V tomto volebním období je nejvíce „zelená“ TOP 09 následovaná Věcmi veřejnými, nejméně proekologicky hlasují poslanci ČSSD. Zajímavým zjištěním je, že ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) ekologická hlasování obvykle nenavštěvuje. Vyplývá to z analýzy asociace ekologických organizací Zelený kruh, která se zaměřila na to, jak hlasovali poslanci ve sněmovně o zákonech, které upravují ochranu životního prostředí.

Poslanecká sněmovna ve středu odhlasovala, že elektrárenské společnosti, především státem ovládaný ČEZ, nebudou muset po roce 2013 nakupovat část povolenek na vypouštění emisí skleníkových plynů. Podle odhadů budoucích cen povolenek tak připravili stát o téměř 70 miliard Kč budoucích příjmů – pokud by totiž firmy musely povolenky nakupovat, plynuly by příjmy z jejich prodeje České republice. Návrh prosadili společnými silami především poslanci ODS a ČSSD, k nimž se přidalo i několik komunistů a lidovců. Proti hlasovali především zelení a ostře ho kritizoval i bývalý ministr financí Miroslav Kalousek.

V druhé polovině dubna informovalo ministerstvo životního prostředí o šesti zákonech týkajících se životního prostředí, které by měla stihnout projednat současná poslanecká sněmovna. Podle MŽP je nyní – díky pádu vlády – možné o zákonech rozhodnou ne na základě vládní nebo opoziční příslušnosti, ale věcně. Zeptali jsme se parlamentních stran, jak k hlasování o zmíněných zákonech přistoupí.

Dnes v podvečer vyslovila Poslanecká sněmovna nedůvěru koaliční vládě Mirka Topolánka (ODS). Pro pád vlády hlasovali všichni sociální demokraté a komunisté a přidali se k nim ještě Jan Schwippel a Vlastimil Tlustý z ODS a nezařazené poslankyně Věra Jakubková a Olga Zubová, jež byly v první polovině března vyloučeny ze Strany zelených.

V pátek 31. října Poslanecká sněmovna odsouhlasila novelu zákona o ochraně ovzduší, která mimo jiné umožňuje, aby si kraje, jež tíží zhoršená kvalita ovzduší, stanovily emisní strop, který musejí znečišťovatelé splnit. S tímto pozměňovacím návrhem přišel sněmovní výbor pro životní prostředí a v dolní komoře parlamentu pro něj zvedali zákonodárci ruku zcela bez ohledu na příslušnost k politickým stranám.

Stejně jako v loňském roce, i letos navrhla skupina poslanců ČSSD vedená Milanem Urbanem změnu v zákoně o hospodaření energií, která by převedla schvalování státní energetické koncepce z vlády na Poslaneckou sněmovnu. Z jejich vystoupení před kolegy, k němuž došlo včera, pak vyplynulo, že jim jde zejména o co nejrychlejší postavení nových jaderných zdrojů v ČR. Stejně jako v loňském roce, i letos byli poslanci ČSSD přehlasováni.

Poslaneckou sněmovnu čeká příští týden pokus o přehlasování prezidentského veta novely zákona o chemických látkách, která do českého práva zapracovává hned pět směrnic a čtyři nařízení EU. Nejznámější z nich je nařízení o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, tedy tzv. REACH. Novela téměř bez diskuse prošla Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Až u prezidenta předloha narazila - připadá mu chybná.

17. srpna vstoupil v platnost zákon o předcházení ekologické újmě a o její nápravě. Jaké nové povinnosti zavádí do českého právního řádu? A jak probíhalo jeho projednávání v Parlamentu ČR?

Prezident Václav Klaus v polovině května podepsal zákon, který umožňuje vyvlastnit pozemky nebo stavby "potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi". Návrh prošel Poslaneckou sněmovnou i Senátem jako po másle a jeho schválení podporovali zákonodárci všech stran.

Poslanci před časem hned dvakrát odhlasovali, aby se ČR vrátila k tzv. kontaktnímu norování (viz rovněž článek Hlasování ve sněmovně: Poslanci pro kontaktní norování). Jde o výcvik loveckých psů, při němž jsou na lišku uvězněnou v umělé noře opakovaně vypouštěni psi a zvířata se můžou vzájemně zranit. Za jasné týrání tenhle způsob výcviku označil například bývalý ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský. Na konci února celý zákon na ochranu zvířat proti týrání (jehož bylo kontaktní norování součástí) vetoval prezident Václav Klaus. Sněmovna nakonec jeho veto nedokázala přehlasovat a zákon tak nebyl přijat vůbec.

Poslanecká sněmovna v uplynulých měsících hned dvakrát odsouhlasila, aby se ČR vrátila ke kontaktnímu norování. Jde o výcvik loveckých psů, při němž jsou na lišku uvězněnou v umělé noře opakovaně vypouštěni psi a zvířata se můžou vzájemně zranit. Za jasné týrání tenhle způsob výcviku považují jak organizace na ochranu zvířat, tak veterináři, například bývalý ředitel Státní veterinární správy Josef Holejšovský.

Deset poslanců ČSSD pod vedením Robina Böhnische a Libor Ambrozek z KDU-ČSL sněmovně na konci září 2007 předložili návrh, aby ČR do roku 2050 snížila své emise skleníkových plynů o 50 % proti stavu v roce 2000. Vláda ho ovšem podpořit odmítla, a když se o návrhu na konci listopadu hlasovalo, byl vrácen předkladatelům k dopracování. Jaké k tomu vedly důvody?

V druhé polovině října se v Poslanecké sněmovně strhla debata o tom, zda by měla Státní energetickou koncepci ČR schvalovat rovněž sněmovna, a ne pouze vláda, jak je tomu v současnosti. Důvodem ke sporům byla především obava poslanců ČSSD, že po roce 2011 nebude v ČR dostatek elektrické energie.

Na konci září 2006 předložila sněmovně skupina 24 poslanců ČSSD, ke kterým se přidal i bývalý ministr životního prostředí Libor Ambrozek (KDU-ČSL), návrh zákona o výrobě tepelné energie z obnovitelných zdrojů energie (OZE). Daleko se ale nedostal – skončil hned v prvním čtení. Hlasy občanských demokratů, komunistů a části sociálních demokratů byl totiž na konci loňského listopadu vrácen předkladatelům k dopracování.

Česká republika má poprvé ve své historii vládu, ve které jsou zástupci Strany zelených (SZ). Kabinet Mirka Topolánka (ODS), v němž kromě jeho strany a zelených zasedají i lidovci, dnes večer dostal důvěru sněmovny. K čemu se vláda se zastoupením zelených zavázala v oblasti životního prostředí? Ve vládním prohlášení se prakticky nemluví o ochraně přírody nebo o krajině. Naopak zřetelný otisk zelených nesou pasáže o dopravě a energetice.

Přestože politici před volbami tvrdí, že záplavu kamionů na českých silnicích nevidí rádi, vloni na podzim všechny strany podpořily zmírnění zákazu víkendových jízd pro kamiony. Ministr dopravy Milan Šimonovský (KDU-ČSL) později tuto změnu zákona označil za "paskvil", ve sněmovně s ní ale souhlasil. A kdo se víc hodin pro kamiony na silnici snažil prosadit? Poslanci ČSSD Jaromír Schling a Miloslav Kala.

Poslanci z klubů čtyř různých stran - Iva Šedivá (ČSSD), Jitka Gruntová (KSČM), Josef Vícha (KDU-ČSL) a Taťána Fischerová (US-DEU) - předložili sněmovně vloni v srpnu novelu zákona o odpadech. Jejím cílem bylo upravit znění pasáží, které se týkají především definice a využívání druhotných surovin, a taky sepsat pravidla pro biologické zpracování biologicky rozložitelných odpadů. Při projednávání novely v polovině března ale došlo i na aktuální opatření proti nelegálnímu dovozu odpadů.

Pár dnů před Vánocemi odmítla sněmovna další z návrhů na omezení účasti občanů ve správních řízeních. Tentokrát s ním přišel poslanec Vlastimil Aubrecht z vládní ČSSD. I přesto, že mu při hlasování byli silnými spojenci zákonodárci ODS, vyšla jeho snaha naprázdno.

Poslanecká sněmovna 23. listopadu zamítla návrh pražského zastupitelstva na snížení daně z přidané hodnoty (DPH) na sběr a zpracování komunálních odpadů. Zákon měl ulehčit obcím, které starost o komunální odpad stojí nemalé částky. Poslanci se ale o návrh prakticky nezajímali a ekologičtí aktivisté jeho zamítnutí přivítali.