Vědci z Akademie věd ČR objevili nové druhy vzácných hub baněk
Baňka velkokališná je nápadná houba rostoucí brzy zjara a v mnoha evropských zemích, včetně Česka, je vedená na červeném seznamu ohrožených druhů. Dříve byla považována za jedlou, avšak následkem několika vážných otrav se její konzumace dnes nedoporučuje. Z předchozích výzkumů vyplynulo, že baňka akumuluje arzén v podobě kyseliny methylarsonové.
V nové studii vědci analyzovali vzorky baněk z Česka a ze Severní Ameriky. Výrazně nižší koncentrace arzénu v amerických vzorcích je přiměly k dalšímu zkoumání. Odhalili, že druh baňka velkokališná je složen z mnoha různých druhů.
"Bylo velkým překvapením zjistit, že baněk je mnohem více, než se dosud předpokládalo," uvedl vedoucí výzkumu Jan Borovička z Ústavu jaderné fyziky a Geologického ústavu AV ČR. Dodal, že podobnost mezi těmito druhy ztěžovala jejich rozlišení, a proto byly objeveny až nyní, přestože se baňka zkoumá přes 200 let.
Zatímco v Evropě se nacházejí dva druhy baněk, v Severní Americe jich bylo identifikováno nejméně sedm, přičemž dva z nich vědci popsali poprvé. Další objevené druhy pak vědci nedokázali patřičně popsat, neboť neměli dostatek genetického materiálu.
Klíčovou roli ve výzkumu hrála spolupráce s amatérskými mykology. Houbaři ze Spojených států pomohli opatřit vzorky ze Severní Ameriky, a někteří z nich byli pozváni k popisu nových druhů, které nyní nesou jejich jména. "Ve Spojených státech se o houby zvedá zájem, což nám pomohlo získat potřebné vzorky. Další nové druhy čekají na popsání, ale k tomu potřebujeme ještě více materiálu," dodal Borovička.
Objev více druhů baněk v Evropě by mohl vysvětlit i dřívější nejasnosti ohledně jedovatosti těchto hub. Dříve se předpokládalo, že baňka obsahuje gyromitrin, jed známý z jiných druhů hub, jako je ucháč obecný. V 70. letech minulého století švýcarský chemik Tjakko Stijve přítomnost gyromitrinu v baňce nepotvrdil, analyzoval ale pouze jeden vzorek. Podle vědců proto není vyloučeno, že jedovatá je jen jedna z evropských baněk, podobně jako v případě ucháčů, z nichž některé druhy jsou jedlé a jiné jedovaté.
Na objevu se podíleli vědci z Ústavu jaderné fyziky, Geologického ústavu a Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci s dalšími výzkumnými institucemi a amatérskými mykology z Česka a Spojených států.
reklama