Poslanecká sněmovna minulý týden schválila novelu zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Podle ochránců přírody tím politici oslabují ochranu zemědělské půdy, což povede k jejímu dalšímu zastavování. Každý týden podle nich ztrácíme zemědělskou půdu o rozloze několika fotbalových hřišť.

Pražské stavební předpisy omezují reklamu s plochou větší než čtyři metry čtvereční. Zakázaná bude v památkové rezervaci a zónách, jinde musí být nejméně 100 metrů od sebe. Vyplývá to ze schváleného znění předpisů. Regulace reklamy byla v Praze velké téma před komunálními volbami v roce 2014, kdy vedl spor bývalý primátor Tomáš Hudeček (nestraník, dříve TOP 09) s firmami pronajímajícími billboardy. Firmy kvůli tomu podaly podnět Úřadu na ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).

Podle bývalého primátorčina náměstka Matěje Stropnického (SZ/Trojkoalice) mohly být Pražské stavební předpisy na developery přísnější. Městu podle něj neumožňují, aby si u rozvojových území samo stanovilo, kde budou ulice a veřejná prostranství. Původní návrh byl podle něj také přísnější v požadavcích na standardy budov. Stropnický, který stavební předpisy připravoval do loňského léta, to po schválení nového návrhu pražskými radními řekl novinářům.

Radní schválili novelu Pražských stavebních předpisů, ČTK to potvrdily dva zdroje z jednání rady. O podobu předpisů vedla Praha s ministerstvem pro místní rozvoj (MMR) a Evropskou komisí (EK) spory přes dva roky. Novela předpisů vznikla ještě za předchozího vedení hlavního města, MMR ale jejich platnost pozastavilo. Po schválení nabudou účinnosti 1. srpna.

Španělská policie našla v bytě nedaleko Madridu téměř 750 kilogramů klů slona afrického, který je považován za ohrožený druh. Informoval o tom španělský list El Mundo. Majitel 74 kusů sloních klů, jejichž hodnota se odhaduje na 200 000 eur (asi 5,4 milionu korun), se je chystal zlegalizovat falešnými dokumenty.

Senát podle očekávání schválil zpřesnění zákona o ukládání oxidu uhličitého pod zem tak, aby odpovídal unijní směrnici. Novela nemění nic na tom, že minimálně do roku 2020 nebude možné tuto technologii v Česku použít. Ani poté podle vlády nelze vzhledem ke geologickým podmínkám předpokládat její výrazné využití.

I kdyby se německé vládě podařilo pomocí nákupních prémií urychlit zavádění elektromobilů na německé silnice, nemusí to znamenat snížení celkových německých emisí oxidu uhličitého (CO2). Značná část elektřiny vyrobené v Německu totiž pochází z uhelných elektráren, jejichž provoz patří mezi hlavní zdroje emisí CO2. ČTK to řekl ředitel Agentury pro obnovitelné zdroje (AEE) Philipp Vohrer.

Orná půda bude mizet rychleji, pokud Sněmovna schválí novelu o ochraně zemědělského půdního fondu v senátním znění, varují ekologické organizace Hnutí Duha, Zelený kruh a Glopolis. O přijetí zákona by měli poslanci rozhodnout na schůzi, která začne dnes. Podle ekologických aktivistů od 60. let minulého století zmizela v Česku zemědělská půda o výměře 290 000 hektarů.

Pardubický kraj chce v září vyhlásit termín druhého kola pro přijímání žádostí o dotace na výměnu neekologických kotlů. Požádat o příspěvek budou moci noví zájemci i neúspěšní žadatelé z prvního kola, informuje David Záruba z pardubického hejtmanství. Postup ještě musí schválit rada kraje na svém jednání 9. června.

Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) řeší podnět na rušení tetřeva na Šumavě. Podle Sdružení Šumava 21, které ji podalo, vstoupil v dubnu novinář v doprovodu dvou zaměstnanců šumavského národního parku bez udělené výjimky zákona o ochraně přírody a krajiny do míst, kam lidé v daném období nesmí. Rušení tetřevů podle ornitologů narušuje průběh toku a následně snižuje úspěšnost hnízdění chráněného živočicha. ČTK o podnětu řekl ředitel českobudějovické inspektorátu ČIŽP Vladimír Jiráček.