Matěj Pomahač: Suché a horké žně

Co je ústředním sdělením článku? Potřeba upravit krajinu? Kdepak. Hlavním důvodem, proč byl článek sepsán je: "Stejně jako v odklonu od pěstování exportních komodit a podpoře lokálního potravinářství mimo kontrolu oligopolu zpracovatelů a řetězců". Dovolím si upozornit, že agrolesnictví ve srážkovém stínu vodu nepřitáhne, neb není co ze vzduchu přitáhnout a stromy také potřebují vodu k růstu. Zatravnění a zalesnění méně bonitních půd v nejúrodnější části české kotliny asi nehrozí, neb až tolik nízko bonitních půd, aby se zatravňovaly, v ní není. Ostatně co bude dělat polař bez dobytka s větší výměrou trav? Prodá na stavbu? Ale co rozhodně hrozí, je zastavění i těch nejbonitnějších půd. Neboť není žádná půda natolik bonitní, aby odolala volání zisku z pronájmu skladovacích prostor. O tom autor taktně mlčí. A co se týká odklonu od pěstování exportních komodit, dovolím si upozornit, že zemědělec bude pěstovat to, co se ziskem prodá. Bohužel do ziskových plodin patří právě ty exportní. Kdyby bylo výhodné pěstovat čekanku nebo pohanku, tak ji zemědělci dávno na větších výměrách pěstují. Pan Pomahač by se měl víc snažit, ty jeho články jsou všechny na jedno kopyto.

Dovolím si s Vámi nesouhlasit, byť bych článek napsal jinak, úpravě krajiny bych se rozhodně věnoval též. Zajisté znáte slogan Postaru se žít nedá. Parafrázoval bych ho na Postaru se hospodařit/ drancovat) nedá. My na tu honbu za výnosy a zisky totiž jednou dojedeme - a ta doba není až tak vzdálená, příroda nám vysílá "jasné signály".

Odvodňovali jsme tak zarputile, až jsme vyrobili kulturní poušť. A to nejen u nás doma, ale převážná většina civilizace. Náprava tedy nebude jednoduchá, zvyk je železná košile a standardy vysoké. Nicméně při snaze pochopit smysl ekologičtějšího hospodaření se lze dopracovat aspoň významnějších zlepšení - "uvést vše do původního stavu" opravdu nepůjde a ani se o to nikdo pokoušet nebude.

Lépe hospodařit s půdou, preferovat bezorební systémy, "maximum" ozimů - tj co nejméně holé půdy po nejkratší možnou dobu (to teplo má skutečně vliv na klímu, Koniáši-), více zatravněných mezí a větrolamů... Tolik v krátkosti, více snad někdy příště:-)

A více vodních, jakýchkoliv velikostí.

Přesně. Je zcela zjevné, že nejste expert a spolupředseda strany zelených. Ale ty plochy rodných širých lánů bez větrolamů mají ale plochu co? Úplně EKO!

Honba za výnosy a zisky? A ono jde ekonomicky udržitelně dlouhodobě hospodařit bez zisku? Jen do té doby, než zjistíte, že potřebujete obměnit strojový park, zrekonstruovat ustájení pro zvířata (protože musíte už jen kvůli legislativě, když než proto, že jim chcete zlepšit wellfare z vlastního rozhodnutí), nakoupit nové technologie třeba pro to vaše bezorebné setí a než přijdou zaměstnanci s tím, že chtějí přidat na výplatě. Pak nastane kolotoč úvěrů a splácení a najednou zjistíte, že zisk vytvářet nutně potřebujete, abyste měl z čeho brát.

Nějak mi nejde do hlavy, jak může proti suchu pomoci bezorební systém. Pokud půda není nakypřená, tak s pole jak při dešti, tak při tání sněhu odteče mnohem více vody, protože do utužené půdy se nevsakuje tak rychle jako do nakypřené.
Nemluvě o tom, že schopnost držet vodu závisí na obsahu organické hmoty; a jak se organická hmota do půdy dostane bez orby?
Můžete mi to prosím někdo vysvětlit?

To vysvětlit nejde, neb je to blbost. Prostě si někdo vzal do hlavy, jak je orba škodlivá a stádo tupoňů to bude do nekonečna bečet po něm. Opak je pravdou- jenže co chtít po zemědělcích z Václaváku, že. Tyhle teorie už tady byly na začátku devadesátek a jejich propagátoři tak nějak postupem času zjistili, že zdaleka ne na všechny naše půdy se hodí. Ale politicky a ideologicky se to hodí výborně.

Dovolím si jako laik (snad p. Peregrin promine a třeba opraví) tipnout, že na písčitých, propustných půdách je bezorebný systém po několik let ok. A ještě si tipnu, ze po několika letech by se mělo každé pole ze sanitárních důvodů poorat. A pro jistotu taky po GM plodinách.

V podstatě máte pravdu. Tyhle systémy k nám přišly dílem z USA, kde jsou úplně jiné podmínky a dílem je kdysi propagovala firma Horsch. Nedaleko od nás Horsch ty svoje bezorebné metody zkoušel, na těžších až těžkých půdách. První roky dobré, ale najednou se přestalo dařit a firma potichu přešla ne snad přímo k orbě, ale ke kypření dlátovými kypřiči a dnes opět ta pole vypadají velmi slušně.
Ano, na lehkých půdách, které nejsou vodozádržné, může bezorebný systém fungovat, ale na těžších se dříve či později projeví jeho zápory. Proto každá půda vyžaduje svůj systém obdělávání a pokud někdo hospodaří na hlinitých, dobře zpracovatelných půdách, není důvod vynechávat orbu, která, jak jste správně uvedla, má svůj nezastupitelný sanitární a nejen sanitární význam. Pluh nevymyslel žádný blbec a podle mě je to dosud nepřekonané zemědělské nářadí.

Strip till v písčitých půdách asi pomůže zadržení vlhkosti, i organické hmoty, a aby evt. digestát, glyfosát, močuvka bez užitku ve velkém množství neprotekly do podzemní vody. Ale jak jsme se shodli, jednou za čas se půda musí nechat provzdušnit, vymrznout.

Mou prosbu myslím vážně.
Najde se někdo, kdo mi ty dvě věci, které mi nepasují dohromady, srozumitelně vysvětlí?

Teorie, že bezorebné technologie šetří vody vznikly pravděpodobně záměnou zadržování vody a zamezování erozi. A aby to nebylo tak jednoduché tak ti co to vymysleli ještě pletou dohromady větrnou a vodní erozi, ačkoliv každá z nich má jinou příčinu.
V devadesátých letech se rozjeli čeští vysokoškoláci do světa a narazili na americký středozápad, kde jsou lehké spraše a zemědělci tam museli přizpůsobit technologii aby jim vítr neodfoukal zeminu. Tam se uplatňuje bezorebná technologie, ale i ta má svá přísná pravidla, které se sem většinou nedostaly.
A k tomu se ve střední Evropě zrodila firma Hosch, která v rámci své reklamní kampaně začala vymývat mozky studentům na vysokých školách, právě pro tuto technologii. Zajímavé je, že nejdříve prosazovali kypření do cca 8 cm, ale postupně to prohlubovali a prohlubovali a dnes mají v nabídce těžké podrýváky, které kypří půdu až do 40 cm.
Bohužel, ale tou reklamní masáží , zde vychovali generaci úředníků, kteří orbu považují za škodlivou.
Jinak celkem nedávno byl na internetu článek od nějakého slovenského ústavu, kde po dlouhou dobu porovnávají orebné a bezorebné technologie a výsledky byly nerozhodné. Z toho vyplývá, že by se to mělo nechat na zemědělci, ten ví nejlépe jak které pole zpracovávat.

Studený máj v stodole raj? Tohtoročný máj bol na SLovensku a asi aj v Čechách pomerne chladný. Chladný vzduch obsahuje málo vlhosti a preto bolo také sucho.
Tohtoročný máj sa na Slovensku niesol v znamení nezvyčajne nízkych teplôt a nerovnomerného rozloženia zrážok. Hoci mesiac miestami končil tropickými teplotami, väčšinu mája ovládli podpriemerné hodnoty, ktoré spôsobili výrazné ochladenie a v niektorých oblastiach aj suché podmienky.

Tieto zistenia vyplývajú z predbežného zhodnotenia Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), ktorý spracoval operatívne údaje dostupné hneď po skončení mája. Konečné zhodnotenie bude zverejnené na oficiálnom webe SHMÚ koncom júna 2025.

Z teplotného hľadiska sa máj 2025 zaradil medzi mimoriadne chladné mesiace. Na väčšine meteorologických staníc sa priemerná mesačná teplota pohybovala výrazne pod dlhodobým normálom z rokov 1991 – 2020. Najväčšia odchýlka bola zaznamenaná v Tisinci, Kamenici nad Cirochou a v Milhostove, kde bola priemerná teplota o 2,8 °C nižšia než obvykle. Najteplejšie bolo v Bratislave na letisku s priemerom +15,1 °C, kým najchladnejšia priemerná teplota +7,4 °C bola vo Vyšnej Boci.

Pan Pomahač, jak je jeho zvykem, splácá páté přes deváté.
Nejdříve nám sdělí, že na písčité půdě zaschlo obilí, což je za takových teplot pochopitelné, a pak nám sdělí, že za to mohou meliorace. Tak ty v té písčité půdě určitě nejsou.
Sice správně zhodnotí, že vlivem vysokých teplot dochází k většímu odparu, ale pak by obnovoval potoky, ale kde se ta voda v potoce vezme, když se odpaří?
Dále začne zemědělcům radit jestli orat nebo neorat a přitom nemá vůbec zdání o tom, že jsou různé půdy a ty potřebují různé technologie zpracování..
Vrcholem je řada nepěstovat plodiny na export. To tedy znamená, že už nebudeme dovážet nejen maso z unie, ale vůbec exotické ovoce a podobné produkty. Panu Pomahačovi vůbec nedochází, že když u nás nerostou například banány, nebo rýže,tak na světě jsou oblasti kde rostou, ale zase jim neroste pšenice.

Rád si přečtu názory praktiků a realistů jako vy, paní Jezberová,
pan Mertan atd. a velice mne vždy pobaví názory teoretiků, laiků
a zelených snílků vytržených z reality dnešního zemědělství. Oni
jedním dechem chválí pálení slámy v kotelnách a pěstování biomasy
pro bioplynky a tím samým dechem kritizují, že některá půda už
není schopna zadržovat vodu. Bodejž by ano, bez zaorané biomasy
a dodané biomasy i odjinud, kde je jí prozatím dostatek. Ten pan
Pomahač plácá páté přes deváté a správně jste poukázal na to, že
určitě nikdo nikdy neodvodňoval písčité půdy, ale spíše naopak do
takových polí přiváděl vodu zavodňovacími kanály a to dnes už
vesměs nikdo nedělá. V mládí jsem viděl taková písčitá pole na
Slovenském Žitném ostrově protkaná vodními kanály s obrovskou
úrodou vodních melounů a dýní. Odkudpak asi tak na vodu náročné
plodiny braly tu vodu? No přece z Dunaje těmi melioračními kanály!
V mém okolí jsou kdysi v 19. století vysušené rybníky taky s těmi
kanály, které se ještě před 50 roky zahrazovaly a zpětnou drenáží
se pole zavlažovala. Jak jednoduché to bylo pouze pomocí prkenných
hradítek na rourách v dělících můstcích přes ty strouhy. V těch
kypěl život od žab po kanibalské štiky, které jsme jako kluci
lovili do ok na dlouhých lískových prutech po nasazení oka za
skřele a vytažení ven. Bývaly to kanibalové, které sežraly vše
včetně žab a některé měly v žaludcích i hraboše a hryzce vodní.
To jsem odbočil, ale chtěl jsem pouze říci, že to bylo v době,
kdy lidem práce ještě nesmrděla a byli schopni hradítka zavírat
a otvírat podle situace, zda je sucho a nebo mokro a je třeba
pole například před sklizní, či orbou a setím odvodnit. To jsou
prosím MELIORACE, které si ti zelení nedouci pletou s pouhými
odvodňovacími drenážemi. A ty kanály měly břehy zpevněné kořeny
trnek, hlohů, šípkových růží atd., které byly rájem pro hmyz,
ptáky i zvěř. Dnes kontrolují výměru polí satelity a keře končí
semlety štěpkovači, protože jejich větve ukrajovaly z výměry
nějaké ty metry . Copak je směrodatná výměra pouze ta měřená tím
satelitem a neplatí už výměra měření pozemním měřením? Sousedovi
jsem povolil přesah střechy nad moji zahradu a víte, že na snímku
pozemkových map je ta část mé zahrady jim zastřešené už jeho
parcelou? Tak daleko už došla idiocie moderních technologií. Mi
osobně je to fuk, já se z pár metrů nezblázním, ale chápu asi ty
zemědělce klučící křoviny a mrzačící stromy s větvemi nad okraji
polí kvůli kontrole výměr polí pomocí snímkování ze satelitů.
U nich to jsou v globále tisíce hektarů a příroda pláče. A jak
budou zjišťovat ty výměry při agrolesnictví a u nových mezí se
stromy z větvemi nad poli? O tu dotaci na ornou půdu přijdou?
A správně píšete i o tom, zda orat, či neorat podle typů půdy.
Ať si to udělá každý podle svých zkušeností a nikomu nikdo nic
direktivně nenařizuje. Neorat každý rok těžkou jílovitou půdu,
tak je jako stodolní humno a nic v ní mimo plevelů neporoste.
Takové pole měl můj druhý děda a leckdy místo koní museli pole
orat silnými voly z vedlejší vesnice, kde koňmi neorali, aby je
neztrhali. Prostě půda a půda je rozdíl a "odborník", jak se
pan Pomahač tituluje a odborník praktik je rozdíl taky!

Děkuji. A připomínám: Jakmile ekolist někoho označí za experta, odborníka nebo zeleného vědce, je zcela jasné co je zač........

Začal bych důkladnou revizi melioračních staveb.

A proč?