https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ekologicke-zakony-v-parlamentu-jakou-maji-podporu-stran
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ekologické zákony v parlamentu: jakou mají podporu stran?

27.5.2009 11:31 | PRAHA (Ekolist.cz)
V druhé polovině dubna informovalo ministerstvo životního prostředí o šesti zákonech týkajících se životního prostředí, které by měla stihnout projednat současná poslanecká sněmovna. Podle MŽP je nyní – díky pádu vlády – možné o zákonech rozhodnou ne na základě vládní nebo opoziční příslušnosti, ale věcně. Zeptali jsme se parlamentních stran, jak k hlasování o zmíněných zákonech přistoupí.
 

V době, kdy MŽP informaci zveřejnilo, čekali Poslaneckou sněmovnu ještě dvě řádné schůze, na kterých mohli poslanci návrhy projednat. Odpovědi na naše dotazy jsme od některých stran dostali téměř obratem, od některých kvůli volbám do Evropského parlamentu až tento týden. Mezitím se jedna schůze Poslanecké sněmovny už uskutečnila. Podle schváleného harmonogramu se bude konat poslední řádná schůze tohoto pololetí od 9. června.

Chalupská slať na Šumavě
V současné době o výjimkách ze zákona o ochranně přírody a krajiny rozhoduje vláda. Jde například i to výjimky pro vědce či studenty, kteří chtějí v některém chráněném území provádět výzkum. Na ilustračním snímku Chalupská slať na Šumavě.
Licence: Volné dílo (public domain)
Foto: Sleevy/Wikipedia.org

Poslanci mají projednat vládní novelu zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o ochraně zemědělského půdního fondu, vládní návrh na doplnění horní legislativy, vládní návrh na rozšíření zákazu víkendového zákazu jízd kamionů, vládní novelu zákona o odpadech a novelu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), která vzešla z iniciativy poslanců. České republice podle současného ministra životního prostředí Ladislava Mika hrozí za nesoulad české legislativy s unijním právem žaloba k Evropskému soudu a případné sankce. Jde konkrétně o novelu zákona o ochraně přírody a krajiny a tzv. „baterkové novely“ odpadového zákona. Více o jednotlivých návrzích viz zpráva Do sněmovny jde šest důležitých ekologických zákonů z 24. dubna 2009.

Zástupců parlamentních stran jsme se zeptali, jak se jejich strana bude stavět k jednotlivým návrhům. Zajímalo nás také, které zákony jsou podle nich průchozí, které neprůchozí a proč. Podrobné odpovědi k jednotlivým návrhům jsme získali jen od KSČM a ČSSD. Ostatních strany - SZ, ODS, KDU-ČSL - se vyjádřily jen v obecném komentáři.

Novela „sto čtrnáctky“

Novela zákona o ochraně přírody a krajiny nesla dvě důležité změny, totiž to, že výjimky ze zákona o ochraně přírody a krajiny nebude muset řešit vláda a kácení stromů podél silnic a železnic bude podléhat správnímu řízení. Doposud stačilo pouze kácení včas oznámit. Novela zákona měla jít v poslanecké sněmovně do třetího čtení, a to na schůzi, která již proběhla. Projednání bylo odloženo na další schůzi.

Za KSČM nám odpověděla Kateřina Konečná: „Mé výhrady k tomuto návrhu zákona jsem přednesla při prvním čtení projednávání v PS PČR a také na výboru pro životní prostředí, faktem je, že mnoho připomínek bylo přijato a návrh se do velké míry proti návrhu zaslanému z MŽP změnil. Celkově však doporučím poslaneckému klubu KSČM hlasovat až dle opravdu přijatých pozměňovacích návrhů.“

Podle Robina Böhnische z ČSSD byla podoba návrhu zákona výsledkem dlouhodobé diskuse zejména na půdě výboru pro životní prostředí. Kompromis, který ve výboru vznikl, je podle Böhnische přijatelný. „Poslanecký klub ČSSD neměl před třetím čtením zákona zásadní problém zákon podpořit. Významným důvodem k odmítnutí normy jako celku by ale bylo případné přijetí pozměňovacích návrhů poslance Evžena Snítilého, které výrazně zhoršují možnosti ochrany přírody,“ říká Böhnisch. Evžen Snítilý navrhuje celou řadu změn, například aby orgán ochrany přírody předem upozornil vlastníka pozemku na výskyt každé silně či kriticky ohrožené rostliny. Jinak by nepodléhala zákonné ochraně.

Zákony hornické

Vláda poslanecké sněmovně předložila doplnění zákonů týkajících se hornictví. Dosavadní legislativa například nestanovuje žádné lhůty, do kterých mají těžaři zpracovat podklady pro odpis zásob uhlí. Jak uvádí MŽP, Mostecká uhelná tak už 14 let dokončuje podklady k odpisu zásob uhlí za limity uhlí v severních Čechách. Návrh měl být také projednán na minulé schůzi, ale byl odložen.

„Na první pohled se jedná o zcela nekonfliktní vládní návrh změny čtyř zákonů, avšak zejména navrhované změny týkající se horního zákona jsou dost zásadní a dotčené subjekty vyvíjejí velmi silný tlak na nepřijetí této novely,“ říká k návrhu Kateřina Konečná a dodává: „Většina navrhovaných změn se nám však jeví jako pozitivní a nebudeme dále bránit projednání této novely v Poslanecké sněmovně.“

„Potřeba přijmout moderní horní právo, jak se o to alespoň z části pokouší novela zákona o geologických pracích, je neoddiskutovatelná. Postoj klubu ČSSD k vládnímu návrhu ovšem není ani zdaleka tak vstřícný, jako je tomu u novely zákona o ochraně přírody a krajiny,“ říká Robin Böhnisch. Je to podle něho dáno zčásti tím, že garančním výborem je v tomto případě hospodářský výbor Sněmovny, jehož členové jsou podle Böhnische poměrně nepřátelští vůči ekologické legislativně bez ohledu na svou stranickou příslušnost. „Svou roli nepochybně sehrává těžařská lobby. V každém případě je příznivců normy v poslaneckém klubu ČSSD menšina. Ta se několikrát snažila (zhruba ve třech případech úspěšně) pomoci zabránit vyřazení bodu z programu schůze, které opět podporovalo několik koaličních poslanců,“ říká Böhnisch.

Posuzování vlivů na životní prostředí

Mezi zákony jsou i legislativní změny, které mají harmonizovat české právo s právem evropské unie. To je příklad novely zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, která má v souladu s unijním právem umožnit veřejnosti soudně napadnout proces EIA. Pokud se novela neschválí, hrozí Česku žaloba u Evropského soudního dvora.

Důl Nástup Tušimice
Dosavadní legislativa nestanovuje žádné lhůty, do kterých mají těžaři zpracovat podklady pro odpis zásob uhlí. Jak uvádí MŽP, Mostecká uhelná tak už 14 let dokončuje podklady k odpisu zásob uhlí za limity uhlí v severních Čechách. Na ilustračním snímku důl Nástup Tušimice, patřící Severočeským dolům.
Foto: Martin Mach/Ekolist.cz

Tento návrh je podle komunistické poslankyně nejproblematičtější. Podle ní má u nás tzv. „dotčená veřejnost“ neobvykle široký přístup k informacím i k právní ochraně. Za „dotčenou veřejnost“ je podle zákona považována každá nevládní organizace či účelové sdružení, které o sobě prohlašuje, že má zájem na ochraně životního prostředí. „Nikdo nezkoumá, zda jsou aktivity mnoha nevládních organizací v oblasti životního prostředí skutečně motivovány zájmem o životní prostředí nebo zájmy zcela jiného charakteru,“ říká Kateřina Konečná. Důsledkem tohoto stavu podle ní je, že každoročně probíhají stovky správních a soudních řízení, jejichž cílem není skutečná ochrana životního prostředí, ale účelové zamezení realizace konkrétních investičních akcí. „Otevření dalšího prostoru pro takto účelové chování nevládních organizací je pro naši společnost za současných podmínek velmi riskantní, protože existuje vysoce pravděpodobné riziko zneužívání novelizovaných ustanovení zákona EIA,“ tvrdí Kateřina Konečná a dodává, že pokud ministerstvo životního prostředí neumí Evropské komisi vysvětlit dostatečnost naší platné právní úpravy, mělo by nejdříve navrhnout způsob nového vymezení tzv. „dotčené veřejnosti“.

Konečná kritizuje i to, že předkladatelé dali do návrhu zákona také možnost „nekontrolované“ výstavby větrných elektráren. „Což je další z důvodů, proč tuto novelu nemůžeme podpořit,“ říká Kateřina Konečná.

„V případě poslanecké novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí došlo k velkému pokroku v komunikaci s odpůrci původní vládní verze. Drobné formulační úpravy, které oproti vládní verzi poslanecký návrh obsahuje, by měly výrazně zvýšit šanci na přijetí zákona,“ míní Robin Böhnisch. „Předpokládáme ale, že ve druhém čtení bude z návrhu vypuštěn vcelku nesouvisející bod - původně pozměňovací návrh poslance Přemysla Rabase, týkající se posuzování výstavby větrných elektráren, který ve veřejnosti vyvolal odpor, byť možná iracionální. Pro hladší průchod návrhu zákona sněmovnou je to snesitelná oběť,“ říká Böhnisch.

„Baterková novela“

Návrh novely zákona o odpadech má zavést povinnost prodejcům baterií a akumulátorů přebírat od spotřebitelů vysloužilé baterie. Důvodem novely je transpozice unijní směrnice. Podle Kateřiny Konečné nelze v tuto chvíli předjímat, jaké pozměňovací návrhy budou přijaty. „Nemohu vám tedy říci, jak se v závěrečném hlasování KSČM zachová,“ říká Kateřina Konečná. Podle vyjádření Robina Böhnische by odpadová novele po úpravách ve výboru pro životní prostředí měla najít v poslaneckém klubu ČSSD dostatečnou podporu.

Zákaz jízd kamionů v pátek

Vláda navrhla rozšířit víkendový zákaz jízd kamionů i na pátek. „V tomto návrhu zákona jsme pro zákaz jak v neděli, tak v sobotu, ale páteční omezení dopravy by dle našeho názoru mělo být řešeno vyšším výběrem mýtného, ale ne úplným zákazem. Nicméně jsme připraveni o tomto návrhu zákona jednat a nebráníme se jeho podpoře,“ říká Kateřina Konečná z KSČM. Právní úpravu, která by měla ztížit vyjmutí půdy ze zemědělského půdního fondu komunisté také podporují.

Ostatní politické strany

Strana zelených, Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová a Občanská demokratická strana se podrobně k jednotlivým návrhům nevyjádřily, získali jsme od nich obecné komentáře.

Eva Rolečková, tisková mluvčí Strany zelených, připomíná, že informaci o projednávaných zákonech zveřejnilo MŽP, které v té době bylo v gesci SZ a prezentoval ji lídr kandidátky Strany zelených do Evropského parlamentu Jan Dusík. „Návrhy tedy vznikaly v součinnosti a v souladu s představami SZ a to se nepochybně projeví i při příjímání v PSP ČR,“ říká Rolečková.

„Poslanecký klub ODS se ke všem šesti předlohám stavěl vždy pozitivně a rozhodně není jeho vinou, že se Sněmovna při jejich projednávání ocitla díky opozičním obstrukcím, nedůvěře vládě a předčasným volbám v časové tísni,“ říká poslanec za ODS Václav Mencl.

Za KDU-ČSL se vyjádřil Libor Ambrozek. „Na jednáních poslaneckého klubu neavizoval žádný z kolegů problém s kladným hlasováním pro tyto normy. Opakovaně jsme hlasovali i proti snahám o vyřazení horního zákona, u novely EIA jsem dokonce jedním z předkladatelů,“ říká Libor Ambrozek.

„Abych ale byl upřímný, je to ze strany MŽP trochu předvolební proklamace, protože první náměstek Jan Dusík je jedničkou pro volby do EP,“ říká k motivacím MŽP zveřejnit zprávu o chystaných novelách Libor Ambrozek.

Že MŽP využilo aktuální projednávání ekologických zákonů jako předvolební tah si myslí i Robin Böhnisch, který se také ohrazuje proti úvodní formulaci tiskové zprávy ministerstva o dosavadním bojkotování vládních návrhů kvůli tomu, že jsou vládní. „Pan náměstek Dusík jistě zaznamenal, že sociální demokraté v garančním výboru Sněmovny komunikovali s předkladateli zákonů z MŽP věcně a nepředpojatě. Na plénu se pak ještě v období druhé Topolánkovy vlády nejednou stalo, že hlasy sociálních demokratů nahrazovaly v případě hlasování o zákonech, týkajících se životního prostředí, hlasy některých poslanců zvolených za koaliční ODS,“ říká Böhnisch a dodává, že na poslaneckém návrhu novely zákona o posuzování vlivu na životní prostředí se podílela i ČSSD.

Jaké jsou šance?

„Bylo by dále nestandardní, kdybych ještě před projednávání některé z těchto zákonů označovala za více či méně průchozí. Teď se rozběhnou vyjednávání a na jejich průběhu bude záležet, které zákony budou přijaty,“ říká Rolečková za Stranu zelených.

Václav Mencl zmiňuje, že červnová schůze má na programu celkem 235 bodů. „To je k projednání nereálné množství. Nebudu ale spekulovat, které ze zákonů se v ostré konkurenci v posledních schůzích ještě projednají, ale budu usilovat o maximum,“ říká Mencl.

Libor Ambrozek má o šancích zákonů jasno více. „Je potřeba přiznat, a MŽP to ví stejně jako já, že situace v Poslanecké sněmovně na 99 procent neumožní projednat zákony, které jsou teprve předkládány v prvním čtení. To znamená, že bohužel zřejmě nebude přijata ani novela horního zákona, ani EIA. Velmi pravděpodobně ani novela o ochraně Zemědělského půdního fondu. Šanci má novela o odpadech, těžká situace panuje kolem novely zákona o ochraně přírody, kde se zvedá velký odpor především z mysliveckých kruhů,“ komentuje šance jednotlivých zákonů Libor Ambrozek.


reklama

Martin Mach Ondřej
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist