https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/PR-povinny-sber-textilu-od-ledna-2025-maly-krok-k-velke-zmene
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

PR článek

Povinný sběr textilu od ledna 2025: Malý krok k velké změně

3.12.2024 10:53 | PRAHA (MŽP)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP
Ročně v ČR vyhodíme asi 170 tisíc tun oblečení a textil tvoří stále větší část odpadu. Tzv. rychlá móda, tedy velmi levná a snadno dostupná móda, nás nabádá kupovat ty nejnovější trendy kousky a neohlížet se na to, jak vznikly a často ani kde nakonec už ty nenošené skončí. Tento přístup je ale devastující nejen pro přírodu. Proto je žádoucí obrátit se opačným směrem – cestou udržitelnosti a ‚druhých šancí‘. To je i důvodem, proč obce od 1. ledna 2025 zavádějí separovaný sběr textilního odpadu a mají povinnost zajistit občanům možnost odevzdat textil do tříděného sběru jako odpad. Aby se mohl snadněji separovat, znovu použít či recyklovat.
 
Z celkového množství textilu, který se u nás vyhodí, je 100–120 tisíc tun odpad z domácností a zbytek tvoří odpad z průmyslu. Jde o přibližně 3–4 % odpadu z černých popelnic (tzn. cca 75 000 tun/rok), z čehož se pouze malá část (52 %) recykluje. Pokud se textil vyhodí do směsného odpadu, tak se smíchá a zašpiní s ostatním směsným odpadem, nelze jej recyklovat a končí na skládkách nebo ve spalovnách. Textil se však nerozkládá snadno; syntetická vlákna potřebují stovky let, než se v přírodě zcela rozloží. Během tohoto procesu mohou do půdy a vody unikat toxické látky, které jsou problémem nejen pro životní prostředí, ale i pro naše zdraví.

Naopak právě oddělený sběr a správně tříděný textil pomůže tomu, že bude možné získat čistý materiál vhodný k recyklaci nebo případnému opětovnému použití, čímž se šetří cenné přírodní zdroje.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP

Nejlepší odpad je ten, který vůbec nevznikne. Pokud už ale věc dosloužila a nemůžeme ji dále využít, musíme ji umět efektivně zrecyklovat. To se u textilu zatím nedaří. Ročně podle expertních rozborů MŽP vyhodíme okolo 170 tisíc tun textilu a textil tvoří tři až čtyři procenta odpadu v černých popelnicích. Proto od 1. ledna zavádíme povinný sběr textilu, kdy obce budou povinně zřizovat místo, na které budou moct občané odložit nepotřebný textil a obuv. Tím bude možné textil efektivněji recyklovat – na speciální dotřiďovací lince se textil roztřídí podle kvality tak, že část se opětovně použije jako oblečení, část se recykluje na čisticí hadry, na výplně do průmyslu apod. a část se vyveze k opětovnému použití či recyklaci do zahraničí,“ uvádí ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) s tím, že dobrovolný sběr textilu, který nyní zajišťují neziskové organizace, bude fungovat i nadále.

Jak separovaný sběr textilu funguje

Obce budou mít ze zákona povinnost nabídnout občanům místo, kde bude možné textil odevzdat. To, jakou půjdou cestou, je na jejich volbě, tedy zda vyzkoušeným systémem kontejnerů na textil nebo využitím sběrných dvorů, případně jinou cestou, například pravidelným sběrem do dočasně přistavených nádob nebo tzv. pytlovým sběrem.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP

Obce budou moci od roku 2025 pro sběr textilu dále využívat stávající společnosti či charitativní organizace, které u nás už teď provozují sběrná místa na bázi dobrovolného sběru. Těch je dnes zhruba 10 tisíc. Jde hlavně o charity či jiné neziskové organizace, soukromé společnosti nebo svozové společnosti, které se zabývají sběrem odpadu – Dimatex, Diakonie Broumov, Potex, Coretex a další. Takové společnosti budou muset nově sbírat textil jako odpad a zažádat si o příslušné povolení pro sběr textilního odpadu, aby mohly od 1. ledna 2025 ve spolupráci s obcemi pokračovat.

Na třídění textilu se tak nově budou vztahovat stejné požadavky jako na sběr např. papíru, plastů, skla, kovů a dalších. Možnost třídění odpadů mají všichni Češi, díky velmi husté síti kontejnerů na tříděný odpad nebo jiných způsobů třídění. Je tak dostupné pro 99 % obyvatel ČR a 75 % lidí skutečně své odpady pravidelně třídí. Docházková vzdálenost se snižuje, průměrně máme každý vzdálenost k nádobám na tříděný odpad cca 90 metrů. Od nového roku bude tento komfort platit i u nepotřebného textilu.

Česko trpí neustále rostoucím objemem textilního odpadu. Stojí za ním zejména levná produkce spojená s vysokou spotřebou nejen oblečení, ale i zdrojů. Textil je jeden z odpadových toků, na který nebyl kladen žádný třídicí nebo recyklační cíl. Stal se tak přirozeně černým pasažérem odpadového hospodářství. Obce by k separovanému sběru textilu měly přistupovat stejně, jako je to nyní s dalšími tříděnými složkami, kterými jsou plasty, sklo, kovy nebo papír. U větších měst doporučujeme rozmístění sběrných nádob v ulicích, u těch menších je možné zřídit toto místo na sběrném dvoře nebo využít pytlový sběr,“ uvádí vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí MŽP David Surý.

Co se děje s textilem po jeho vytřídění

Textil sebraný z kontejnerů se sváží na speciální dotřiďovací linky, kde se roztřídí dle kvality a možného využití. Část jde do charit a second-handů, část na opětovné použití v zahraničí a část na recyklaci v ČR. Textilní odpad se recykluje na technické textilie, např. čisticí hadry, výrobky do autoprůmyslu (koberečky do aut) nebo na stavební izolační materiály v podobě podkladových vrstev třeba pro zelené střechy.

Jak textil správně třídit? Do kontejneru na textil patří jen čistý a suchý textil, který lze ještě dále zpracovat. To znamená oblečení, lůžkoviny, ubrusy a další látky, které se dají využít. Co do textilních kontejnerů naopak nepatří? Mokrý, znečištěný textil nebo kusy znečistěné chemikáliemi.

Pozitivní dopady separovaného sběru textilu na životní prostředí

Tříděním a recyklací textilu šetříme životní prostředí hned několika způsoby. Textilní průmysl je jedním z nejvíce zatěžujících sektorů – při výrobě nového oblečení se spotřebovává velké množství vody, energie a chemikálií. Díky recyklaci můžeme tento proces zkrátit a šetřit zdroje. Výroba recyklovaného oblečení vyžaduje méně vody a energie než výroba nových textilií.

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | MŽP

Tím, že třídíme a recyklujeme, snižujeme množství textilu, které končí na skládkách, čímž chráníme půdu a vodu. To také snižuje emise skleníkových plynů, které vznikají při rozkladu textilu na skládkách. Separovaný sběr textilu tak podporuje cirkulární ekonomiku a přispívá k udržitelnému rozvoji.

Pokud jde o financování tříděného sběru textilu, bude probíhat v rámci standardního odpadového hospodářství obcí. Ministerstvo životního prostředí dlouhodobě podporuje obce v přechodu na oběhové hospodářství. Zároveň se snažíme předcházet vzniku textilního odpadu, a to například dotacemi nejen pro obce na podporu vniku tzv. re-use center, tak i dotacemi na sběrné nádoby. Do nich odnášejí lidé věci, které už nepotřebují, a díky nim se použitý textil může znovu vracet do oběhu. Loni ministerstvo poskytlo 500 milionů korun na vznik re-use center a nábytkových bank. Letos MŽP na podobnou výzvu poskytlo 400 milionů korun.

Aby výrobce platil za svůj produkt od výroby až po fázi odpadu

V následujících letech dojde k zapojení výrobců textilu a obuvi prostřednictvím rozšířené odpovědnosti výrobců, a to v duchu hesla „znečišťovatel platí“. Na náklady spojené s tříděným sběrem a svozem textilu tak budou přispívat samotní výrobci. Rozšířená odpovědnost výrobců - tzv. EPR systém znamená, že výrobci budou zodpovědní za financování sběru, třídění a recyklaci textilního odpadu. Tato legislativní změna rozšířené odpovědnosti výrobců textilu a obuvi se aktuálně projednává na úrovni EU, po schválení revize směrnice o odpadech bude následovat úprava národní legislativy. Předpokládá se, že firmy, které vyrábí a dováží textilní výrobky a obuv na území ČR, budou přispívat na sběr a další nakládání s použitým a odpadním textilem a obuví. Výrobci textilních výrobků budou platit poplatky podle množství uvedeného textilu na trh.


reklama

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist