https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/lucie-kubesa-nepravdy-o-zalohovani-pet-a-plechovek
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lucie Kubesa: Nepravdy o zálohování PET a plechovek

29.11.2024
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Placený článek, jak je text U piva to funguje, proč by nemělo u PET lahví? Bez zálohování zůstaneme ostrovem od ministra životního prostředí Petra Hladíka, musím ocenit jako finanční pomoc Ekolistu, protože by bylo škoda, aby mělo tak skvělé, specializované médium finanční problémy. Snad si pan ministr zaplatil článek ze svého, protože za nepravdy se z erárního nemá utrácet.
 
Pan ministr v úvodu zmiňuje spoustu nepravd, jen vynechává ty své. Píše: V posledních měsících se diskuse, jestli zálohovat, nebo nezálohovat PET lahve a plechovky, rozhořela ve všech větších médiích v zemi. Objevuje se bohužel spoustu nepravd. Jsem ale rád, že se o problému intenzivně mluví.

Je třeba se na ty nepravdy podívat detailněji. Pan ministr tvrdí, že nikdo už neupozornil na to, jak moc pokulháváme v následné recyklaci, pokud už PET nebo hliník vytřídíme. To je první lež. Na tuto skutečnost je upozorňován již dlouhou dobu, dokonce nejen v segmentu těchto nejdražších surovin v odpadu. Kdo jiný ale by měl nastavovat a vytvářet podmínky pro to, aby u nás fungoval komplexní systém nakládání s odpady a jejich recyklace, než právě ministr životního prostředí a ministr průmyslu a obchodu. Ovšem primárně s požadavky na MPO musí přijít ministr životního prostředí. Ve zpracovatelském prostředí, kde by z vytříděného odpadu mohlo vznikat něco nového, ve většině případů chybí motivace a stimulace to činit. Nejvíce je to vidět právě u plastů, ale ve velkém je to i u textilu. Hladík vyhrožuje, že za nesplnění evropských cílů v rámci recyklace bychom každý rok platili nemalé pokuty. Již letos je to přibližně 275 milionů korun za nedostatečnou recyklaci a výše částky by podle něj každý rok rostla. Tím de facto páchá obžalobu sama sebe, protože pro recyklaci udělal málo a platí za to obyvatelé České republiky ze svých daní.

V šíření nepravd pokračuje pan ministr v další části textu: Ročně se u nás vytřídí přibližně 75 % PET lahví a jen 27 % plechovek. Jenže třídění není recyklace. O mnoho materiálu přijdeme i během recyklace. PET lahve jsou velmi často pošpiněné olejem či zbytky od drogerie a nesplňují tak potravinářskou kvalitu. Není tedy možné je použít na výrobu nových PET lahví. To ale díky zálohování možné bude. My chceme, aby se ze staré petky stala nová petka, stejně tak u plechovek.

Lze pominout účelové snižování procent vytřídění petek, s procenty pan ministr čaruje nejen v tomto případě, ale i v tzv. průzkumech veřejného mínění, když se zaštiťuje přízní obyvatel ČR k zálohování. Jen jemu vychází zcela opačně než desítky anket, které proběhly napříč republikou. Pan ministr stále mluví o nutnosti zálohování, protože jen tak bude zaručená možnost použít petky v potravinářství. A přitom profesní svazy v Německu vytvořily dokument, který poskytuje zpracovatelům plastů návod, jak správně aplikovat platné legislativní povinnosti pro bezpečné používání recyklovaných plastů pro výrobu materiálů určených pro styk s potravinami - tzv. „food kontakt“. Dokument, obsahující i několik praktických příkladů a postupů, nechala Česká asociace odpadového hospodářství přeložit do českého jazyka a nabízí jej k možnému využití. Podle ČAOH, kdo říká, že PET ze žlutých kontejnerů není možné využít do "food kontaktu", evidentně nemluví pravdu, a je třeba ptát se, proč tak činí. Tato skutečnost je známá u nás rok!

Pan ministr s oblibou tvrdí, že nebude-li u nás schváleno povinné zálohování, stane se z České republiky osamocený ostrov uprostřed Evropy, a tvrdí i v textu, že od ledna 2025 přibydou další země, kde se bude povinně zálohovat. Má zřejmě na mysli Rakousko a Polsko. A ejhle! Polsko odkládá zálohový systém na PETky a plechovky!

V minulém týdnu to odhlasoval polský Sejm. Původní zálohovací novela s sebou podle poslanců nese řadu problémů, které nyní vyplouvají na povrch. Aktuálně se zálohování v Polsku odkládá nejméně do října 2025. Ke vnucovanému zálohování však výrazně roste odpor recyklačních firem, obcí a dalších subjektů, které budou novým systémem, pokud bude skutečně spuštěn, poškozeny. To, že Polsko nespustí povinné zálohy v lednu 2025, bylo pravděpodobné již v květnu, kdy tuto cestu odmítli delegáti mezinárodního kongresu více než 600 odborníků z Polska, Slovenska a České republiky. Belgie, Francie, Španělsko a Itálie zálohování nezavádějí, chtějí efektivní systém pro všechny obaly, nikoli jen pro dvě minoritní komodity. Dokonce i Velká Británie, byť stojí mimo EU, zálohy odsouvá nejméně do roku 2027. Chce posuzovat efektivnější varianty.

Musím se pozastavit nad dalším podivným tvrzením Hladíka: Pokud tedy chceme změnit, co se děje s PETem, který dnes lidé pracně třídí a nosí do kontejneru, tak zálohování je jedinou alternativou. To je další nepravda, protože mám žlutý kontejner před domem, zatímco obchod je úplně opačnou stranu, než je zastávka MHD, ze které jezdím do práce. To opravdu není zrovna efektivní. Podobně je to tam, kde je zaveden door-to-door systém sběru separovaného odpadu. Naposledy se rozeběhl ostravských částech Radvanice a Heřmanice.

No a na závěr jsem si nechala stín pochybností nad něčím, co vyvolává tak velké obavy, že mi mráz jde po zádech. Ovšem nad tím se ministr Hladík vůbec nepozastavuje. Slepě přebírá evropská nařízení, které naopak odmítají Francie, Itálie nebo Belgie. Protože jsou v těchto zemích zákonodárci obezřetnější a nechtějí vystavovat obyvatelé potenciálnímu riziku, aby se do styku s potravinami dostávaly materiály, které vykazují potenciální rizika?

Prestižní Journal of Hazardous Materials, recenzovaný vědecký časopis, a také #ScienceDirect přinesly širokou vědeckou zprávu o reálných rizicích rPET v lahvích na nápoje. I když je recyklace PET klíčová pro snížení plastového odpadu, může představovat bezpečnostní rizika kvůli migraci chemických látek, známých jako chemikálie pro styk s potravinami (FCCs), do obsahu lahví. Studie prozkoumala migraci 193 FCCs, z nichž 150 bylo detekováno v potravinových simulantech a vzorcích. Mezi chemikáliemi, na které se výzkum soustředil, byly antimon (Sb), acetaldehyd a některé známé endokrinní disruptory (EDCs). Vyšší migrace těchto látek byla zaznamenána v recyklovaných PET (rPET) ve srovnání s panenským PET.

Recyklovaný PET (rPET) může představovat větší rizika v porovnání s panenským PET především z důvodu kontaminace a migrace chemických látek, které se do něj dostávají během procesu recyklace. Během recyklace PET lahví mohou vznikat nové chemikálie, nebo mohou být koncentrovány existující látky, které nebyly v panenském PET přítomny. To může vést k situaci, kdy se v rPET nacházejí látky, které mohou migrovat do potravin nebo nápojů, a tím představovat potenciální zdravotní riziko pro spotřebitele.

Jedním z hlavních problémů je vyšší migrace antimonu (Sb) a dalších potenciálně nebezpečných látek, jako jsou endokrinní disruptory a ftaláty, které mohou pocházet jak z původních použitých lahví, tak z procesů během recyklace, jako jsou zbytky chemikálií z čištění a zpracování.

Dalším faktorem, který zvyšuje rizika u rPET, je variabilita v kvalitě recyklačních procesů. Pokud je proces recyklace nedostatečný, může rPET obsahovat vyšší úrovně nežádoucích látek, které by se v panenském PET nemusely vyskytovat, což zpochybňuje bezpečnost jeho použití v obalech pro potraviny a nápoje. Celkově tedy podle studie existují výrazná rizika spojená s použitím rPET, která včetně potenciálních zdravotních dopadů, potřeby přísnějších regulací a potřebných standardů pro hodnocení chemické bezpečnosti a kvality, činí rPET problematičtějším ve srovnání s panenským PET pro využití v potravinářství.

Samozřejmě, že by se mohlo jednat o studii, kterou je potřeba potvrdit i dalším zkoumáním. Ale z hlediska předběžné opatrnosti bych tyto výsledky určitě nechtěla podceňovat. Už jen proto, že máme dostatek historických zkušeností z dob DDT, Ještě v 60. letech a 70. letech 20. století se používalo DDT i v Československu, např. také proti vším, a dalo se běžně zakoupit v drogerii. Vyráběla ho Spolana Neratovice. Bylo levné, velmi účinné a chemicky stálé, nerozkládalo se. Když bylo nasypáno na dno skříně a přikryto papírem, na kterém bylo prádlo, dotykově hubilo hmyz ještě půl roku. Zakázáno u nás bylo až v roce 1974. Podobné to bylo s Roundupem a nakonec známé jsou výsledky soudních sporů o působení tabáku na organismus člověka. Americký federální soud sice uznal největší tabákové společnosti vinnými z dlouhodobého zatajování rizik kouření, koncernům ale podle rozsudku nebyla stanovena povinnost financovat kampaň na odvykání kouření, jak původně chtěla americká vláda. Takže se sice vlk nažral, ale koza zůstala celá.

V tomto srovnání se například nabízí otázka, zda poslanci Evropského parlamentu byli seznámeni s existencí studií o bezpečnostních rizicích používání recyklovaného petu při výrobě lahví na nápoje. Kdo ponese odpovědnost za plnění evropských nařízení, pokud se vedle již známých negativních následků působení mikro a nanoplastů v organismu člověka přidají i následky působení chemických prvků zmiňovaných v časopisu Journal of Hazardous Materials?

Jsem moc ráda, a děkuji, že je v současné době „Hladíkova novela“ o povinném zálohování nápojových obalů bezpečně „zaparkovaná“ ve sněmovně díky spolupráci poslanců naší vládní koalice, kteří ví, že díky dlouhodobě konzistentnímu postoji předsedy senátorského klubu ODS a TOP09 Zdeňkovi Nytrovi neprojde ani Senátem. Jen je škoda ztraceného času k tomu, aby se dal zahájit proces nastavování komplexního hospodaření s odpady v ČR. Což by možná motivovalo odpovědné pražské Piráty, aby přestali blokovat usnesení o doporučení našeho výboru, aby Praha přehodnotila usnesení o podpoře povinného zálohování. Sice se jedná pouze o deklaratorní usnesení bez uložení jakékoliv povinnosti k jeho naplňování, ale přece jen by to vypadalo lépe.


reklama

 
foto - Kubesa Lucie
Lucie Kubesa
Autorka je členkou ODS a předsedkyně výboru pro životní prostředí, veřejný prostor a pohřebnictví ZHMP.

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JK

Jiří Kvítek

29.11.2024 07:29
Možná by bylo dobré připomenout, že původně byly PET láhve konstruovány jako jednorázově použitelný obal a tak vyhověly testům na chemikálie pro styk s potravinami pro krátkodobé skladování nápojů. Nikdo tehdy nepočítal s jejich recyklací.

Pak byl vyvinut rPET, který je výběrovou frakcí PET pro potravinářský průmysl, ale nenašel jsem žádné podrobnější informace o testech na chemikálie pro styk s potravinami (FCCs).

Že by to nikdo netestoval? To se mi nezdá...

Odpovědět
ss

smějící se bestie

29.11.2024 08:33 Reaguje na Jiří Kvítek
A to byl hned ten problém, že zároveň se zaváděním plastů v obalovém hospodářství, nebyla řešena ta jeho recyklace/likvidace a
následuje to i u dalších výrobků pohodlnosti společnosti -
jednorázové pleny, vlhčené kapesníčky, atd., že !
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

29.11.2024 19:39 Reaguje na smějící se bestie
naprosto souhlasím
Odpovědět
MM

M M

29.11.2024 10:18 Reaguje na Jiří Kvítek
Nevěřte pohádkám šířeným lobby nápojářů, ekology a ministrem Hladíkem o prakticky neomezené recyklaci PET lahví. Nikdo z výrobců preforem pro PET lahve na potraviny pro nápojáře si nedovolí přidávat i ten slavný "super čistý" rPET! Minimálně z důvodů technologických - obrovská zmetkovitost a neexistující atesty potravinové nezávadnosti. rPET je vždy připraven pouze mechanickou recyklací různých druhů PET různých výrobců použitých pro konkrétní preformy a následně lahve. Kdo oželí vysokou zmetkovitost, může použít na lahve pro čistící a technické kapaliny. Takže zálohou a další zbytečnou sběrnou strukturou silně předražené lahve skončí v lepším případě v textiliích, v horším případě ve spalovně. Totální chemická mikrovlná recyklace PET dle patentu Drahoše a kolektivu, která by šla použít na nové plnohodnotné lahve, se nějak zadrhla....
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

29.11.2024 19:37 Reaguje na M M
těm pohádkám nevěřím a s Vaším názorem souhlasím
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.11.2024 07:34
Dobré.
DDT bylo nahrazeno HCH a tento dalšími až poté!!!,co byly vyvinuty vhodnější přípravky,náhrady.Bez těchto insekticidů to nejde.Tyto látky mají svá rizika jako vše,i ve vodě se můžeme utopit...ale zachránily !!! před smrtí hladem a nákazami ve své době lidské životy,netroufám si říci číslo,ale hodně nul na konci určitě.
A glyfosát zatím není překonán....pokud nechceme bezzásahové zemědělství.
K osobě pana ministra.KDU ve volbách ,jak jsme mohli sledovat ,se k tomuto svému moci chtivému členovi postavila zády.Myslím si,že Petr Hladík se neztratí.Po těchto typech je poptávka,on si své místo najde vždy....
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

29.11.2024 07:37 Reaguje na Emil Bernardy
To je jen k dodatku článku,s obsahem nepolemizuji.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

29.11.2024 13:37
Nelze nezmínit, že rPET obsahuje, asi z důvodu schůdnosti technologie, jen 25 % recylovaného PETu a 75 % nové suroviny. Když se pak pomíchají PET s rPET určené pro recyklaci, co je to vlatně za surovinu? Pak bude vznikat rrPET, rrrPET...? Jak budou degradovat jejich vlastnosti? To nějak uhlídat bude na zbláznění.

Takový problém s pechovkami není. Tam lze provádět 100% recyklaci bez rizik. Dělejme tedy, aspoň zpočátku, pouze toto. PET ať počká, až se dořeší problémy, jak jej rozumně recyklovat (pokud to vůbec půjde).
Odpovědět
JK

Jiří Kvítek

29.11.2024 19:38 Reaguje na Jiří Svoboda
naprosto souhlasím
Odpovědět
JT

Juraj Tabiczký

3.12.2024 14:36 Reaguje na Jiří Kvítek
Pokiaľ sledujem články a diskusiu , tak takú jednotu názorov som nepostrehol. Ako účastník procesu zberu PET fľaší tiež súhlasím s výhradami tohto systému ,ale vidím aj jednu asi jedinú pozitivitu a to ,že vzhľadom na zálohovanie , menej odpadu zostáva v životnom prostredí , teda kontaminácia mikroplastami .Kardinálny problém je že vôbec sa Plasty tak rozšírili do všetkých sfér. Keby skutočne záležalo tým ktorí presadili tento systém , tak by zakázali ich použitie v styku s potravinami a aj oblečením a problém s Plastami by sa radikálne znížil.Na nápoje sme mali vynikajúci obal sklo , ale podľa nápojárov najhorší.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

4.12.2024 11:44 Reaguje na Juraj Tabiczký
Tvorbě mikroplastů přispívají, myslím, mnohem více igelity než petky.

Každopádně by se nemělo lhát tvrzením, že z odevzdané petky lze (dokonce výhodně) udělat nová petka.

Já bych podpořil zálohování petek až tehdy, až bude existovat rozumná technologie na jejich zpracování/recyklaci.

Bohužel, lidi jsou prasata a odhazují kolem sebe kde co. Na druhé straně je třeba zadávat potrestaným nějaké nucené práce...

Jak může polyetylén něco kontaminovat?

Teď spalujeme spoustu paliva vzniklého pouhou destilací ropy. Jako cestu vidím uhlovodíkové plasty včetně petek moc neomezovat, důsledněji je třídit a možná i vykupovat a z nich dělat paliva. Pak by se jich do ekosystému mohlo dostávat mnohem méně.

Vyvakuovaný plastový obal výrazně zvýší trvanlivost potraviny. To je též významný eko-aspekt.
Odpovědět
JO

Jarka O.

4.12.2024 17:43
https://www.novinky.cz/clanek/ekonomika-coca-cola-chce-recyklovat-mene-lahvi-mezi-aktivisty-vyvolala-bouri-40499857
Odpovědět
MM

M M

5.12.2024 11:01
Pane Kvítku, jen pro informaci o v Evropě prý desetiletí a déle fungujícím zálohovém systému PET lahví a "magickém" rPET.
O co jde - roztřídí se dle barev, zbaví uzávěrů, etiket, podrtí se, nějak vyčistí, drť se roztaví v extrudéru, v oné slavné vakuové nádrži se tavenina rozmíchá, aby byl dosažen alespoň nějaký průměrný index toku a následně extrudérem vyrobí granule rPET. Kde berou potravinové atesty na jednotlivé šarže netuším......
A po té ekologické masáži se dovídáme, že první závod na rPET "z flašky flaška 100%" byla v Evropě otevřená před 3mi roky v Rosicích u Brna! Fantazie - kam dříve dávali PET zálohované lahve z oněch "vzorně" fungujících zálohovacích zemí? Onen vzorný a první závod taky neudává své spokojené odběratele rPETu.... Takže reference žádné...
https://www.rpet-inwaste.com/#
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2024 11:29 Reaguje na M M
Hm, už roky se u nás prodává filament pro 3D tiskárny z recyklovaného PET. Ovšem má výrazná kvalitativní omezení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

5.12.2024 11:36
To se dalo zjistit už ve vysokoškolských skriptech ještě z doby socialistické. Že recyklované plasty se při přepracování na výchozí polotovar vysokou teplotou obvykle poškodí a jsou tak mechanicky i obsahem toxinů vznikajících při tom částečném poškození plastů vysokou teplotou méně cenné.
Ovšem z titulu zelené bruselské ideologie tady vyvstal stranický politický úkol násilně politicky prosazovaná cirkulární společnost musí mít za každou cenu recyklované plasty. I kdyby z toho měli lidi chcípat na rakovinu hromadně hned po padesátce jako za komunistů.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist