Touha zimy
Leden 2004 | Viktor Dyk
Obloha modrá jest a velebná a čistá.
A bolí-li co, však to přebolí.
Já, křesťan v pochybách, já hříšný moralista,
dnes vyšel bych si šírých do polí.
Do šíré planiny, kde bělají se sněhy,
s bezcestím splývá cesta daleká.
Do moře truchlého, jež nemá žádné břehy,
do pouští severních, kde není člověka.
Bez hlesu, bez vanu tu leží země stará.
Jdu, malý trpaslík, červ pouhý v obzoru.
Nad léta bílý žár, nad pestré květy jara
je slavně ticho velkých mramorů.
Něco jsem zapomněl a nad něčím jdu němý.
Zemřela hořkost, nových dojmů hlad.
A hledím dojat v nepohnutou zemi,
v klid grandiosní zasněžených lad.
(Viktor Dyk: Satiry a sarkasmy )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|
