Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Vánoční hospodaProsinec 2006 | Adam Michna z Otradovic
DopisyListopad 2006 | Karel Kryl
PodzimuŘíjen 2006 | Jan Zahradníček
Sonet napsaný na Westminsterském mostě dne 3. září 1802Září 2006 | William Wordsworth
| Před letním deštěmSrpen 2006 | Rainer Maria Rilke
Zlé počasíČervenec 2006 | Jiří Orten
Horské maceškyČerven 2006 | Stanislav Kostka Neumann
Nesbírá v háje stínuKvěten 2006 | Karel Hynek Mácha
| Neznámý dopisDuben 2006 | Tadeusz Różewicz
Otevřel jsem oknoBřezen 2006 | Václav Havel
V zimě, skoro tři hodiny před svítánímÚnor 2006 | Dariusz Sośnicki
Co je to okamžikLeden 2006 | Emil Juliš
|
