Jak připravit kávové plantáže na změnu klimatu? Vědci z Brna testují řidší výsadby a místní druhy stínících dřevin

Zdroj | Mendelova univerzita v Brně

„Káva se v těchto oblastech pěstuje v agrolesnických systémech, tedy společně se stromy, hlavním cílem výzkumu je proto zjistit, jak zástin dřevin ovlivňuje kávovníky, jestli je to vhodný nástroj pro boj se změnou klimatu a zda by se pěstitelé mohli zapojit do obchodu s uhlíkem,“ vysvětlila Lenka Ehrenbergerová.

Konkrétně výzkum v Peru měl více rovin. Jedna byla zaměřena na zmíněné vázání uhlíku v různých typech agrolesnických systémů s kávou. Místní pěstitelé díky práci brněnských odborníků získali lepší představu, jak vstoupit do programů zaměřujících se na vázání uhlíku. Další rovina výzkumu byla zaměřena na vliv zástinu na výskyt kávové rzi, choroby, která ve velké míře decimuje kávové plantáže a v některých letech měla za následek vysoké zvýšení ceny kávy na světových trzích.

„Větší míra výskytu kávové rzi na zastíněných agrolesnických plantážích je často důvodem, proč pěstitelé na svých plantážích kácí stromy a přechází na monokulturní pěstování. V naší studii se však tento trend nepotvrdil. Daleko větší roli hrála hustota výsadby kávovníku a také jejich vyšší věk,“ vysvětluje výzkumnice.

Odborníci pěstitelům doporučili snížit hustotu výsadeb a kávové plantáže obnovovat dříve. Zároveň chtěli pěstitele motivovat, aby na plantážích s kávou pěstovali stromy, neboť prodej dřeva z agrolesnických plantáží může být pro pěstitele dalším zdrojem příjmu. Z tohoto důvodu se zaměřili i na zjišťování zásob dřeva u pěstovaných stromů.

„Hlavními stínícími druhy v oblasti byly místní druhy dřevin rodu Inga, ze kterých se dřevo téměř nevyužívá, a dále introdukované dřeviny rodu Eucalyptus a Pinus. Bohužel tyto dřeviny nejsou vzhledem ke svým vysokým nárokům na vodu v případě eukalyptu a hustému zástinu v případě borovice vhodné do agrolesnických systémů s kávou. Na druhou stranu jejich přírůsty jsou velmi dobré, do mýtního věku se dostávají již po 15 až 20 letech,“ přiblížila Ehrenbergerová.

Vědci zjistili, že coby stínící dřeviny dobře poslouží také místní druhy, u nichž zaznamenali lepší přírůsty než u introdukovaných. Týká se to například místní dřeviny Retrophyllum rospigliosii, stálezeleného jehličnanu pocházejícího z horských deštných pralesů Jižní Ameriky, který se na plantážích vyskytuje pouze na okrajích pozemků. Pěstitelům bylo doporučeno zaměřit se více právě na tuto dřevinu.

Výzkum na kávových plantážích v dalších zemích Asie a Jižní Ameriky shrnula za Ústav botaniky, dendrologie a geobiocenologie Lenka Ehrenbergerová: „V Kambodži jsme výzkum zaměřili na sledování vlivu zástinu na velikost kávových zrn. Rozdíl ve velikosti kávových zrn v kontextu kávovníků druhu robusta pěstovaných v zástinu a bez zástinu se neprokázal. V Nikaragui jsme provedli měření vázání uhlíku na kávových plantážích a dotazníkové šetření s pěstiteli. Měření bylo rozšířeno i do Kostariky a je nyní ve fázi vyhodnocování dat. Úplně nový výzkum na kávových plantážích v Mexiku zahájila letos doktorandka Karolína Chalupová. Díky tomuto výzkumu si ověříme některé z dalších našich hypotéz.“

Do budoucna chtějí výzkumníci instalovat nové parcely i v Etiopii, kde ústav dlouhodobě působí. V současné době probíhá jednání s několika univerzitami, převážně z Latinské Ameriky, s cílem vytvořit jednotné metodiky měření na kávových plantážích.

Na výzkumu kávovníků se podílí kromě vědců také studenti bakalářského a magisterského studia z Lesnické a dřevařské i Agronomické fakulty MENDELU, kteří na toto téma zpracovali již několik závěrečných prací.