Brazílie žádá EU o odklad zákazu dovozu výrobků způsobujících odlesňování
13.9.2024 01:09
(ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Depositphotos
"Abychom se vyhnuli dopadu na naše obchodní vztahy, žádáme, aby EU na konci roku 2024 nařízení proti deforestaci nezaváděla a urychleně přehodnotila svůj přístup k této otázce," píší dále ministři.
Nařízení, které vejde v účinnost 30. prosince, se vztahuje na dobytek, kakao, kávu, palmový olej, sóju, dřevo nebo kaučuk. Prodejci budou mít povinnost před uvedením výrobků na unijní trh ověřit, že tyto produkty nejsou spojeny s odlesňováním kdekoliv na světě, a vydat v této souvislosti prohlášení.
Podle údajů brazilského ministerstva rozvoje, průmyslu a zahraničního obchodu dosáhl brazilský vývoz těchto produktů v roce 2023 hodnoty 46,3 miliardy dolarů. Regulace by mohla ovlivnit vývoz v hodnotě přibližně 15 miliard dolarů.
"Považujeme regulaci za jednostranný a represivní nástroj, který ignoruje národní zákony o boji proti odlesňování," stěžují si brazilští ministři s tím, že legislativa podle nich diskriminuje země s lesními zdroji a zvyšuje náklady výrobců a vývozců.
Regulace byla zdrojem napětí při obchodních jednáních EU s Brazílií a jejími partnery v jihoamerickém obchodním bloku Mercosur. Vyjednavači EU a jihoamerických zemí, kteří se minulý týden sešli v Brasílii, uvedli, že dosáhli "významného pokroku" ve sporných otázkách, které brzdily dlouho odkládanou dohodu mezi EU a Mercosurem.
Ačkoli je dohoda o volném obchodu od předpisu proti odlesňování oddělena, brazilští představitelé se obávají, že legislativa by mohla být využita ke snížení kvót jejich země na dovoz zemědělských produktů do EU. Chtějí proto v případě zavedení usilovat o určitou formu kompenzace.
O odklad EK už na konci května v dopise požádali představitelé americké vlády, a to ministryně obchodu Gina Raimondová a ministr zemědělství Tom Vilsack. Nová legislativa podle nich pro americké producenty představuje "kritické výzvy".
Podle nařízení pro boj proti odlesňování budou mít importéři povinnost kromě dopadů produktů na odlesňování také zajistit, že při produkci nebyla narušena práva původních obyvatel. Orgány EU navíc dostanou pravomoc prostřednictvím satelitního sledování nebo analýzy DNA kontrolovat, odkud výrobky skutečně pocházejí. Protože jde o nařízení, může legislativa platit i bez implementace jednotlivými členskými státy.
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
Hladina řeky Paraguay je na historickém minimu, problémy má i Paraná
Bolívie vyhlásila stav nouze kvůli lesním požárům, usiluje o mezinárodní pomoc
Ničení amazonského pralesa v Brazílii meziročně výrazně kleslo, uvedla vládaOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (37)
HH
Honza Honza
13.9.2024 07:59Boj proti odlesňování je nutný, nelze ale kvůli tomu zlikvidovat průmysl, zavádět další armády ůředníků. Ať sama Brazílie navrhne efektivní způsob jak bojovat. Tak jako v našich NP je zákaz hospodářské činnosti, tak i tyto státy by mohly uzákonit zákaz vypalování pralesů, používat jen výběrové bezpasečné kácení apod.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 09:34 Reaguje na Honza HonzaBohužel je výběrová bezpasečná těžba možná jen v uměle pěstovaných lesích, my jim říkáme hospodářské. V pralesích, obzvlášť tropických, je to věc s podstatě nemožná. Jediná cesta jak odlesňování zastavit, je opravdu jen zákaz. Nic jiného nefunguje a fungovat nebude. Snížení odlesňování je stále odlesňování. Náš svět potřebuje naopak zalesnit. A to i tady u nás. Klima je neúprosné a nelze se s ním dohodnout, nebo mu nabídnout nějaký kompromis.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 12:27 Reaguje na PetrV pralese je třeba dělat dočasné koridory, kudy by se dostávala těžká těžební technika a vozilo odtud pěkné vytěžené dřevo. nevěřím, že by ty koridory za 10 let pěkně nezarostly.
By prostě nejste schopen přemýšlet o funkčních kompromisech a jen šmahem odmítáte. Ti lidé tam musí z něčeho žít. Buď z plantáží nebo těžby dřeva ve stále obnovujícím se pralese.
Odpovědět
By prostě nejste schopen přemýšlet o funkčních kompromisech a jen šmahem odmítáte. Ti lidé tam musí z něčeho žít. Buď z plantáží nebo těžby dřeva ve stále obnovujícím se pralese.
Pe
Petr
13.9.2024 12:38 Reaguje na Jiří SvobodaNe, neodmítám šmahem vše. To se vám jen zdá, když reaguji na věci, se kterými nesouhlasím. Ale kompromis v případě tropických deštných pralesů moc nevidím. Jestli tam ti lidé musí z něčeho žít a tedy kácet další prales, tak z čeho žili dosud? Problém je v tom, že lidé nikdy nemají dost. Nikdy. Když něco vynáší, nejlép s minimem práce, tak se v tom pokračuje tak dlouho, dokud se to celé nevydrancuje a nezhroutí.
Koridory se dělají teď. Vykácí se to a jde se o kus dál. Pomáhá to něčemu? Ne.
Odpovědět
Koridory se dělají teď. Vykácí se to a jde se o kus dál. Pomáhá to něčemu? Ne.
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 13:34 Reaguje na PetrPomáhá to přece vytěžit dřevo jako obnovitelnou surovinu a konstrukční materiál s navázaným uhlíkem.
Zase něco podstatného nechcete vidět!
Pokud by si tamní lidé prales zničili, neměli by kde/co těžit. Proč by to dělali? A samozřejmě tam mohou být i odborníci, kteří poradí, jak to zařídit.
Odpovědět
Zase něco podstatného nechcete vidět!
Pokud by si tamní lidé prales zničili, neměli by kde/co těžit. Proč by to dělali? A samozřejmě tam mohou být i odborníci, kteří poradí, jak to zařídit.
Pe
Petr
13.9.2024 14:06 Reaguje na Jiří SvobodaJste zřejmě jediný člověk na světě, který odlesňování Brazílie vidí jako cosi prospěšného.
A proč by tamní lidé prales zničili? No ze stejného důvodu, z jakého ho ničí dnes, a co vám připadá užitečné.
Odpovědět
A proč by tamní lidé prales zničili? No ze stejného důvodu, z jakého ho ničí dnes, a co vám připadá užitečné.
Pe
Petr
13.9.2024 14:19 Reaguje na PetrAle už vás chápu. Kácíte jen stromy, a stromy přece nejsou prales. Co všechno lidé nevymyslí.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 15:10 Reaguje na PetrCo to tu blekotáte ?!!!!
Já navrhuji udržitelný způsob, jak tu stávající plochu lesa naopak zachovat.
Odpovědět
Já navrhuji udržitelný způsob, jak tu stávající plochu lesa naopak zachovat.
Pe
Petr
13.9.2024 16:02 Reaguje na Jiří SvobodaJak zachovat prales kácením je asi jako jak se uzdravit kouřením.
Odpovědět
JS
Pe
Petr
13.9.2024 13:00 Reaguje na Jiří SvobodaA co budou dělat a z čeho žít, až vykácí všechno, co jde použít na plantáže a co jde prodat na dřevo? Jaký funkční kompromis máte na tohle?
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 13:36 Reaguje na PetrJe třeba vycházet s principu, že kapři si sami rybník nevypustí. A to lze lépe pohlídat než šmahem zakázat těžbu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 14:08 Reaguje na Jiří SvobodaNe, bude se pokračovat jako dnes - salámovou metodou, jakou navrhujete i vy sám - neustále se bude hledat nějaký "kompromis", jak by se mohlo kácet dál. A tak to bude pokračovat, dokud bude co.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 15:13 Reaguje na PetrKácet se bude samozřejmě dál, protože se ty nové stromy neustále obnovují.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 15:42 Reaguje na Jiří SvobodaJen mnohem pomaleji, než lidé kácejí.
Pročpak asi odlesňování postupuje tak rychle, když by stačilo kácet cyklicky jen určité území? No protože to tak rychle nenaroste. Lidé jsou chtivější, než příroda roste. A to jsem vynechal, že většina odlesňování je kvůli zemědělství.
Takže ne, tudy cesta nevede.
Odpovědět
Pročpak asi odlesňování postupuje tak rychle, když by stačilo kácet cyklicky jen určité území? No protože to tak rychle nenaroste. Lidé jsou chtivější, než příroda roste. A to jsem vynechal, že většina odlesňování je kvůli zemědělství.
Takže ne, tudy cesta nevede.
VŠ
Viktor Šedivý
13.9.2024 18:18 Reaguje na PetrPokud tušíte, jak jinak získat zemědělskou půdu - sem s nápady.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 18:29 Reaguje na Viktor ŠedivýŽe by tu kávu, sóju a olejnou palmu nešlo pěstovat jinde?
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
13.9.2024 23:53 Reaguje na PetrTakže nemáte.
Je to jednoduché. Buď bude lidí přibývat, pak ale zaberou víc prostoru a spotřebují víc zdrojů
nebo se podaří počet obyvatel zredukovat (... třeba taková Brazílie měla před padesáti lety polovinu obyvatel a to není zdaleka nejhorší) a pak bude zapotřebí méně prostoru.
Stačí tedy nějaký ten mor, pár válek. Necpat nikam žádnou humanitární pomoc, pořádný hlad se taky umí postarat.
Kruté?
Ano, ale třetí cesta není.
Odpovědět
Je to jednoduché. Buď bude lidí přibývat, pak ale zaberou víc prostoru a spotřebují víc zdrojů
nebo se podaří počet obyvatel zredukovat (... třeba taková Brazílie měla před padesáti lety polovinu obyvatel a to není zdaleka nejhorší) a pak bude zapotřebí méně prostoru.
Stačí tedy nějaký ten mor, pár válek. Necpat nikam žádnou humanitární pomoc, pořádný hlad se taky umí postarat.
Kruté?
Ano, ale třetí cesta není.
JS
Jiří Svoboda
17.9.2024 10:09 Reaguje na PetrJe třeba kácet tolik, kolik naroste. O to je třeba postarat se a ne šmahem zakazovat kácení a nevyužívat obnovitelný zdroj a úložiště uhlíku.
Ale možná opravdu nejste schopen představit si pro klima rozumně fungující systém a tak je diskuse s vámi zbytečná.
Odpovědět
Ale možná opravdu nejste schopen představit si pro klima rozumně fungující systém a tak je diskuse s vámi zbytečná.
Pe
Petr
13.9.2024 13:04 Reaguje na Jiří SvobodaI u nás paseka za 10 let pěkně zaroste. Ale je to les? Není. Dá se na něco použít? Nedá. Může tam žít všechno to, co žilo předtím ve vysokém lese? Ne. Má to stejnou krajinnou funkci jako předchozí vysoký les? Ne. Na všechno tohle se musí ještě dalších několik desítek let počkat.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 13:44 Reaguje na PetrAle vysoký les tam zase naroste a ten nemusí být pořád na všech lesních plochách. Paseka dá zase jiné eko-příležitosti a vlastně se tak biodiverzita zvětší.
Vy si zřejmě přejete všude prales. Ale rozumnější variantou je hospodářšký Dauerwald. Tu já též zastávám, ale nikoliv striktně, protože i ta může mít řadu nevýhod a problémů.
Já chápu strom jako dočasný objekt, který má být ve správnou dobu poražen, využit a nahrazen jiným. Vy se na to díváte jinak? Jak?
Odpovědět
Vy si zřejmě přejete všude prales. Ale rozumnější variantou je hospodářšký Dauerwald. Tu já též zastávám, ale nikoliv striktně, protože i ta může mít řadu nevýhod a problémů.
Já chápu strom jako dočasný objekt, který má být ve správnou dobu poražen, využit a nahrazen jiným. Vy se na to díváte jinak? Jak?
Pe
Petr
13.9.2024 14:16 Reaguje na Jiří SvobodaAno, v tom je váš omyl - že nevidíte les jako nepostradatelný celek a ekosystém, ale jen jako soubor jednotlivých stromů. A jednotlivé stromy přece nejsou nijak důležité, dají se v pohodě vykácet a zase narostou další. Přesně ona salámová metoda. Hezky jste to obešel a našel si krásný důvod. Nechcete přece kácet prales, ale jen jednotlivé stromy. A to přece ničemu nevadí, to prospívá lidem jako obživa, i krajině jako uložený uhlík. A že je to ve skutečnosti zkáza pralesa vidět nepotřebujete, máte přece alibi a jste z toho venku. Vy jste to přece chtěl jinak. Jo, hezká lež.
Odpovědět
JS
Jiří Svoboda
13.9.2024 15:06 Reaguje na PetrA proč si myslíte, že vytěžením 10 % velkých stromů v pralese jednou za 10 let ten prales zničíme?
Vy prostě neargumentujete, jen žvaníte.
Odpovědět
Vy prostě neargumentujete, jen žvaníte.
Pe
Petr
13.9.2024 15:38 Reaguje na Jiří SvobodaProtože je to prales, ne plantáž, po které byste mohl pohodlně jezdit a vybírat si stromy. Budete omezený jen na určitou část roku a určité území, kde to takto dělat lze. Jinde a jinde nelze. Prales se nestihne obnovit a po čase vám dojdou stromy k těžbě, protože prostě nestihnou narůst do potřebné velikosti. Takto zaměstnáte a uživíte jen hodně málo lidí. Dnes se nějakých 80 procent pralesa kácí pro zisk zemědělské půdy.
Nevyřešíte tedy nic, jen zdevastujete prales v představě, že tím něčemu a někomu pomáháte.
Odpovědět
Nevyřešíte tedy nic, jen zdevastujete prales v představě, že tím něčemu a někomu pomáháte.
Pe
Petr
13.9.2024 15:51 Reaguje na Jiří SvobodaTropická dřeva jsou obecně drahá. A není to jen kvůli tomu, že rostou daleko a těžba v tropickém deštném pralese je sama o sobě velmi náročná. Je to i proto, že jsou to dřeva tvrdá a těžká, a rostou velice, velice pomalu. Třeba palisandr (Dalbergia) potřebuje minimálně 200 let, aby dorostl do potřebných rozměrů. A pokud chceme větší materiál, musíme si počkat ještě o hodně déle. Naše představa mýtních porostů se tedy na tropický prales moc aplikovat nedá. Tedy pokud nebude cílem jakákoliv dřevní hmota jen jako surovina pro další použití. Ale to pak náročná těžba v pralese zcela ztrácí smysl a mnohem výhodnější je pěstovat dřevní hmotu plantážním způsobem jinde.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 15:56 Reaguje na PetrA to ne všechny velké stromy jsou ty správné a hodnotné. Nelze tedy jen tak určit, že vytěžíme 10 procent, když tam bude cenného dřeva třeba jen polovina, takže výsledný zisk z těžby bude mizerný a jediný způsob jak to dohnat je znásobit těženou plochu.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 15:58 Reaguje na PetrOpět něco zcela jiného oproti našim lesům, kde prodáte a dobře zpeněžíte v podstatě cokoliv, a navíc se to dá pohodlně zjišťovat a plánovat dlouhodobě dopředu, což v pralese jde jen omezeně.
Odpovědět
Pe
Petr
13.9.2024 16:07 Reaguje na PetrNavíc většina tropických dřevin má dřevo více či méně toxické, a vůbec má vlastnosti jiné než naše dřevo, třeba obsah olejů, což jeho použití jako suroviny dost omezuje a zbevýhodňuje.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.9.2024 22:55 Reaguje na PetrDěkuji za vaši snahu, máte mé uznání. Obávám se ale, že příště bude pan Svoboda na zcela stejných pozicích, které se mu tady snažíte vysvětlit, že nejsou ty správné :-).
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.9.2024 22:53 Reaguje na Jiří SvobodaVy hlavně vůbec nevíte o otázce pralesů NIC. Ale názor už máte :-)!
Zkuste si o věci něco načíst. Třeba co jsou ty velké stromy, jak daleko od sebe rostou a co to znamená, když se vykácí. Asi vám to přijde divné, ale tropické pralesy nejsou obdobou naší smrkové monokultury. Roste tam spousta druhů stromů a každý má důležité a nenahraditelné zapojení do celého ekosystémového přediva...
No nic, tady to nevyřešíme, něco si o tom sežeňte ke čtení, raději.
Odpovědět
Zkuste si o věci něco načíst. Třeba co jsou ty velké stromy, jak daleko od sebe rostou a co to znamená, když se vykácí. Asi vám to přijde divné, ale tropické pralesy nejsou obdobou naší smrkové monokultury. Roste tam spousta druhů stromů a každý má důležité a nenahraditelné zapojení do celého ekosystémového přediva...
No nic, tady to nevyřešíme, něco si o tom sežeňte ke čtení, raději.
JD
Jindřich Duras
14.9.2024 22:48 Reaguje na Jiří SvobodaAno, ty koridory i vytěžená plocha zarostou - ale sekundárním pralesem - a to je něco docela jiného, víte?
O funkční kompromisy v Brazílii se snaží mezinárodní iniciativy už hodně dlouho. Výsledek nic moc, protože spousta vlivných lidí/firem/politiků z toho má dost peněz. A sami od sebe budou přestávat tempem, které ničemu opravdu nepomůže. Teprve razantní omezení bude mít nějaký vliv.
Argumentovat tím, že tamní lidé musí mít obživu z devastace pralesa (která pokračuje stále dál a za ní jde devastace obnaženého zemského povrchu a s tím i změny srážek atd. atd.), to je hloupý a dávno překonaný přístup.
Dřevo sice je obnovitelná surovina, ale PRALES nikoli. Je to k nepochopení?
Tamní lidé si ten prales klidně zničí. Děje se to takto celkem všude, je to už zaběhané schéma, neznáte?
Ano, odborníci tam jsou - ale je to s nimi jako všude = nikdo je neposlouchá. Stačí se podívat do zdejších diskusí, že :-)?
A hlavně: vy nic ohledně udržitelného využívání pralesů nenavrhujte, protože tomu vůbec nerozumíte :-).
Odpovědět
O funkční kompromisy v Brazílii se snaží mezinárodní iniciativy už hodně dlouho. Výsledek nic moc, protože spousta vlivných lidí/firem/politiků z toho má dost peněz. A sami od sebe budou přestávat tempem, které ničemu opravdu nepomůže. Teprve razantní omezení bude mít nějaký vliv.
Argumentovat tím, že tamní lidé musí mít obživu z devastace pralesa (která pokračuje stále dál a za ní jde devastace obnaženého zemského povrchu a s tím i změny srážek atd. atd.), to je hloupý a dávno překonaný přístup.
Dřevo sice je obnovitelná surovina, ale PRALES nikoli. Je to k nepochopení?
Tamní lidé si ten prales klidně zničí. Děje se to takto celkem všude, je to už zaběhané schéma, neznáte?
Ano, odborníci tam jsou - ale je to s nimi jako všude = nikdo je neposlouchá. Stačí se podívat do zdejších diskusí, že :-)?
A hlavně: vy nic ohledně udržitelného využívání pralesů nenavrhujte, protože tomu vůbec nerozumíte :-).
JS
Jiří Svoboda
17.9.2024 10:17 Reaguje na Jindřich DurasJá nezastávám názor, že prales musí zůstat v současné podobě. Lepší je udělat z části pralesa hospodářský Dauerwald než aby tato část padla na plantáže.
Je třeba hledat kompromis a ne se pouze stavět na zadní. To se vám zjevně daří.
Odpovědět
Je třeba hledat kompromis a ne se pouze stavět na zadní. To se vám zjevně daří.
Anyr
13.9.2024 11:50To je stále dokola.
Uvolňování nové zemědělské půdy nebude potřeba, pokud se sníží:
1) Plýtvání jídlem a přejídání se.
2) Konzumace masa a obecně živočišných produktů.
K tomu:
3) Zvedne se (rozumně) konzumace lokálních potravin.
4) Potraviny se budou nakupovat s ohledem na roční období, tzv. sezónní potraviny (tzn. rajčata a papriky v zimě ne, kyselé zelí a kapusta a určité druhy jablek ano, atp. - navíc, taková tykev, cuketa, to vydrží v teple s klidem až do jara).
5) Vařit a kupovat jen to, co opravdu stihneme sníst.
6) Bude se pokračovat ve šlechtění rostlin, respektive plodin (a tím nemyslím GMO) směrem k lepší odolnosti vůči suchu (atd.).
7) Vzhledem k měnícím se podmínkám by bylo ideální zavádět nové plodiny, respektive jejich vhodnější kultivary.
8) Investice do infrastruktury - rychlejší přeprava potravin a jejich dobré skladování, zvláště v chudších zemích/regionech.
9) Protierozní opatření a biomasa do půdy.
Jenže, dokud se bude - a teď budu mírně expresivní - Západ přežírat a přepíjet (velký problém pro svět je třeba i taková káva, její pěstování, sklízení, přeprava i konečná úprava a její odpad) a vyhazovat 1,3 miliardy tun potravin (https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Plytvani-jidlem-vice-nez-miliarda-tun-potravin-se-kazdy-rok-vyhodi/), tak nemá vůbec smysl apelovat na nějaký "rozumný přístup k zemědělství". Mnoho zemědělců, ve světě i u nás, jsou hlavně/jedině podnikatelé, a ti produkují na základě poptávky, kterou řídí primárně nezodpovědní (hyper)konzumenti.
Úplně stručně: záleží čistě na nás, co bude na účtenkách v obchodech, a v jakém množství. A od toho se bude odvíjet trh/zemědělství.
PS: A jen tak pro inspiraci:
https://www.asz.cz/clanek/8236/sebevrazdy-pesticidy-a-superplevel-brazilska-soja-zakleta-v-jedovatem-kruhu/
https://www.eatresponsibly.eu/cs/meat/
A tak podobně. Stačí pohledat.
Odpovědět
Uvolňování nové zemědělské půdy nebude potřeba, pokud se sníží:
1) Plýtvání jídlem a přejídání se.
2) Konzumace masa a obecně živočišných produktů.
K tomu:
3) Zvedne se (rozumně) konzumace lokálních potravin.
4) Potraviny se budou nakupovat s ohledem na roční období, tzv. sezónní potraviny (tzn. rajčata a papriky v zimě ne, kyselé zelí a kapusta a určité druhy jablek ano, atp. - navíc, taková tykev, cuketa, to vydrží v teple s klidem až do jara).
5) Vařit a kupovat jen to, co opravdu stihneme sníst.
6) Bude se pokračovat ve šlechtění rostlin, respektive plodin (a tím nemyslím GMO) směrem k lepší odolnosti vůči suchu (atd.).
7) Vzhledem k měnícím se podmínkám by bylo ideální zavádět nové plodiny, respektive jejich vhodnější kultivary.
8) Investice do infrastruktury - rychlejší přeprava potravin a jejich dobré skladování, zvláště v chudších zemích/regionech.
9) Protierozní opatření a biomasa do půdy.
Jenže, dokud se bude - a teď budu mírně expresivní - Západ přežírat a přepíjet (velký problém pro svět je třeba i taková káva, její pěstování, sklízení, přeprava i konečná úprava a její odpad) a vyhazovat 1,3 miliardy tun potravin (https://www.avcr.cz/cs/veda-a-vyzkum/socialne-ekonomicke-vedy/Plytvani-jidlem-vice-nez-miliarda-tun-potravin-se-kazdy-rok-vyhodi/), tak nemá vůbec smysl apelovat na nějaký "rozumný přístup k zemědělství". Mnoho zemědělců, ve světě i u nás, jsou hlavně/jedině podnikatelé, a ti produkují na základě poptávky, kterou řídí primárně nezodpovědní (hyper)konzumenti.
Úplně stručně: záleží čistě na nás, co bude na účtenkách v obchodech, a v jakém množství. A od toho se bude odvíjet trh/zemědělství.
PS: A jen tak pro inspiraci:
https://www.asz.cz/clanek/8236/sebevrazdy-pesticidy-a-superplevel-brazilska-soja-zakleta-v-jedovatem-kruhu/
https://www.eatresponsibly.eu/cs/meat/
A tak podobně. Stačí pohledat.
MJ
Marcela Jezberová
13.9.2024 12:54 Reaguje na AnyrTo je hodně naivní, i když ochranářsky naprosto korektní názor. V Brazílii se kromě produkce pár tun potravin pro EU odlesňuje také kvůli produkci palmoného oleje pro průmysl na celém světě nebo dřevo pro průmysl na celém světě. Levné brazilské maso vyhledávají konzumenti na polovině zeměkoule. I kdyby Evropané přešli komplet na rostlinnou stravu, Brazílii to problém neudělá, protože místo hovězího k nám bude i nadále vyvážet miliony tun soji, jen ne pro dobytek, ale pro lidi. Brazílie, ačkoliv odlesňuje, stále má asi na 60% plochy státu pralesy. Nehodlá se nechat mistrovat od Evropy, která ty svoje už před staletími úplně vykácela. Brazilci moc dobře vědí, že jejich produkci nepotřebuje ani tak evropský strávník, jako evropský průmysl - směrem z Brazílie do Evropy, ale samozřejmě i z Evropy do Brazílie. Co se týká šlechtění rostlin bez GMO: jak dlouho si myslíte, že trvá vyšlechtit novou odrůdu s požadovanými vlastnostmi? Podle vás ty nové odrůdy potřebujeme teď, ale šlechtitelé jsou schopní je dodat za několik let. Přírodu bez genových technologií neukecáte. EU Brazilcům nakonec ustoupí. Evropské politické špičky své způsoby záchrany planety totiž vůbec nedomyslely.
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
13.9.2024 18:11 Reaguje na Marcela JezberováKoneckonců jiní zákazníci na potraviny se brzy také najdou. Sice budou platit trochu míň, nebudou ale klást hloupé otázky a nebudou se chovat nadřazeně.
Odpovědět
JD
Jindřich Duras
14.9.2024 22:59 Reaguje na Marcela JezberováKaždopádně je třeba proti drancování Země, která bude znamenat konečnou, postupovat všude, kde možno. Pořád lepší, než s povzdechem složit ruce v klíně, ne?
Takže za mě určitě dobrá iniciativa, která zasluhuje obecnou podporu.
Odpovědět
Takže za mě určitě dobrá iniciativa, která zasluhuje obecnou podporu.
VŠ
Viktor Šedivý
13.9.2024 18:16 Reaguje na AnyrMy možná něco vyhodíme - ale jinde ve světě jsou pro změnu mnohem vyšší ztráty při zpracování a uskladnění potravin.
Mimoto "přežírání Západu" zas až tak nestoupá, zatímco vyšších stamilionů hladových krků v Africe a Asii přibývá stále dost rychle.
Odpovědět
Mimoto "přežírání Západu" zas až tak nestoupá, zatímco vyšších stamilionů hladových krků v Africe a Asii přibývá stále dost rychle.
