Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
Ves v horách přikryl sníh, cesta je zavátáProsinec 2007 | Sin Hum
V leseListopad 2007 | Josef Václav Sládek
KrajinaŘíjen 2007 | Federico García Lorca
BeskydyZáří 2007 | Vilém Závada
| O žníchSrpen 2007 | Jaroslav Vrchlický
PoČervenec 2007 | Czesław Miłosz
Noci bez měsíceČerven 2007 | Viktor Fischl
Kapky na okněKvěten 2007 | Branko Cvetkovski
| Dubnový zpěvDuben 2007 | Anne de Noailles
BLATOUCHU, příteli včelBřezen 2007 | Jakub Deml
Akademie přírodních vědÚnor 2007 | Karel Havlíček Borovský
ZimaLeden 2007 | Josef Hora
|
