Dokončení protipovodňové ochrany Brna potrvá roky, vyžádá si miliardy korun

Dokončení protipovodňové ochrany na hlavních brněnských tocích potrvá ještě roky a vyžádá si miliardy korun. Před povodněmi není dostatečně chráněno území o rozloze asi deset kilometrů čtverečních, kde žije 24 000 lidí, a to zejména v jižní části města, uvádí specializovaný městský web Voda v Brně. Antonín Tůma, jenž ve státním podniku Povodí Moravy působí jako ředitel pro správu povodí, v pátek připustil, že Brno před staletým průtokem není chráněno. Neznamená to, že by město opatření nepřipravovalo. Tempo ale ovlivňují vysoké náklady, projekční náročnost, chybějící územní plán i spory o podobu opatření na konkrétních místech.

Téměř před 20 lety začalo Brno s Povodím Moravy pracovat na koncepci protipovodňové ochrany založené na přírodě blízkých principech a spojené většinou také s úpravou širšího okolí vodních toků. Koncepce rozdělila opatření do 28 etap a vyčlenila pět prioritních úseků: Poříčí, Trnitá, Zbrojovka, Sokolova a Jih.

Z prioritních úseků je zatím ve výstavbě pouze Poříčí. Práce, které měly být hotové loni na podzim, ale nabraly skluz. Letos na jaře se potřetí posouval termín dokončení, tentokrát na duben 2025.

Nejde o jednoduchý projekt, provázejí ho nepředvídatelné okolnosti, uvedl na jaře mluvčí magistrátu Filip Poňuchálek. Kromě koryta řeky se opravuje také kanalizace, vodovody a další sítě, to vše uprostřed města mezi rušnými ulicemi a mosty. Původní rozpočet 1,26 miliardy bude s jistotou překročený.

Právě skutečnost, že na Poříčí je místo hotových opatření staveniště, komplikuje aktuální povodňovou situaci v Brně. Stavební firmy musely staveniště nejprve vyklidit, aby bylo možné začít naplno vypouštět vodu z Brněnské přehrady.

"Stavba je zajištěna, materiál a stroje byly odvezeny, z toku byly odstraněny nebezpečné překážky a zároveň začalo preventivní plnění pytlů pískem, které by se v případě potřeby použily spolu s betonovými svodidly na přehrazení těch míst na Poříčí, kde není dokončena protipovodňová ochrana," uvedl v pátek náměstek primátorky René Černý (ANO).

Úsek Trnitá se má podle městského webu začít stavět v roce 2026, Zbrojovka v roce 2028. Náklady ještě nejsou stanovené, budou ale řádově podobné jako na Poříčí. V případě úseků Sokolova a Jih se zatím připravuje projekční fáze.

Kromě jiných faktorů mohla tempo příprav v Brně ovlivnit i skutečnost, že město v posledních desetiletích neutrpělo skutečně ničivé povodňové škody. Největší povodně 20. století se v Brně odehrály na přelomu 30. a 40. let.

V roce 1938 postihla město stoletá voda na Svitavě a padesátiletá na Svratce. V roce 1941 se situace otočila a město ohrožovala stoletá povodeň na Svratce a padesátiletá na Svitavě. V červenci 1997, kdy živel řádil po celé Moravě, uchránila Brno od největších škod akumulace vody na Vírské přehradě, kde byla zrovna hladina kvůli opravám hráze a výstavbě vodovodu dočasně snížená o deset metrů.

Politici zatím nechtějí příliš komentovat, zda město nemohlo udělat pro stavbu zábran víc. "Na toto teď není čas. To budeme řešit, až voda opadne," řekl Sezam Zprávám starosta městské části Brno-jih David Grund (ODS).

---

reklama

---