Hlasování ve sněmovně: Proti REACH jen prezident
Z věcného hlediska je nepřesné o novele zákona mluvit jako o zavádění REACH do českého práva, protože evropská nařízení se stávají součástí národní legislativy automaticky a REACH už dávno platí - nabyl účinnosti loni 1. června. V novele se tak spíš upravuje, jak se institucionálně starat o povinnosti, které z Reache vyplývají. Navíc ještě zmíněná novela zahrnuje skutečné převedení několika směrnic do českých zákonů (evropské směrnice mají obecnější znění a záleží na každé zemi, jak si je konkrétně "převypráví" do své legislativy). Jak ministr životního prostředí, tak poslanci a nakonec i prezident z návrhu zákona ovšem zdůrazňovali právě REACH, a proto se tohoto zjednodušení občas dopustíme i v tomto článku.
Při projednávání ve sněmovně letos v březnu nejdřív novelu představil ministr životního prostředí Martin Bursík (SZ). Soustředil se právě na REACH a poslancům vysvětlil jeho základní principy. Nebezpečné chemické látky vyráběné v určitém množství budou muset být registrovány u agentury, která pro tento účel vznikla v Helsinkách. V registraci musí být uvedeny vlastnosti látek z hlediska jejich dopadů na zdraví občanů a životní prostředí. Agentura následně zhodnotí, zda registrace odpovídá skutečnosti, a u vysoce nebezpečných látek bude muset vydat povolení pro jejich každé užití. Pokud se u nějaké látky vyskytne riziko, které není dostatečným způsobem kontrolováno, pak bude moct agentura její užití omezit nebo zakázat.
Dál Martin Bursík uvedl, že náklady na zavedení celého systému by se pro české podniky měly pohybovat mezi 1,8-5,8 miliardami Kč v průběhu 11 let. Dochází rovněž ke změně kompetencí - část jich přechází z krajských hygienických stanic na Českou inspekci životního prostředí (ČIŽP), která by kvůli tomu měla v dalších letech přijmout přibližně 50 nových zaměstnanců.
Právě převádění kompetencí z hygienických stanic na ČIŽP pak ve svém vystoupení kritizovala Kateřina Konečná (KSČM). Přednesla ale výtky i k samotnému znění REACH - zmínila například skutečnost, že pro desítky tisíc tun chemických látek dovážených a vyráběných v množství do 10 tun ročně i nadále nebudou dostupné podstatné informace o jejich bezpečnosti a že u řady nejnebezpečnějších chemikálií bude pro jejich další výrobu a užívání postačovat prohlášení jejich výrobců či dovozců, že nejsou schopni rizika látek adekvátně kontrolovat, a to i v případě, že je za látky dostupná bezpečnější náhrada.
K vystoupení Kateřiny Konečné se pak vyjádřil ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) a zdůraznil, že v rozdělení kompetencí mezi hygienickými stanicemi a ČIŽP nevidí žádný problém. "Je to přesně perfektně rozděleno, co se týče ochrany veřejného zdraví a ochrany prostředí," uvedl Tomáš Julínek. Do debaty se pak ještě přidal David Rath (ČSSD) a všichni čtyři se chvíli přeli, zda má být zákon přikázán k projednání zdravotnímu výboru - nakonec nebyl.
Ve druhém čtení pak byly předneseny pozměňovací návrhy, z nichž naprostou většinu považovalo za dobré i ministerstvo životního prostředí, a Kateřina Konečná zopakovala výtky vůči zabezepečení kompetencí, které připadly ČIŽP. Z tohoto důvodu nakonec komunisté odmítli novelu v červnu ve třetím čtení podpořit - ačkoli samotný REACH jim nevadil a v Evropském parlamentu dokonce hlasovali za jeho "přísnější" podobu - a všichni se při hlasování zdrželi (což znamenalo fakticky to samé, jako kdyby hlasovali proti; toto hlasování je zaznamenáno v tabulce). Stejně se zachovalo ještě 13 sociálních demokratů a jeden lidovec, všichni ostatní přítomní poslanci zvedli ruku pro zákon. A to včetně všech zákonodárců ODS - jejich kolegové v Evropském parlamentu přitom na konci roku 2006 tvořili jádro hrstky asi 20 ze 700 europoslanců, kteří hlasovali proti REACH.
Ještě jednoznačněji než ve sněmovně dopadlo schvalování zákona v červenci v Senátu. Ministr Martin Bursík představil jeho základní význam a do následné diskuse se zapojil jen zpravodaj Karel Šebek (ODS). K ministrovým slovům přidal vyčíslení předpokládaných nákladů a upozornil, že ministerstvo zřídilo informační oddělení, které podnikatelům pomáhá při zavádění REACH. "Zatím nebyly registrovány nějaké nepříznivé ohlasy ani z tohoto hospodářského sektoru," dodal Šebek. V následném hlasování pak zákon podpořilo 34 z 38 přítomných senátorů, proti byl jen Vlastimil Sehnal z ODS a tři jeho kolegové se zdrželi.
Hladký průběh schvalování novely ovšem v první polovině srpna přerušil prezident Václav Klaus, který se postavil ostře proti a nepodepsal ji. V relativně obsáhlém zdůvodnění svého postoje napsal, že ji považuje za neúměrně nákladnou. "Souvislost s ochranou zdraví a bezpečí občanů je přitom přinejmenším velmi sporná," uvedl Václav Klaus. Podle něj se zákonem český chemický průmysl dostává pod kontrolu evropských byrokratů. Navíc prý neexistuje žádný důvod dál zpřísňovat v této oblasti legislativu. "Lidé dnes nejsou nijak nebezpečně ohrožováni chemickými látkami, ochrana životního prostředí je přísná už teď a to nejen v oblasti chemických látek." Klausovi se nelíbil ani přesun kompetencí na ČIŽP. Jak napsal, "pod pláštíkem ochrany životního prostředí dochází k pozvolnému, ale soustavnému přesunu regulačních a kontrolních pravomocí v nejdůležitějších oblastech národního hospodářství pod střechu jednoho ministerstva".
Na to ovšem reagovalo ministerstvo životního prostředí a v tiskové zprávě zdůraznilo, že ono samo v průběhu přípravy zákona naopak požadovalo, aby se na dozoru podílely i orgány jiných resortů (Česká obchodní inspekce za ministerstvo průmyslu a obchodu, hygienická služba za ministerstvo zdravotnictví). Ty na to ale nepřistoupily. Podle MŽP není možné ani mluvit o nadvládě eurobyrokratů, protože o používání látek se bude v příslušné agentuře rozhodovat na základě vědeckých kritérií. Ekologické sdružení Arnika zase zpochybnilo prezidentovu představu, že dnes lidé nejsou ohrožováni nebezpečnými látkami: "Opak je pravdou. Lidé jsou dennodenně vystavování rizikovým látkám, které se zatím můžou zcela legálně používat k výrobě předmětů denní spotřeby, z nichž se však během jejich používání můžou uvolňovat." Na prezidentovo veto reagoval i Svaz chemického průmyslu ČR. V poněkud obecně formulovaném textu jeho představitelé soudí, že provádění Reache mělo být v českém právu zabezpečeno samostatným zákonem a managment chemických látek měl být řešen nadresortním způsobem. Veto tak prý může být "využito k docílení racionálnějšího pohledu a sofistikovanějšího textu".
Sněmovna o zákonu vráceném prezidentem dosud nerozhodla.
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
 |
||||||
| ČSSD | 50 | 0 | 14 | 5 | 1 | 70 |
|
||||||
| ODS | 73 | 0 | 0 | 3 | 5 | 81 |
|
||||||
| KSČM | 0 | 0 | 24 | 0 | 2 | 26 |
|
||||||
| KDU-ČSL | 9 | 0 | 4 | 0 | 0 | 13 |
|
||||||
| SZ | 4 | 0 | 0 | 2 | 0 | 6 |
|
||||||
| Nezařazení | 3 | 0 | 0 | 0 | 1 | 4 |
|
||||||
| Celkem | 139 | 0 | 42 | 10 | 9 | 200 |
|
||||||
Výsledky hlasování v procentech podle stran |
||||||
| pro | proti | zdrželo se | nepřítomno | nepřítomno - omluveno |
celkem | |
|
||||||
| ČSSD | 71 % | 0 % | 20 % | 7 % | 1 % | 100 % |
|
||||||
| ODS | 90 % | 0 % | 0 % | 4 % | 6 % | 100 % |
|
||||||
| KSČM | 0 % | 0 % | 92 % | 0 % | 8 % | 100 % |
|
||||||
| KDU-ČSL | 69 % | 0 % | 31 % | 0 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| SZ | 67 % | 0 % | 0 % | 33 % | 0 % | 100 % |
|
||||||
| Nezařazení | 75 % | 0 % | 0 % | 0 % | 25 % | 100 % |
|
||||||
| Celkem | 70 % | 0 % | 21 % | 5 % | 5 % | 100 % |
|
||||||
Pozn. red.: Výsledky v procentech jsou zaokrouhlovány, což může vést k tomu, že součty procent v jednotlivých řádcích nevycházejí přesně 100 %.
Další informace:
Hlasování v EP: Chemická politika REACH - co prosazují zástupci ČR v EU? - 3. prosince 2006 18:52
Carl Schlyter: Zákony musejí prospívat lidem - 4. prosince 2006 12:28
Karel Bláha: Substituce ano, ale za přijatelných podmínek pro výrobce a kontrolory - 12. prosince 2006 18:39
Hlasování v EP: Europoslanci za ODS byli největšími odpůrci REACH v parlamentu - 13. března 2007 10:47
Miroslav Ouzký: Ano, bojuji za chemický průmysl - 15. května 2007 13:54
reklama
