Petržílek představil ekologickou příručku pro podnikatele a zkritizoval knihu Václava Klause
Kniha Petra Petržílka Legislativa udržitelného rozvoje a nové podnikatelské příležitosti je podle autora příručkou především pro podnikatele a politiky. Nejde prý jen o pouhý výčet práva legislativy životního prostředí, věnuje se uceleně tématu trvale udržitelného rozvoje (TUR). „Kniha ukazuje, jaké bude mít zavedení trvale udržitelného rozvoje dopady na podnikatelskou sféru,“ charakterizuje svou knihu Petržílek. Cílem je podle Petržílka ukázat, že se při správném užití principů udržitelného rozvoje množství podnikatelských příležitostí nesníží, ale naopak se otevírají možnosti nové. „Součástí knihy je i jakési desatero pro top management jak se rozhodovat při přizpůsobení se trvale udržitelnému rozvoji,“ dodal Petržílek. Kniha dále nabízí analýzu platné legislativy z pohledu TUR, mikroekonomickou analýzu dopadů legislativy TUR nebo výčet nových podnikatelských příležitostí.
 |
|
| „Křtím tuto knihu jen čistou vodou a polévám ji jen trochu, protože s ničím se nemá plýtvat, ani s knihami,“ pronesl při slavnostním okamžiku Jiří Paroubek. | |
| Foto: Martin Mach/EkoList |
Podle Petržílka je ekologická produkce brzděna politikou podporovanou fosilní lobby. „Příčinou problémů při přechodu k udržitelné ekonomice tedy není podnikatelská sféra, ale neodpovědnost politiků při rozhodování o vytvoření podmínek k environmentálně a sociálně přátelskému podnikání,“ říká Petr Petržílek.
Kmotrem knihy byl předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Křtím tuto knihu jen čistou vodou a polévám ji jen trochu, protože s ničím se nemá plýtvat, ani s knihami,“ pronesl při slavnostním okamžiku. Podle jeho slov je v Petržílkově knize řada podnětů, které mohou být pro politiky, podnikatele, ale i veřejnost užitečné pro zamyšlení. „Já sám si uvědomuji mezery, které v této oblasti já i moji straničtí kolegové máme. Knihu proto všem doporučím a nebo jim ji zakoupíme, aby se někdo nevymlouval na úspory,“ řekl Jiří Paroubek. Podle něho na sobě sociální demokracie v oblasti ekologie zapracovala, což dokládá i stínový ministr životního prostředí a jeho nová publikace. „Kniha se zabývá tezemi, které vycházejí z vědeckého poznání, ale Petržílek s nimi nenakládá jako Václav Klaus,“ narážel Paroubek na Petržílkovu kritiku Klausovy knihy. Závěrem pak dodal, že je rád, že jsou ve straně mladí funkcionáři, kteří na sobě pracují a dokáží se prosadit.
Petržílek zaslal svou publikaci prezidentu republiky Václavu Klausovi spolu s otevřeným dopisem, ve kterém spolu s vydavatelem své knihy Petrem Boreckým vyzývá prezidenta k odborné diskuzi nad Klausovou knihou. Podle Petržílka zasazuje Václav Klaus v knize Modrá, nikoliv zelená planeta pravdivé informace do souvislostí, které nejsou správné. „Kniha Václava Klause je cestou k destrukci planety,“ prohlásil Petržílek. V otevřeném dopise mimo jiné stojí: „Je poctivé přiznat, že s řadou vašich názorů souhlasíme a jsme rádi, že byly vyřčeny a medializovány touto cestou. Nesouhlasíme však s jejich zasazením do kontextu domněnek a nepodložených tvrzení, které Vaše, byť místy pravdivé, názory znehodnocují.“ V materiálech pro novináře byl přiložen i výčet devíti tezí z Klausovy knihy, které Petržílek rozporuje. Jde o tato témata: levicovost udržitelného rozvoje, vyčerpatelnost zdrojů, úloha cen, bod zlomu, blahobyt nyní a za „desítky let“, princip preventivní opatrnosti, globální oteplování, svoboda, snižování množství skleníkových plynů.
Zmínil jste, že se ČSSD v oblasti ekologie během posledních let posunula. Mohl byste být konkrétnější?
Jiří Paroubek: Myslím, že v minulosti si ČSSD s ekologií velkou starost nedělala. Náš nynější program je velice moderní a velmi rozumný. U konkrétních věcí se je snažíme zkoumat i z pohledu dopadu na životní prostředí a velice mne mrzí ty případy, kdy se to nepovedlo. Například, když naši poslanci hlasovali proto to, aby kamiony jezdily i v sobotu a neděli. To myslím, že byla veliká chyba politická, ale i ve vztahu k životnímu prostředí. Tehdy jsem tomu nezabránil, protože jsem se k návrhu dostal až v poslední fázi. To je ale chyba, která se už nebude opakovat. Náš přístup k otázce limitů těžby je nyní úplně jiný než před lety. Dříve bychom s ohledem na zaměstnanost vždycky jásali, že něco takového můžeme udělat. Dnes ty věci vidíme v rovnováze: na jedné straně zaměstnanost, na druhé straně životní prostředí. Dnes říkáme, že by si o tom měli lidé rozhodnou sami. Sami ponesou odpovědnost za to, když na jedné straně nebudou pracovní místa nebo na druhé straně pracovní místa budou, ale za cenu zásahu do životního prostředí.
Ve vašem proslovu zaznělo, že v oblasti ekologie jste u sebe i stranických kolegů shledal určité mezery. Co s tím budete dělat?
Jiří Paroubek: Každý musí na sobě pracovat, politiky nevyjímaje. Myslím, že kniha Petra Petržílka je velice dobrá a velice návodná a velice srozumitelně napsaná. Když jsem ji dokázal přečíst já, tak by to měl dokázat každý.
Dnes zde několikrát zazněl termín trvale udržitelný rozvoj. Mohl byste definovat, co to trvale udržitelný rozvoj je?
Jiří Paroubek: Já tady nejsem od toho, abych byl zkoušen... Je to takový rozvoj, který je možné asi zajistit v rámci stávajících zdrojů a za zachování určité nenarušitelnosti životního prostředí.
 |
||
| Petr Petržílek a Jiří Paroubek. | ||
| Foto: Martin Mach/EkoList |
V tiskové zprávě píšete, že politici nejednají dostatečně odpovědně. Platí to i o politicích ČSSD?
Petr Petržílek: Já doufám, že se to změnilo. Nakonec i předseda Paroubek říkal, že se nám podařilo během dvou let změnit politiku tak, že dnešní volební program je ekologičtější než volební program Strany zelených. Mohl bych to doložit na řadě případů. Sociální demokracie je určitě stranou, která ponese tu vlajku udržitelnosti. Máme ve straně lidi, se kterými jsou vždycky problémy, ale doufám, že už jich bude nepodstatná menšina. To nakonec uvidíme při hlasování o navrhovaném zákonu (pozn. redakce: návrh zákona, kterým by bylo zavedeno snížení emisí CO2 do roku 2050 o 50 % oproti roku 2000, více viz zpráva Sociální demokraté navrhují uzákonit snížení emisí o 50 % do roku 2050 z 18.6.2007).
Říkáte, že ČSSD je nyní stranou ekologičtější, než bývala. Má ale ještě nějaké rezervy v oblasti ekologie, kde by se mohla ještě posunout?
Petr Petržílek: Myslím, že jsou. Jsou to rezervy, které spočívají v některých názorech stínového ministra průmyslu (pozn. redakce: Milan Urban) či současného poslance Vlastimila Aubrechta. Tam je ještě nějaká práce před námi.
V tiskové zprávě zmiňujete, že nezodpovědným politikům se volič může bránit volbou. Koho tedy volit? Když jde o ekologii, tak Stranu zelených?
Petr Petržílek: Ve volební kampani jsem lidem říkal: Volte nás nebo zelený. A až do vyhlášení volebních výsledků a prvních povolebních jednání jsem si myslel, že Strana zelených bude jednat tradičně a že dá přednost ekologii před antikomunismem. To se nestalo, takže dnes nevím, co vám na to mám říci.
Kromě voličů může současnou situaci změnit i tlak ekopodnikatelů. Kdo jsou ekopodnikatelé? A už „tlačí“?
Petr Petržílek: Je jich tady řada. Ladislav Černil, který provozuje větrné elektrárny v Petrovicích, je tady Jan Motlík, který provozuje řadu vodních elektráren, jsou tady lidé, kteří se snaží v Litoměřicích dokončit projekt geotermální elektrárny a řada dalších... Já si myslím, že dneska se nejenom objevují, ale že o nich začíná být slyšet více než dříve.
Dnes zde zazněla kritika knihy Václava Klause Modrá, nikoliv zelená planeta. V médiích nyní panuje proklimatická vášeň. Není v takovém okamžiku prezidentův kritický pohled přínosem?Petr Petržílek: V případě Václava Klause ano. Zřejmě jako zneuznaný politik se chce profilovat na mezinárodním poli víc a zvolil toto téma. Myslím si, že svým způsobem působí trochu komicky v době, kdy mezinárodní společenství je naladěno na úplně jinou notu a kdy i George Bush musel změnit svoji rétoriku a – byť nerad – přistupuje aktivněji k této problematice. Václav Klaus svým negativním postojem – aspoň doufám – v tom mezinárodním měřítku nahrává spíš těm ekologicky smýšlejícím lidem a podnikatelům.
Otázka je, jestli to platí i pro Českou republiku. Zde má 70 % lidí prezidenta jako instituci, za hlavu státu, která má vždycky pravdu. Je to tradice od Masarykových dob a bohužel,Václav Klaus není T. G. Masarykem.
Dnes zde několikrát zazněl termín trvale udržitelný rozvoj. Mohl byste definovat, co to trvale udržitelný rozvoj je?
Petr Petržílek: Udržitelný rozvoj je definovatelný v řadě směrů. Já nejradši používám definici, která je nejbližší levicovému myšlení, definice založená na solidaritě, a to nejen té mezilidské a mezigenerační, ale i mezidruhové. Vedle antropocentrického přístupu je potřeba používat i biocentrický přístup. V kontextu mé knihy to není vyloučeno ani v podnikatelském prostředí nebo hospodářství na národní úrovni.
|
Co je trvale udržitelný rozvoj? Jedna z prvních a stále často citovaných definicí trvale udržitelného rozvoje se objevila v dokumentu Organizace spojených národů v roce 1987. Navrhla ji pro dokument Our common future (Naše společná budoucnost) norská fyzička a politička Gro Harlem Brundtlandová: „Trvale udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by omezoval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby“. Trvale udržitelný rozvoj je implementován i do české legislativy, konkrétně do zákona o životním prostředí č. 17/1992 Sb.: „Trvale udržitelný rozvoj společnosti je takový rozvoj, který současným i budoucím generacím zachovává možnost uspokojovat jejich základní životní potřeby a přitom nesnižuje rozmanitost přírody a zachovává přirozené funkce ekosystémů.“ Ivan Rynda, vedoucí katedry sociální a kulturní ekologie FHS UK, definuje trvale udržitelný rozvoj jako "komplexní soubor strategií, které umožňují pomocí ekonomických prostředků a technologií uspokojovat lidské materiální, kulturní i sociální potřeby, při plném respektování environmentálních limitů. Aby toto bylo v globálním měřítku současného světa možné, je nutné redefinovat na lokální, regionální i globální úrovni jejich sociálně-politické instituce a procesy“. (mm) |
reklama
