Ponurý večer
Říjen 2003 | Antonín Sova
Zelení trav jde smutek ku přívozu.
Potok ztěžka sivými parami dých.
Ve starém parku, kde se toulají srnci,
listí měď zavlhlá kane sivostí jich.
Skrze staré duby měsíc zamrazil bílý,
nad močály sehnul se jako žíznivý pes.
A pil zticha - (houby a žaludy hnily
v černých vodách). Tam se výši kdes
vítr plakal, skřípavě kaštany rozhoup,
cinknul v skleník, spadnul a rval se s tmou.
Vztekle udeřil v červenou kůru zdivených stromů.
Potmě se s kýmsi rval. Pak zmizel mokřinou.
(Antonín Sova: Ještě jednou se vrátíme... )
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Další básně
ZimaProsinec 2008 | Josef Čapek
Kdo se zrodí, spěje k smrtiListopad 2008 | Michelangelo Buonarroti
Až má nevěsta blesků zvážní podzimemŘíjen 2008 | František Halas
Podzimní luna mi lhala!Září 2008 | Neznámý básník
| Mokré létoSrpen 2008 | Jan Zahradníček
Hezká procházkaČervenec 2008 | Ivan Blatný
Bylo hodně vlhkých noclehů v Krkonoších | Miroslav Nevrlý
Klesla hvězda s nebes výšeKvěten 2008 | Karel Hynek Mácha
| Hlava sedmáDuben 2008 | Alexander Sergejevič Puškin
Předčasné jaroBřezen 2008 | Jan Skácel
Zoufalé jarní dny uprostřed zimyÚnor 2008 | Petr Borkovec
Tento nedělní večerLeden 2008 | Emil Juliš
|
