Ministři životního prostředí členských států EU na dnešním zasedání Rady EU o životním prostředí potvrdili zákaz pěstování geneticky modifikované kukuřice v Maďarsku a v Rakousku. Pro zachování zákazu zřejmě hlasovalo 21 členských států z 27.

Rada EU o životním prostředí dnes dopoledne projednávala další postup zemí EU při prosazování mezinárodní dohody o zmírňování klimatických změn po konci platnosti kjótské dohody. „Evropská unie je jediným společenstvím, které má pevné a závazné cíle v omezování emisí skleníkových plynů,“ řekl dnes Martin Bursík před zahájením Rady.

Ministerstvo životního prostředí dnes představilo návrh zákona o odpadech. Ten chce změnit systém plateb za likvidaci odpadu, zvýšit poplatky za ukládaní odpadu na skládky, zavést platby za spalování odpadů a nabídnout občanům větší možnosti třídění komunálního odpadu. Tedy to, co navrhoval již před rokem, kdy bylo jeho schválení odloženo kvůli nově schválené směrnici Evropské unie. V novém návrhu ale úplně chybí platby za spalování odpadů, zato zakazuje rozdávat plastové tašky zdarma.

Setkání biotechnologických odborníků z Evropské unie skončilo ve slepé uličce, když se shromáždění nebylo schopné dohodnut na tom, zda je možné povolit pěstování geneticky modifikovaných plodin ve větším měřítku. Firmy tedy požádají o povolení jen pro dva druhy geneticky upravené kukuřice na zasedání Rady EU příští týden, píše agentura Reuters.

Evropská unie v polovině loňského prosince poprvé oficiálně uznala, že se jí s největší pravděpodobností nepodaří splnit cíl, který si předsevzala a s nímž souhlasily všechny členské státy už v roce 2001 – zastavit do roku 2010 ubývání evropské přírodní rozmanitosti. Ve stejném dokumentu zároveň uvádí, že "50 % druhů a zřejmě až 80 % přírodních stanovišť", jejichž zachování je v celoevropském zájmu, se nachází „v nepříznivém stavu“.

„Současná diskuze se zaměřuje na to, jestli budeme vyrábět elektrickou energii z atomu, z uhlí nebo obnovitelných zdrojů energie. Progresivnější část debaty se zabývá tím, kolik energie spotřebujeme a jestli existují možnosti pro zvýšení efektivity a snížení spotřeby energií. Je tu ale ještě jedno důležité téma,“ říká Vojtěch Kotecký z Hnutí DUHA. Jde o strukturu a organizaci energetiky.

Obyvatelé České republiky se úspěšně učí třídit odpad, utěšeně přibývá i kontejnerů na papír, plasty a další suroviny. Jenže dobrovolné šetrné chování možná nebude mít žádný výsledek. Lidé sice papíry nebo plasty odnesou do sběrných nádob, odpadové společnosti je odvezou a dotřídí, ale výslednou druhotnou surovinu nikdo nekoupí. Finanční krize pomalu postupuje Evropu a nevyhýbá se ani ČR. A právě obchod s druhotnými surovinami se stal jednou z prvních obětí.

Těsně před koncem loňského roku předložilo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) vládě Politiku územního rozvoje České republiky 2008 (PÚR). Materiál MMR odevzdalo včetně vypořádání připomínek ostatních resortů, krajů, veřejnosti a vyjádření sousedních států, ovšem bez stanoviska ministerstva životního prostředí (MŽP) k posouzení jeho vlivů na životní prostředí (SEA). To ho vydalo až 23. ledna – a doporučilo v něm celou politiku územního rozvoje přepracovat.

„Teď je právě tzv. období vegetačního klidu, kdy se povoluje kácení stromů rostoucích mimo les. V mnoha případech ale dochází ke kácení stromů, které by pokáceny být nemusely,“ pronesla na dnešní tiskové konferenci Eva Tylová, ředitelka České inspekce životního prostředí (ČIŽP). Podle ní jsou některé malé obce odborně málo způsobilé posoudit zdravotní stav a hodnotu stromu, a kácení zpravidla povolí. Některá velká kácení stromů ale povolily i úřady větších měst, které by již měly být schopny posoudit nezbytnost zásahu.

Obyvatelé České republiky se naučili třídit odpady a kolektivní systémy se jim učí vycházet vstříc. I tak by se dalo číst dnešní oznámení, že se systémům, které odpovídají za kolektivní sběr vyřazených elektrických spotřebičů, podařilo splnit cíl čtyř kilogramů sesbíraných elektroodpadů na jednoho obyvatele. Právě rok 2008 byl hranicí, ke které se Česká republika zavázala splnit společnou direktivu při vstupu do Evropské unie.