Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Prosinec 1944Prosinec 2005 | Josef Čapek
Podzimní píseňListopad 2005 | Paul Verlaine
Pustá pole, háje holé…Říjen 2005 | Sergej Jesenin
Chlapec se dívá k podzimnímu nebiZáří 2005 | Ivan Blatný
| SrpenSrpen 2005 | Jaroslav Seifert
Mraky, jež krásným dnemČervenec 2005 | Jean Moréas
ČervenČerven 2005 | Josef Palivec
Jaro si znovu našlo cestu k stařičké větvi slivoněKvěten 2005 | Mehwa
| Děvčátko na řeceDuben 2005 | František Halas
TrnkaBřezen 2005 | Zbigniew Herbert
ÚnorÚnor 2005 | Karel Toman
Zimní večerLeden 2005 | Jan Skácel
|
