Radek Mikulášek: Odzvonilo plynovým kondenzačním kotlům?

Ilustrační snímek.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Foto | ronstik / Shutterstock

Některé frakce europarlamentu dokonce prosazují plošné vyjmutí domácností ze systému ETS 2. I proto se s jistotou nedá říct, jak se celá situace promítne do ceníků plynu a dalších fosilních paliv v jednotlivých zemích, případně jak rychle. Přesná podoba dopadů je zatížena řadou neznámých – od definitivně stanovené ceny povolenky až po národní kompenzace jednotlivých vlád v sedmadvacítce.

Změna vytápění může snížit náklady až o třetinu

Jedna z nejčastějších predikcí, které se mezi odborníky na energetiku opakují, pravděpodobně nepotěší majitele nezateplených budov. Nejzranitelnější skupinou totiž i v tomto případě zůstávají starší, energeticky náročné domy. Český statistický úřad sice upozorňuje, že v Česku bydlí dvě třetiny domácností v zatepleném domě, stále však zůstává významná část budov, kde se každá změna ceny paliva projeví skokově. Právě tady mohou moderní energetická řešení přinést největší efekt. A v praxi často i bez toho, aby domácnost musela odstřihnout plyn úplně nebo zbrkle měnit zdroj tepla.

Pokud uživatelé zkombinují základní úsporná opatření, dobrou regulaci a modernizaci zdroje, umí snížit výdaje za energie klidně o třetinu. A to i v režimu, kdy plyn zůstane jako hlavní nebo záložní zdroj. Rozhodují moderní technologie, jejich účinnost a dobře nastavený projekt, ne nutně jeden konkrétní druh vytápění.

Správný způsob, jak ideálně situaci vyřešit a připravit se na příchod emisních povolenek, závisí dům od domu. Dá se ale předpokládat, že jedním z pomyslných vítězů a nejčastěji použitou technologií bude tepelné čerpadlo. Povolenkami ETS 2 zatíženo není, nepřímý dopad může přijít přes cenu elektřiny, klíčová je ale účinnost. Z jedné kilowatthodiny elektřiny totiž vyrobí několik kilowatthodin tepla.

Naopak uhlí a topné oleje nesou nejvyšší emisní stopu, proto se u nich dá čekat největší tlak na ztrátu ekonomické výhodnosti. ETS 2 tak bude domácnosti postupně tlačit buď do změny zdroje, nebo alespoň do snížení spotřeby. U nezatepleného domu je nejdražší kilowatthodina ta, kterou dům vůbec nepotřebuje vyrobit. Kdo začne modernizovat včas, vyhne se nejhorší kombinaci v podobě dražších energií a zároveň přetlaku na řemeslníky a materiál, který v tomto roce řada firem očekává.

Velkou roli sehraje i načasování dotací. V Česku běží podpora výměny nevyhovujících zdrojů a úsporných opatření přes programy typu Nová zelená úsporám a kotlíkové dotace. A i zde platí jednoduché pravidlo. Kdo bude čekat až na poslední chvíli, může narazit na vyšší ceny prací i delší dodací lhůty.

Dálkové teplo už povolenky má. U lokálního spalování se podmínky dorovnají

Evropský kontext přitom ukazuje, proč se nový systém povolenek tak řeší právě ve střední Evropě. Vytápění v bytových domech s sebou nese v tomto regionu jedno specifikum – velká část domácností je napojená na soustavy zásobování teplem. Odhaduje se, že zhruba třetina místních domácností je napojena na dodávky tepla z tepláren a dalších centrálních zdrojů. Z pohledu povolenek je důležité, že velké teplárenské zdroje se spalovacím výkonem nad 20 MW jsou v systému ETS (dnes ETS 1) už dlouho. V případě napojení na velké teplárny se tak často nestane to, čeho se lidé bojí, tedy že by jim ETS2 přidal úplně novou položku k teplu. Uhlíková cena už je u těchto zdrojů součástí původního systému, ten nový spíš srovnává podmínky mezi lokálním spalováním a teplárnami.

Jinak se na celou situaci mohou dívat domácnosti s lokálním kotlem. ETS 2 míří na emise ze spalování v budovách (typicky plyn, uhlí a topné oleje) a náklad se má promítat do ceny paliva přes dodavatelský řetězec. Odhady dopadů se liší. Část analýz pracuje i se scénářem, že vytápění plynem a uhlím může zdražit až o čtvrtinu, ale jde o modely závislé na ceně povolenky a dalších podmínkách. Smysl proto dává připravit dům tak, aby spotřeboval méně – a tím se chránit proti jakémukoli zdražení.