Matěj Pomahač: Suché a horké žně

Suché jaro a nejistá sezóna
Výnosy negativně ovlivní suché počasí dubna a května – po celé Evropě dosahovaly srážky poloviny normálu a deficit doháněl až „medardovský“ červen, který zachránil šanci na slušnou úrodu.Proč se sucho projevuje tak extrémně a bleskově? Teplé počasí vede k většímu výparu z povrchu půdy i z rostlin. Teplejší vzduch pojme více vodní páry, což vede k poklesu relativní vlhkosti a zvýšení výparu, a dál podporuje vysychání půdy. Situaci zhoršuje větrné počasí zvyšující intenzitu výparu.

Končící hospodářský rok tak poznamenaly všechny projevy klimatické změny. Od zářijových dešťů a potíží se zakládáním porostů, přes chybějící zimní vláhu a suché jaro se střídajícími se vpády teplejších i mrazivějších vzduchových hmot. Stresované plodiny byly méně odolné vůči škůdcům, což podněcovalo pesticidní ochranu s dopady na životní prostředí i finanční zdroje farem.
Sucho nepostupuje úplně všude stejně. Nejvíce graduje v úrodných nížinách a v oblastech srážkového stínu. Extrémní půdní sucho aktuálně postihlo již třetinu Česka. Prohlubuje se hydrologické sucho, hynutí přemnožených sinic a řas ve vodě způsobuje kritický nedostatek kyslíku, díky čemuž umírají ryby. Vodní sucho zastavuje provoz jaderných či uhelných elektráren, kterým chybí chlazení.
Hluboká adaptace
Zemědělci na sucho usilovně adaptují. Šlechtěním odolnějších plodin s větším kořenovým systémem, který za sucha lépe zajistí výnosy.Klíčem je půda a její úrodnost, jejíž regeneraci pomáhá minimalizace orby, udržování vegetačního pokryvu a dodávání organického hnojení do půdy.
Naši předkové čelící vlhčím epizodám dlouhodobě odváděli vodu z polí a rozšiřovali jejich plochy, vrcholem bylo zorňování méně produktivních pastvin s betonováním koryt potoků a plošným odvodněním krajiny melioračními trubkami v minulém století. Dnes jsme v opačné situaci – máme sucho a nadprodukci, ale systém zemědělských dotací na plochu podporuje zachování plošné produkce.

Zásadní zvýšení schopnosti naší krajiny akumulovat vláhu si žádá dobrý plán pro každý čtvereční kilometr naší země – plán zohledňující oprávněné zájmy zemědělců, potravinovou bezpečnost a zaměstnanost na venkově, který bude řešit erozi, zadržení vody v krajině i obnovení biodiverzity.
Cesty jsou v agrolesnictví, zatravňování, zalesňování méně bonitních půd či v obnově potoků. Stejně jako v odklonu od pěstování exportních komodit a podpoře lokálního potravinářství mimo kontrolu oligopolu zpracovatelů a řetězců.
Adaptace však je nákladná, proto musíme pokračovat ve snižování emisí skleníkových plynů. Než tu bude pusta.
reklama

Dále čtěte |



Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (18)
Marcela Jezberová
3.7.2025 10:07
Karel Zvářal
3.7.2025 11:50 Reaguje na Marcela JezberováOdvodňovali jsme tak zarputile, až jsme vyrobili kulturní poušť. A to nejen u nás doma, ale převážná většina civilizace. Náprava tedy nebude jednoduchá, zvyk je železná košile a standardy vysoké. Nicméně při snaze pochopit smysl ekologičtějšího hospodaření se lze dopracovat aspoň významnějších zlepšení - "uvést vše do původního stavu" opravdu nepůjde a ani se o to nikdo pokoušet nebude.
Lépe hospodařit s půdou, preferovat bezorební systémy, "maximum" ozimů - tj co nejméně holé půdy po nejkratší možnou dobu (to teplo má skutečně vliv na klímu, Koniáši-), více zatravněných mezí a větrolamů... Tolik v krátkosti, více snad někdy příště:-)
smějící se bestie
3.7.2025 12:46 Reaguje na Karel ZvářalMichal Ukropec
3.7.2025 14:56 Reaguje na Karel ZvářalMarcela Jezberová
4.7.2025 09:51 Reaguje na Karel ZvářalKarel Ploranský
4.7.2025 18:55 Reaguje na Karel ZvářalNemluvě o tom, že schopnost držet vodu závisí na obsahu organické hmoty; a jak se organická hmota do půdy dostane bez orby?
Můžete mi to prosím někdo vysvětlit?
pavel peregrin
4.7.2025 19:20 Reaguje na Karel PloranskýJarka O.
4.7.2025 20:21 Reaguje na Karel Ploranskýpavel peregrin
4.7.2025 21:08 Reaguje na Jarka O.Ano, na lehkých půdách, které nejsou vodozádržné, může bezorebný systém fungovat, ale na těžších se dříve či později projeví jeho zápory. Proto každá půda vyžaduje svůj systém obdělávání a pokud někdo hospodaří na hlinitých, dobře zpracovatelných půdách, není důvod vynechávat orbu, která, jak jste správně uvedla, má svůj nezastupitelný sanitární a nejen sanitární význam. Pluh nevymyslel žádný blbec a podle mě je to dosud nepřekonané zemědělské nářadí.
Jarka O.
5.7.2025 14:49 Reaguje na pavel peregrinKarel Ploranský
5.7.2025 15:57 Reaguje na Karel PloranskýNajde se někdo, kdo mi ty dvě věci, které mi nepasují dohromady, srozumitelně vysvětlí?
Petr Blažek
5.7.2025 20:12 Reaguje na Karel PloranskýV devadesátých letech se rozjeli čeští vysokoškoláci do světa a narazili na americký středozápad, kde jsou lehké spraše a zemědělci tam museli přizpůsobit technologii aby jim vítr neodfoukal zeminu. Tam se uplatňuje bezorebná technologie, ale i ta má svá přísná pravidla, které se sem většinou nedostaly.
A k tomu se ve střední Evropě zrodila firma Hosch, která v rámci své reklamní kampaně začala vymývat mozky studentům na vysokých školách, právě pro tuto technologii. Zajímavé je, že nejdříve prosazovali kypření do cca 8 cm, ale postupně to prohlubovali a prohlubovali a dnes mají v nabídce těžké podrýváky, které kypří půdu až do 40 cm.
Bohužel, ale tou reklamní masáží , zde vychovali generaci úředníků, kteří orbu považují za škodlivou.
Jinak celkem nedávno byl na internetu článek od nějakého slovenského ústavu, kde po dlouhou dobu porovnávají orebné a bezorebné technologie a výsledky byly nerozhodné. Z toho vyplývá, že by se to mělo nechat na zemědělci, ten ví nejlépe jak které pole zpracovávat.
Vladimir Mertan
3.7.2025 15:54Tohtoročný máj sa na Slovensku niesol v znamení nezvyčajne nízkych teplôt a nerovnomerného rozloženia zrážok. Hoci mesiac miestami končil tropickými teplotami, väčšinu mája ovládli podpriemerné hodnoty, ktoré spôsobili výrazné ochladenie a v niektorých oblastiach aj suché podmienky.
Tieto zistenia vyplývajú z predbežného zhodnotenia Slovenského hydrometeorologického ústavu (SHMÚ), ktorý spracoval operatívne údaje dostupné hneď po skončení mája. Konečné zhodnotenie bude zverejnené na oficiálnom webe SHMÚ koncom júna 2025.
Z teplotného hľadiska sa máj 2025 zaradil medzi mimoriadne chladné mesiace. Na väčšine meteorologických staníc sa priemerná mesačná teplota pohybovala výrazne pod dlhodobým normálom z rokov 1991 – 2020. Najväčšia odchýlka bola zaznamenaná v Tisinci, Kamenici nad Cirochou a v Milhostove, kde bola priemerná teplota o 2,8 °C nižšia než obvykle. Najteplejšie bolo v Bratislave na letisku s priemerom +15,1 °C, kým najchladnejšia priemerná teplota +7,4 °C bola vo Vyšnej Boci.
Petr Blažek
3.7.2025 21:43Nejdříve nám sdělí, že na písčité půdě zaschlo obilí, což je za takových teplot pochopitelné, a pak nám sdělí, že za to mohou meliorace. Tak ty v té písčité půdě určitě nejsou.
Sice správně zhodnotí, že vlivem vysokých teplot dochází k většímu odparu, ale pak by obnovoval potoky, ale kde se ta voda v potoce vezme, když se odpaří?
Dále začne zemědělcům radit jestli orat nebo neorat a přitom nemá vůbec zdání o tom, že jsou různé půdy a ty potřebují různé technologie zpracování..
Vrcholem je řada nepěstovat plodiny na export. To tedy znamená, že už nebudeme dovážet nejen maso z unie, ale vůbec exotické ovoce a podobné produkty. Panu Pomahačovi vůbec nedochází, že když u nás nerostou například banány, nebo rýže,tak na světě jsou oblasti kde rostou, ale zase jim neroste pšenice.
Břetislav Machaček
4.7.2025 11:20 Reaguje na Petr Blažekpan Mertan atd. a velice mne vždy pobaví názory teoretiků, laiků
a zelených snílků vytržených z reality dnešního zemědělství. Oni
jedním dechem chválí pálení slámy v kotelnách a pěstování biomasy
pro bioplynky a tím samým dechem kritizují, že některá půda už
není schopna zadržovat vodu. Bodejž by ano, bez zaorané biomasy
a dodané biomasy i odjinud, kde je jí prozatím dostatek. Ten pan
Pomahač plácá páté přes deváté a správně jste poukázal na to, že
určitě nikdo nikdy neodvodňoval písčité půdy, ale spíše naopak do
takových polí přiváděl vodu zavodňovacími kanály a to dnes už
vesměs nikdo nedělá. V mládí jsem viděl taková písčitá pole na
Slovenském Žitném ostrově protkaná vodními kanály s obrovskou
úrodou vodních melounů a dýní. Odkudpak asi tak na vodu náročné
plodiny braly tu vodu? No přece z Dunaje těmi melioračními kanály!
V mém okolí jsou kdysi v 19. století vysušené rybníky taky s těmi
kanály, které se ještě před 50 roky zahrazovaly a zpětnou drenáží
se pole zavlažovala. Jak jednoduché to bylo pouze pomocí prkenných
hradítek na rourách v dělících můstcích přes ty strouhy. V těch
kypěl život od žab po kanibalské štiky, které jsme jako kluci
lovili do ok na dlouhých lískových prutech po nasazení oka za
skřele a vytažení ven. Bývaly to kanibalové, které sežraly vše
včetně žab a některé měly v žaludcích i hraboše a hryzce vodní.
To jsem odbočil, ale chtěl jsem pouze říci, že to bylo v době,
kdy lidem práce ještě nesmrděla a byli schopni hradítka zavírat
a otvírat podle situace, zda je sucho a nebo mokro a je třeba
pole například před sklizní, či orbou a setím odvodnit. To jsou
prosím MELIORACE, které si ti zelení nedouci pletou s pouhými
odvodňovacími drenážemi. A ty kanály měly břehy zpevněné kořeny
trnek, hlohů, šípkových růží atd., které byly rájem pro hmyz,
ptáky i zvěř. Dnes kontrolují výměru polí satelity a keře končí
semlety štěpkovači, protože jejich větve ukrajovaly z výměry
nějaké ty metry . Copak je směrodatná výměra pouze ta měřená tím
satelitem a neplatí už výměra měření pozemním měřením? Sousedovi
jsem povolil přesah střechy nad moji zahradu a víte, že na snímku
pozemkových map je ta část mé zahrady jim zastřešené už jeho
parcelou? Tak daleko už došla idiocie moderních technologií. Mi
osobně je to fuk, já se z pár metrů nezblázním, ale chápu asi ty
zemědělce klučící křoviny a mrzačící stromy s větvemi nad okraji
polí kvůli kontrole výměr polí pomocí snímkování ze satelitů.
U nich to jsou v globále tisíce hektarů a příroda pláče. A jak
budou zjišťovat ty výměry při agrolesnictví a u nových mezí se
stromy z větvemi nad poli? O tu dotaci na ornou půdu přijdou?
A správně píšete i o tom, zda orat, či neorat podle typů půdy.
Ať si to udělá každý podle svých zkušeností a nikomu nikdo nic
direktivně nenařizuje. Neorat každý rok těžkou jílovitou půdu,
tak je jako stodolní humno a nic v ní mimo plevelů neporoste.
Takové pole měl můj druhý děda a leckdy místo koní museli pole
orat silnými voly z vedlejší vesnice, kde koňmi neorali, aby je
neztrhali. Prostě půda a půda je rozdíl a "odborník", jak se
pan Pomahač tituluje a odborník praktik je rozdíl taky!