https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vedci-prohlaseni-k-prirode-blizke-obnove-tezebnich-prostoru
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci: Prohlášení k přírodě blízké obnově těžebních prostorů

30.11.2024
Západní Kalimantan, Borneo, 2008
Západní Kalimantan, Borneo, 2008
My, níže podepsaní vědci a další odborníci vyjadřujeme podporu vyššímu zastoupení přírodě blízké (též ekologické) obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií. Vědecké výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty dokládají, že využití přírodních procesů vede obvykle k lepším výsledkům, než rekultivace technického typu.
 
Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě. Přírodě blízká obnova pracuje s přirozenou sukcesí (samovolným vývojem) nebo se sukcesí usměrňovanou, kdy vývoj korigujeme žádoucím směrem. Ochrana přírody se v tomto případě nevylučuje ani s extenzivním rekreačním využitím. Řada ohrožených druhů potřebuje určitou míru narušování prostředí, takže přítomnost lidí jim nejen nevadí, ale může dokonce i prospívat. Někdy přistupujeme k cílené péči o místa s výskytem ohrožených organismů, např. pastvou, prosvětlováním lesa, obnovou tůní či písčin.

V roce 2008 vzniklo prohlášení tří stovek odborníků na podporu přírodě blízké obnovy, které podpořily nevládní organizace věnující se ochraně přírody i Těžební unie, která sdružuje české těžební firmy. Přestože vědci, nevládní organizace i těžební firmy byli v této otázce zajedno, narážely jejich snahy na řadu úskalí, především na zastaralou legislativu, stereotypy v rozhodování některých úřadů nebo zájmy rekultivačních firem. Díky úsilí mnoha lidí a institucí se postupně daří problémy překonávat. V těžbou narušených územích vznikla řada projektů, které chrání biologickou rozmanitost, zadržují vodu a zároveň slouží k rekreaci, výchově a vzdělávání.

Česká ekologie obnovy získala dobré jméno v zahraničí. Stále se však ve veřejném prostoru objevují hlasy, které zpochybňují funkčnost přírodě blízké obnovy a její význam pro ochranu přírody. Proměna těžebního prostoru na hospodářský les, kulturní louku nebo pole má však s obnovou přírodního ekosystému pramálo společného. Přírodě blízká obnova naopak vede ke vzniku mozaiky stanovišť, z nichž mnohá v naší krajině zoufale chybějí a stávají se útočišti ohrožených druhů. Přírodní procesy navíc nevyžadují vysoké náklady a finanční částky určené na rekultivaci lze efektivněji využít na usměrňování obnovy žádoucím směrem.

Naším úkolem je najít rovnováhu mezi hospodářským využitím obnovené krajiny, volnočasovými aktivitami a ochranou přírody. Proto plně podporujeme návrh na vyhlášení chráněného území v části Lomu ČSA (a následně Lomu Vršany či v dalších plochách území ovlivněného povrchovou těžbou uhlí) , kde dosud převládaly rekultivace technického typu. Potenciál přírodě blízké obnovy je zde značný, jak dokládá více než čtyřicet let vědeckého zkoumání i řada zahraničních příkladů. Na území povrchových dolů ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko bylo už před 15 lety pro ochranu přírody vyčleněno více než 20 km2 a dalších 130 km2 bylo vykoupeno nadacemi na ochranu přírody. Podobný postup byl zvolen u Lille v severozápadní Francii. Všude se přírodě blízká obnova osvědčila a lze předpokládat, že podobně pozitivní dopady bude mít i u nás. Navíc je její využití v souladu s evropským nařízením na obnovu přírody, jehož záměry může velice dobře naplňovat.

V Českých Budějovicích, Praze a Brně 15. 11. 2024

RNDr. Klára Řehounková, Ph.D., botanička, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity
prof. RNDr. Karel Prach, CSc., botanik, Přírodovědecká fakulta Jihočeské univerzity a Botanický ústav AV ČR
doc. Mgr. Lubomír Tichý, Ph.D., botanik, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity
doc. RNDr. Robert Tropek, Ph.D., entomolog, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy a Biologické centrum AV ČR
doc. Ing. Jiří Vojar, Ph.D., zoolog, Fakulta životního prostředí České zemědělské univerzity
RNDr. Václav Cílek, CSc., geolog, Geologický ústav AV ČR
prof. RNDr. Pavel Kovář, CSc., geobotanik, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Autoři textu vyjadřují své osobní názory, nikoli oficiální stanoviska institucí.

K petici je možné se připojit.

Prohlášení podporují následující odborné společnosti:
Česká společnost ornitologická, Mgr. Zdeněk Vermouzek, ředitel
Společnost pro ochranu motýlů, Ing. Alois Pavlíčko, Ph.D., předseda
Česká společnost pro ekologii, prof. David Storch, Ph.D., předseda
Česká botanická společnost, prof. RNDr. Milan Chytrý, Ph.D., předseda

Komentáře

RNDr. Ing. Vojtěch Kolář Ph.D.

Výzkumy hovoří jasně!

doc. RNDr. Tomáš Ditrich Ph.D.

Přírodě blízká obnova má potenciál levně vytvořit cenná stanoviště, která se jinak uměle vytváří složitě a nákladně. Drahými technickými a dalšími následnými rekultivacemi obvykle vznikají jen běžná stanoviště, biologicky málo hodnotná. Je to jednoduchý způsob, jak pomoci přírodě a přitom ušetřit.

Prof. Ing. MgA. David Boukal Ph.D.

K jasným argumentům petice dodávám, že peníze ušetřené na neprovedených technických rekultivacích mohou stát a firmy mnohem smysluplněji využít jinde.

Kryštof Chytrý

Se ztotožňuji s výzvou.

Lenka Šafářová

Souzním s prohlášením

RNDr. Petr Petřík Ph.D.

Přírodní obnova je levná a účinná.

Mgr. Matouš Marek

Odborná péče o krajinu je jedinou cestou jak zachovat ohrožené druhy pro další generace

RNDr. Michal Vávra

Jsem hydrobotanik a tyto těžební prostory jsou unikátní náhradní lokality pro biodiverzitu makrofyt a psamofytů, které z krajiny významnou měrou mizí

RNDr. Vojtěch Abraham PhD.

To bude přírodnější a levnější.

Ing Václav Křivan

Souhlasím a bezvýhradně podporují.

RNDr. Hynek Skořepa

Souhlasím s výzvou. Sama příroda rekultivuje mnohem lépe než člověk (při technických rekultivacích) a hlavně zadarmo. Technické rekultivace jsou (snad až na ojedinělé odůvodněné maloplošné výjimky) dobré akorát k odklánění peněz do něčí kapsy.

prof. RNDr. František Marec CSc.

Souhlasím s textem prohlášení.

RNDr Mojmír Vlašin

Prodrbávají se peníze za drahé umělé rekultivace , místo aby se otevřel prostor přírodním procesům

Mgr. Zdeněk Papoušek

S prohlášením se mohu téměř beze zbytku ztotožnit, neboť odpovídá mým dlouhodobým zkušenostem s přírodními procesy a potřebami mnoha organismů, které s námi sdílí životný prostor, tvořený převážně různými podobami kulturní krajiny.

Mgr. Petr Rejzek

Souhlasím, protože obnovujeme zemědělskou krajinu s pomocí přírody. Je to levnější a pestřejší.

RNDr. Ivo Přikryl

Podporuji s výhradou. Těžební prostory zanášejí do současné zplanýrované a eutrofizované krajiny novou dynamiku členitějšího geologicky pestrého území bez nadbytku živin, což je předpoklad vysoké biodiverzity. Není však univerzálně použitelné řešení odvézt těžební techniku a území nechat být. Zejména u rozsáhlých lomů jsou určité technické úpravy potřebné. Každou lokalitu je žádoucí řešit individuálně, využít potenciál pro některé cenné organismy a podle možnosti v ní sukcesní plochy podporovat již během těžby. V řadě případů může mít jiné využití uvolněného území přednost. Typicky u velkých jezer ve zbytkových jamách je řízené napuštění a úprava břehové linie zpravidla lepší než samovolné zatápění.

Mudr. Vít Zavadil

souhlasím

Mgr. Vladimír Melichar

Přírodě blízká obnova umožňuje přežívání mnoha vzácných druhů rostlin, hub a živočichů, přináší atraktivní lokality do krajiny a nic nás nestojí.

doc. RNDr. Aleš Dolný Ph.D:

Naše dlouhodobé výzkumy z Ostravské pánve ukazují, že přírodě blízká obnova podporuje heterogenitu prostředí a přispívá pozitivně k ochraně biodiverzity.

Anna Lepšová C. Sc.

Protože podle podle dosavadních průzkumů druhové rozmanitosti organismů, včetně makromycetů, vím, že těžbou narušené biotopy jsou naprosto unikátní tím, že v nich nacházejí útočiště druhy, které jsou jinde v člověkem řízené a usměrněné krajině velmi vzácné. Jsou to druhy, které představují společenstva raných vývojových stádií v přírodě, a plochy narušené těžbou surovin jim poskytují náhradní stanoviště. Narušené biotopy jsou významné odkryvem surových substrátů (kámen, písek, jíl), nebo jejich kumulací (odvaly a výsypky), absencí půdního profilu a výraznou absencí především zdrojů přístupného dusíku. Běžná krajina je již mnoho let zasažena všudypřítomným a zejména v zemědělské krajině nadměrným hromaděním živin, eutrofizací, z hospodářské činnosti člověka. Substrátová a morfologická rozmanitost ploch narušených těžbou a nízká dostupnost živin znamenají v současné krajině zcela výjimečné prostředí pro druhy, jejichž výskyt je hospodařením člověka v krajině limitován likvidací jejich přirozených stanovišť a důsledky všudypřítomné eutrofizace. Plochy, narušené těžbou nahrazují procesy přirozených disturbancí v jinak člověkem intenzivně využívané krajině. Pokud nejsou upravovány technickou a lesnickou nebo zemědělskou rekultivací, jsou učebnicí pro poznání vývoje půdy, vegetace a přírodě odpovídajících porostů v daném území. Jsou ukázkou pro poznání a výzkum přírodních procesů při vzniku půd a přírodě blízkých porostů, při obnově rozmanitosti krajiny a současně poskytují i významný estetický požitek občanům, kteří je s oblibou navštěvují.

Mgr. Jan Havlíček Ph.D.

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů má v současné krajině a době velký potenciál, bohužel vzhledem k dostupným plochám dosud téměř nevyužitý. Nejen odborné průzkumy, ale i zkušenosti z několika málo území ukazují, že s nízkými náklady lze poměrně rychle dosáhnout významných výsledků v podobě podpory biodiverzity, vč. chráněných a ohrožených druhů.

Ing. Jiří Schneider Ph.D.

Souhlasím s myšlenkami petice

Mgr. Miroslav Bažant

Těžební prostory ať již funkční, postupně opouštěné či opuštěné, kde neproběhly technické rekultivace, vrací přírodě unikátní prostor, který jsme jí v minulosti naší činností vzali. Vyskytují se zde druhy organismů, které často již jinde v naší zemi nenajdeme. Z ptáků je příkladem linduška úhorní, jejíž celá česká populace obývá právě severočeské hnědouhelné doly, z velké části právě lomy ČSA a Vršany. Nákladné technické rekultivace zničí a již částečně ničí velkou část životního prostoru nejen tohoto druhu v České republice. Přírodě blízká obnova tak velkých území jako jsou lomy ČSA a Vršany je šancí udělat dobrou a správnou věc, jakých už v ochraně přírody na našem území mít mnoho nebudeme. Česká příroda není v situaci, abychom takovou šanci promrhali pomocí technických rekultivací těchto důlních děl.

Ing. Jiří Bureš

Souhlasím s textem. Pokud do těžebních prostor zahrneme i plošně odvodněná a průmyslově těžená rašeliniště, určitým technickým zásahům se ale nevyhneme.

RNDr. Petr Kozel Ph.D.

Souhlasím s prohlášením.

Ing. Alois Pavlíčko Ph.D.

Výbor a členové společnosti podporují dlouhodobě přírodní procesy spojené s ochranou hmyzu (primárně motýlů).

RNDr. Kryštof Korejs

Podepisuji, protože mám zkušeností s výzkumem obratlovců na antropogenních stanovištích, na základě krterých považuji přírodě blízkou obnovu za nutnou pro úspěšné zachování biodiverzity v dříve těžených krajinách,

Ing. Petr Hesoun

Výše uvedené argumenty jsou jasné, jen doplňuji, že využívám tyto principy i jako pracovník státní ochrany přírody.

Ing. Ladislav Černý

Prohlášení plně podporuji.

Ing. Robert Stejskal Ph.D.

Odzkoušeno, funguje

Prof. ing. Vladimír Košťál CSc.

Přírodě blízká obnova vytvoří s minimálními náklady nádherné místo pro přírodu i člověka. Technická rekultivace s ohromnými náklady produkuje většinou ekonomicky nerentabilní a z přírodního i rekreačního hlediska bezcená zemědělská a lesní stanoviště (výjimkou jsou jezera).

Prof. Mgr. et Mgr. Josef Bryja Ph.D.

Jednoznačně souhlasím s prohlášením. Biologicky rozmanitá mozaika nejrůznějších biotopů, která vznikne přirozenou obnovou, může být jen obtížně vytvořitelná technickými rekultivacemi. A samozřejmě je to řešení daleko levnější a ušetřené prostředky je možno použít například na dlouhodobější udržení této biologicky rozmanité krajiny.

Mgr. Zdeněk Kaplan Ph.D.

Souhlasím s prohlášením. Je nesmyslné lít peníze do technických rekultivací, když přírodě blízká obnova je mnohonásobně levnější a vede k lepším výsledkům.

doc.PhDr. Jaromír Beneš Ph.D.

Specializuji se na dlouhodobý vývoj a proměny krajiny a myslím si, že většinu procesů při obnově krajiny bychom měli ponechat přírodním procesům. Ty nakonec vytvoří stabilní rovnovážný stav, jehož dozažení je nakonec pro společnost nesrovnatelně levnější, než umělé úpravy a drahé výsadby.

doc. Ing. Miloš Buřič Ph.D.

Předchozí práce ukazují, že to takhle má smysl z hlediska pestrosti prostředí i jeho využitelnosti pro edukační a volnočasové aktivity. Navíc nákladově mohou ušetřit částky, které lze použít smysluplněji.

RNDr. Radek Litvín Ph.D.

Místa ponechaná samovolné obnově jsou tak krásná!

Mgr. Petra Janečková Ph.D.

Nechme přírodu dělat, co umí...je to nejlevnější způsob se spoustou benefitů pro druhy, které zarůstající či intenzivně využívaná krajina již nepodporuje.

Mgr. Vojtěch Dolejšek

Souhlasím s prohlášením v celém jeho rozsahu.

Prof. David Storch Ph.D.

Situace je zcela jasná - ekologická obnova je levnější a nesrovnatelně účinnější než technické rekultivace. Ví se to už několik dekád, ale teprve dnes se konečně věci dávají do pohybu.

Ing. et Ing. Nikola Sagapova Ph.D.

Přírodě blízká obnova je možností efektivního řešení.

Mgr. Lucie Kolářová Dr. theol.

Podepisuji s odkazem na příslušné studie ve prospěch "přirozeného řešení". Ostatně nejde jen o odborně-technickou otázku, záležitost se týká všech.

RNDr. Markéta Slábová Ph.D.

Přírodě blízkou obnovu považuji za cenný a efektivní způsob obnovy narušených ekosystémů. Během našeho výzkumu na výsypkách po těžbě hnědého uhlí na Sokolovsku takové plochy vykazovaly ve srovnání s technickými rekultivacemi mimo jiné vyšší diverzitu společenstev drobných zemních savců.

Ing. Petr Krása

Velmi potřebné. Velká část současné krajiny je uzavřena do konzervované struktury chráněné různými zájmy (lesní hospodaření má svá pravidla, zemědělství taktéž), zároveň je na ni kladen stále se zvyšující tlak ekonomického využití každém hektaru. Díky tomu klesá možnost projevu dynamických procesů zajišťujících funkčnsot diverzity. Přírodě blízká obnova težebních prostorů je proto důležitým prvkem pro udržení krajinné i druhové rozmanitosti české přírody. Zároveň může umožňovat lepší akceptaci povrchových dopadů při těžbě.

Mgr. Zdeněk Vermouzek

"Rekultivace" pochází od slova "kultivovaný". Bohužel kultivace v podání moderního zemědělství a lesnictví nevede k "vybroušené", "vytříbené" a "elegantní" krajině, ale k zelené poušti takřka bez života. Elegantní a bohatou krajinu umí vytvořit jen příroda sama.

RNDr. Alena Sucháčková Ph.D.

Souhlasim s prohlasenim. Tezebni prostory predstavuji narusene prostredi, zastupne napr. za odhalene skalni vychozy nebo ricni naplaveniny, na ktere jsou vazany mnohe druhy a ktere v soucasne krajine zcela chybi.

Ing Petra Neumannova

Podepisuji, protože nevidím důvod, proč by se měly investovat miliardy, tam kde to postrádá smysl, když je to vědecký podloženo. S pozdravem Petra Neumannová

Mgr. Alena Klírová

Pocházím z Mostecka, vystudovala jsem Scholu Humanitas, a na přírodě blízké obnově těžbou postižené krajiny mi velmi záleží.

Doc. RNDr. Jindřich Chmelař Ph.D.

jsem příznivce efektivních a pokud možno přirozených či přírodě blízkých řešení, které obvykle mají ten nejlepší možný výsledek pro většinu z nás. V tomto případě mi přijde jen logické, že na místa, která dlouho trpěla těžkým průmyslem, se vrátí příroda a vzniknou biotopy, které u nás dlouho vůbec nebyly. Zároveň vím, že odborníci-ekologové, kteří jsou pod prohlášením podepsáni, neprosazují žádné šílené plány, jak je často prezentováno zájmovými skupinami, ale naopak se snaží dosáhnou řešení, které bude to nejlepší pro společnost i přírodu.

prof. RNDr. Oldřich Nedvěd CSc.

Navštěvuji plochy rekultivované technicky i přírodě blízkou metodou a vidím, jak bohatší je fauna přirozenějších ploch.

Mgr. Lenka Bittová Ph.D.

souhlasím s prohlášením k přírodě blízké obnově

Mgr. Eva Jetenská

souhlasím - přírodě blízká obnova = efektivní levné řešení , podporujme obnovu dalších ploch

Ing. Marta Vohnoutová

Mi příroda není lhostejná

Oldřich Kapler

To považuji za rozumné. Každý dobrý nápad se počítá.

RNDr. Jiří Skuhrovec Ph.D.

Vědecké výsledky z ČR jednoznačně potvrzují toto prohlášení.

RNDr. Jindřich Roháček CSc.

Podporuji všechny projekty zaměřené na obnovu diverzity biotopů a potažmo i zvýšení biodiverzity organizmů včetně hmyzu. Přirozená sukcese v těžebních prostorech je k tomu nejvhodnější, finančně nenáročná a navíc umožňuje zkoumat sukcesní procesy.

Mikuláš Plachetka

Je to určitě lepší cesta než technická rekultivace, po níž zbyde často sice na pohled pěkná, leč biologicky vzato pustá krajina.

Dr. Tomáš Lackner

Přírodě blízká obnova vytváří pestré prostředí, které obývá celá plejáda běžných i ohrožených druhů, jež původně žily především na bezlesých stanovištích s malým množstvím živin v půdě či vodě.

Mgr. Jiří Malíček Ph.D.

Přírodě blízká obnova či samovolný vývoj jsou na post-těžebních plochách v naprosté většině případů tou nejvhodnější cestou k obnově. Naopak tradiční rekultivace prokazatelně ničí biodiverzitu a likviduje ty nejohroženější druhy.

Ing. Miroslav Zýka

Smysluplné řešení, mnohem šetrnější k bezobratlým i dalším organismům než je technická rekultivace.

Ing. Milan Kuboň

Podepisuji, protože věřím v lepší budoucnost naší přírody, těžce zkoušené zejména v posledních dvou stoletích...

Mgr. Tomáš Jor

Přírodě blízká obnova těžebních prostor je levnější a mnohdy má lepší výsledky pro zdejší biodiverzitu než klasické „umělé“ rekultivace.

Mgr. Markéta Fránková Ph.D.

Podepisuji, protože podporuji přírodě blízkou obnovu, jejíž efektivita byla v této oblasti (a nejen zde) vědecky dokázána.

Mgr. Petra Hájková PhD

Podepisuji, protože zcela souhlasím s tímto prohlášením. V těžebních prostorech je na základě současných výzkumů a znalostí možné obnovit cenné přírodní biotopy.

RNDr. Martin Souček

citlivá nízkonákladová obnova má mít přednost před lobbingem technických společností, byť by se podílely na rekultivacích a jiných nápravách lidské činnosti v přírodě

doc. RNDr. Majka Šmilauerová Ph.D.

s prohlášením souhlasím

ing. Vaclav Sommer

kazda obnova jiz zdevastovane prirody pomuze

Prof. RNDr. František Krahulec CSc.

Je to nejlevnější a nejkvalitnější způsob obnovy území. Poskytuje to prostor pro obrovské množství různých organismů celé řady sukcesních stádií.

prof. RNDr. František Sedláček CSc.

Spontánní návrat přírody sukcesními procesy představuje nejlevnější a nejcennější nápravu zničených biotopů

Mgr. Anna Šolcová PhD

Přírodě blízká obnova těžebních prostorů nejen zvyšuje biodiverzitu v krajině, ale je i ekonomicky výhodnější.

doc. RNDr. Jan Štefka Ph.D.

Lidská společnost svým maximalizovaným využitím přírody a krajiny neumožňuje v dostatečné míře přirozený vývoj ekosystémů, který by poskytoval prostor pro druhovou diverzitu. Přírodě blízká obnova těžebních prostorů umožňuje tento deficit snižovat, navíc ekonomicky nenáročným způsobem.

Stanislav Snäll

Souhlasim s prohlasenim

doc. Mgr. Eva Kaštovská Ph.D.

Sama zjišťuji jednoznačně pozitivní vliv přírodě blízké obnovy na vývoj půd a půdních procesů v místech, kde jí byl dán prostor

Mgr. Martina Fabšičová

V naší, převážně zemědělské, krajině dlouhodobě chybí pestrost biotopů, která by podporovala i výskyt rozmanitých organismů všeho druhu. Zejména těch vzácných a vázaných na raná sukcesní stadia rozličných ekosystémů. Dnes máme již dostatek vědeckých důkazů a širokého spektra příkladů z domova i ze zahraničí, že přírodě blízká obnova nejen těžebních prostorů je jednoznačně nejefektivnější, ekonomicky nejvýhodnější a hlavně vede k dlouhodobě udržitelné a pestré krajině. Máme tedy jedinečnou šanci alespoň jednou nekazit přírodě její záměr. S textem petice souzním a jednoznačně podporuji přírodě blízkou obnovu těchto prostor.

RNDr. Vít Latzel PhD.

Souhlasím s prohlášením.

Jun.-Prof. Martin Bouda Ph.D.

S textem zcela souzním.

RNDr. Hana Pánková PhD

Provádím monitoring na lomech ponechaných přirozené sukcesi a na datech jasně vidím, jaký skvělý potenciál tato území mají. Pokud na nich nebude probíhat technická rekultivace, ale ponechjí se vývoji, tak zde vzniknou a již postupně vznikají biologicky cenná území.

Dr. Lars Götzenberger Ph.D.

Potřebujeme více přírodních stanovišť, ne méně.

Mgr. Igor Malenovský Ph.D.

Prohlášení zcela odpovídá mé zkušenosti z četných návštěv i výzkumu těchto stanovišť - spontánně obnovené bývalé těžební prostory a průmyslové deponie jsou z hlediska biodiverzity pestřejší a zajímavější a představují útočiště pro řadu ohrožených druhů (nejen) hmyzu.

RNDr. Hana Skálová CSc.

Je zřejmé, že přírodě blízká obnova funguje, vede k dobrým výsledkům a pomáhá nejednomu ohroženému druhu. Rekultivace jsou naopak často mrháním prostředků určených pro přírodu.

Ing. Pavel Vonička

Přírodě blízkou obnovu podporuji, ale přirozenou sukcesi (zarůstání velkých ploch dřevinami) bude potřeba omezovat realizací vhodných managementových opatření.

RNDr Klára Řeháková PhD

s výzvou souhlasím

Doc. Mgr. Jan Roleček Ph.D.

Podporuji!

Ing. Jaroslav Šafář , Ph.D.

souhlasím s prohlášedním.

ing. Miloš Krejčíř

Souhlasím v plném rozsahu.

RNDr. Martin Hejda PhD.

Souhlasím s textem petice a vlastně se trochu divím, kdo a z jakého důvodu stále prosazuje technické rekultivace, které přitom často představují pouze zbytečně utracené prostředky z veřejných rozpočtů.

Jiří Chvalkovský

Souhlasím plně s "Prohlášením vědců"

Mgr. Petr Janšta Ph.D.

naprosto souhlasím s výše uvedeným prohlášením.

Mgr. Jaroslav Vágner

Souhlasím plně s Prohlášením vědců.

Tereza Maxerová

Viděla jsem několik technicky rekultivovaných ploch a téměř všechny měly velmi málo biodiverzity, a to i v porovnání s původní člověkem iintenzivně využívanou lokalitou. Věřím, že ve většině případů je přírodě blízká obnova lepší pro zachování cennosti lokality, navíc je často také levnější. Řada přírodně obnovovaných lokalit vítá také rekreační aktivity, což může být atraktivní i pro neodbornou veřejnost.

Mgr. Petr Šípek Ph.D.

Pozůstatky důlních těles a těžební činnosti představují v naší krajině cenné náhradní biotopy pro ranně sukcesní a konkurenčně slabé druhy, kterým jsme lidskou činností zničily jejich přirozená místa výskytu. jedná se o velice cenné náhradní biotopy. Teprve až technické rekultivace zabíjejí původ genius loci místa i jeho biotu (volná parafráze V. Cílka)

doc. RNDr. Michal Vinkler Ph.D.

S navrženým prohlášením souhlasím, protože přináší moderní a navíc efektivní a finančně nenáročný způsob obnovy přírodě blízkých lokalit, které jsou nezbytné pro zachování a obnovení biodiverzity v Evropské krajině.

Bc. Lukáš Hodboď

Zásadně podporuji co nejintenzivnější ochranu přírody pro udržení kvality života na této planetě na dobré úrovni.

Mgr. Kateřina Bezányiová

Souhlasím v plném rozsahu.

Ing.arch. Otakar Kahánek

Souhlasím s vyhlášením chráněného území v části Lomu ČSA.

RNDr. Vladimír Vohralík CSc.

Souhlasím s návrhem vyhlásit část Lomu ČSA jako chráněné území a ponechat je působení přirozené sukcese.

Mgr. Jindrich Brejcha Ph.D.

S výzvou souhlasím.

RNDr. Milada Vítová Ph.D.

Souhlasím.

Mgr. et Bc. Silvie Suchánková

Podepisuji, protože podporuji přírodě blízkou obnovu, která je efektivnější, ekonomicky výhodnější, podporuje obnovu biotopů, jenž vede k dlouhodobě udržitelné a pestré krajině.

Bc. Pavel Trávníček

Bývalé těžební prostory poskytují unikátní možnost konkurenčně slabým druhům přežívat v okolní eutrofizované krajině, sukcesní procesy zde z důvodu nízkého množství živin probíhají velmi pomalu a nachází se zde velká mozaika terestrických i akvatických biotopů. Z výzkumů je naprosto zřejmé, že technické rekultivace biodiverzitu obvykle výrazně sníží, jsou doprovázeny různými problémy (usychání výsadeb apod.) a stojí extrémně vysoké náklady.

prof Hana Šantrůčková CSc

přírodě blízká obnova je příznivá prorozvoj půd spojený s podporou funční i strukturní diverzity půdních společenstev

Ing. Jan Cempírek

Je důležité zachovat v krajině biotopy, které slouží jako záchytné body pro různé živočichy i rostliny.

RNDr. Irena Klečková PhD

Lomy a bývalé těžební prostory poskytují útočiště přírodě - najdeme zde vysokou diverzitu druhů, které mizí z běžné krajiny

Jaroslav Resl

Resl Jaroslav

RNDr. Michal Choma Ph.D.

Příroda má k dispozici mnoho postupů, kterými se dokáže i se silnými narušeními vypořádat. My jí v tom můžeme pomáhat, ale snažit se přirozené procesy plně nahradit bagry a sazáky je, když ne hloupé, tak určitě zbytečné. Ušetřené peníze i energii můžeme využít líp jiným způsobem.

prof. RNDr. Milan Chytrý Ph.D.

S prohlášením se zcela ztotožňuji. Je v souladu s tím, co ukazuje řada vědeckých zkušeností i praktických zkušeností.

Karel Šimeček

Podepisuji protože naprosto souhlasím se zněním prohlášení vědců a s navrhovanými opatřeními v něm obsaženými.

PhDr. Jana Nová PhD.

Obnova území přírodními procesy je bezpečnější, mnohonásobně levnější a se spolehlivějším výsledkem než průmyslově prováděné rekultivace.

Prof. RNDr. Jan Žďárek DrSc.

Souhlasím s prohlášením vědců k přírodě blízké obnově těžebních prostorů

Petr Jansa

Prostory ponehané volné obnově jsou mnohem pestřejší a hodnotnější než jakákoliv výsadba.

Adam Kraml

Souzním s textem prohlášení.

Mgr. Martin Fiala

Plně souhlasím s myšlenkami petice

Doc. RNDr. Petr Šmilauer Ph.D.

Souhlasím s navrhovanými postupy

prof. RNDr. František Vácha Ph.D.

Souhlasím a podporuji principy přírodě blízké obnovy poškozené krajiny.

Mgr. Petr Voříšek Dr.

Petice podporuje řešení, které je účinné a které je levné.

Zdeněk Veverka

Vědecké výzkumy, zkušenosti ze zahraničí i praktické projekty dokládají, že využití přírodních procesů vede obvykle k lepším výsledkům, než rekultivace technického typu.

Mgr. Petr Koutecký Ph.D.

Souhlasím s prohlášením. Přírodě blízká obnova funguje velmi dobře - někdy zcela sama, někdy s drobným počátečním impulzem (úprava terénu tak, aby nebyl vysloveně nebezpečný, případně nasměrování sukcese požadovaným směrem, např. vyhloubením míst pro budoucí mokřady a tůně). Dokazuje to dokazuje mimo jiné fakt, že existují (a není jich málo) bývalé lomy, výsypky atd., ve kterých se vyskytují vzácné organismy nebo které jsou dokonce již dnes chráněny jako maloplošná zvláště chráněná území.

Jaromír Bratka

Podepisuji prohlášení vědců, protože v české krajině biologická diverzita trvale klesá, a to dokonce i v mnoha zvláště chráněných územích. V opuštěných těžebních prostorech se nabízí mimořádná možnost vědecky sledovat přírodu v její nespoutané podobě.

RNDr. Radek Lučan Ph.D.

Robustní evidence podepřená velkým množstvím odborných výzkumů jasně ukazuje, že posttěžební prostory prakticky všech typů povrchových dolů představují extrémně cenná a v naší krajině často poslední stanoviště velkého množství vzácných a ohrožených druhů organismů, které zde přežívají díky stanovištní heterogenitě a speciálnímu typu disturbancí. Detailní výzkumy zároveň jednoznačně prokázaly, že ekologickou obnovou těchto prostor je z pohledu biodiversity (a tedy ochrany přírody) vždy dosahováno o několik řádů příznivějšího stavu, než pomocí stávajících postupů tzv. technických rekultivací, jejichž jediným výsledkem je zcela nepochybně přesun pro tyto účely deponovaného kapitálu na konta subjektů, které dotyčné rekultivace provádějí. To lze, bohužel, názorně demonstrovat na velkém množství lokalit po celé ČR. Má-li se ochrana přírody posunout do 21. století, je nutné dosavadní zcela neefektivní technické rekultivační praktiky zcela opustit a přejít na vědeckým výzkumem podepřené, dobře známé, prověřené a funkční postupy nakládání s posttěžebními prostorami v souladu s moderními poznatky praktické ochrany přírody.

RNDr. David Svoboda Ph.D.

Protože často vidím ty strašné důsledky technických obnov (Sokolovsko, Český kras, atp.)

Prof. MUDr. Jiří Vácha DrSc.

souhlasím s peticí za přírodě blízkou rekultivaci těžebních prostorů a průmyslových deponií.

doc. MUDr. Jaromír Eiselt Ph.D.

Chci podpořit vznik nových pestrých biotopů.

Ing. Irena Perglová Ph.D.

Zcela souhlasím s obsahem petice

Arnošt Sieber

souhlasím s textem prohlášení, nechme přírodu pracovat za nás

RNDr. Tomáš Petrásek Ph.D.

Problematiku sleduji a jako biolog se s prohlášením ztotožňuji. Opuštěné lomy patří k nejzajímavějším lokalitám v naší krajině - a je smutné, když právě ony padají za oběť kontraproduktivní snaze "pomáhat" přírodě.

Mgr. MgA. Radim Hédl Ph.D.

Přírodě blízká obnova je skoro jistě levnější a velmi pravděpodobně ekologičtější než ta umělá.

RNDr. Magda Zrzavá Ph.D.

Souhlasím s prohlášením. Přirozená obnova je stabilnější a levnější, výsledek krásnější.

Ing Vít Ryjáček

Souhlasím s obsahem prohlášení!

Zdeněk Polášek

Ekologická obnova se již prosadila jako vynikající nástroj také v tvorbě cenných biotopů v krajině ovlivněné těžbou černého uhlí (Karvinsko). Aplikace tohoto nástroje však vyžaduje individuální přístup nejen k jednotlivým lokalitám z hlediska odbornosti, ale také k jednáním se zainteresovanými stranami v rámci land use, která se neobejdou bez hlubší míry navázání vzájemné důvěry a respektu. Bez takové strategie by nebyla ekologická obnova účinná z hlediska dlouhodobé udržitelnosti. Lokality s cennými biotopy totiž jsou a budou závislé na využívání krajiny člověkem.

Mgr. Michal Zapletal

Postindustriální stanoviště hostí v průběhu přirozené obnovy řadu vzácných druhů rostlin a živočichů, kteří zde mají skvělé podmínky v podstatě zadarmo. Proč tedy za drahé peníze něco rekultivovat, když k tomu dojde samovolně v režii toho nejzkušenějšího rekultivátora.

Bc. Lukáš Blažej

vlastní podpůrné zkušenosti v regionu Českolipska - oblasti provodínských písků

Jiří Břach

Jsem studoval ochranu prirod a zalezi mi na ochrane prirode a Matce Zemi

Mgr. Ondřej Volf

S celý profesní život zabývám zoologií v postindustriálních stanovištích. Přirozená obnova je nejlepším a nejefektivnějším způsobem nápravy člověkem poznamenané krajiny.

Ing. Martin Lepší Ph.D.

Souhlasím s výzvou.

doc. RNDr. Mgr. Ivan Hadrián Tuf Ph.D.

Technická obnova má zásadní problém - přeskakuje iniciální sukcesní stádia a snaží se vytvořit stav podobný (žádoucímu) klimaxu a to pokud možno celoplošně. Přirozená obnova vytváří mozaiku různých sukcesních stádií, na kterou je ve finále vázána vyšší diverzita "zajímavějších" druhů.

RNDr. Pavel Foltan Ph.D.

S textem výzvy předních krajinných ekologů (v původním významu, nejde o ekoaktivisty!) bezvýhradně souhlasím.

Mgr. Jitka Štěrbová

Těžební prostory jsou často laickou veřejností brány jako nepěkná jizva v krajině, kterou je potřeba co nejrychleji zacelit. My botanici ale vidíme, jak na těchto na živiny chudých plochách rostou druhy, které už své místo v přehnojené krajině ztratily. A hlavně, jak se taková jizva dokáže krásně bez velkých investic zacelit sama. Přidávám se k prohlášení a jsem překvapená, že i když došlo ke shodě odborníků a těžařů, ještě pořád není přírodě blízká obnova brána jako správná cesta.

Ing. Jiří Lahoda

Kromě důvodů uvedených ve stanovisku je důležité uvést i financování rekultivací. Finanční prostředky ukládané na obnovu po těžbě se můžou přesměrovat např. do fondů SZIF, realizací plánu spolčných zařízení z pozemkových úprav či na podporu rozvoje městké modrozelené infrastruktury apod.

Petr Lepší

souhlasím s textem prohlášení

Mgr. Ivana Hradská

Podepisuji, protože vidím jak se zbytečně vyhazují peníze za nákladné rekultivace, které přírodě spíše škodí než prospívají.

Mgr. Karolína Jackwerth Ph.D.

Plně souzním s prohlášením.

Mgr. Kateřina Dvořáková

Vidím, jak lidé zbytečně vytváří z krajiny prostor chudý na biodiverzitu, často i v dobré víře. Zapomínají, že krajinu (stejně jako starou zahradu) je třeba s rozmyslem pozorovat a pak teprve někde zasahovat, je-li to třeba.

RNDr. Jindřich Duras Ph.D.

Je jasně prokázáno, že samovolná obnova je podstatně efektivnější než umělá rekultivace. A také levnější. V minulosti byly ty umělé rekultivace oblíbenou jámou na peníze, z nichž žila tvrdá lobby. Ty prostředky je třeba využít smysluplně, témat ve prospěch ŽP je dostatek.

Dr Igor Bartish

Podporuju přírodě blízké obnovy těžebních prostorů a průmyslových deponií.

Ing. Marie Hronková PhD.

Na základě svých odborných i osobních zkušeností jsem přesvědčena o síle přírody a správnosti využití přírodě blízké obnovy těžebních prostor.

doc. RNDr. Jan Kirschner CSc.

Veškeré výzkumy vedou k jasnému závěru: přírodní obnova je správná.

RNDr. Ján Štěrba Ph.D.

plně souhlasím

Martin Chochel DiS.

Nesouhlasím s obecným názorem (a to velice často od lidí z ochrany přírody), že si příroda neporadí. Poradí! Jen to není záležitost jediného lidského života. Ani bych nepoužil "přírodě blízkou obnovu", prostě bych to nechal být.

ing. Pavla Vachová Ph.D.

Přírodě blízký přístup k obnově těžbou narušených území není jen o tom, že pár lidí vidí smysl v podpoře diverzity (ve všech jejích rovinách). Finance, které se touto cestou ušetří mohou být investovány do infrastruktury, rozvoje turistického ruchu a zatraktivnění dotčených regionů. Je to i příležitost, jak zlepšit životní prostředí lidem, kteří zde žijí.

Mgr. Ondřej Peksa Ph.D.

Tady není co řešit, kdo to neviděl na vlastní oči, může si přečíst články nebo se kouknout na filmy. Heslo (ve starém stylu) by mohlo znít: polím ornici, výsypkám biodiverzitu!

RNDr. Magdalena Lučanová Ph.D.

Souhlasím s prohlášením. Je to logické řešení, jak podporovat zachování či obnovu přírody a zároveň šetřit státní peníze.

Ing. Čestmír Ondráček

Souhlasím s textem prohlášení.

RNDr. Pavlína Věchtová Ph.D.

Protože se naprosto ztotožňuji s názorem mých kolegů z příslušného oboru. Myslím, že právě iniciátoři petice, vědci a odborníci na danou problematiku nejlépe dokáží posoudit, jaké zásahy, resp. jejich absence, jsou pro danou lokalitu nejvhodnější. Zároveň je tento přístup i dobrou zprávou pro peněženky daňových poplatníků a na to určitě slyší každý.

Ing. Václav Mejstřík

Souhlasím a podporuji

Prof RNDr. Jan Kubečka CSc

Využít přírodních procesů je ekologické i ekonomické

RNDr. Libor Mazánek Ph.D.

Protože s tím souhlasím, jedná se unikátní možnost jak účinně a levně podpořit biodiverzitu. Odborné studie jsem nestudoval, ale z praxe vím, že prakticky všechny na živiny chudé biotopy jsou v současnosti velmi zajímavé natož ve stádiu sukcese. Jen kdyby byla ještě možnost osídlení zajímavými druhy s okolí.

Doc. Mgr. Pavel Němec PhD.

Plně se ztotožňuji s peticí.

RNDr. Jana Rydlová Dr.

Prohlášení zcela odráží mé zkušenosti získané během více než 30 let výzkumu mykorhizních symbióz na hnědouhelných výsypkách a jiných stanoviších vytvořených v důsledku průmyslové činnosti.

Mgr. Jiří Koptík

Přírodě blízké postupy obnovy představují moderní, racionální a mnohokrát osvědčenou alternativu k technicistním přístupům. "Přírodě blízký" přitom neznamená vylučující jakýkoli budoucí vliv člověka. Rozumné využívání takto obnoveného území může být nejen možné, ale mnohdy i navýsost potřebné.

RNDr. Lubomír ADAMEC CSc., DSc.

S prohlášením plně souhlasím, na Třeboňsku je několik takto revitalizovaných vytěžených pískoven.

Filip Lastovic

Je znamo, ze si s takovymi vecmi poradi priroda mnohem lepe nez clovek a hlavne zadarmo!

Prof. Dr. Hendrik Küpper

Souhlasím s textem prohlášení.

RNDr Petr Švácha CSc

Zcela souhlasim. Kdyz uz takove "jizvy" v nasi krajine vznikly a kdyz uz jsme plantaznim velkoplosnym zemedelstvim (navic s jeho nezbytnou chemizaci) z velke casti krajiny zejmena v nizsich polohach vytvorili jiny typ "biologicke pouste", bylo by skoda nevyuzit tuto prilezitost k aspon castecnemu navratu biologicke diversity s minimalnimi naklady. Pro poradek - bude to chvili trvat a nektera casna sukcesni stadia nebudou mozna pro bezneho cloveka prave krasna, ale pozdejsi vysledek bude krome nizsich nakladu i nesrovnatelne lepsi a bohatsi - budme trpelivi. Pokud se tyce uzemni ochrany, jsem si vedom, ze to na prvni pohled vypada ponekud absurdne a ze mnoho lidi si ji spojuje spis se zbytecnou buzeraci nez s cim jinym, ale asi neni jina moznost, jak zajistit, aby o uzemi nerozhodovali ti, kteri by se je opet pokusili vsemi moznymi zpusoby (a ze jich je) pouzit vyhradne k vydelavani penez. [Sorry za nabodenicka.]

Bc Pavel Běťák DiS

Souhlasím plně s prohlášením.

doc. Jan Douda Ph.D.


Přírodní procesy v těžbou narušených oblastech podporují biodiverzitu na lokální i regionální škále, zatímco technické rekultivace působí jako hrobník biodiverzity.

Mgr. Jiří Guth

Prostě je to rozumné.

Mgr. Ondřej Vítek Ph.D.

Ve společnosti stále často chybí komplexní pohled na řešení situací, navíc není dostatečná důvěra k odborným podkladům. Často se objevují nesystematické zásahy do procesu rozhodování vycházející z osobních zájmů, neznalosti nebo přílišného zjednodušování. Cílem by nemělo být odpouštět těžařům povinnost vytvářet fondy na rekultivace, ale k obnově vytežených prostor přistupovat uvážlivě, investovat jen tam, kde je to nutné a zbylé prostředky využívat na další projekty ekologické obnovy.

ing. Hana Kříženecká

Příroda si nejlépe poradí sama.

RNDr. Dušan Trávníček

souzním s textem výzvy

Lukáš Blecha

Souhlasím se všemi body prohlášení. Je známo, že výše uvedené postupy jsou správné a přírodě prospěšné. Přírodě ponechaná obnova těžebních prostor podporuje biodiverzitu organismů a podporuje biotopy, které naše krajina zoufale potřebuje.

MVDr. Kateřina Jirků PhD

je to důležité

doc. RNDr. Oleg Ditrich CSc

Přírodě blízká obnova je levnější, a přitom efektivnější (pokud je cílem obnova biodiverzity) než předražené "rekultivační" postupy.

Doc. RNDr. Roman Kuchta PhD.

souhlasím

Mgr. Jitka Richtová PhD.

Bude jen dobře, když stát přestane utrácet peníze za něco, co evidentně nefunguje (technické rekultivace) a využije daleko menší množství financí na funkční řešení, tedy přírodě blízkou obnovu těžebních prostorů.

Bc. Petr Lunga

Protože jsem přesvědčen, že přírodě blízké hospodaření, nejen na stanovištích po těžbě, je důležitým a správným krokem k moderní ochraně přírody, která podporuje diverzitu druhů i stanovišť.

Bc. Petr Lunga

Protože jsem přesvědčen, že přírodě blízké hospodaření, nejen na stanovištích po těžbě, je důležitým a správným krokem k moderní ochraně přírody, která podporuje diverzitu druhů i stanovišť.

Mgr. Zdeňka Řezníčková

Souhlasím s prohlášením. Věřím více v přírodní rekultivaci oproti nákladnější a zdlouhavější technické.

Milan Jirků

...

Mgr. Markéta Kremlová

Přírodě blízká obnova zvyšuje biodiverzitu a podporuje i hezčí krajinný ráz.

Ryan Rego Ph.D.

Souhlasím s prohlášení.

Ing Karel Sýkora

souhlasím a ztotožňuji se plně s prohlášením

prof David Modrý PhD

zajímá mě budoucnost prostoru ve kterém žijeme, souhlasím se zněním výzvy

RNDr. Leoš Štefka

Dlouholetá zkušenost s přírodní obnovou dnes již nefunkčích vápencových lomů v Moravském krasu jednoznačně tento přístup podporuje.

Milan Fuksa

Je dobré že tím vznikne další oblast pro podporu biodiversity.

RNDr. Josef Brůna Ph.D.

Souhlasím, potěžební prostory nabízí možnosti vývoje, které již ve většině krajiny nejsou pro přírodu dostupné. Vzniklé ekosystémy budou navíc odolnější, ty, kde obnova byla od začátku řízená člověkem.

Ing. Vilém Hrdlička

Mnohé z popsaného v "Prohlášení ..." jsem si ověřil v praxi.

Mgr. Alena Hrdličková

Podle dosavadních zkušeností se přírodě blízká obnova ukazuje jako ta nejlepší varianta, a to nejen z hlediska přírody, ale i výhodnosti pro lidi.

RNDr. Daniel Benda Ph.D.

Postindustriální stanoviště jsou často jedním z posledních útočišť velkého spektra ohrožených druhů organismů, které v intenzivní kulturní krajině téměř vymřely. Přírodě blízká obnova těžebních prostorů je pro jejich ochranu a přežití naprosto klíčová.

RNDr. Martina Hrušková Ph.D.

Souhlasím, podporuji ověřený postup.

Ing. Vojtěch Papík

Volně žijícím rostlinám a živočichům vracíme prostor, který využívali po tisíciletí. U řady druhů se jedná o otázku přežití či vyhynutí. Přírodě blízká obnova je nástroj, který jim může zajistit existenci v naší krajině. Získají tím nejen volně žijící organismy, ale také člověk.

Ing. Jana Pěknicová Ph.D.

Na základě odborných podkladů i osobní návštěvy Lomu ČSA s výzvou naproto souhlasím!

Mgr. Pavel Veselý Ph.D.

Plně souhlasím, přál bych si pestřejší a odolnější krajinu se stanovišti pro ohrožené druhy.

doc. PhDr. Mgr. Petr Šída Ph.D., DSc.

Jako vědec zabývající se environmentální archeologií holocénu mohu zblízka nahlížet procesy probíhající dlouhodobě v krajině modelované lidmi po tisíciletí. Příroda v tomto procesu vždy měla určitou volnost. Vytvářet umělý statický fádní stav za obří peníze nedává smysl.

Václav Dongres

Toto je jediná možná a hlavně přirozená cesta k obnově biodiverzity

Ing. Sára Schlitzová

Má to smysl! Rozmanitost krajiny je důležitá a navíc nádherná.

Mgr. Tomáš Urfus Ph.D.

Mám osobní zkušenost se spontánní sukcesí v bývalých těžených plochách.

Mgr. Tereza Klinerová

Výzvu podporuji. Nechme přírodu dělat, co jí jde mnohem lépe než nám. A levněji.

Mgr. Jan Jetenský

Přírodě blízká samovolná (nebo částečně řízená) obnova těžebních prostorů je ekonomicky výrazně efektivnější. Jejím výrazným bonusem je vznik žádoucí mozaiky v naší krajině chybějících biotopů, na něž je navázáno množství environmentálně významných druhů organizmů. Dalším plusem je dle mého názoru též výrazně vyšší estetická hodnota takto vzniklého krajinného prostoru.

Karel Švejda

Mi záleží na krajině naší republiky

Mgr. Libor Petr Ph.D.

chci pěknou přírodu a hezké křoví

Doc. RNDr. Ladislav Miko PhD.

Souhlasím s uvedenými argumenty, a výsledky práce v půdní biologii uvedené předpoklady potvrzují. Navíc podobné typy stanovišť a ranější stadia sukcesních řad jsou dnes na našem území opravdu vzácné.

doc. Ing. Jiří Vojar Ph.D.

Podepisuji, protože zcela souhlasím s prohlášením a považuji snahu o potlačení přírodě blízké obnovy jako významný krok zpět v ochraně ŽP a současně promarněnou příležitost využití biologického potenciálu těžbou dotčených území.

Ing. Adam Tetaur

Souhlasím s textem a záleží mi na dobrém postupu ochrany přírody v ČR.

RNDr. Alena Jechumtál Skálová

Přírodě blízká obnova nejen že vede k větší pestrosti prostředí, zároveň je i levnější variantou - tady není proč váhat.

Klára Tlachačová

Souzním

Ing. Jana Svobodová Ph.D.

Souhlasím s prohlášením.

doc. Ing. Michal Knapp Ph.D.

V době Nature Restoration Law (ještě že prošel) potřebujeme každé levné opatření, které pomůže obnovit přírodně kvalitní stanoviště na větších plochách. Dle mne si ČR nemůže dovolit vyplýtvat příležitost, kterou jí ekologické využití velkoplošné těžby hnědého uhlí v minulosti teď nabízí ... škoda každého hektaru, který podlehne technické rekultivaci :-)

Mgr. Pavel Hrubý

Dlouholeté zkušenosti ukazují, že přírodě blízká rekultivace vytváří pestřejší biotopy a navíc je to levnější.

Mgr. Eva Šmerdová Ph.D.

Vše podstatné už bylo řečeno. Přirozená obnova je efektivnější, levnější a navíc hezčí!

Ilja Michalec

Podepisuji, protože jde o správné a odborné prohlášení.

Zbyněk Kachtík

Protože s názorem souzním.

Martina Nováková DiS.

V rámci absolventské práce jsem měla možnost částečně využít a nastudovat ekologickou obnovu a dává mi to smysl než technické rekultivace.

Ing. Jan Pergl Ph.D.

s textem souzním a souhlasím

Ing. Martin Štrobl Ph.D,

Souhlasím s textem prohlášení, aby se značná část ploch po těžbě ponechala přírodě blízké obnově. Výzkumy hovoří jasně. Umělá rekultivace je neúměrně dražší, všeobecně problémová a ve výsledku špatně využitelná širší veřejností (mimo jezer, které mají z mého pohledu v tomto ohledu smysl).

David Hlisnikovský

Poněvadž jsme to "svému" prostředí a biodiverzitě v něm velmi dlužni.

Ing. Eva Neumanová

Souhlasím s peticí

Mgr. Renata Chvojková

Souhlasím a podporuji tuto výzvu

Mgr. Vojtěch Taraška Ph.D.

Těžební prostory zpravidla připomínají ostrovy unikátních přírodních podmínek v moři kulturních lesů či zemědělské krajiny. Přírodě blízká obnova si klade za cíl uchovat jejich specifika, tím zvýšit heterogenitu krajiny a v důsledku také její biologickou rozmanitost. Naproti tomu technické rekultivace nejsou ničím jiným než "utopením" těchto ostrovů v moři okolní jednotvárnosti. Promarněná šance zachovat jedinečná stanoviště pro druhy, které mají speficiké nároky. Člověk nemusí být vědec ani biolog, aby to chápal. Ale nemůže se zaštiťovat starostí o přírodu a zároveň odmítat přírodě blízkou obnovu.

Mgr. Štěpánka Čížková

Souhlasím s prohlášením.

Ing. et Ing. Michaela Jungová Ph.D., DiS.

souhlasím s návrhem obnovovat těžební prostory usměrňovanou přirozenou sukcesí, protože to má smysl a je to potřeba, aby byla zachována biodiverzita

Mgr. Jakub Salaš

Zcela se stanovisky tohoto prohlášení souhlasím, jde o nejšetrnější a nejrozumnější způsob obnovy.

Ing. Tereza Švejcarová

Souhlasím s ponecháním značné části ploch po těžbě přírodě blízké obnově, která je levnější, efektivnější a podporuje biologickou rozmanitost. Moderní ochrana přírody by se měla opírat o vědecky ověřené postupy a opustit zastaralé technické rekultivační praktiky.

Mgr. Martin Večeřa Ph.D.

V naší krajině potřebujeme obnovovat přírodní stanoviště, a toto je v případě těžebních prostorů nejlepší cesta.



reklama

 
Vědci

Ekolist.cz nabízí v rubrice Názory a komentáře prostor pro otevřenou diskuzi. V žádném případě ale nejsou zde publikované texty názorem Ekolistu nebo jeho vydavatele, nýbrž jen a pouze názorem autora daného textu. Svůj názor nám můžete poslat na ekolist@ekolist.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (74)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 07:35
Jedna z velmi průchozích, levných, užitečných a odzkoušených cest k Nature Restoration. Nenaráží na majetkové poměry zemědělců.
Je třeba, aby se na dostatečně rozlehlé, vyčleněné plochy vyhlásil status PR a taky aby se připravily péče k udržení správného stupně sukcese.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 08:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
Píšete o obnově přírody, a hned ji chcete řídit údajnou péčí. To pak žádná obnova přírody není.
Příroda vaši péči nepotřebuje, "péči o přírodu" potřebujete jen vy, abyste se v přírodě nebál. Na to je mnohem lepší řešení - nechoďte tam.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 08:56 Reaguje na Petr
Ale potřebuje. Vždyť ty doly a výsypky vznikly lidskou činností. A ty by pomocí sukcese pohltil nálet asi tak za 30-50 let. A máte po biodiverzitě.
Je nutná údržba, aby byly zachovány ty nejcennější, vzácné raně sukcesní biotopy, zejména pokud nechceme další doly otvírat.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 09:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte po biodiverzitě? Nemáte. Ta už tam bude pořád, dokud to někdo zase nezničí. To je prostě příroda. V přírodě něco neustáloe vzniká a zase naniká, aby to vzniklo zase jinde - a stejně tak mohu vznikat zase další a další místa lidskou činností zničená, a už nepotřebná.
Lidé si z neznámého důvodu vymysleli, že musí být všude všechno. Ale to je omyl a asi vás překvapí, že i v přírodě je vždy něčho víc, něčeho míň, některé druhy jsou vzácné, a některé dokonce zanikají, protože tam prostě nemají ty správné podmínky. U nás přece taky nežijí, sloni, opice, tučňáci. Ne, nemusí tady být pořád všechno. Něco žije tady, něco zase jinde. A tak je to v pořádku a zcela normální. Ale chápu, že některým lidem to tak příjde nesprávné a neustále chtějí všechno měniz k obrazu svému a svým představám co je správné a co hezké. Takže hlavní myšlenka je asi takováto: Chceme přírodu, nebo svoje představy přírody? To je totiž hodně velký rozdíl. To druhé je nefunkční a neudržitelné. A už toho kolem sebe máme nadbytek.
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

30.11.2024 18:43 Reaguje na Petr
Nezlobte s, ale pokud byste to chtěl nechat jen na přírodě, musíte do ní vrátit třeba i velké býložravce, které budou udržovat bezlesí.
Pokud už jsme do přírody natolik zasáhli, že jsme přerušili její přírodní vývoj, musíme se domluvit, co si pod biodiverzitou minimálně střední Evropy představujeme, a jak ji chceme udržet.
Dnes, ať se to líbí, či nelíbí musíme si přiznat, že v Evropě prakticky, až na několik výjimek, není lidskou činností krajina, a že někde lidská činnost přispěla k vyhynutí některých druhů, jinde zas naopak k zachování, protože třeba člověk svojí činností zachovával pro ty druhy vhodné prostředí, někdy dokonce vytvářel.
Řekl bych, že téma biodiverzity je hodně složité, má mnoho úhlů pohledů, a proto jsem blízko k tomu vědci, co při svém podpisu uvedl, že každá lokalita by měla mít svůj přístup 'napsal to jinak, ale snad jsem to po svém napsal v jeho myšlence).
Nemá smysl se dohadovat, to nakonec dobrá myšlenka se rozmělní v nekonečných stanoviscích, vyjadřováních atd.
Kdysi, když jsem začínal svoji práci, tak jedna paní z oboru péče o prostředí mi napsala či řekla: Konečně alespoň jedno Boží hovádko bude dělat něco konkrétního, a ne jen kecat."
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:36 Reaguje na Pavel Jeřábek
Božínku, oni snad vůbec netuší, že v té lokalitě či poblíž žijí i lidé...
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:36 Reaguje na Slavomil Vinkler
Když bude nejhůř, možná se jednou přijedou podívat ale hlásit se k tomu přestanou.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je třeba, aby indiferentní vědci (nežijí tu) získali trochu pokory k lidem, co zde žijí.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

30.11.2024 08:40
Vědci nějak zapomínají, že i člověk je součástí přírody. Spoustu již toho zničil, vyhubil, zamořil. Na těžbu se dříve nadávalo - teď vzniklé prostory je povoleno velebit?

Pod pojmem "přírodě blízké opatření" si každý představí něco jiného. A bude se jistě lokalitu od lokality lišit. "Systém" Nech to bejt jsme mohli pozorovat u Dětřichovic - to není zrovna moje kafe.

Na výsypkách jsou početní mufloni jako význační spásači - doporučuji zachovat. Za sebe bych místy vysazoval do oplocenek dřeviny vhodné pro sukcesní biotop a jako potravu pro hmyz (dub, lípa, habr, trnka), šípek a hloh donesou ptáci. A časem bude nutná i prořezávka, takže opět příroda, tj. člověčí šetrný management.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 08:59 Reaguje na Karel Zvářal
Možná nejen mufloni, ale i buvoli, či koně, tuři, zubři. A nebo, jak je odzkoušeno, tanky a BVP. Mamut v dohledné době nebude.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:39 Reaguje na Karel Zvářal
Pak už jen mýval, vlk a posléze medvěd.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:39 Reaguje na Karel Zvářal
Budou se na ně jezdit z Prahy dívat.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 09:06
Lidé v podstatě už celou přírodu zničili, a jak je v článku výstižně napsáno, v tom stavu také zakonzervovali. Zemědělská půda už takto musí zůstat, co bychom jedli, lesy už takto musejí zůstat, z čeho bychom žili a stavěli, lidská betonová sídla už takto musejí zůstat, kudy bychom chodili a jezdili. A takto je odpřírodněno a zakonzervováno nějakých 90 procent území nejen u nás. Vůbec se nedivím, že přestává fungovat klima, ale i mizí hmyz a vůbec celá biodiverzita že je zdeformovaná stejně, jako ta příroda. Kde má něco žít?
A tak vždy vítám každou i sebemenší snahu a ochotu vrátit aspoň někde něco zpátky přírodě a dát jí tam prostor.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 09:09 Reaguje na Petr
No a právě i o tu zbylo biodiverzitu se musí člověk postarat. Jinak i ta zmizí pod nálety.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 09:22 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nepochopil jste nic. Ty nálety jsou právě ta biodiverzita. To je to, co tu zoufale chybí. To je pravá příroda. Toho, o co se člověk stará, je 90 procent území. Víc toho opravdu nepotřebujeme.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 09:26 Reaguje na Petr
Když se budeme "starat" i o ty nálety, tak už tu příroda nezbyde vůbec žádná.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 09:35 Reaguje na Petr
Stejně je to zvláštní. Jak se někde objeví kousek nerušené přírody, hned běží lidé, že je potřeba s tím něco dělat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 12:34 Reaguje na Petr
Kousek nerušené přírody? Ten důl? Ty nálety? Vždyť je potřeba udržet co nesdéle to, co vzniklo spontánně na odvalu. Ne 5-10 let a pak co?
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 12:50 Reaguje na Slavomil Vinkler
Hehe, přesně jak píšu, hned přibíhají udržovači a pečovatelé. Jedni s pilami, druzí se sekačkami, vy s mamuty a tanky. A všichni by rádi něco likvidovali.
Proč vy to potřebujete nějak udržovat a řídit? Příroda nic takového nepotřebuje. Ať si tam roste, to je vše, co by s tím lidé měli dělat.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 14:11 Reaguje na Petr
Mě se zarostlý ruderál nelíbí. Není na nic, porost vlaštovičníku, sveřepu, svízele... Není hezký, není poučný, potlačuje bohatost života, nepodporuje mizející druhy...
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 15:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Máte velice zkreslené představy. To se pak nedivím vašim názorům na přírodu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

30.11.2024 15:26 Reaguje na Petr
Taková je Brownfield divočina. Když se vám líbí, no dobře.
Odpovědět
Pe

Petr

30.11.2024 15:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nevím kde to žijete, že z přírody znáte jen toto. Musíte až za hranice této vaší podivné bubliny. Nebojte, nic vás tam neštípne, nekousne, ani nebudete muset přelézat popadané stromy.
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

30.11.2024 18:14 Reaguje na Petr
Tušíte s kým diskutujete? Já bych nepodceňoval.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.12.2024 07:43 Reaguje na Ivo Přikryl
Víte, ony ty jeho naivně ortodoxně dogmatické hlášky mě umožňují trochu osvěty jiným. Tomuto trolovi nic nevysvětlíte.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 07:45 Reaguje na Petr
Tak si vedle kupujete parcelu?
Připomíná mi to kulturu spálené země...
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:51 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pane Slavomile.
Jste možná hadomil, štíromil, ještěrkomil. Ale nevěřím, že nejste lidumil. A v lokalitě žijí lidé, mnoho lidí.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:34 Reaguje na Petr
A chtěl byste vedle bydlet? Aby Vás celé jaro obletovalo čmejří všelikých květů a na podzim semen.
To bakaláři biologové žijí 100 km odsud. Vidí to jako botanickou zahradu ale ve výsledku je to spoušť, kterou všude jinde ničí. Jsou to zrovna biologové co vymýšlejí nejrůznější jedy na lebedu, takže si asi ohřívají své svědomíčko...
Odpovědět
IP

Ivo Přikryl

30.11.2024 10:58
Je příjemné pozorovat, jak se za 35 let oprávněně změnil pohled na těžební prostory, zejména na povrchovou těžbu uhlí. Tehdejší zničená měsíční krajina je dnes vnímána jako biologicky hodnotná a často i estetická. Území ovlivněná těžbou surovin představují jen něco přes 1 % území republiky, ale podmínky pro život v nich nachází přes 50 % druhů z nejrůznějších systematických skupin. To, co při rekultivaci vadí, je technická část rekultivace se zplanýrováním a navážkou ornice, které vedou ke ztrátě členitosti a k nežádoucí eutrofizaci a tím ke ztrátě potenciální biodiverzity. Ani její provedení však sukcesi nezabrání. K několika druhům vysazeným při rekultivaci přibydou tisíce dalších druhů, které prostor obsazují vlastními silami nepřetržitě během těžby i po ní. Cenná jsou přirozeně ranná sukcesní stádia, která ovšem zpravidla trvají jen krátce. Veřejnost pohled vědců nesdílí. Otevřít dnes například nový kamenolom nebo pískovnu je téměř nemožné.
Obnova území není jen záležitost těžařů, ale i předpisů, které je regulují. Těžaři ochotně upustí od rekultivace vytěženého území, protože jim to sníží náklady. Do procesu zasahují i majetkové vztahy a požadavky vlastníků pronajatých pozemků, například obnovit po těžbě opět hospodářský les. Ekonomiku těžby významně zatěžují poplatky za dočasné odnětí zemědělské půdy ze zemědělského půdního fondu. Změnila se společenská poptávka, takže by těžba mohla být chápána jako ekologická obnova a nemusela být sankciována poplatky. Bude na tom shoda?
V oblasti obnovy území po těžbě působím 30 let. Nejsem příznivcem postupu „vytěžit a nechat být“. Pro podporu biodiverzity se dá udělat mnohem víc spoluprací biologů s těžaři už během těžby. Ideální by bylo posoudit, pro které cenné organismy má konkrétní lokalita největší potenciál a ten cíleně podporovat. Během těžby se některé žádoucí úpravy terénu dají provést prakticky zadarmo, po skončení mohou být prakticky nerealizovatelné. Jiným důvodem mohou být mohou být fytotoxické kyselé plochy na výsypkách, které zabíraly tisíce hektarů a nezarůstaly by možná ani po sto letech. Byla jejich rekultivace špatná? Jezera ve zbytkových jamách mohou vzniknout také sukcesně. Ale ve velkých zbytkových jamách to bude trvat i více než 100 let a budou mít vodu v některých parametrech problematickou. Řízené zatopení (rekultivace) umožní vznik oligotrofních jezer během jednoho nebo dvou desetiletí.
Kromě zavážení jam po těžbě odpadem a pokrytí výsypek fotovoltaikou se posttěžební území dají využít i jinými přínosnými způsoby. Patří sem sportovní areály, intenzivně rekreačně využitelné areály i například vytvoření zajímavých krajinných struktur. O každé lokalitě by se mělo rozhodovat individuálně. Samozřejmě s důrazem na podporu biodiverzity, ale neberme si možnost alternativního využití.
Výzva, kterou jsem také podpořil, přichází v hodině dvanácté. Těžba uhlí urychleně končí a nejbližší desítky let se další neobnoví. Příležitost pro ekologickou obnovu na těžebních územích se pronikavě sníží.
Odpovědět
EB

Emil Bernardy

1.12.2024 10:45 Reaguje na Ivo Přikryl
Co energie se tu vydá na plkání.
30let zpět vyvážka z hutí,buštěhradská halda.Egologická katastrofa.Za 20 let bez zásahu přírodovědci žasnou nad novým biotopem.
Oslavany,laguna s popílkem z elektrárny.Měsíční krajina.Sama se rekultivovala,břízy,i drobná zvěř se navrátila.Přišly egoorganizace , vegetace je pryč a máme FVE.
Co badatelů je podepsáno pod článkem......
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.12.2024 15:19 Reaguje na Emil Bernardy
Ale kdo to plkal? Neziskovky?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.12.2024 16:32 Reaguje na Emil Bernardy
Když vezmete Hády, co se (ne)rekultivovaly neb je zdárně vedl profesor Tichý. https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/hadecke-lomy-15-let-zachrany/
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:28 Reaguje na Emil Bernardy
Kdejaký bakalář je badatelem, nad sebou by se zamyslet měli, nad svými imperiálními pudy. Doma si to neudělají.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:30 Reaguje na Ivo Přikryl
Když biologové chtějí vidět to bodláčí, hady, štíry a všeliké potvory...
Ale doma si to neudělají.
Odpovědět

Jakub Šidlík

1.12.2024 00:21
To je zas komentujících na vrcholu mount stupid...
Odpovědět

Jakub Šidlík

1.12.2024 00:21
To je zas komentujících na vrcholu mount stupid...
Odpovědět

Jakub Šidlík

1.12.2024 00:21
To je zas komentujících na vrcholu mount stupid...
Odpovědět

Jakub Šidlík

1.12.2024 00:21
To je zas komentujících na vrcholu mount stupid...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

1.12.2024 07:46 Reaguje na Jakub Šidlík
Jak které, a musíte trochu počkat na mačkání odeslat.
Odpovědět
JO

Jarka O.

1.12.2024 21:56
Biologové mají názor, ale vlastníci pozemků vč. obcí také, a ten se s názorem teoretiků z univerzity může rozcházet. Na tak velkém území může vznikat spousta využití, hřiště, cyklostezky, cyklo/motokrosové areály, skládky, kompostárny na rybniční a komunální kaly, také přečerpávací elektrárna, což je důležitý plán. Některá z řešení budou muset být levná, protože hloupý stát si zničil těžbu a bude kupovat energetické a chemické suroviny za draho z celého světa, kde těžba úspěšně roste, a na projekty biologů stejně proto nebudou prostředky. Na bezzásah si biologové mohou odkoupit kus území a pozorovat bezzásah. V okolních listnatých hvozdech na svazích je také bezzásah, který mohou sledovat. Našli by ho i v mnoha jiných opuštěných dolech a dolních po těžbách, kdyby chtěli, proto je překvapivý zájem o toto území, kde nepochopitelně skončí těžba suroviny důležité pro životní prostředí. Jestli výzva vědců tedy spíš nesouvisí s fondem na rekultivace, který spravoval hladíkův náměstek tesař. Měl na starosti dotace, rekultivační fond, do kterého dávali těžaři finance, a místními nechtěný NP Křivoklátsko. Tesař je vyšetřován kvůli švindlům s fondy. Dá se jen spekulovat, zda tam nebyly nějaké domluvy s biology, které po jeho odchodu z MŽP skončily, protože byly pro stát a území po těžbě nevýhodné.
Je zajímavé, že se mění názor na těžbu, už zřejmě neplatí za škodlivou pro životní prostředí a to by se mělo promítnout do zákonů a nastartování těžeb (výhodně pro stát).
Neznám přesně, jak firmy rekultivují, ale spolupráce s krajinnými plánovači, architekty, obcemi, energetiky, silničáři, by byla dobrá věc, je nutné ty lidi zaplatit a chtít od nich řešení, která budou přínosné pro místní, to je důležité.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:25 Reaguje na Jarka O.
Já si myslím, že biologové a ekologové to mají blíže do Stromovky či Průhonic. Zbytečná uhlíková stopa dlouhých cest!
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.12.2024 20:04 Reaguje na Alexandr Dlask
To je nápad, bezzásah chtít ve Stromovce (s výjimkou policie) a na pozorování chodit pěšky:)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.12.2024 08:25 Reaguje na Jarka O.
Biologové názory nemění. Nikdo z kvylifikovaných biologů
a) netvrdí, že je třeba nechat ladem celé území.
b) o vzniku velmi unikátních lokalit na výsypkách je biologům (na rozdíl od aktivistů) známo již 50 a znalcům aspoň 100 let.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 13:18 Reaguje na Slavomil Vinkler
Já tu, pane žiji přes 60 let, znám výsypky na Chomutovsku i Mostecku. Jdou dotvořené do kulturní krajiny, jako jiné lokality za staletí. Občas nějaký pokusný ostrůvek nevelkých rozměrů tu je.
Ale... záměrem nejspíše budou peníze. V rekultivační fondu jsou, ovšem nejspíše se líbí i mnoha jiným, vědeckou obec nemohu vyjmout.
Je přece třeba dělat věci jinak a to úsilí tomu dáme. :D
Odpovědět
JO

Jarka O.

2.12.2024 20:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejde jen o výsypky. Můžu vám napsat hned několik příkladů bezzásahu nebo jednoduchých využití dolíků po menších lokálních těžbách bez plýtvání penězi, kdy ta území slouží školám ,výuce geologie, paleontologie, turistům nebo místním, nebo jsou ponechaná napospas přírodě, je to různé. Určitě taky taková mista v okolí znáte. Divoká příroda existuje i kolem přečerpávačky. Zde je fond na účely rekultivace hodně velkého území, kde to bez rekultivace nepujde, a mistní vědí, co s ním, jak vidíte, tak co řešit. Stavební pozemky - 1*, viděla jsem i takovou rekultivaci, řadovky v území po těžbě kaolínu v cizině. Na tom spolupracoval městský architekt. Na bezzasah jistě taky zbyde místo.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:16
"Nákladné technické rekultivace ničí..."

Vážení vědci, v těch místech bývala před těžbou kulturní krajina. V Sudetech byl využit každý kopec, dodnes jsou v nich zarostlé terasy.

Nikoliv křáčí, bodláčí, kopřivy. Ani dravci v mosteckém jezeře, jež se požírají navzájem!

Máte tohle doma na chatě nebo zahradě? Budiž...

Můj otec byl sudetský Čech z Komořan, jež tento kraj nikdy neopustil a kdyby se dožil...

My nechceme být pražskou laboratoří lidí žijících v betonu a asfaltu a opěvujících divokou přírodu zčásti některých z víkendů. Nechceme poletující čmějří všelikých semen, nechceme hledět na zaschlou lebedu!

Podivuji se, že ten nápad nepřišel dávno pro jiné lokality. Krkonoše, Šumava, a proč ne Stromovka?

Ono se to hezky režíruje. Předvolební kampaň krajských voleb byla trapná debata o vyloučených lokalitách. Žádný kandidát na hejtmana nezvednul jiné téma. Když to tak poskládám, je celý tento kraj pod taktovkou neviditelných režisérů, tu z Václaváku, možná i z Dejvic či od kterých čertů, jež si ve stínu vyloučených lokalit plní svoje přání...
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 00:58
Pro dlouhá pozorování doporučuji apartmány v Janově, z vyšších pater je odsud výhled na velký díl jámy.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 07:42
"Uvolněné území" bylo násilně vysídleno z desítek vesnic. Obyvatel se nikdo neptal, zda se jim chce do pitvorných bytů. Jsou nahusto v betonových králíkárnách a než by se vyvíjelo úsilí ke zkulturnění území, vedle jehož jámy žijí, nechá se jim zarůst plevelem v zájmu uspokojení pozorovacího talentu vševědoucích.
Zajímavé je, že se přitom respektují další bohulibá přání. Zaplastování solárními panely, přečerpávací elektrárna, kde hladina bude několikrát denně kolísat o vyšší metry a nad níž budou rezonovat zvukové frekvence obřích strojů.
Tomuto kraji vadil nejvíce pragocentrismus a jestli to nemá skončit, Bůh s námi.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.12.2024 08:31 Reaguje na Alexandr Dlask
Kulturní krajina je dost ochuzená o biodiverzitu. Pole tam těžko vzniknou ve větší míře, vesnice? On by tam někdo stavěl vesnice?
Po vzniku výsypek se objevila možnost zachování samovolně restaurované přírody alespoň na kouscích. Hodně o to stojí zejména místní znalci přírody.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 13:11 Reaguje na Slavomil Vinkler
Dobře, ovšem lidé jsou stavěni kulturně, kulturu jim nedáte?
Je vůbec s podivem, že se snažíte nutit jiným cosi, čemu se zřejmě sám vyhýbáte...
Nebo pošlete foto své zahrady?
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.12.2024 11:49
Hlavně že se dávají pokuty za požár - potom se zjistí, že by jej chtělo zopakovat, aby se vzácné druhy udržely, za zničení porostu (strojem, bezohledným člověkem)- potom sami přírodovědci strhávají kůru a dělají díry do stromů, za zničení krajiny (čtyřkolky), traktory, těžká technika- potom tam naženeme zubry.
Nejlepší je svoboda, co nejméně dohlížejích úřadů, pokut, nažízení a zákonů = rozmanitost, pestrost, čím více člověčí degradace, tím lépe!

Zároveň je vidět nesmyslná ochranářská činnost přírodovědců, vše zafixovat, nedovolit změnu, právě změna přináší možnosti, bez změny nebude nikdy pestrost.
Změnu umožňuje člověk svým zásahem, zvěř. Někdy je vhodné tuto změnu zafixovat a udržovat, jindy ji naopak umožnit, bránit fixaci.
Proto jsou nesmyslné hádky o zasahovat - nezasahovat, právě příroda sama se vyvíjí a sama tuto změnu přináší. Když necháme přírodu samotnou, sukcesí se sama zničí- přehoustne, vysaje vodu, sežere ji kůrovec, vše padne a je to stejné jako požár, povrch. důl- proč se hádat!

Přesto je tady omezení: pokud nám odtěžený povrchový důl bude přispívat k degradaci celé přírody, bude ubývat spodní voda, okolí se bude přehřívat, asi to nebude dobré řešení. Měl by mít nějaké jezero, vlhké oblasti.
To samé platí i pro NP- tady nejde o desítky ha ale o stovky km čtv- proto NP musí podporovat celou přírodu= zavodnění, ne jí škodit.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 13:34 Reaguje na Honza Honza
"V tej veci je taká vec..."
Jsou povinné rekultivační fondy učené k tomu, že se krajina vrátí do kulturní podoby. Ale vševědoucí říkají: peníze ne, my vám za ně napíšeme posudky, ve kterých uvidíte, že spontánní divočina je pro vás to nejlepší :D
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.12.2024 16:01 Reaguje na Alexandr Dlask
Schválně trolíte zveličováním. Kulturní krajinu ve smyslu vesnice, zahrady, pole.. tam vrátit v dohledné době nelze. Vy tam půjdete stavět vesnici? Co se týče doporučeného ponechání sukcesi, tak se jedná o malé, ale zajímavé plochy. "Výsypky jsou od počátku jejich vzniku osidlovány organismy z okolní, často značně industrializované krajiny. Odlišné podmínky prostředí sukcesních a rekultivovaných částí výsypek se odrážejí ve složení druhů, které je osidlují. Zatímco na rekultivacích najdeme běžné druhy, pro sukcese jsou typické druhy vzácné a ohrožené, vázané na ubývající typy stanovišť – iniciální sukcesní stadia, nezarybněné oligotrofní vody, lesostepi či rozvolněné lesní porosty (Prach 2003, Konvička et al. 2005, Hendrychová 2008, Hendrychová et al. 2009)."
Podívat se na obojživelníky, ptáky stepí a bažin, motýly a jiný hmyz... Vždyť i to je kultura.
Více : https://www.casopis.ochranaprirody.cz/pece-o-prirodu-a-krajinu/hnedouhelne-vysypky/
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 16:27 Reaguje na Slavomil Vinkler
A Vy nejste s to si to pořídit doma? Proč nám to tu nutíte, nikdo ze zdejších to nechce!
Proč by nemohly vyrůst při okrajích vesnice, dnes spíše satelity. Mladí úspěšní chtějí stavět, není kde. Dodnes jsou tu stavební uzávěry ve prospěch důlní činnosti, úředníci čekají kdo co dá...
Peníze se mohou použít na rekultivaci a infrastrukturu. My tu nemáme jen beznadějné obyvatele vyloučených lokalit, to asi tak z Prahy vidíte.
Peníze zatím leží ve prospěch účelu a Vy ten účel rozmlouváte, pravděpodobně máte máte motivaci.
Odpovědět
HH

Honza Honza

2.12.2024 18:58 Reaguje na Slavomil Vinkler
na tom je vidět, jak se mění lidské poznání, stejně tak se mění i příroda.
nejhorší je zafixovaný fanatizmus
hloupost je neschopnost poučit se z kritiky- nevzít si z ní to dobré a naopak rezignovat- nerozčilovat se kvůli hlouposti
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

2.12.2024 21:18 Reaguje na Honza Honza
Co tím chtěl básník říci?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 06:59 Reaguje na Alexandr Dlask
Pole z výsypky ve větší míře nedoděláte. Podívejte se na výsledky rekultivace, viz můj příspěvek výše.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 08:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Podívejte se mezi Tušimice a Kadaň, Tušimice-Březno, Most-Braňany. Tam jsou pole a sady již desítky let.
Pravděpodobně to máte všechno od stolu...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 09:48 Reaguje na Alexandr Dlask
Ne, že by to vůbec nešlo. No jo, je to hodně staré, je tam hodně lesů a je to ta výjimka. Po většině chybí ta ornice.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 12:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tam nejsou žádné lesy. Nad školním statkem vznikl "les" rychlerostoucích dřevin. Zelené shluky neuronů kdysi chtěly jeden blok Tušimice 1 pro výrobu z biomasy.
A pokud vím, tak všude je ornice.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 10:25 Reaguje na Alexandr Dlask
Navíc nejde o celé plochy výsypek, ale ta do 10-20 % jak píší. I to je kulturní = příroda pro poučení lidí, ne jen pole či les pro obživu.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 12:25 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nebo se podívejte nad Bílinu, na severozápad, tam je docela nedávno hotová rekultivace..asi tak 10 let.
Nevím proč potřebujete dokazovat nutnost spálené země.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 12:26 Reaguje na Alexandr Dlask
Jihovýchod od Bíliny.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.12.2024 14:59
Na západě se rekultivace dělají pro užitek lidí. Tady mám z chystaného používání fondu rekultivace pocit vzdalování se západu, ten článek možná je příprava na něco. Chtělo by to rekultivační fond střežit před supy nebo neposlouží svému účelu. A myslím si asi naivně, že by i těžař, pokud má kouska cti v těle, měl mít zájem (a právo) vědět, co se s vloženými prostředky děje a chtít, aby se peníze nevypařily v „projektech“.
Ovocné sady jsou dobrý nápad.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 18:09 Reaguje na Jarka O.
Ponechat cca 15% jako počínající sukcese je přece užitečné pro poznání lidí. Naučné stezky, tabule, vyhlídky, ornitologické pozorovatelny, to není kulturní příroda?
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 20:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Naučně přece můžete chodit do Stromovky nebo na Křivoklátsko či do Milovic, tam to máte také blízko. Nechte nás tady žít!
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.12.2024 20:39 Reaguje na Alexandr Dlask
To jste napsal za mne - nechat lidi taky dýchat. Na Křivoklátsku už nepůjdou ani na borůvky, zato biologové dostanou novou hračku.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.12.2024 20:37 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nemyslím si to. Sukcesí je dostatek k pozorování kdekoliv kolem nás, kolem nových fabrik a domů, na skládkách, spáleništích, ve starých lomech .... řeči o poznávání jevů, které přírodovědci! ještě ani neznají, jsou úsměvné. A až poznají 1 neznámý jev na zavážce, pámbuh (příroda) si vymyslí 2 nové jevy :)
Co je kulturní příroda? Znám přírodu, přírodní krajinu, kulturní krajinu. Využití po těžbě může být hezké, poučné, užitečné, levné nebo drahé, všechno dávno známe, a hlavně sloužit lidem, protože oni vkládali peníze do toho fondu prostřednictvím cen uhlí, a místní platili i zničením prostředí (zase získali práci, platy, kdysi i sociální výhody).
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 20:05 Reaguje na Jarka O.
Těžař je odvede státu a načerpá dotace na soláry, které chce na hladinu jezera. Určitě tuší, že mu je sfoukne vítr a zdemolují vlny tak nechce riskovat svoje.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.12.2024 20:40 Reaguje na Alexandr Dlask
Tak větu o cti odvolávám, neví, co to je.
Odpovědět
JO

Jarka O.

3.12.2024 20:42 Reaguje na Jarka O.
"...prachy si za ni nekoupíš!.."...
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

3.12.2024 18:12
Kdo chce přispějte.

Milí přátelé ptactva,

minulý týden ve středu jsme vám posílali informace o chystaném a tentokráte skutečně velkém ptačím parku. Posílali jsme i prosbu o dárcovskou pomoc, kterou potřebujeme ke kofinancování výkupu pozemků a jejich prvních nezbytných úprav. Věříme, že společně se nám nový park podaří založit, protože již třetinu potřebných prostředků nám úžasní dárci v minulém týdnu zaslali. Přidáte se prosím také? Srdečně děkujeme!

Konkrétně můžeme do vlastnictví České společnosti ornitologické získat neuvěřitelných 251 hektarů pozemků, tedy většinu Střimické výsypky, nacházející se přímo nad jezerem Most v Ústeckém kraji. Právě zde chceme založit 7. ptačí park Střimická výsypka, nejrozsáhlejší z dosavadních ptačích parků.

Místo je to skutečně zajímavé, nejen s úžasným potenciálem k vytvoření unikátní mozaiky biotopů pro ptáky a další živočichy, ale současně i místo s pohnutou historií, o které se můžete dočíst dále v tomto e-mailu.

Pomůžete nám prosím vytvořit nový ptačí ráj?

Pustíme se společně do skutečně velké obnovy přírody pro ptáky?

ČSO, Střimický park.


Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 20:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Tak už vidím, odkud vítr fouká.
Odpovědět
AD

Alexandr Dlask

3.12.2024 20:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
To nemůže být nic jiného než zakuklený developerský projekt. Ptačí park vedle obrovské chemičky???
Pane, pracoval jsem tam, v areálu žádní ptáci nejsou, zřejmě se tam nazobají kdečeho.
Aby to nedopadlo jako s Jezerem Most. Tam ekologové vysadili jen dravce, protože "kapr špiní vodu". Následně pokousané dravce svalili na pytláky, chuděry tam neměly co žrát tak kanibalovaly.
Odpovědět
 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist