Hlasování ve sněmovně: Zákon o podpoře tepla z obnovitelných zdrojů vrácen předkladatelům
Diskuse o zákonu proběhla 28. listopadu. Nejdřív ho za navrhovatele představil sociálnědemokratický poslanec Robin Böhnisch. Ve své řeči zdůraznil, že ČR má zákon na podporu výroby elektřiny z OZE a podporuje i výrobu biopaliv pro dopravu. Pro výrobu tepla z obnovitelných zdrojů ale nic podobného neexistuje, ačkoli podle předkladatelů jsou právě pro výrobu tepla z OZE v České republice dobré podmínky. Na rozdíl od trhu s elektřinou, který je centrálně zastřešen Operátorem trhu s elektřinou, je výroba tepla mnohem lokálnější záležitostí. Proto podle Böhnische není možné v případě tepla zavádět stejné podpůrné mechanismy, jaké zákon garantuje u podpory výroby elektřiny z OZE. „Jedinou reálnou možností jsou v oblasti tepla z OZE systémy založené na investiční podpoře nebo stanovení určitých povinností, což potvrzují i zahraniční zkušenosti,“ uvedl před sněmovnou Böhnisch.
Autoři zákona tedy požadovali, aby při rekonstrukci nebo výstavbě nového zdroje tepelné energie o součtovém výkonu 1–10 MWt musel vlastník zajistit, že z celkové vyrobené tepelné energie bude minimálně 20 % pocházet z OZE. Druhou možností by bylo, že by k dodávanému celkovému množství tepelné energie z jednoho zdroje vlastník vyráběl ještě z OZE minimálně množství odpovídající 25 % tepelné energie z celkové výroby tepelné energie tohoto zdroje.
V případě už postavených zdrojů by vlastník zdroje o součtovém výkonu vyšším než 10 MWt musel do 31. prosince 2015 zajistit, aby vyráběl minimálně 10 % tepla z OZE, nebo by musel k tomuto zdroji vyrábět ještě z OZE minimálně teplo odpovídající 11 % celkové výroby tepelné energie tohoto zdroje. Nároky zákona by se ovšem netýkaly zdrojů, u kterých by bylo prokázáno, že by se plněním zákona zvýšily náklady na jejich výstavbu o víc než 50 %, nebo pokud by se ukázalo, že příslušné úpravy nejsou technicky uskutečnitelné.
Určité povinnosti by se ovšem týkaly i stavebníků. Pokud by aspoň 50 % celkových nákladů na stavbu pocházelo z veřejných rozpočtů, musela by využívat minimálně 20 % tepla z OZE. U ostatních staveb by tato minimální hranice byla stanovena na 10 % tepla z OZE. I tady by ale existovaly výjimky, například pokud by to zase příliš zvedlo náklady na stavbu, pokud by šlo o stavby s nízkými energetickými nároky nebo pokud by stavby odebíraly teplo od držitele licence na rozvod tepelné energie atd.
Robin Böhnisch pak za předkladatele návrh podpořil ještě argumentem, že pro přijetí zákona je teď nejvhodnější doba. Uznal, že zákon vyvolá jisté náklady, ty by však prý mohly být z velké části financovány ze strukturálních fondů EU a z prodeje povolenek na emise oxidu uhličitého v rámci Kjótského protokolu. Navíc by podle něj zákon mohl přispět ke snížení závislosti na dovozu energetických surovin, zvýšit decentralizaci zdrojů energie, a tím zvýšit i bezpečnost dodávek energie. Rovněž by snížil emise škodlivin. Hlavním cílem celého zákona pak mělo být dosáhnout v ČR do roku 2013 6% podílu OZE na celkové spotřebě primárních energetických zdrojů.
Vláda, která se k předpisu vyjádřila už na začátku listopadu, ale se zákonem nesouhlasila. Namítala hlavně to, že zajistit požadovanou výrobu tepla z OZE se nedá pouze paušálním stanovením povinnosti. Navíc ji připadala nedostatečně podrobná důvodová zpráva, ve které třeba vůbec není, kolika zdrojů by se zákon týkal.
Podobné výtky pak zazněly i na projednávání ve sněmovně z úst poslanců ODS. Například poslanec a zpravodaj zákona Jan Špika (ODS) ještě přidal, že nikde není zajištěno, že se provozovateli výrobny tepla podaří požadovaný zdroj energie sehnat. Ačkoli by se snažil, neměl by k tomu možnost a musel by platit pokuty v řádu milionů korun. Ve své řeči Jan Špika taky zákon označil za antiliberální – z kontextu jeho projevu pak vyplynulo, že mu to vadí. S výtkami za řečnický pultík přišel i ministr průmyslu Martin Říman (ODS). Upozornil například na to, že třeba malé výtopny na sídlištích budou mít velké problémy vůbec biomasu v rozumné vzdálenosti sehnat. A pokud by ji musely svážet z rozlehlého území, rázem se šetrnost k životnímu prostředí ztrácí. Taky varoval, že není možné s penězy z evropských fondů počítat automaticky, takže by se například stavebníkům mohly nároky zákona pěkně prodražit.
Se zákonem ale nebyli spokojení ani zelení, za něž v debatě vystoupil Martin Bursík. I podle něj by mohly být nároky na vlastníky zdrojů stěží splnitelné. Navíc uvedl, že podobně stanovená povinnost neexistuje nikde v Evropě. Logičtější mu připadá požadavek pro nové stavby, zvlášť v případě, že jsou stavěny víc než z poloviny z veřejných zdrojů. Proto na rozdíl od Římana, který navrhl zákon rovnou zamítnout, vyzval Bursík poslance, aby zákon propustili do druhého čtení, kde by ho mohli poslanci pořádně předělat a zlepšit. V další diskusi se k němu přidali i poslanci za ČSSD a taky Ludvík Hovorka z KDU-ČSL, naopak poslanci z ODS navrhovali zákon zamítnout nebo vrátit předkladatelům, pro vrácení předlohy se vyslovil i Karel Šidlo z KSČM.
Nakonec se tedy hlasovalo o dvou návrzích – jednak o zamítnutí celého zákona a později o jeho vrácení předkladatelům k dopracování. Zamítnutí zákona podpořila pouze velká většina poslanců ODS, tři sociální demokraté a jeden komunista, takže samotný zákon zamítnut nebyl. Pro vrácení předlohy navrhovatelům ale kromě ODS hlasovali i skoro všichni přítomní komunisté a taky 14 sociálních demokratů, což na vrácení návrhu zákona bohatě stačilo. Právě návrhu na vrácení zákona předkladatelům se týká i níže uvedená tabulka.
O výrobě tepla z obnovitelných zdrojů energie se ve sněmovně rozhodovalo už v únoru 2005, kdy byl projednáván zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Rudolf Tomíček (ČSSD) tenkrát navrhl podporovat z obnovitelných zdrojů nejen výrobu elektřiny, což bylo v projednávaném zákoně, ale i tepla. Zabránili tomu stejně jako v listopadu 2006 poslanci ODS (naprostá většina jich hlasovala proti návrhu), KSČM (jejich většina se zase zdržela, což bylo prakticky to samé, jako kdyby hlasovali proti) a 13 poslanců ČSSD, kteří byli proti nebo se hlasování zdrželi.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 13 | 28 | 9 | 20 | 3 | 73 |
|
||||||
| ODS | 63 | 0 | 0 | 17 | 1 | 81 |
|
||||||
| KSČM | 20 | 0 | 1 | 5 | 0 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 | 0 | 1 | 11 | 1 | 13 |
|
||||||
| SZ | 0 | 4 | 2 | 0 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 1 | 0 | 0 | 0 | 0 | 1 |
|
||||||
| Celkem | 97 | 32 | 13 | 53 | 5 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 18 % | 38 % | 12 % | 27 % | 4 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 78 % | 0 % | 0 % | 21 % | 1 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 77 % | 0 % | 4 % | 19 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 0 % | 0 % | 8 % | 85 % | 8 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 0 % | 67 % | 33 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 100 % | 0 % | 0 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 49 % | 16 % | 7 % | 27 % | 3 % | 100 % |
|
||||||
Hlasování ve sněmovně: Obnovitelné teplo nebude – březen 2005
Text je rozšířenou verzí článku z tištěného EkoListu 02/2007.
reklama
