Autorka se ve vysokoškolských skriptech zabýva problematikou nakládání s odpady a jejich vedlejšími produkty.

Svazek uzavírá čtyřdílný komplet světových pohoří a věnuje se hlavním pohořím v Africe, Austrálii a Oceánii a také horám Antarktidy.

Publikace se věnuje chování živočichů, genetice chování, neuroetologii, ekologii chování a v neposlední řadě učení.

Publikace se snaží najít některá místa, v nichž dochází k prolínání náboženství a ekologie. Soustřeďuje se na některé moedrní verze náboženství a environmentalismu.

Geneticky upravené nebo modifikované (GM) potraviny jsou otázkou celosvětového veřejného zájmu. Od poloviny devadesátých let se v médiích, v politice a v etice projevuje genetická krize a s ní velké obavy. Důvod rostoucí paniky je zjevný. Geneticky upravené potraviny vnášejí zmatek do čistoty přírodního uspořádání. Vložit rybí gen do rajčete, to bortí hranice mezi druhy. A je to osudový krok směrem k uplatnění eugenického inženýrství na lidech, které vytvoří hybridní Frankensteinovo monstrum. Donna Harawayová, vedoucí mezinárodní autorita v oblasti vědeckého bádání a autorka radikálního manifestu o „kyborgovi“, rozpitvává genetickou debatu od rajčete Flavr Savr až po rakovinově naprogramovanou laboratorní krysu OnkoMyš. Klade obtížné otázky a vede nás mimo zkostnatělé postoje nadšení či protestů na dvojznačný a znepokojující terén hybridních kyborgů (kybernetických organismů), poskládaných nových bytostí, které ruší někdejší kategorie „lidského“ a „ne-lidského“. George Myerson nás uvádí do dalekosáhlých sporů, od Greenpeace a Monsanta až po genetiku, hyper-kapitalismus, internetové stránky a vyhlídku na androgynického „ŽenoMuže“ jednadvacátého století.

Publikace je výstupem z mezinárodní mezioborové konference Divočina jako fenomén integrální kultury, která byla doprovodnou akcí k výstavě Divočina - příroda, duše, jazyk v Galerii Klatovy-Klenová (2002). Ekologové a umělci, teoretici umění, geomaté, psychologové, etnologové, léčitelé, vědci a publicité z Čech, Německa, USA a Slovinska v ní diskutují téma "divočiny" ze širších ekologicko-filosofických, spirituálních a kulturních souvislostí v celkem pěti tématických okruzích: imaginace, spiritualita, příroda, kultura, cesty do vzdálených krajů. Publikace obsahuje celkem 169 reprodukcí uměleckých děl, převážně z uvedené výstavy.

Kniha je rozborem Tomášovy nauky o přírodě a jeho filosofické antropologie. Východiskem rozboru je Tomášova recepce Aristotela a moderní věda.

Publikace je věnovaná problémům života v městském prostředí s poukázáním na mnoho faktorů, které mohou kladně či záporně ovlivnit využívání veřejných prostor města. Pocitová stránka uživatele těchto městských prostor je málokdy pádným důvodem pro změnu způsobu práce urbanistů, a přesto je tak důležitá pro plný život města a jeho schopnost dát svým obyvatelům podmínky pro příjemné pobývání. Kniha je návodem k tomu, jak skloubit ověřené plánovací a urbanistické metody se sociologickými aspekty, s vnímáním města jako živého organismu, s potřebami jeho obyvatel. Publikace je určená nejen pro urbanisty a architekty, ale pro všechny zájemce o rozvoj měst a jejich oživení. Byla přeložena do několika jazyků a oceněna mnoha špičkovými odborníky.

Kniha s podtitulem: Ve vztahu ke zvířatům jsme všichni nacisté. Publikace, která nás nejen donutí k vážnému zamyšlení nad utrpením milionů bezbranných tvorů, ale přináší také pozoruhodnou charakteristiku nacismu. Autor je významným myslitelem - bojovníkem za etické chování lidí ke zvířatům, dlouhodobě se zabývá také studiem holocaustu. Přeložil Viktor Faktor.

Čtyři eseje významného teologa a lékaře o etickém vztahu člověka k člověka, člověka ke zvířatům a k přírodě -- téma zvláště palčivé v dnešní době.