Matěj Pomahač: Lesk a bída glyfosátu
11.9.2024
Desikováno. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
Máloco rozděluje ekology a farmáře, mezi nimiž se každodenně pohybuji, tak, jako podzimní plošná desikace strnišť glyfosátem, po němž následuje setí ozimů.
Mnozí farmáři tímto totálním herbicidem (veřejnosti znám jako „roundup“) likvidují vzešlý výdrol předchozích plodiny či plevele. Stačí jedno přejetí postřikovačem, pole rychle zežloutne, zbytky plevelných rostlin se rozpadnou a půda se připraví na nové setí. Výhody? Rychlost a nízká nákladnost.
Chyba postřikovače? Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
Přitom existuje alternativa – zapravení plevele či výdrolu podmítkou, týdenní prodleva pro zavadnutí zbytků a následná druhá podmítka či kypření, případně rovnou příprava půdy a setí ozimů (u nás nejčastěji pšenic, řepek či žita). Je to ale víc práce, přejezdů i nafty a finanční náklady navíc na úrovni zhruba pětistovky či tisícikoruny (což však není při dnešních cenách výkupu úplně málo).
Pole ošetřené glyfosátem vypadá zhruba takto: 60ha blok (dělený nektarodárným pásem – ten to taky trochu „schytal“) se spálenými zbytky předchozí plodiny a plevelů (odhaduji na hrách).
Předchozí plodina, patrně hrách. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
- teplota ve stínu se šplhá přes 35 °C (na slunci to je daleko více), holé pole připomíná poušť.
- půda rychle vysychá, nezadrží přívalové srážky (zahradnické deště vlastně v létě už leckde nechodí) a kvůli rychlé mineralizaci mizí živiny doposud vázané ve spálených rostlinách (což znamená vyšší potřebu dalšího hnojení);
- krom jediného zajíce schovávajícího se v místech obrážejícího plevele (asi chyba postřikovače) je obří půdní blok holý a bez života
- na poli proběhla meliorace, tj. část glyfosátu se nenaváže na hlinité částečky v půdě, ani jej nerozloží mikroorganismy, ale rychle je vyplavován do podzemních a povrchových vod (je smrtelně nebezpečný pro vodní organismy, o tom, zdali jde o dlouhodobě působící rakovinotvornou substanci, nebo je pro lidské zdraví krátkodobě bezpečný, se vedou nekonečné diskuze poznamenané „cinknutými“ studiemi) – dnes víme, že je přítomen ve většině mužských spermií.
Biopás to taky schytal. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
Existují agronomické situace, kdy představuje použití glyfosátu menší zlo – třeba při hubení extrémně odolných plevelů či při zakládání porostů do strniště předplodiny při minimalizaci zpracování půdy, někdy taky mechanickému ukončování předplodin nepřeje počasí - ale stále praktikovaná plošná desikace bez důkladného odůvodnění by měla být regulována, nebo by měla vést alespoň ke ztrátě nároku na zemědělské dotace.
Český ministr Výborný na jaře – v rozporu se sliby svého kabinetu – v EU prosadil, aby se glyfosát vesele používal dál (viz můj článek na Deník Referendum Vláda ustupuje agrochemické lobby a selhává v transformaci zemědělství ). Chemická lobby vesele slavila, a to bez ohledu na fakt, že si plevele na roundup pěstují odolnost a tato technologie tedy přestává fungovat.
Mrtvo, pusto. Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora Foto | Matěj Pomahač
Je tak paradoxem, že poslední významný pokles spotřeby pesticidů prosadila vláda největšího agrochemika v zemi Babiše, a to svým zákazem předsklizňové aplikace glyfosátu na dozrávající řepku a obilí.
Tedy hanba vládě. A čest všem zemědělcům, kteří se bez roundupu obejdou!
reklama
Matěj PomahačAutor je expert na moderní zemědělství a poradce pro řízení podniků. Je zastupitelem v pražském Radotíně a spolupředsedou Zelených.
Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou
diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem
Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného
textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (114)
asi by bylo fain se zamyslet nad zákonem "zločin proti přírodě".
Odpovědět
U nás, kde se vymáhají zákony jen někdy a u někoho?
Odpovědět
i zemědělci si data umí vycucat z prstu... a pak se diví, že mají " administrativu".
Stačí pohled na pole.
Odpovědět
Karcinogenita glyfosátu dosud není prokázaná. Ovšem, karcinogenem ze stupnice 1 si rekordně proléváme hrdla.
Odpovědět
to tak není úplně pravda, množství vrozených vad u dětí rozhodně neklesá. Takže to, jakým způsobem se stravujeme je zásadní.
Odpovědět
nojo, ale když se podíváte do nákupních košíků lidí v marketu, tak potraviny prospěšné svému tělu tam vidíte tak z 50%, zbytek jsou pochutiny, které nejsou třeba jíst ...
A dále tu máte různé chemické koktejly v e-cigaretách, různé super drinky, atd. atd.
Tím nechci obhajovat glyfosát.
Odpovědět
Vrozené vady také staří rodiče.Bez diskuze.
Glyfosát je snad nejdéle používaný a také nejlépe prostudovaný herbicid.Obstál.Poštěkávání laické veřejnosti.
Pokud by alternativa autora byla výhodnější,prosadí se rychle a snadno.
Odpovědět
Otázka je, zda Monsanto by vůbec dovolilo, aby se něco takového prokázalo...viz. Monsanto papers. ;)
Odpovědět
Monsantu je to vcelku jedno. Patentová ochrana Roundupu dávno vypršela, vyrábí to spousta firem a Monsanto už má kšeft jinde.
Snah prokázat škodlivost byla spousta, výsledek nula.
Odpovědět
Velmi správně, navíc Monsanto je dnes firma Bayer, to zaniklo v roce 2018.
Odpovědět
Ono je to těžké. Jedna parta lidí, včetně části ekologů, tlačí na jakési vázání uhlíku v půdě, a proto říká neorat, používat bezorebné technologie. Přičemž orba mj. částečně redukuje plevele. Když se neorá, tak musí přijít chemie, jinak na tom poli prostě nic ke sklizni nevyroste.
Druhá část lidí tvrdí, že chemie špatně, má se orat. Ano, orba zničí část plevelů, uvedené schéma "zapravení plevele či výdrolu podmítkou, týdenní prodleva pro zavadnutí zbytků a následná druhá podmítka či kypření" plevel určitě nezničí, zvlášť odolné druhy.
Tak a teď co má zemědělec dělal. Ať udělá jedno nebo druhé, vždy je kritizován.
Odpovědět
už jste četl knihu revoluce jednoho stébla slámy?
Odpovědět
Přesně, a proto je třeba radily poslat do prdel..e a hezky rychle.
Odpovědět
Není problém koupit si pole a ukázat zabedněným zemědělcům jak se to má správně dělat aby to ekonomicky vycházelo.
Odpovědět
Proč nějaká zěmědělská univerzita nespolupracuje se státem a nevybujuje ideální pole pro pěstování zeleniny, obilnin a ideální prosperující zdraví les.
Pro ukázku všem těm, co tomu nevěří.
Dobrý nápad!
Odpovědět
Ale vždyť to mají. Lesnické školy mají svá školní polesí, zemědělské školy své školní statky. Oboje slouží jak pro názornou praktickou výuku a ukázku možností, tak pro výzkum a vývoj.
Odpovědět
Všem zastáncům glyfosátu doporučuji to, co vořech Moore nedal - vypít sklenici glyfosátu, který je prý bezpečný (a v pohodě by ho prý vypil). :D
https://www.youtube.com/watch?v=uh8lxKrFmQs
Odpovědět
Takové věci se nejí. Ne kvůli tomu, že by byly jedovaté, ale protože to není jídlo. Stejně tak se nejí papír, písek nebo šlupky od banánů.
Odpovědět
Pak by ho trochu vyblinkal, vyčural, metabolizoval, uložil si, no. Ale spís chtěl být vtipný, nikdo nepije koncentrát z cukru nebo soli třeba.
Odpovědět
Měl soudruhovi zelenénu novinářovi sdělit, že v tom případě si protistrana dá roztok zelené skalice, což v tzv. biozemědělství je povolený pesticid a hnojivo, vořechu.
Odpovědět
Za socialismu jsem si v každé drogerii mohl koupit Borax. 1/5 kg za 7 KČS. Používal se na moření dřeva proti hnití, jako tavidlo při tvrdém pájení, ale i jako hnojivo - bór. A najednou je to zvlášť nebezpečný jed, dostupný jen ve speciální drogerii, 80 Kč Kg.
Odpovědět
A zastánci naftových motorů by měli demonstrativně vypít půl litru nafty ne?
Odpovědět
Když to bez toho nejde, tak jak se tedy tato nezbytnost a nutnost dělala dřív, třeba v 70. letech?
Odpovědět
To je přece insekticid, ne herbicid.
Odpovědět
Nejsem odborník, ale občas umím něco vyhledat. Tak studujte, já momentálně nemám čas.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Herbicid
https://mze.gov.cz/public/portal/-q384413---UUl1Z9fn/fakta-o-pesticidech
Odpovědět
Pan Uhrovič umí vyhledat víte.? Na poli se přece používají insekticidy herbicidy fungicidy a někdy i pesticidy
Odpovědět
to byla teprve mňamka
https://szu.cz/wp-content/uploads/2024/01/OCP.pdf
Odpovědět
Jak čtu na wiki, použití glyfosátů se stonásobně zvýšilo.
Tak se tedy opět ptám, jak se to dělalo dřív?
Já v glyfosátech vidím jen pohodlnost a honbu za vyššími zisky.
A tak se to dělá všude. Klidně si ničíme svět, hlavně když to sype.
Odpovědět
Když moje babička dělala v JZD krmičku prasat, tak dostala vždy na jaro část JZD pole s řepou, která její rodina musela okopávat. A tak to dostal každý zaměstnanec JZD.
Nedělalo se to náhodou takto?
A kdo to půjde dělat nyní? Kolik to bude stát, když plevel budeme řešit lidmi? Vy budete chodit 2x týdně na pole okopávat za 50kč / hodinu?
Tím neobhajuji glyfosát. A trošku mě udivuje, že civilizace 21.století si bez jedů nedokáže poradit.
Odpovědět
máte pole, jak řešíte plevel u větších pozemků?
Asi Vás bohužel nechápu
Odpovědět
Řepa se opravdu okopávala, dnes se to provádí mechanizovaně, a předpokládám že i chemicky. Ale ostatní plodiny okopávat nejdou, tak tedy, jak se to dělalo dřív, a jak se to dělá dnes, případně jak to dělají ti, kdo glyfosáty nepoužívají?
Jak to dělají pěstitelé bio?
Odpovědět
my okopáváme proti plevelu už několik generací veškerou zeleninu.
Jak se to dělo ve velkém, nevím, ale řekl bych, že stejně
Odpovědět
Jelikož dříve glyfosáty nebyly, a ani dnes je nepoužívají všichni, například pěstitelé bio, tak je evidentní, že glyfosáty jsou jen alternativa, používaná pro svoji jednoduchost, pohodlnost a snadnost. A nejspíš i levnost. A že to jde dělat i jinak.
Odpovědět
Něco jsem našel z roku 2019
https://www.lovime.bio/poradna-prehled/je-povoleno-pouziti-glyfosfatu-v-ekologickem-zemedelstvi/
Odpovědět
Před léty jsem se zúčastnil mezinárodního semináře o biopotravinách. Vyslechl jsem si spoustu chvály. V diskuzi jsem se zeptal, proč to bio-zemědělství je stále jen na pár desítkách ha, proč už není už dávno převedeno jako celek. A nastalo ticho. Pak jeden přednášející připustil, že by byl nedostatek potravin. Vzpomněl jsem na dědečka jak říkával, že "teprve když se začaly práškovat pole, přestala bída."
Pak jsem poslouchal ty ódy na bioprodukci. A zeptal jsem se, čím se ta bio- liší od nebio-. A zase bylo ticho. Až jeden přednášející řekl, že nějaká německá výzkumnice zjistila, že bioprodukty mají vyšší vibrace. Jiný přednášející, z VŠ, ale řekl, že s tím nelze operovat.
Odpovědět
Spálilo se víc nafty, nebo se do ovzduší uvolnili nějaké ty dioxiny z nedokonalého hoření při pálení natě.
Odpovědět
V těchto dnech se slaví 100 let vzniku ČSA plus mínus. První let Praha-Bratislava. Pilot, jeden cestující a 800 g pošty. Jak se to dělá dnes a proč se to nedělá tak jako tenkrát???
Odpovědět
Dřív se jezdilo vlakem, předtím dostavníkem a dnes se lítá v 600 lidech A380 demagogu
Odpovědět
V 70 letech? Víte, jaký byl výnos klíčových plodin dříve, když jsme neměli agrochemii?
https://vesmir.cz/cz/casopis/archiv-casopisu/2019/cislo-4/prehlizena-promena-zemedelstvi.html
Odpovědět
Díky za odkaz. Jak se dívám, výnosy se zvýšily u kukuřice a cukrovky. U pšenice a řepky ani moc ne. A vzhledem k tomu, že si můžeme dovolit pěstovat plodiny pro energetické účely, tak si nemyslím, že by ty plodiny a jejich výnosy byly až tak "klíčové". Spíš mi to přijde jako drancování z chtivosti, než nějaká nutnost. Takže nevidím žádný důvod, proč by mělo být nezbytně nutné ládovat do krajiny a do sebe tolik chemie, když s tím pak topíme a lijeme to do aut.
Za nezbytně nutné to považují jen ti, kteří na tom vydělávají.
Odpovědět
V každém obchodu je velká nabídka BIO produktů,jsou i BIO a EKO farmy a kdo má pochybnost si tyto košer potraviny může zakoupit.Jistě za dotovanou cenu ostatními zákazníky.Tedy z vynucených milodarů.
Odpovědět
tak si rozmyslete co chcete. můžete omezovat spotřebu nafty (s monkeybyznysem s biopalivy na mě nechoďte), můžete nepoužívat chemii, a můžete si odpoledne jít na procházku (a ne v potu tváře okopávat pole). všechmno najednou mít nemůžete.
Odpovědět
A co nějaký kompromis a střední cesta? Například hledat a používat méně škodlivé prostředky na ochranu, než pořád jen tvrdit, že to bez chemie nejde.
Odpovědět
Glyfosáty jsou tu od 70. let. Kde je nějaký další vývoj a výzkum? To jsme za 50 let nic lepšího nevymysleli a nenašli? Možná se nám ani moc nechce, když to tak skvěle vynáší.
Odpovědět
1. s tím, že je potřeba nějaký kompromis, nelze než souhlasit. ale každý jej patrně vidíme trochu jinde.
2. agrumentace tím, že něco bylo vynalezeno před mnoha letxy a tedy je nutno to opustit a nepoužívat je, nezlobte se na mě, neobyčejně pitomá. třeba taková kovová polévková lžíce. její tvar se víceméně ustálil někdy v polovině 19. století, a není co dál vynalézat a inovovat, můýeme maximálně dyzajnovat vzhled, ale ne tvar a funkčnost. podobně kladivo, sekera, hrábě. přestanete používat hrábě jen proto, že byly vynalezeny někdy v neolitu? (i ty "fiskars" hrábě jsou vynález starý přibližně stejně jako glyfosát). přestanete používat papinův hrnec, keramické komínové systémy? přestanete používat ibuprofen a paracetamol? penicilinová antibiotika?
Odpovědět
K té dvojce: Překrucujete a schválně přeháníte, a velmi špatně.
Odpovědět
samozřejmě že přeháním! Vaši argumentaci dovádím ad absurdum, abych se Vám pokusil vysvětlit, že argument "jen nové je spávné" je zcestný.
Odpovědět
a výzkum a vývoj tady samozřejmě je. úplně stejně, jako se furt zkoumá, jestli jsou vejce zdravá nebo nezdravá a jestli je zdravější olej nebo sádlo (shoda je pouze v tom, že vejce, olej ani sádlo nejsou prudké jedy).
Odpovědět
Čest rolníkům bez glyfosátu na cestě do zaostalosti, jiných méně známých ochranných prostředků, drahoty, snížení výnosů, zvětšení obdělávaných ploch, více práce, větších úniků CO2;)?
Postřik glyfosátem a pak zrytí po sklizni před novým setím jsou 2 nebo 3 přejezdy? Je to už moc a drahé? Glyfosát se váže na minerály, s meliorací nesouvisí, bakterie ho rozloží na fosfát, tak to vypadá na moderní a levnější způsob likvidace plevelů spolu s pohnojením fosforem. Zvěsti o toxicitě se neprokázaly, do vod pronikne minimum, protože ho rozloží bakterie. Dobře Babiš zařídil zákaz předsklizňové aplikace, aby plodiny rychleji a ve stejném čase dozrály, což vypadá na zlotřilost. Kombinace s orbou a hnojem by byla pro půdu výhodná. Jiné herbicidy by mohly být horší i co se týká resistencí nebo toxicity, a tam by teprve chemická a farmalobby jásala.
Byl tu i jiný alarmistický článek, o neplodnosti, ale originální studie neprokázala vliv glyfosátu, víc neplodných mužů se vyskytlo mezi lidmi s vyšším BMI a z kanceláří než mezi rolníky.
https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nova-studie-nasla-ve-vice-nez-polovine-vzorku-spermatu-vysoke-mnozstvi-herbicidu-glyfosatu
Odpovědět
Mnoho lidí ale řeší, jak se to dělalo před glyfosátem?
Víte o tom něco, prosím
Odpovědět
Kdo měl hospodářství, makal na poli např. při likvidaci plevele "od slunka do slunka". Chtěl bych vidět, kdo by to dneska dělal.
Odpovědět
Asi víc lidí nebo mechanizace, rytí, kypření, pletí, hnojení, menší výnos.
Vysušení obilí glyfosátem před sklizní se prý stále smí v Anglii, kvůli vlhkému klimatu a je to levnější (vyčteno).
Odpovědět
Ještě sem musím nakopírovat toto z minulého článku o glyfosátu:
Opravdu nechci kazit den místní kolchoznické úderce, ale doporučuji prostudovat takový malý nepatrný a bezvýznamný skandálek Monsanta s názvem ,,The Monsanto papers,,.
Je to nějakých 140-150 dokumentů o tom, jak Monsanto nechávalo psát články do toxikologických magazínů, ovlivňovalo peer review procesy, nechávalo ,,retrahovat,, články kritizující jejich produkty, vytvářelo ,,vědecké,, weby na obranu svých produktů, jak Monsanto ,,spolupracovalo,, s EPA na hodnocení karcinogenity glyfosátu, atd. atd. :)
A už jen poslední věc: V roce 2018 Dewayne Johnson vyhrál soud s Monsantem.
https://www.cbc.ca/documentaries/the-passionate-eye/he-was-drenched-in-a-weed-killer-made-by-monsanto-in-a-workplace-accident-then-he-was-diagnosed-with-cancer-1.6581275
Odpovědět
Ano, Monsanto se bránilo útokům. Nepochybně by se dala najít spousta dokladů o aktivistech, kteří proti glyfosátu protestovali bez nejmenších odborných znalostí. A jak se takové verbeži bránit?
Pokud vím, tak "vyhrané procesy" se týkaly pouze toho, že uživatel Roundupu byl nedostatečně informován o možných škodlivých účincích glyfosátu a dostatečně se nechránil. No, trochu jsme u té kočky v mikrovlnce, že?
Odpovědět
Mimo glyfosátu nepřišel do styku s ničím jiným. Byl to jistě sportovec, nekuřák, abstinent, s jinými pesticidy nepracoval...
Fakt je ten, že to bleskové zežloutnutí působí depresivně, až hororově, přírodě to jistě neprospěje, ale ta škodlivost je opravdu sporná. Zvěř, která v těch lokalitách žije od jara do podzimu (prasata, srnčí) baštíme s chutí, až se za ušima dělají boule. To už by myslivci aj. museli být všichni na onom světě, kdyby podléhali reziduím pesticidů. Délka dožití se zlepšuje, to mohli předkové klidně protestovat proti moru a tubeře. Ale nečinili tak. To až dnešní rozežraná mládež se montuje do kde čeho, ač skutečné znalosti o problematice má minimální.
Odpovědět
Ale tak pokud někdo s glyfosátem roky pracoval bez ochrany, v podstatě se v něm koupal atd., tam nějaký vliv mohl být. Ale už samotný fakt, že podobných případů jsou jednotky (a že třeba kalifornské soudy aktivistickému běsnění často poslouží), svědčí o tom, že opravdu nemá smysl mluvit o nějakém ohrožení při jakémkoli běžném používání.
Odpovědět
Pane Pomahači, vy ten článek píšete dost účelově. Na jedné straně připouštíte, že glyfosát podniky používají z důvodu rychlosti a levnosti, na straně druhé na něm nenecháte nit suchou. To si tedy budete muset vybrat. Jako zemědělec praktik bych vám pouze řekl, že v drtivé většině my používáme glyfosát právě z důvodu rychlosti a levnosti. A můžete si o tom myslet, co chcete. Až budete jednou něco řídit a ekonomika plodiny vás bude neúprosně tisknout, tak si o tom můžeme znovu popovídat. Dříve však ne. A ještě k té podmítce- mělo by vám být známo, že podmítka zničí i výdrol pouze z části a pokud po ní nepřijde suché období, dochází k obrůstání a potřebě opakované podmítky, na kterou však většinou z provozních důvodů nezbývá čas.To je myšleno na plevele a výdrol, jinak samozřejmě nezastupitelnou funkci má z hlediska přerušení kapilarity, což glyfosát splňuje jen z části. Ale zase glyfosát velmi účinně přerušuje "zelený most" přenosu chorob a viróz.
Odpovědět
A jaký je závěr? Kritika jedné věci podporuje druhou. Bez chemie, pesticidů, orání aj nepříznivé činnosti se neobejdeme. Domácí kompot bez chemie podlehne plísni, která je nejhorší. Důležité, aby vše bylo používáno rozumně. To zajistí pouze konkurence, svobodné konkurenční prostředí. Stát musí být kontrolor, ale nikoli dráb, myslet si že všechno usměrníme, zkontrolujeme, vše bude podle rozhodnutí úředníka, který vše ví, jedině jeho názor je správný.
Proto stát by měl být co nejmenší, sázet na inteligenci lidí, soutěž, nepodporovat dotacemi glykosfát ale skutečnou přírodu- zavodnění, zalesnění.
Odpovědět
Stát nepodporuje dotacemi glyfosát, to činíte mylný závěr.
Odpovědět
Ale ano, necíleně podporuje celé zemědělství, které bez pesticidů, hnojiv, chemikálií, pro přírodu nevhodných plodin a agrotechnických postupů nepřežije, nebylo by konkurenceschopné, nic byste nevypěstoval.
Odpovědět
To zní jako že konkurenceschopné je jen to chemické a jedovaté, a tak že tedy musíme vyrábět.
Odpovědět
Nemusíme - pokud přistoupíme na život v uzavřené ekonomice, ve společnosti, která se vrátí v mnoha ohledech o století zpět, ...
Odpovědět
Samozřejmě že nepřežije. A to vás jako překvapuje?
Odpovědět
Když kompot uděláte dobře a pečlivě, tak vám vydrží léta bez jakékoliv chemie. Je to ukázka, že vše má různé možnosti a jde to i jinak.
Jen nevím jak by konkurence vedla k šetrnějším a čistším způsobům, když levnější a jednodušší jsou naopak ty nešetrné, což je krásně vidět například u potravin, kde s konkurencí a klesající cenou roste podíl umělých přísad a náhražek.
Odpovědět
Kompot sterilujete, proto vydrží léta. To u zemědělské půdy jaksi nelze.
Odpovědět
Já jen chtěl ukázat, že tak jako u kompotu, tak i u půdy jsou nechemické postupy a metody, a jsou i přírodní, nechemické prostředky pro ošetřování. A máme vědce a úžasné moderní možnosti jak hledat a nacházet nové.
Odpovědět
Nechemické prostředky existují, ale jsou natolik drahé, že ošetření s nimi je naprosto nerentabilní. A produkty takto vypěstované tomu pak cenově odpovídají.
Odpovědět
To mě zajímá. Lze být nějak konkrétnější?
Odpovědět
Tak si vezměte třeba Rock Effect. Pokud s ním budete ošetřovat, tak potřebujete minimálně 5-6 x ošetřit a to se držím při zdi. To jsou živočišní škůdci. Pokud byste chtěl přírodní fungicid, existuje celá škála přípravků na bázi výtažků skořice, hřebíčku levandule etc. a je to to stejné- co týden opakovat postřik a ve výsledku je to neúnosně drahé. To si může dovolit někdo, kdo má garantovanou výkupní cenu či klientelu zákazníků, kteří jsou pak ochotni si podstatně připlatit za výsledný produkt, ale ve velkém měřítku je to nereálné.
Odpovědět
Díky. No, evidentně nás čeká ještě douhá cesta k šetrným přípravkům a technologiím. Ostatně, tak jako se to dělo a děje i v jiných oborech. Katalyzátory v autech také nikdo nechtěl a byly neúměrně drahé.
Odpovědět
Dovoluji si autora upozornit, že několikeré zpracování půdy vede ke zvyšování emisí uhlíku do ovzduší, což je v dnešní době naprosto nepřípustné. Navíc jakmile hrábnete do půdy, podporujete podle politiků a ochránců všeho erozi, takže to udělat už skoro nesmíte. Jak to tedy má zemědělec dělat, aby porost založil jen správně, bez přípravků na ochranu rostlin i bez zásahu do půdy a zároveň rychle a rovnoměrně vzešla zasetá plodina ale nevzešel výdrol a plevele a zároveň se pokud možna obsolutně zasakovala srážková voda a z pole nic neodtékalo, to už se nikde nedozvíme. V zemědělství není žádná agrotechnika absolutně bez následků. Buď naštvete jedny ochranáře nebo jiné ochranáře.
Odpovědět
Pokud některé věci, jako třeba emise uhlíku, nebo zasakování vody nejdou přímo, tak se musejí dělat nepřímo - rozčleňováním krajiny, vytvářením menších polních celků střídaných s lesy, rybníky, mokřady a podobně. Zemdědělství je o celkové krajině, ne jen o tom jak z polí vyždímat maximum a na ostatní dlabat.
Odpovědět
Ne, to se tedy určitě udělat nedají. Zkuste úředníkovi sdělit, že místo bezorebné technologie na konkrétním dílu půdního bloku, jak máte nařízeno, jste jako náhradu někde jinde dosadil vykácený les, Uvidíte, co vám na to řekne. Ne, na takové "náhrady" se v zemědělství opravdu nehraje.
Odpovědět
Každá změna něčeho je dlouhodobý proces. Nejprve poznání že je něco špatně a diskuze, pak pochopení příčiny, pak hledání možností, alternativ a jiních řešení, pak podle potřeby i změna legislativy, a zavádění do praxe.
Odpovědět
Zbytečně filozofujete. To je dneska móda.
Odpovědět
Máte raději když se o věcech mlčí, hlavně když vydělávají?
Odpovědět
Ne, ale nemám rád filozofické debaty o ničem.
Odpovědět
Silně se mýlíte. Zemědělství je o hospodaření a výnosech z polí. Nežujte v časech Jana Cimbury, vy máte naprosto zidealizované představy. A i v jeho časech-co si myslíte, kdyby tehdy měli možnost zvýšit výnosy, to si jako myslíte, že by to neudělali?
Odpovědět
Nikoliv, zemědělství opravdu je o krajině, ne o ziscích.
Že to už není o potřebě nasytit lidi a je to jen průmyslová výroba jako jakákoliv jiná za účelem zisku, přece není vina zemědělství jako takového, ale jen lidí, kteří ho takto zneužili a přetvořili, a nelze tvrdit, že jen takto lze pokračovat.
Je nutné určit v čem chceme pokračovat. Jestli v hledání zdravého zemědělství ve zdravé krajině, protože na tom závisí i zdraví lidí, nebo jen v hledání co největších zisků. Oboje současně moc nejde, kompromisy nepomohou, je nutné, aby jedno z toho celkem výrazně převažovalo.
Odpovědět
Takto mluvíte proto, že potraviny jsou relativně levné a dostupné.
Odpovědět
U nás je to zcela jasné. Majitel skoro celého, nejen zemědělství, ale i potravinářství, je patolický kleptoman a psychopat ve velkém a občané mu hážou hlasy ve volobách. Výsledek je tím pádem znám předem.
Odpovědět
Největší agrochemik Babiš právě rondupem zničil sedlákovi Radovi pšenici před sklizní za asi 4 milióny kaček, sada trestních oznámení se řeší možná 15 let s nulovým výsledkem. Jeho zásluhy jsou přímo nebetyčné.
Odpovědět
Opakujete vyvrácenou lež. Rada neměl na tyto pozemky uzavřenou smlouvu a přesto si tam drze zasel. Babiš měl plné právo osev jakýmkoliv způsobem zlikvidovat. Pokud by Rada udělal toto mě, postupoval bych stejně.
Odpovědět
Samozřejmě je to čistá lež, Rada měl smlouvu platnou, ale v rámci pozemkových úprav dostaly ty parcely nová čísla. A Babiš si krysím způsobem na tom otočil a sejmul ho. Každý spravedlivý soud by mu to vypálil i s úroky, Rada na tom neměl vinu vůbec žádnou, ten postup další byl automatický.
Odpovědět
Agrodružstvo Jevišovice byl za ing.Rady velice problematický podnik.Dnes asi prosperuje.Nemám sympatie k nynějšímu majiteli,ale je to tak.
Odpovědět
Byl problematický, protože spolupracoval s Babišem. A ten vždy zničil každého, kdo s ním spolupracoval, v byznysu i v politice. Já se silně obávám, že má v hledačku už celou ČR.
Odpovědět
Nerozumím.Mám na mysli dobu kdy řídil Rada st. Katastrofální chov skotu,neplacení pohledávek,hochštaplerský chov krokodýlů mršinami utrápených zvířat.
Odpovědět
Babiš byl vždy mistr světa v kydání špíny na své oběti, taky si na to pořídil celou Mafru. Ale objektivní budou spíš články v jiných médiích z té doby i rozhovory s Radou na ČT, taky postoj Katastru, solidní jsou dokumenty jako "Matrix AB" a Selský rozum".
Tam Rada působí jako poměrně solidní farmář, která má samozřejmě úlety (farma krokodýlů na kšeft), nějaké ilegálně pokácené stromy atd., utrápená zvířata jsou typicky babišovská špína.
Odpovědět
Kamarád pro Agrodružstvo pracoval jako služba,já znám zase z řad chovatelů přímé kontakty.Nemám nic z medií.
Odpovědět
Já jen dělal na jedné stavbě s chlapy z Jevišovic, ale to rozhodující není.
Klíčová otázka zní: proč se škodou za 4 milióny nazabývala policie, (natož soud), i když dostala vícero trestních oznámení. Tady bude zakopaný ten čokl.
Odpovědět
Děkuji, že jste konkrétně popsal realitu. Kdysi tu byla o tomto případu velká diskuze, zastala jsem AB jako asi jediná a měl jste vidět ... A s provokatérem placeným trolem jste se také tímto seznámil. Já hoi nečtu, opakuje se kolovrátek podle notiček, nejčastěji sem je poslán před volbami.
Odpovědět
Místo lživého obviňování radši napište, proč se policie a soud nezabýval žádným trestním oznámení na Babiše a to nejen od Rady. Proč se táhne deset let soud s primitivním podvodem s čapím hnízdem, proč skončila takovou fraškou otrava Bečvy.
Odpovědět
Máte pravdu,naprogramovaný kolovrátek.
Odpovědět
Stačí odpovědět velmi jednoduchou otázku a je po kolovrátku. A tu odpověď znáte vy stejně, jako já, jenže vy si lžete do kapsy. Připadá mi to zbabělé a hlavně hloupé, nevidíte si ani na špičku nosu.
Odpovědět
Neměl a je to jednoznačně prokázané, s tím nic nenaděláte.
Odpovědět
To může rozhodnout jen soud. Jak je možné, že se tím vůbec neráčil zabývat? Jak to, že všechna trestní oznámení policie odložila? Fakt vás nic nenapadá?
Odpovědět
Obhajujete sice křivárnu, ale nemyslím si, že byste byl takový podrazník, jako estébák.
Odpovědět
Fakt? A jaká? Vykládejte, přehánějte.
Odpovědět
Rada byl dobytek, drze si zasel pole, na které neměl smlouvu. Soud se tím nezabýval proto, protože nebylo čím, vážený. Nedělejte tady ze sebe blba a přijměte fakt, že v tomto případě byl Babiš v právu.
Odpovědět
Soud se MUSÍ zabývat škodou za 4 milióny, ale ten pes je zakopaný u policie. Ta má důkazy, má výpověď traktoristy, který pole šplíchal, má výpověď pracovníka katastru atd. atd., ale k soudu to nedala.
Odpovědět
Máte zaparkované auto na pozemku souseda a máte na to místo smlouvu a platíte nájemné. Na katastru udělají přečíslování parcel a soused vám to auto zapálí, vede arogantní kecy o vaší vině a soud se nekoná. Kde to jsme? Fakt chcete v tomhle světě žít?
Odpovědět
Pan Pomahač zase rozjel ideologickou masírku založenou na nesmyslech, propagandě a lžích. Tak předně, před dvěma týdny bylo komisí EU na deset let prodloužené povolení používání glyfosátu, a k tomu byly zrušeny VĚŠKERÁ JEHO OMEZENÍ k použití s tím, že byl prokázán za bezpečný!!! Když hovoří o "cinknutých" studiích, zní to jako sebereflexe. Měl by si zjistit, jak se glyfosát v půdě chová, než začne zase vsakovat (jak uvádí díky melioracím?). Taktéž stařina, vzniklá aplikací glyfosátu, je významný protierozní prvek, funguje jako ukotvený mulč. Svou barvou odráží více sluneční energie, čímž chrání půdu před vysušením a naopak významně ZVYŠUJE schopnost půdy zadržet vodu při dešti.
Za další. Technologiemi (mnohonásobné podmítání...), které tady p. Pomahač propaguje, dochází k NÁSOBNĚ VYŠŠÍMU úniku CO2 do ovzduší a tedy mnohonásobně přispívá ke globálnímu oteplování (nebo tahle marketingová kauza už nefrčí?), nežli technologie se vstupem glyfosátu. Taktéž tím (násobná podmítka) naprosto spolehlivě zabije úplně všechny mladé zajíce (a nejen zajíce) na pozemku (o ty mu přece jde), a opět taktéž se naprosto spolehlivě zbaví vzácné půdní vláhy.
Dále, víte, že největší spotřebu (a povolené dávky) glyfosátu nemá zemědělství jako polařina, ale dráhy, lesní hospodářství a sady? Zajímavé viďte!
Jak to vím? 31 let používám půdoochrané technologie a neblouzním fanatismem. A to v nejsušším místě ČR. Ty pole jsou mé vlastní, a starám se o ně vzorně, UDRŽITELNĚ, aby se moji potomci měli dobře. Aktivisté, jako pan Pomahač jsou osoby, jejich fanatické manipulace nám a našim polím velmi škodí..
Odpovědět
Děkuji za kvalifikovaný výklad. Ideální nebude nikdy nic, vždy je něco na úkor něčeho. Ten glyfosát se jeví přijatelnější oproti mixu náhrad. Ano, chrání půdu, lepší než další pojezdy a obracení/ vysoušení. Přípravek způsobí předčasné uschnutí.
Odpovědět
Glyfosát ukončí vegetaci. Což samozřejmě znamená uschnutí rostlin zasažených aplikací. Ony uschnou, půda však nikoliv, naopak je krytá proti slunci. Tady Pomahač dezinformuje. Tato biomasa (ano, toto je také biomasa) obsahuje všechny prvky, která měla živá rostlina, jsou v ní uložené. Chybí jen většina H2O. Tato biomasa slouží jako potrava kroužkovcům (žížaly) a chvostoskokům, kteří toto preferují před zelenými rostlinami (které v podstatě NEPŘIJÍMAJÍ), a jsou největšími tvůrci HUMUSU v půdě! Touto technologií urychlím jeho tvorbu. Pan pomahač a jemu podobní aktivisté za pomoci malého kousku pravdy protlačují své zájmy a moudra. Rád by se dozvěděl, kolik tisíc hektarů v sumě pan Pomahač za svůj život obdělal, a jaké měl výsledky. Jak výnosové, ekonomické (po odečtení všech dotací), tak i nakolik zlepšil kvalitu své půdy, kolik technologií obdělávání velkoparcelně v provozu vyzkoušel a kolik desítek let má této praxe. To bych o tom "moudrém rádcovi" opravdu rád věděl..
Odpovědět
Sleduji to, je to nejlepší řešení ze "špatných". Rád bych viděl aktivisty při ručním plení a okopávání motykou, ono bych je ty protesty potom velmi rychle přešly.
Odpovědět
Pro p.Petra: Utkvělé představy o chemii a jedu, nevývoji a nevýzkumu vám nikdo nevezme, viďte. Ani když nebyla prokázána významná toxicita glyfosátu, což je rozložitelná látka, po které zbyde v půdě NP(K)C a používají se nové modifikované druhy glyfosátu. Podobně se chová Stutox. S Roundapem se na zahradě pracuje jako s kontaktním jedem, ale glyfosáty, které se používají plošně, asi např. nemají aditiva jako Roundup, která mohou být jedovatější. Psal jste o zavařování, ale hlavní konzervant cukr je chemie, a vaření nebo sterilizace (bio)chemické postupy. O nových pesticidech se někdy postupem času zjistí, že jsou jedovatější nebo neúčinné. "Ekologické pesticidy" ze seznamu od p. Uhroviče vypadají jako kosmetika krom svatého ekográlu - měďnatych solí a síry. Tyto náhrady byl půdě čert dlužné, protože zasolují a okyselují půdy a vody, a účinnější alternativou k nim by bylo vypnutí odsířeni UE, vypalovani stařiny, používání kalů a omezení biopásů. Bez kraviček to taky nepůjde. Biopole, na kterých roste vlčí mák, vás nenasytí, co se děje v J. Americe, víte, tak o co tu jde krom snad cen opuštěných pozemků.
Odpovědět
Nejvíce glyfosátů se používá na českých železnicích -koleje, nádraží,nástupiště. O použitých koncentracích raději nepřemýšlím Druhý největší výskyt glyfosátů je u občanů- každý hobby Market vám ho prodá a můžete si ho polévat kolem co do libosti. Někdy i ze zalévací konve s kropáčem jak jsem viděl. Třetí masivní dodavatel glyfosátů do našeho prostředí jsou obce- ošetřování chodníku a pěších zón od plevelů někdy i za větru někdy i těsně vedle lidí někdy i těsně vedle kočárků. Opakovaně. Nikdo se nad tím nepozastaví a zemědělců furt bude mít někdo plná ústa. To je k těm spermiím a obsahu glyfosátů v nich.
Největší ekologický význam měl glyfosát na předskliznovou aplikaci. Zničil zbylé nebo pozdě vzešlé plevele, snížil vlhkost sklizeného zrna, pomohl dozrát zelené slámě, zamezilo se plesnivění úrody -málokdo si dnes může dovolit pořídit novou sušárnu zrnin. Snížila se spotřeba nafty při sklizni. Hlavní přínos vidím v omezení mykotoxinů v krmném i potravinářském obilí které se domnívám jsou mnohem horší v způsobení na lidské zdraví než tolik diskutované účinky glyfosátu jak správně píše autor -spousta polemik na obě strany. V mnoha případech se poté již nemusela aplikovat chemická ochrana třeba znovu právě ten roundup na sklizené pole na likvidace takzvaných zelených mostů – přenašeče virových chorob a škůdců tj nejen roundup ale i aplikace insekticidu na tytéž !!! (Pojďme si popovídat o ekologičnosti tohoto legálního důsledku )
Co je na zákazu předsklizňové aplikace glyfosátů nejbizarnější je, že český zemědělc byl výhod, které jsem popsal zbaven a ze zahraničí se takto ošetřené obilí či jiná kombajnová komodita může vesele dovážet na český stůl jako potravina, krmivo atd. Zahraniční glyfosát českému občanovi totiž neškodí!!!! A to se vůbec nemíním pouštět do dalších pošmaků, chuťovek a mňamek z Ukrajiny, které kdyby uvedl na trh český zemědělec tak ho to stojí existenci a fatální pokutu. Autor= český agronom.
Odpovědět
Roundup jsem se učila použivat opatrně na záhoncích. Děkuji za objasnění k použití před sklizní. Zeptám se ze zájmu, celý zbytek EU ho tak používá s výhodami oproti posklizňovému postřiku? Jaktože tedy ten zákaz prošel, vždyť by byl nevýhodný i pro Agrofert. Pokud EU omezení glyfosátu zrušila, tak tím snad padá i ten Babišúv výmysl. A přece jen postřik plevelů a půdy je něco jiného než postřik zrní. Jaká je vlhkost zrní před sklizní s glyfosátem a bez? Chápu, že se dá lépe plánovat sklizeň, a smutné je, že finančně devastující má být sušička zrní.
Odpovědět
Paní Jarko, R. je nově v EU povolen na 10 let. V EU předsklizňové aplikace mohou být, u nás nemohou (ani u Babiše). Předsklizňově aplikované komodity se z EU (i ostatního světa) do ČR mohou vozit a my je papáme. Zrno není tak úplně postříkáno, je z většiny v plevách. Netvrdím, že to nemusí být problém, ale mnohem horší přípravky se neřeší.
Proč to nesmíme dělat my je mi záhadou, vlastně není - vysoký výskyt idiotů u moci to vysvětluje (nejen dnes, už i dříve napříč politickým spektrem, dnes je to tedy na kulminaci!!). Vlhkost je dole o 1-2(3) %, tam jde i o rychlost znovuuschnutí po dešti apod. Znovu opakuji, že R. předsklizňově je v konečném důsledku velmi ekologický zásah.
Odpovědět
Otázkou kapitalismu tedy i v zemědělství je cena a obrat (nabídka+poptávka). Ten však vede k zisku. To, že Česká vláda nemá sperma je jistá pravda. Zelená politika se nemůže řídit zákazy ve smyslu ty občane Ne!! Ale ty občane jen a jen dycinky zdravě!!
1+....
S.
PS
Je nutné se zaměřit na ty co mají 500 až 2000 hektarů z privatizce 1992 = ČR v nájmu. Kolik = vlastní fyzicky na svuj účet a svoje jméno!! AGROBARONI!!
Odpovědět
|
|