Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ten suchý mráz se do kostí až dereProsinec 2009 | Stanislav Kostka Neumann
Za hory slunce zapadáListopad 2009 | Josef Václav Sládek
Kaštany spadaly, javory svlékají se bez šatenŘíjen 2009 | Ivan Diviš
Denní cestaZáří 2009 | Karel Toman
| Jízda po deštiSrpen 2009 | František Hrubín
PoledneČervenec 2009 | Vladimír Holan
Prodavačka růžíČerven 2009 | Jindřich Hořejší
Jarní píseňKvěten 2009 | František Gellner
| VelikonoceDuben 2009 | Josef Hora
Daleké svítáníBřezen 2009 | Jiří Orten
PralesÚnor 2009 | Konstantin Biebl
VečerLeden 2009 | Jiří Kolář
|
