Čtrnáctidenní vyjednávání o nové klimatické dohodě přineslo sice formální shodu na dalším snižování skleníkových plynů, státy se ale ke konkrétním cílům nezavázaly. V zásadě se téměř dvě stovky zemí dohodly na tom, že se po roce 2015 dohodnou na právně závazné smlouvě. A to je podle environmentálních organizací málo.

Sněmovna ze své schůze škrtla návrh zákona o Šumavě, který připravil Plzeňský kraj. Zákon tak poslanci letos neprojednají, návrh dnešním rozhodnutí přesunuli na některou z příštích schůzí. To ale může také znamenat, že se návrh už nikdy neprojedná.

Premiér Petr Nečas nedávno oznámil, že vláda nevybere vítěze zakázky na odstranění starých ekologických zátěží a tzv. ekotendr končí. Ekolist se proto zeptal několika odborníků, jak by se měl stát ke starým ekologickým zátěžím postavit.

Budoucí dohoda o ochraně klimatu v nejbližších letech zřejmě nevznikne. Naopak, ještě více může oslabit současná dohoda z Kjóta. Ukazuje na to dosavadní průběh jednání zemí Rámcové smlouvy o změně klimatu v jihoafrickém Durbanu. Hned první den delegace Kanady prohlásila, že novou dohodu nepřijme a že naopak zvažuje odvolat podpis Kjótského protokolu.

Každý den se v Evropě vydávají na cestu miliony hospodářských zvířat. Řadu z nich čeká pobyt v kamionech, který bude trvat desítky hodin ve stísněných podmínkách. Proti převážení zvířat na velkou vzdálenost se staví evropská kampaň, která chce omezit cesty s živými zvířaty na maximálně osm hodin.

Obyvatelé Kalifornie by se za čtyřicet let mohli budit do světa, ve kterém bude většina věcí na elektřinu – auta, vytápění domů, ale i průmyslová výroba. Vědci z laboratoře univerzity Berkeley spočítali, na co musí Kalifornie vsadit, pokud chce radikálně snížit emise skleníkových plynů. Možné to prý je, ale ne bez jádra nebo vylepšených tepelných elektráren.

Česká republika zažila v minulých letech obrovský boom fotovoltaiky, který ukončil až vyhlášení tzv. stop stavu v únoru 2010. Navzdory slibům o jeho ukončení se nové projekty stále nemohou připojit k síti. Zástupci fotovoltaické energetiky tento stav kritizují, naposledy na půdě Senátu. Distribuční společnosti tvrdí, že stop stav už neplatí a každou žádost prověřují individuálně. Podle fotovoltaiků se nové instalace do sítě v podstatě nepřipojují.

Návrh zákona o Šumavě, připravovaný ministrem životního prostředí, se ubírá směrem, který bude ohrožovat samotnou podstatu poslání národního parku. Tvrdí to stínová vědecká rada parku (SVR). A u toho prý vědci asistovat nebudou a zvažují proto ukončení účasti na kulatých stolech, které mají podobu zákona předjednat. Ministerstvo kvůli tomu zrušilo plánované pondělní jednání o budoucí podobě zákona.

Černý dým ze sousedova komína chrlí saze ze spalovaných pneumatik nebo PET lahví naplněných pilinami a vyjetým motorovým olejem. Brutální obraz, který ale není vzdálen české realitě. A viník je v klidu, protože to, čím topí, nikdo kontrolovat nemůže. Na jeho straně stojí ústavní právo na nedotknutelnost obydlí. To by ale mohlo skončit, ministr životního prostředí Tomáš Chalupa (ODS) navrhuje, aby lidé museli prokazovat, čím topí.

Pokud vyrazíte na nákup biopotravin, rychle zjistíte, že řada nabízených potravin pochází ze zahraničí. A nemusí jít ani o „zboží koloniální“, které zkrátka v naší kotlině český rolník nevypěstuje. Nejrůznější obiloviny nebo luštěniny, které se urodí i v Čechách, pocházejí z řady zemí a to mnohdy velmi vzdálených – Argentiny, Indie, Pákistánu nebo Číny. Na mysl se pak dere otázka, jak moc se dá věřit tomu, že čínské bio je opravdu bio.