom to je velmi snadné
různými zvukovými a světelnými plašiči. Já osobně používám jed
jen vyjímečně v uzavřených prostorech, odkud nemohou přiotrávení
uniknout a být něčí potravou. Na myši je levným "ekologickým"
jedem obyčejná sádra namíchaná s pšeničným šrotem a pokud tu
uhynulou myš pozře predátor, tak vyvrhne pouze ztvrdlou sádru
ze střev hlodavce. Levné, účinné a nikoho mimo hlodavce tím
neotrávím. Jinak k té byrokracii pouze tolik, že o použití
jedu na hraboše žádal jeden větší zemědělec(cca 250ha) a než
povolení získal, tak už škody přesáhly rentabilitu sklizně
a doslova sklidil tolik, co zasel. Je to o rychlosti povolení
a nebo ideálně o preventivním povolení, aby se předešlo té
kalamitě. Před 15 roky byli u nás přemnoženi hraboši a po
sklizni při podmítce jich tisíce putovalo přes dálnici a
souběžnou silnici na kukuřičné pole. To byl pod koly aut masakr,
jaký jsem v životě nikdy neviděl a později se rozlezli po okolí
tak, že na zahradách žrali z hladu i kedlubny a zelí. To bylo
naposled, kdy jsem je trávil a trávení bez úhony přežil i puštík,
který on a nebo jeho potomek ale letos přišel při kácení lesa o
svůj domov. Přemnožení na jednom poli mělo vliv na přemnožení v
okolí a následky a zásah byl o to složitější a nákladnější. Vždyť
i potkany likvidujeme preventivně a nečekáme na kalamitu, tak
proč se vyčkává u hrabošů, až už propukne kalamita naplno?
Odpovědět
psal v minulosti. Prostě pokud dravce plašením odradím lovit ty
přiotrávené hraboše, tak se neotráví. Přitom to je velmi snadné
různými zvukovými a světelnými plašiči. Já osobně používám jed
jen vyjímečně v uzavřených prostorech, odkud nemohou přiotrávení
uniknout a být něčí potravou. Na myši je levným "ekologickým"
jedem obyčejná sádra namíchaná s pšeničným šrotem a pokud tu
uhynulou myš pozře predátor, tak vyvrhne pouze ztvrdlou sádru
ze střev hlodavce. Levné, účinné a nikoho mimo hlodavce tím
neotrávím. Jinak k té byrokracii pouze tolik, že o použití
jedu na hraboše žádal jeden větší zemědělec(cca 250ha) a než
povolení získal, tak už škody přesáhly rentabilitu sklizně
a doslova sklidil tolik, co zasel. Je to o rychlosti povolení
a nebo ideálně o preventivním povolení, aby se předešlo té
kalamitě. Před 15 roky byli u nás přemnoženi hraboši a po
sklizni při podmítce jich tisíce putovalo přes dálnici a
souběžnou silnici na kukuřičné pole. To byl pod koly aut masakr,
jaký jsem v životě nikdy neviděl a později se rozlezli po okolí
tak, že na zahradách žrali z hladu i kedlubny a zelí. To bylo
naposled, kdy jsem je trávil a trávení bez úhony přežil i puštík,
který on a nebo jeho potomek ale letos přišel při kácení lesa o
svůj domov. Přemnožení na jednom poli mělo vliv na přemnožení v
okolí a následky a zásah byl o to složitější a nákladnější. Vždyť
i potkany likvidujeme preventivně a nečekáme na kalamitu, tak
proč se vyčkává u hrabošů, až už propukne kalamita naplno?
JO
Jarka O.
21.4.2026 18:47 Reaguje na Břetislav MachačekJá bych také radši dělala prevenci. To je jednoznačně hluboká orba, třeba ani ne každoročně. Také střídání plodin, a pak by jedy téměř nebyly potřeba, je můj názor. Ale jedy na krysy bývaly hrůzné, zatímco stutox se postupně rozloží neškodně, dokonce užitečně.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
21.4.2026 23:25Projednávaný návrh považuji za příliš rizikový pro celou řadu ohrožených a chráněných živočichů, nechci, aby zbytečně umírali ptáci, kteří se živí hraboši. Místo hrabošů zdevastujeme chráněné druhy, které hraboše přirozeně regulují. Riziko se navíc násobí právě v době, kdy tyto chráněné druhy vyvádějí mláďata a jsou na dostupnosti potravy existenčně závislá.
Odpovědět
