Ochránci přírody záměrně vyřezali dutiny do stromů. Tvoří tak stanoviště pro ohrožené živočichy
29.11.2024 12:54 | PRAHA
(Ekolist.cz)
Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Veteranizace dubů odstraněním kůry nebo vyříznutím dutiny do kmenů zdravých dubů v národním parku Podyjí.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
„V dnešních hustých lesích stromy mezi sebou tvrdě soutěží o světlo a vodu. Staří a oslabení jedinci proto mají problém přežít i v rezervacích. Mimo les je světla dost, ale stromů málo. Zůstaly hlavně v obcích, městech, parcích a kolem cest, kde je ale při první známce zhoršeného zdraví kácíme, aby nám takzvaně nespadly na hlavu,“ vysvětluje Karel Kříž.
Přízemní dutina vyříznutá do kmene mladého dubu.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Veteranizace stromů - ochrana přírody hledá nové způsoby podpory biodiverzity
Stromové dutiny potřebuje spousta druhů hmyzu, hub, ptáků i netopýrů. Dutých stromů dnes vzniká méně, ale mizí rychleji než dřív. Organizmy, které je potřebují, proto rychle ubývají. Některým mohou pomoci budky, většina ale potřebuje skutečné dutiny ve skutečných stromech.
Z některých poranění prýští sladká míza, která láká mnoho hmyzu včetně sršní nebo ohrožených brouků roháčů. Míza ostatně chutná i lidem, v Kanadě z ní vyrábějí javorový sirup.
Foto | Lukáš Čížek / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
„Jednou z možností, jak těmto ohroženým druhům pomoci, je veteranizace stromů, tedy cílené zásahy, které chybějící dutiny a další vhodná stanoviště na stromech vytvoří nebo urychlí jejich vývoj. Před půl stoletím s ní začali ochranáři v Severní Americe, používá se i v Austrálii pro vzácné vačnatce a ptáky. V Evropě máme s veteranizací největší zkušenosti ve Skandinávii a Velké Británii,“ říká Vikki Bengtsson ze švédské organizace Pro Natura, která se na studii podílela.
S veteranizací začal tým přírodovědců a ochránců přírody v národním parku Podyjí a ve středních Čechách. Do kmenů několika desítek mladých dubů vyřezali dva typy dutin nebo z části kmene odstranili kůru.
Zdobenec proměnlivý je zákonem chráněný brouk, jehož larvy žijí v dutinách dubů.
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
„Poškozené stromy přitahovaly mnohem více brouků než stromy nepoškozené, mezi nimi i řadu ohrožených druhů, například roháče obecného. Povrchové zásahy byly pro hmyz méně zajímavé než hlubší řezy,“ říká Lukáš Čížek z Biologického centra AV ČR.
„Hlavní je samozřejmě sledovat, jak se budou zranění dále vyvíjet. Už teď je ale jasné, že jde o jednoduchý způsob, jak podpořit řadu ohrožených druhů a biodiverzitu v lesích obecně. Zcela klíčové tyto postupy mohou být například pro záchranu kriticky ohroženého brouka krasce dubového nebo páchníka hnědého,“ dodává Lukáš Čížek.
Zlatohlávek Protaetia affinis je vzácný obyvatel stromových dutin. Vyhovují mu hlavaté vrby, jejich ořezávání totiž přispívá k tvorbě dutin.
Foto | David Hauck / Biologické centrum AV ČR, v. v. i.
Zásahy se zaměřují na stromy bez větší biologické hodnoty
„Ano, řezání do kmenů živých stromů v národním parku působí zvláštně,“ říká Martin Škorpík ze Správy Národního parku Podyjí. „Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík.
Přečtěte si také |
K čemu byly hlavaté vrby? O mizejícím fenoménu Poodří hovoří arborista Ivan V. Bartoš
Navíc je podle něj třeba si uvědomit, že stromy po tisíce let usilovně poškozovali sekerami a ohněm už naši předkové a dlouho před nimi spousta velkých zvířat, která člověk většinou vyhubil. „To vytvářelo dnes vzácná stanoviště pro řadu ohrožených organizmů, které bez adekvátní náhrady ztratíme,“ dodává Martin Škorpík.
reklama
Dále čtěte |
Ochránci přírody vysadili jižně od Prahy sto rostlin koniklece otevřeného
Budvirus - jméno pro nový obří virus. Objevili ho českobudějovičtí vědci v římovské nádrži
V pískovně Křenek skončila rekultivace jezera po těžbě, žijí v něm obojživelníci
Další články autora |
Čím lipenští candáti překvapili odborníky? Že se třeli opakovaně 
O ochraně Soutoku se bez výsledku jedná už půl stoletíOnline diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (165)
Karel Zvářal
29.11.2024 13:05Ta přízemní dutina na dubu mi přijde jako krmítko pro predátory. Dosáhne tam vše od sojky, strakapouda až po lišku či kunu. Hmyzu a netopýrům by pomohly dutiny/škvíry 2-2,5cm , takže z toho vyřezaného klínu bych na místo většinu (obvodu) vrátil/přibil. Drobní tvorové se ukrývají do temných koutů, proto by dutina měla být bezpečná, i před tlapkou kuny.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
29.11.2024 14:32 Reaguje na Karel ZvářalNebuďte hnidopich. Ještě nedávno by to udělali na smrku. Tato slečna je pohledná a má i cosi v hlavě.
Odpovědět
ss
smějící se bestie
29.11.2024 15:55 Reaguje na Karel ZvářalA to dělali ve svých lesích, nebo snad s povolením majitelů lesů, co ?
Pokud ne, potom je to vlastně trestní čin, že !
Odpovědět
Pokud ne, potom je to vlastně trestní čin, že !
MU
Michal Ukropec
29.11.2024 19:56 Reaguje na smějící se bestieDělali to v NP Podyjí. Fajn park, akorát dost akátů. Asi státní. Ekologistům už došlo, že není chrobák jako chrobák. Na Šumavě chránili lýkožrouta, a mysleli si že to pomůže i roháčovi. To že roháč nebo zlatohlávek smrk nesmí, věděla moje dcera už ve 4 letech. Ona má ale na Masaryčce v Brně matfys. Žádnou eko-bio nebo filozoficko-sociální.
Odpovědět
Jakub Graňák
30.11.2024 12:36 Reaguje na Michal UkropecCílené veteranizace se provádí po celé republice minimálně 20 let a jsou prováděny arboristy v součinnosti s entomology - viz např alej Lednice - Valtice realizovaná někdy kolem roku 2005. Že by si výše zmínění neuvědomovali rozdíly mezi stanovištními nároky a nároky na úživný žír roháčů a lýkožroutů, je jistě vyloučeno. Tudíž si zjevně pletete "zájmovou skupinu" na kterou útočíte. I když hluboce pochybuju, že by i nějaké děti země nebo duha byli tak blbí jak tvrdíte, jistě to taky nejste schopen ničím doložit, že? Entomologové v souvislosti s Šumavou hovořili o častějším výskytu Tragosomy a jiných "pralesních" druhů.
Mimochodem zlatohlávek smrk může, Cetonia aurata běžně na skládkách dřeva v hromadách tlejících haluzí... nebo nosorožíci a zlatohlávci na haldách smrkových pilin a štěpky... jenže aby tohle člověk věděl, to se musí věnovat entomologii v praxi, ne nějakému matfyzu:-)
Odpovědět
Mimochodem zlatohlávek smrk může, Cetonia aurata běžně na skládkách dřeva v hromadách tlejících haluzí... nebo nosorožíci a zlatohlávci na haldách smrkových pilin a štěpky... jenže aby tohle člověk věděl, to se musí věnovat entomologii v praxi, ne nějakému matfyzu:-)
MU
Michal Ukropec
30.11.2024 22:27 Reaguje na Jakub GraňákDěkuji za upozornění. Bohužel jsem před lety zjistil, že odborný personál parku Poodří není schopen rozeznat uhynulou kapybaru od zastřeleného bobra. Takže určité pochybnosti mám. Samozřejmě nejsem entomolog, a ani mi to nevadí. Bohatě mi bude stačit, když se mi podaří rozmnožování brouků v insektariu. A aby bylo jasno, jedná se o běžného tropického Mecynorhina torquata ugadenzis.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.12.2024 10:04 Reaguje na Michal UkropecEmtéúčko odchováte s elementárními znalostmi, jsou dost nenáročné. Stačí hlídat aby Vám nepřeschl substrát, nebo aby jste ho následně nepřevlhčil. Já to řeším velkými chovnými nádobami, substrát si udržuje svoje mikroklima a díky velkému prostoru se eliminuje kanibalismus. A hlavně je třeba dávat bacha na roztoče.
Je docela zajímavé, že větší taxony jako MTU, Chelorrhiny, nebo i Goliáše (i když ti jsou o málo složitější) lze odchovat bez problémů, zatímco některé menší rody jako Megalorrhina, Amaurodes nebo Smaragdesthes jsou docela oříšek.
Domácí druhy lze odchovat bez obtíží, dochoval jsem takto z různých kácených stromů páchníky, různé druhy zlatohlávků, zdobence i pár nosorožíků.
Mimochodem k předchozímu příspěvku: zl. měděný často obývá mraveniště lesních mravenců, tudíž se taky živí smrkovým opadem, i když ne výhradně.
Odpovědět
Je docela zajímavé, že větší taxony jako MTU, Chelorrhiny, nebo i Goliáše (i když ti jsou o málo složitější) lze odchovat bez problémů, zatímco některé menší rody jako Megalorrhina, Amaurodes nebo Smaragdesthes jsou docela oříšek.
Domácí druhy lze odchovat bez obtíží, dochoval jsem takto z různých kácených stromů páchníky, různé druhy zlatohlávků, zdobence i pár nosorožíků.
Mimochodem k předchozímu příspěvku: zl. měděný často obývá mraveniště lesních mravenců, tudíž se taky živí smrkovým opadem, i když ne výhradně.
MU
Michal Ukropec
1.12.2024 15:02 Reaguje na Jakub GraňákBrouky jsem choval kdysi jako krmivo pro leguány a gekončíky. Substrát jsem vyměnil před 5 ti týdny, když šly larvy do kuklení. Právě kvůli roztočům.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.12.2024 17:45 Reaguje na Michal UkropecRoztoči jsou obecně největší komplikace při chovu, goliáše jsem ve třetím instaru preventivně těsně před kuklením koupal ve vlažné vodě:-)
Mimochodem pro zajímavost, nosorožíkům roztoči vůbec nevadí a snesou je i v kukelní komůrce
Odpovědět
Mimochodem pro zajímavost, nosorožíkům roztoči vůbec nevadí a snesou je i v kukelní komůrce
MU
Michal Ukropec
1.12.2024 18:41 Reaguje na Jakub GraňákJeště jsem si do Tábora nevzal mikroskop. A to ho mám v Jistebnici. Takže jenom okem. Roztoči byli bílí. Jinak dřív jsem měl Chelorrhinu a Pachnody.
Odpovědět
PJ
Pavel Januška
29.11.2024 13:50Kdybych do stromu zatloukl jen hřebík, t bych dostal facek od dědečka nebo táty. Přece to je živá bytost a když je potřeba je skácet, tak v zimě, když spí. A vy s motorovou pilou!
Odpovědět
Anyr
29.11.2024 14:39 Reaguje na Pavel JanuškaHřebík stromu absolutně a vůbec nevadí. Co mu vadí, je následné reznutí.
Proto se do stromů zatloukají hřebíky nerezavějící, kterých si strom ani nevšimne.
Viz třeba https://www.zelenadomacnost.com/k/specialni-hrebiky-do-kmene-stromu
Odpovědět
Proto se do stromů zatloukají hřebíky nerezavějící, kterých si strom ani nevšimne.
Viz třeba https://www.zelenadomacnost.com/k/specialni-hrebiky-do-kmene-stromu
DA
DAG
29.11.2024 13:58Mě se to líbí. Ještě bych navrhoval ořez větví, aby vznikla dutina. Nevím jak dlouho to tedy trvá. S tím by mohl mít zkušenosti pan Žváral.
Jinak by se lidé co to provozují mohli dostat do konfliktu s referátem životního prostředí pro poškozování vegetace.
Odpovědět
Jinak by se lidé co to provozují mohli dostat do konfliktu s referátem životního prostředí pro poškozování vegetace.
OD
Ondřej Dočkal
29.11.2024 14:14 Reaguje na DAGsprávná připomínka - to riziko konfliktu řeší vyhláška 189/2013 Sb.:
§ 2
Nedovolené zásahy do dřevin
(1) Nedovolenými zásahy do dřevin se rozumí takové poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.
(2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, v rámci péče o zvláště chráněné území prováděné v souladu s plánem péče nebo zásadami péče anebo v rámci péče o evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast prováděné v souladu se souhrnem doporučených opatření.
Odpovědět
§ 2
Nedovolené zásahy do dřevin
(1) Nedovolenými zásahy do dřevin se rozumí takové poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.
(2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha, v rámci péče o zvláště chráněné území prováděné v souladu s plánem péče nebo zásadami péče anebo v rámci péče o evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast prováděné v souladu se souhrnem doporučených opatření.
JS
Josef Střítecký
29.11.2024 15:34Doufám, že se tyto zásahy neprovádějí na zdravých stromech. Možná to dává smysl tam, kde je již strom ve fázi, kdy přirozeně ve svých dutinách nabízí zázemí pro preferované ohrožené živočichy. Klidně bych tam pilou přispěl k vytvoření dutin dalších. Ale ničit přírodu proto, že ji chceme zachraňovat? To mohou myslet vážně jen lidé, kteří své "vílí nápady" považují za vědecky oprávněné bádání. Pane Škorpíku, Čížku, Bengtssone, Kříži, prosím, jděte raději dělat něco užitečného. Nejen dříví z těžby, ale i dříví z probírek má svoji hodnotu. Jak to, že si dovolujete ji ignorovat? A ještě přitom pomýšlíte na to, že máte nad hlavou svatozář? Myslíte jen na sebe a svoji karieru, a maskujete svoji nepoužitelnost vědeckým úsilím.
Odpovědět
ss
Karel Zvářal
29.11.2024 16:10 Reaguje na Josef StříteckýPřirozené dutiny lze nahradit budkami (to vědci asi čtou poprvé-), a mohli se vyhnout této odborné devastaci. Holt, Když dva dělají totéž,...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.11.2024 16:30 Reaguje na Karel ZvářalJak kde a jak pro koho. Pokud se dívám na obrázky, tak většina toho je pro hmyz.
Jinak lesy v NPPD jsou většinou pařezáky převedené na střední les. Je tedy třeba dodržovat alespoň na částech i pařezení. Pan Škorpík ví, co dělá aby alespoň v malé části udržel historickou tedy konservativní péči.
Odpovědět
Jinak lesy v NPPD jsou většinou pařezáky převedené na střední les. Je tedy třeba dodržovat alespoň na částech i pařezení. Pan Škorpík ví, co dělá aby alespoň v malé části udržel historickou tedy konservativní péči.
Karel Zvářal
29.11.2024 16:38 Reaguje na Slavomil VinklerTomu rozumím, ale např. roháči z fota tam byli i před těmito zásahy. Každopádně bych to provedl jinak, než je zde prezentováno. Úzkou škvíru skrz, na většině průřezu zakrytou (i třeba plechem). Takto odkryté to nahrává "biologické ochraně".
Odpovědět
Karel Zvářal
29.11.2024 18:15 Reaguje na Karel ZvářalA ta (zpola zakrytá) vnitřní vertikální škvíro-dutina by měla mít tvar vrbového listu (1-2,5cm, výška 20-30cm, snadno kontrolovatelná), neb hmyz se rád natlačí do těch nejužších prostor. Takový management chválím, podobně jako shozený a naporcovaný buk uložený do hraničky nechaný t.alpskému.
Odpovědět
DA
DAG
29.11.2024 18:56 Reaguje na Josef StříteckýVždycky se dá v porostu najít zdravý strom, který k ničemu nebude. Pak úmyslně poškozený může být pro přírodu užitečný dalších padesát let.
Je to prostě technické řešení namířené na druhovou diverzitu. Pořád lepší než zakázat kácení lesů starších 130 let. Přitom přesně tohle může spoustě druhů takový starý porost nahradit.
Odpovědět
Je to prostě technické řešení namířené na druhovou diverzitu. Pořád lepší než zakázat kácení lesů starších 130 let. Přitom přesně tohle může spoustě druhů takový starý porost nahradit.
Karel Zvářal
29.11.2024 19:08 Reaguje na DAGÚmyslně poškozený bych nahradil účelně upravený, a jinak souhlas. Není třeba zakazovat těžit celé porosty, když efektu ochrany druhů se dosáhne správným managementem na jednotce procent ponechaných stromů.
Odpovědět
DM
Dalibor Motl
29.11.2024 16:57Jsem konzerva. Chápu ale provedení se mi hodně nelíbí. Co když to bude někoho motivovat (když už to viděl v NP)? Proč se raději tedy v nějakých kotlících nepařezí? Ty obdélníkové a trojhranné díry budou patrné i po letech jako písmena vyrytá do kůry. Prostě nelíbí :(
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
29.11.2024 19:17 Reaguje na Dalibor MotlNo pokud vím, NPPD i pařezí. Díry patrné budou i po letech, ale ony se přemění na skutečné dutiny i pomocí hub a hmyzu a tím se setře umělost.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
29.11.2024 16:58Plebejec se nesmí v NP pomalu ani vyčurat, ale "ochranáři" poškozují
zcela zdravé stromy tak, že je odsuzují k předčasnému úhynu. Jsem zvědav,
kolik těch stromů odolá prvé vichřici, protože poměr dutina vůči průměru
kmene mi připadá jako přehnaná velikost dutiny hned na prvé fotografii.
Zdravý strom totiž od oslabeného třeba úderem blesku, či požárem má
zatím zdravé větve určité hmotnosti , do kterých se opírá vítr a které zatěžuje sníh. Pro ptáky a netopýry jsou lepší budky a pro drobný hmyz stačí pouze zápich pilou. Když to uvidí odpůrci CHKO či dokonce NP
Soutok, tak zjistí o co jde p. Čížkovi, který tu před pár roky dokonce opěvoval požáry lesa. Copak je v NP až tak málo hmyzu? Proč asi? Ví
ti vědátoři, že mezi dřevokazným hmyzem a jeho predátory existuje přímá
úměra, které ale kolísá v cyklech vzestupu a pádů populace. Oba druhy
jsou závislé na umírajících stromech a pokud jich přibude, tak přibude
nejen toho hmyzu, ale taky predátorů. U nás kdysi v Hraničních meandrech
Odry u Bohumína byl Datel černý vzácností, ale po nárůstu přestárlých
topolů a vrb přibylo hmyzu a přiletěli ti datli, kteří jsou už dnes
běžnými ptáky, kteří přirozeně likvidují hmyz, kvůli kterému se přestaly
ty stromy kácet. Ty dnes ale kácí bobři a budou ty stromy scházet hmyzu
i datlům. Mimochodem hnízdní dutinu si datel nikdy neudělá v takovém
poměru její velikosti a průměru kmene, protože je znalec pevnostních
poměrů v kmenech stromů. Ve zdravém kmeni dutinu většinou netesá, neboť
se dutina lépe tesá do kmene poškozeného houbami a nebo prosycháním.
Mne osobně tyto zásahy vytáčejí, protože nemocných stromů je v NP jistě
dost a nemusí přibývat další. Byl jsem v NP Podyjí před 10 roky a viděl
jsem tam relativně dost starších stromů u kterých by mi dutina nevadila,
ale zasahovat do těch zdravých kmenů malého průměru mi připadá jako záměrná likvidace stromů, aby přibylo souší a větrem ulomených stromů.
Odpovědět
zcela zdravé stromy tak, že je odsuzují k předčasnému úhynu. Jsem zvědav,
kolik těch stromů odolá prvé vichřici, protože poměr dutina vůči průměru
kmene mi připadá jako přehnaná velikost dutiny hned na prvé fotografii.
Zdravý strom totiž od oslabeného třeba úderem blesku, či požárem má
zatím zdravé větve určité hmotnosti , do kterých se opírá vítr a které zatěžuje sníh. Pro ptáky a netopýry jsou lepší budky a pro drobný hmyz stačí pouze zápich pilou. Když to uvidí odpůrci CHKO či dokonce NP
Soutok, tak zjistí o co jde p. Čížkovi, který tu před pár roky dokonce opěvoval požáry lesa. Copak je v NP až tak málo hmyzu? Proč asi? Ví
ti vědátoři, že mezi dřevokazným hmyzem a jeho predátory existuje přímá
úměra, které ale kolísá v cyklech vzestupu a pádů populace. Oba druhy
jsou závislé na umírajících stromech a pokud jich přibude, tak přibude
nejen toho hmyzu, ale taky predátorů. U nás kdysi v Hraničních meandrech
Odry u Bohumína byl Datel černý vzácností, ale po nárůstu přestárlých
topolů a vrb přibylo hmyzu a přiletěli ti datli, kteří jsou už dnes
běžnými ptáky, kteří přirozeně likvidují hmyz, kvůli kterému se přestaly
ty stromy kácet. Ty dnes ale kácí bobři a budou ty stromy scházet hmyzu
i datlům. Mimochodem hnízdní dutinu si datel nikdy neudělá v takovém
poměru její velikosti a průměru kmene, protože je znalec pevnostních
poměrů v kmenech stromů. Ve zdravém kmeni dutinu většinou netesá, neboť
se dutina lépe tesá do kmene poškozeného houbami a nebo prosycháním.
Mne osobně tyto zásahy vytáčejí, protože nemocných stromů je v NP jistě
dost a nemusí přibývat další. Byl jsem v NP Podyjí před 10 roky a viděl
jsem tam relativně dost starších stromů u kterých by mi dutina nevadila,
ale zasahovat do těch zdravých kmenů malého průměru mi připadá jako záměrná likvidace stromů, aby přibylo souší a větrem ulomených stromů.
PD
Petr Dubský
29.11.2024 20:00Skutečně u nás přibývá stromů a lesů, myslím plochu skutečného lesa, ne tu březovou monokulturní parodii na les? Neustále se píše a mluví o globálním oteplování a přirozenou chladničkou je hustý les s maximálním zápojem korun, který má též oproti rozvolněnému lesu či volné ploše menší rozdíly během ročních období i dne, takže rozvolňování lesa zvyšuje teplotu nevážení přírodovědci. Skutečně v NP není dost starších stromů s dutinami? moc se mi tomu nechce věřit. Pastva zvěře v lesích byla nouzové opatření a pokud vím, tak syrové dřevo z ulomené větve (jak by asi byla silná, aby stálo za to ji ulomit) dobře nehoří. Pálily se souše. Poškození stromu při zemi je trestný čin obecného ohrožení nebo poškozování cizí věci, ty stromy nejsou majetkem ani "přirodovědců" ani vedení parku. Na narušení pro výtok mízy stačí ruční vrták,i další zásahy měly být dělány ručně.Poškozovat zdravý strom je horší, mnohem horší než ho porazit. Poranění bleskem, nebo při ulomení větve (proč nezkusili nějakou ulomit? je úplně jiného charakteru, než ti "přírodovědci" předvádějí. Je zajímavé, že u nás je chráněno kdeco jen ne stromy. Posuzovat, který strom je biologicky cenný a který ne, je jako třídit lidi na nadlidi a podlidi, myslí si snad ty osoby, že jsou bohové? Nevěřím svým očím, co se u nás a třeba ve Švédsku vydává za ochranu přírody!
Odpovědět
PD
Petr Dubský
29.11.2024 20:06Skutečně u nás přibývá stromů a lesů, myslím plochu skutečného lesa, ne tu březovou monokulturní parodii na les? Neustále se píše a mluví o globálním oteplování a přirozenou chladničkou je hustý les s maximálním zápojem korun, který má též oproti rozvolněnému lesu či volné ploše menší rozdíly během ročních období i dne, takže rozvolňování lesa zvyšuje teplotu nevážení přírodovědci. Skutečně v NP není dost starších stromů s dutinami? moc se mi tomu nechce věřit. Pastva zvěře v lesích byla nouzové opatření a pokud vím, tak syrové dřevo z ulomené větve (jak by asi byla silná, aby stálo za to ji ulomit) dobře nehoří. Pálily se souše. Poškození stromu při zemi je trestný čin obecného ohrožení nebo poškozování cizí věci, ty stromy nejsou majetkem ani "přirodovědců" ani vedení parku. Na narušení pro výtok mízy stačí ruční vrták,i další zásahy měly být dělány ručně.Poškozovat zdravý strom je horší, mnohem horší než ho porazit. Poranění bleskem, nebo při ulomení větve (proč nezkusili nějakou ulomit? je úplně jiného charakteru, než ti "přírodovědci" předvádějí. Je zajímavé, že u nás je chráněno kdeco jen ne stromy. Posuzovat, který strom je biologicky cenný a který ne, je jako třídit lidi na nadlidi a podlidi, myslí si snad ty osoby, že jsou bohové? Nevěřím svým očím, co se u nás a třeba ve Švédsku vydává za ochranu přírody!
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 07:08 Reaguje na Petr DubskýPoškození stromu při zemi je trestný čin obecného ohrožení nebo poškozování cizí věci. Ano v hospodářském lese. A přece mnoho stromů poškodí zvěř a pokud je to do jisté míry, je to užitečné pro biodiverzitu. V dávné minulosti lesy poškozovali mamut, zubr, kůň později pastva a pařezení. To je pro udržení biodiverzity daleko lepší než celoplošný brouk. Podle mě hospodaří KRNAP a NPPD daleko lépe než ty ostatní.
Odpovědět
MU
Michal Ukropec
30.11.2024 07:20 Reaguje na Petr DubskýAsi nečtěte ekolist. U ekologistů vše podléhá kádrování. Zvěř zlikvidovat, šelmy rozšířit po celé republice. Stromy taktéž. Viděl zde někdo nějakého ekologistu který by se zabýval okusovými nebo plodonosnými dřevinami v lese? Pouze cílovými tržními, které nesou zisk!
Odpovědět
Karel Zvářal
29.11.2024 20:21Ten nadpis by také mohl být jak ze Švejka: Ochránci přírody omylem vyřezali...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 07:03 Reaguje na Karel ZvářalRozhodně lepší péče než stromolezci bránící kůrovce.
Odpovědět
Karel Zvářal
30.11.2024 07:58 Reaguje na Slavomil VinklerTo bylo myšleno trošku jinak: Vědci v dobré víře obhajovali požáry. Pacient "nějakým způsobem" několik založil. A že v Odkolkových mlýnech omylem založil xy požár... tak nějak či podobně (jinde) o životních omylech Švejk hovoří.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
29.11.2024 21:29Ono to ovšem není ani omylem a je to vydáváno za jistě následováníhodný krok. Skutečně nevím, komu co udělaly stromy, v tomto případě převážně duby. Na zdravém dubu letním žije víc druhů i živočichů celkově než na co usychajícím (dub letní by se v NP měl dožít až 500 let, vyšší věk je výjimečný, viděl jsem film myslím, že právě z tohoto parku kde byly usychající či padlé duby staré údajně asi tři sta let, takže tyto zásahy nedávají smysl. Nebo spíš dávají, v Krkonoších vyřezali ochránci přírody motorovkami borovici kleč, aby se nevysilovali odvezli tu spoušť jistě zvěř neplašícími vrtulníky se tetelili blahem nad disturbancemi, lavinami, kterým měla asi tady lidmi sice vysazená, ale jinak u nás původní kleč zabránit. Ochranářům zdar, přírodě zmar. A prostor pro vědce a jejich práce ukazující jakou paseku dokáže napáchat lavina. A možná později sesuvy půdy, nemusejí být jen v Jeseníkách.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 06:56 Reaguje na Petr DubskýAle máte vlčí mlhu. Protože si pletete hospodářský les a NP. V NPPD se stovky let pařezilo, při stahování dřeva dochází k četným poškozením stojících dubů. Mimo jiné proto je tam vysoká biodiverzita. V této péči je třeba různými způsoby (konservativně) pokračovat, (ale zejména ne celoplošně). Celoplošná devastace jako NPŠ, nebo NPČŠ je ale velice špatně, neb vzniká jednotný mladý les na desítkách až stovkách km2, tedy nízká rozmanitost, biodiverzita. Nicnedělání vede k celoplošné devastaci.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 07:02 Reaguje na Petr DubskýKleč se v minulosti vypalovala pro rozšíření pastvy. Pasené louky byly bohaté na různou květenu a hmyz. Omezování kleče (ne vyhubení) prospívá biodiverzitě. Ona světoznámá Krakonošova zahrádka nebo Velká kotlina v Jeseníkách jsou udržovány nezarostlé jen lavinami. A tedy zastavení lavin znamená zalesnění a zničení lokality vy znalče.
Odpovědět
ss
HH
Honza Honza
30.11.2024 09:53 Reaguje na Slavomil VinklerA to já bych naopak v NP vykácel stromy kolem močálů a rašelinišť, zrušil meliorační příkopy, které tam stále jsou už od socializmu - aby hospodářům močál nelezl do jejich cenného uniformního lesa, jeden strom jako druhý, přírodovědcům s jejich teorií bezzásahovosti je to zřejmě jedno, zvýšil hráze, rozšířil močál, ev. dosázel kosodřevinu, aby jí bylo více (ona se rozšíří sama, jak píšete) a aby vodu zastiňovala, v parnu (nad močálem je 40st.) se voda méně vypařovala a funkce zachytávání vody se posílila.
Močál totiž zachycuje vodu, na rozdíl od květnaté vzácné louky a štěrkového pole.
Odpovědět
Močál totiž zachycuje vodu, na rozdíl od květnaté vzácné louky a štěrkového pole.
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 11:54 Reaguje na Honza HonzaNo to taky. A proč ne i močál je květnatý.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.11.2024 08:30Jasně, zvěř poškozuje vegetaci úplně stejně. Když necháte stádo ovcí na zahradě, okoušou keře, otírají se o kůru, nejdříve strhnou kůru z jedné strany stromu, pak z druhé, strom postupně odumírá. Kdo chce mít ovečky na zahradě, musí počítat s její devastací. Proto se stromy chrání, v lesích jsou ohrady, snižuje se stav býložravců.
Proto já bych žádné ovečky, natož kozy na zahradě nechtěl, nechci se dívat na zničené stromy a keříky, které jsem pracně sázel, raději ji nechám vykosit mulčovačem.
Ale diverzifikace v rozumné míře je správná.
Je správná co největší pestrost, kořenové lesy, usychající stromy, padlé stromy = co nejblíže k normální nekulturní přírodě, nikoli od ní.
Nekulturní příroda není (v globálu, ne v nějaké extrémní situaci) přehuštěný monokulturní les, jsou to i zvířata i pastviny, louky.
A člověk i v NP tomu může pomoci (právě tam je to nejlépe), vracet se zpět k normální přírodě, ne si zafixovávat nepřirozenou přírodu. NP nemá být zadrátovaná nepřístupná pustina, zvl. kt. dlouhodobě neprospívá= Šumava s kůrovcem, má to být příklad pro celý stát.
To je jako bychom si zafixovávali svoji nemoc, místo abychom ji léčili= to je normální příroda? To je zpět k přírodě?
Nesmyslné zákony s poškozováním stromů: proto zásadně liberalizmus, co nejméně debilních zákonů, předpisů, dotací, úředníků, dohledu. Kdo to může umožnit? Voliči!
Vyhlášku 189 jsem si od p. Dočkala stáhnul, až mi bude nějaký úředník vyčítat, že poškozuji stromy!
Odpovědět
Proto já bych žádné ovečky, natož kozy na zahradě nechtěl, nechci se dívat na zničené stromy a keříky, které jsem pracně sázel, raději ji nechám vykosit mulčovačem.
Ale diverzifikace v rozumné míře je správná.
Je správná co největší pestrost, kořenové lesy, usychající stromy, padlé stromy = co nejblíže k normální nekulturní přírodě, nikoli od ní.
Nekulturní příroda není (v globálu, ne v nějaké extrémní situaci) přehuštěný monokulturní les, jsou to i zvířata i pastviny, louky.
A člověk i v NP tomu může pomoci (právě tam je to nejlépe), vracet se zpět k normální přírodě, ne si zafixovávat nepřirozenou přírodu. NP nemá být zadrátovaná nepřístupná pustina, zvl. kt. dlouhodobě neprospívá= Šumava s kůrovcem, má to být příklad pro celý stát.
To je jako bychom si zafixovávali svoji nemoc, místo abychom ji léčili= to je normální příroda? To je zpět k přírodě?
Nesmyslné zákony s poškozováním stromů: proto zásadně liberalizmus, co nejméně debilních zákonů, předpisů, dotací, úředníků, dohledu. Kdo to může umožnit? Voliči!
Vyhlášku 189 jsem si od p. Dočkala stáhnul, až mi bude nějaký úředník vyčítat, že poškozuji stromy!
Pe
Petr
30.11.2024 10:56 Reaguje na Honza HonzaTo je ono - v globálu. Příroda musí fungovat globálně, ne lokálně. Z globálního pohledu tak na Šumavě bude rozsáhlý smrkový les, jinde třeba borový, nebo smíšený, na vrcholcích hor kleč. Občas malá louka, nebo step. To je naše krajina. V jiných státech to zase bude třeba naopak. Ale nikdy ne všechno na jednom místě. Vytvářet lokální všehochuť přece není příroda, to je jen botanická zahrada, nebo spíš zoo - pavilon opic, pavilon papoušků, pavilon motýlů. Vše v jednom, aby to turista mohl vidět pohodlně při jedné nedělní vyjížďce "do přírody".
Když jsme v krajině louky zničili a udělali z nich pole, tak teď přece nemůžeme běžet do lesa na Šumavě a vyrábět louky tam, když tam nepatří. To by bylo proti přírodě. To musíme jinde, jestli chceme přírodě opravdu pomoct, nebo myslíme zase spíš jen na sebe.
Šumava tedy opravdu má být příkladem pro celý stát - toto je příroda se smrkovým lesem. Takto smrkový les funguje. A kdo chce vidět zase jinou přírodu, třeba lužní les, ten prostě pojede jinam.
Odpovědět
Když jsme v krajině louky zničili a udělali z nich pole, tak teď přece nemůžeme běžet do lesa na Šumavě a vyrábět louky tam, když tam nepatří. To by bylo proti přírodě. To musíme jinde, jestli chceme přírodě opravdu pomoct, nebo myslíme zase spíš jen na sebe.
Šumava tedy opravdu má být příkladem pro celý stát - toto je příroda se smrkovým lesem. Takto smrkový les funguje. A kdo chce vidět zase jinou přírodu, třeba lužní les, ten prostě pojede jinam.
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 11:55 Reaguje na PetrVšehochuť, to je ta biodiverzita. Boreální tajga není hustý monoles. Kukněte na obrázky.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2024 12:07 Reaguje na Slavomil VinklerDíky za názorný příklad domácího ekosystému.
Boreální tajga je prostě boreální tajga. Ať vypadá jakkoliv pestře a nesouvisle, pořád je to stále jen boreální tajga a nic jiného. Taky tam nikdo nebude zkoušet zavádět jiné typy ekosystémů, jak například neustále navrhujete vy tady u nás.
A nikde nepíšu, že je nutný monoles, to si zase vysvětlujete po svém. Pointa byla v tom, že každá oblast má svůj ekosystém. A zavádět tam uměle jiný jen kvůli pestrosti a umělému zvýšení diverzity není příroda, to je proti přírodě.
Odpovědět
Boreální tajga je prostě boreální tajga. Ať vypadá jakkoliv pestře a nesouvisle, pořád je to stále jen boreální tajga a nic jiného. Taky tam nikdo nebude zkoušet zavádět jiné typy ekosystémů, jak například neustále navrhujete vy tady u nás.
A nikde nepíšu, že je nutný monoles, to si zase vysvětlujete po svém. Pointa byla v tom, že každá oblast má svůj ekosystém. A zavádět tam uměle jiný jen kvůli pestrosti a umělému zvýšení diverzity není příroda, to je proti přírodě.
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 12:26 Reaguje na PetrVy vůbec nechápete co je uměle a co není. Právě monoles je nepůvodní a před tím byly ty lesy udržované megafaunou a lidmi. To vy tu chcete zavádět nepůvodní bezzásahový, tedy jiný než býval.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2024 12:58 Reaguje na Slavomil VinklerTo si jen vy tak představujete. Ač pro to nemáte žádné důkazy. A možná právě to vám tak vyhovuje.
A i kdyby původní lesy byly udržované megafaunou, což logicky být ani nemohou, tak pořád by to byla mnohem vyšší lesnatost území, než je dnes. Takže ať je pravda jakákoliv, bezzásahovostí se pouze jen nepatrně přibližujeme a vracíme k původnosti, se všemi pozitivy, která to s sebou přináší. Zato lidské hospodaření nás od ní neustále vzdaluje, i se všemi negativními důsledky.
Odpovědět
A i kdyby původní lesy byly udržované megafaunou, což logicky být ani nemohou, tak pořád by to byla mnohem vyšší lesnatost území, než je dnes. Takže ať je pravda jakákoliv, bezzásahovostí se pouze jen nepatrně přibližujeme a vracíme k původnosti, se všemi pozitivy, která to s sebou přináší. Zato lidské hospodaření nás od ní neustále vzdaluje, i se všemi negativními důsledky.
Pe
Petr
30.11.2024 13:36 Reaguje na Slavomil VinklerPokuste se definovat stáda jakých zvířat a v jakých počtech by musela v krajině být, aby dokázala lesy udržovat jiné, než husté. Třeba na té Šumavě. Vezměte v úvahu vše, od terénu a nadmořské výšky, až po rozdíly v množství dostupné biomasy v létě a v zimě.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2024 12:24 Reaguje na Slavomil VinklerA tak jako na severu je domácím ekosystémem ona tajga, tak na našem území je domácím ekosystémem smíšený les mírného pásu (s různými podskupinami - zhruba doubravy v nížinách, bučiny ve středních, smrčiny ve vyšších polohách). Sem tam se u nás najdou i jiné ekosystémy, ale to jsou jen drobnosti, zásadní je ten les.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 12:30 Reaguje na PetrZásadní není les obecně, jako že někde jsou nějaké stromy. To může být i pajasan či akát. Zásadní je aby byla pro lidi zachována původní široká biodiverzita,
tedy les s mnoha nikami.
Odpovědět
tedy les s mnoha nikami.
Pe
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 14:13 Reaguje na PetrPouze pro vás je zásadní jakýkoli invazní strom.
Odpovědět
Pe
Petr
30.11.2024 15:13 Reaguje na Slavomil VinklerOpačně. Pouze pro vás existují jen invazní rostliny a vlaštovičníky. To je vaše představa divoké přírody, něco jako zarostlé smetiště. Pak je jasné proč tolik vystupujete proti přírodě a snažíte se ji změnit. Musíte ven, do lesa. Budete překvapený.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.11.2024 12:58 Reaguje na PetrTo by tak bylo, kdyby nebyl člověk, příroda fungovala globálně, normálně. Ale i v těchto podmínkách může příroda kolabovat: co to je kolaps?
Samozřejmě z našeho živočišného pohledu, ne z pohledu celého vesmíru: např. kolaps je prázdný Mars bez atmosféry, přehřátá Venuše s 500 st a deštěm kyseliny sírové. Nikoli z pohledu galaxie Mléčná dráha.
Kolaps je jednoznačně rozšiřování pouští, přehřívání pouště v Arábii - nad 50 st zde již nebude možný život. To je především kolaps přírody, který nesmíme dopustit.
Nemůžeme si dovolit aby celá Šumava se stovkami km čtv. neprospívala, vysychala a neprospívání čas od času dokončil kůrovec. Můžeme si to dovolit na nějakém kopci, stovkách ha, tam si můžeme dovolit experimentovat, nezasahovat a tímto bezzásahem zasáhnout tak, že kopec se smrkem uschne!
Odpovědět
Samozřejmě z našeho živočišného pohledu, ne z pohledu celého vesmíru: např. kolaps je prázdný Mars bez atmosféry, přehřátá Venuše s 500 st a deštěm kyseliny sírové. Nikoli z pohledu galaxie Mléčná dráha.
Kolaps je jednoznačně rozšiřování pouští, přehřívání pouště v Arábii - nad 50 st zde již nebude možný život. To je především kolaps přírody, který nesmíme dopustit.
Nemůžeme si dovolit aby celá Šumava se stovkami km čtv. neprospívala, vysychala a neprospívání čas od času dokončil kůrovec. Můžeme si to dovolit na nějakém kopci, stovkách ha, tam si můžeme dovolit experimentovat, nezasahovat a tímto bezzásahem zasáhnout tak, že kopec se smrkem uschne!
Pe
Petr
30.11.2024 13:08 Reaguje na Honza HonzaSrovnáváte kolaps/trvalou degradaci s momentálními výkyvy. Něco uschlo, už je to zase zelené, příroda tam bují radostně a ze všech sil, jako málokde. To jde těžko považovat za kolaps.
Kolaps ve skutečnosti nastává jinde - na zemědělské půdě. Ta zabírá většinu území, její biologie se blíží nule a její negativní působení lesy dávno nestíhají vyrovnávat a kolabují také. Toto si nemůžeme dovolit. Ale dovolujeme.
Odpovědět
Kolaps ve skutečnosti nastává jinde - na zemědělské půdě. Ta zabírá většinu území, její biologie se blíží nule a její negativní působení lesy dávno nestíhají vyrovnávat a kolabují také. Toto si nemůžeme dovolit. Ale dovolujeme.
Pe
Petr
30.11.2024 13:21 Reaguje na PetrJak už jsem tu několikrát psal, zvyšováním lesnatosti by se využily neproduktivní a nepotřebné pozemky, zlepšilo by se vše, o čem tu zcela správně varujete a píšete, a zvětšilo by se množství příležitostí pro ty, kteří potřebují les nějak využívat a řídit, příležitosti pro spásače, a vůbec pro lidi, kterým současné lesy nedají spát.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.11.2024 13:59 Reaguje na PetrTo je i můj názor- jít vstříc přírodě, její sukcesi, nikoli ji stále násilně potlačovat. Ale i diverzifikaci potřebujeme. P. Vinkler sám říká, že lesy ničit nechce, že chce zachovat diverzitu současných luk, to je zcela správné. Nemá cenu se tedy přít. Něco jiného jsou ale pole, jak píšete. Jejich degradaci si taky nemůžeme dovolit a lepší by na jejich místě byl les, než rozšiřovat louky. Ale šlo by i obojí (s převahou lesa)- tak by to udělaly třeba zubři. Pole ale potřebujeme pro obživu- proto zlepšení půdy- organika, méně chemie, více ekolog. bio výroba, meze, remízky- blíž k přirozenému savanovému řídkému lesíku. Nezapomenout na zavodnění- močály, jezírka, meandry, slepá ramena na řekách, mělké řeky, dovolit jejich rozlévání po loukách, lužní lesíky- tam právě diverzifikace je super, vysychání se bát nemusíme. Naopak je nebezpečná sukcese a zarůstání jezírka a močálu. Tak to vidím já. Myslím, že oba máme hodně podobný náhled.
Odpovědět
HH
Honza Honza
30.11.2024 14:12 Reaguje na PetrTo je taky k diskuzi: je sezónní (po 100 letech!) napadání kůrovce na Šumavě přirozený cyklický jev neohrožující nijak přírodu? Tak to vidí přírodovědci.
Není: kůrovec není sezónní pravidelné vyrojení hmyzu, napadá dlouhodobě oslabené stromy, strom umírá dlouho, je to proces, kdy něco roste na nesprávném místě, neodpovídá přirozeným přírodním podmínkám. Příroda to řeší jednoduše: tato odrůda postupně mizí a je nahrazována jinou, odolnější. Když se odolnější odrůda nenajde, les mizí, vzniká polopoušť - poušť - a to je ta nebezpečná degradace přírody, které je třeba zabránit. Proč to tak nebylo již dříve- tisíce let? Protože nebylo takovéto drastické oteplování!
Když to nezvládne příroda sama (třeba sukcesí vytlačí pestrý smíšený les a zbyde jen monokultura), musíme zasáhnout sami. Jinak to nejde. Nelze nechat skomírat stovky km čtv. lesa.
Musíme se o to alespoň pokoušet, to se i dělá, vysazují se stromy, které by to event. zvládly a ke kůrovcové kalamitě nedocházelo. Je to správné, potřebné a mělo by se to dělat více, stejně tak diverzita dle p. Vinklera.
Odpovědět
Není: kůrovec není sezónní pravidelné vyrojení hmyzu, napadá dlouhodobě oslabené stromy, strom umírá dlouho, je to proces, kdy něco roste na nesprávném místě, neodpovídá přirozeným přírodním podmínkám. Příroda to řeší jednoduše: tato odrůda postupně mizí a je nahrazována jinou, odolnější. Když se odolnější odrůda nenajde, les mizí, vzniká polopoušť - poušť - a to je ta nebezpečná degradace přírody, které je třeba zabránit. Proč to tak nebylo již dříve- tisíce let? Protože nebylo takovéto drastické oteplování!
Když to nezvládne příroda sama (třeba sukcesí vytlačí pestrý smíšený les a zbyde jen monokultura), musíme zasáhnout sami. Jinak to nejde. Nelze nechat skomírat stovky km čtv. lesa.
Musíme se o to alespoň pokoušet, to se i dělá, vysazují se stromy, které by to event. zvládly a ke kůrovcové kalamitě nedocházelo. Je to správné, potřebné a mělo by se to dělat více, stejně tak diverzita dle p. Vinklera.
Pe
Petr
30.11.2024 15:27 Reaguje na Honza HonzaNo právě. My pro to aby příroda fungovala nic neděláme. A tak se to stále zhoršuje, a to oslabuje i tu přírodu na správném místě, která pak také zcela logicky ztrácí odolnost, jako třeba na té Šumavě. A toto změnou druhové skladby šumavských lesů nevyřešíme, to je jen následek, ne příčina, spíš tamní přírodě uškodíme, les nejsou jen stromy. Řešit musíme jiné věci a jinde - o nich píšete - krajina, voda,...
Odpovědět
RP
Radim Polášek
30.11.2024 08:43Poškození stromu u země je podle mne celkem k ničemu. Pokud to je vzrostlejší strom. Hmota stromu ve výšce, pokud je vzrostlý, je už dimenzována na nepoškozený pevný kmen, ne na poškozený. A poškozením, pokud je do metru, dvou nad zemí, půjde od země do dřeva vlhkost, dřevo bude trvale vlhké dlouho do suchého období, v lužních lesích možná prakticky pořád. Dřevo tak nejspíš velice rychle chytne dřevokazné houby a za krátkou dobu, během až nižších jednotek let, se prohnije tak, že oslabený kmen v tom místě nevydrží a strom padne.
Staré stromy s poškozeným spodkem kmene, kde v trouchu žije dřevokazný hmyz a kde jsou nízko nad zemí dutiny pro živočichy, si to poškození většinou "pěstují" už od nízkého věku, kdy na jedné straně napadené dřevo uhnívá a zmenšuje pevnost kmene a na druhé straně živý strom podle dráždění mechanickým napětím na tom místě kmene intenzívně přirůstá a vyztužuj ten kmen úměrně přírustku hmotnosti dřeva a silového vlivu větrů v koruně. Takže strom je i přes ztrouchnivělé dřevo ve spodku kmene relativně dlouhodobě stabilní.
Pokud se už tedy mají, kvůli hmyzu žijícímu ve starém dřevě a případně živočichům, kteří využívají dutiny v kmenech, poškozovat starší stromy se silnějšími kmeny, je třeba ty poškození na kmeni dělat ve větší výšce, řekněme 2 až 15 metrů. Pokud to má být pro hmyz žijící ve vlhkém trouchu starého dřeva, podle mne bude vhodnější strom přímo pokácet a nechat ležet na zemi, by ztrouchnivěl. Když už nic jiného tak proto, že se strom pokácí optimálním směrem. Například kvůli snadnému průchodu lesem.
Odpovědět
Staré stromy s poškozeným spodkem kmene, kde v trouchu žije dřevokazný hmyz a kde jsou nízko nad zemí dutiny pro živočichy, si to poškození většinou "pěstují" už od nízkého věku, kdy na jedné straně napadené dřevo uhnívá a zmenšuje pevnost kmene a na druhé straně živý strom podle dráždění mechanickým napětím na tom místě kmene intenzívně přirůstá a vyztužuj ten kmen úměrně přírustku hmotnosti dřeva a silového vlivu větrů v koruně. Takže strom je i přes ztrouchnivělé dřevo ve spodku kmene relativně dlouhodobě stabilní.
Pokud se už tedy mají, kvůli hmyzu žijícímu ve starém dřevě a případně živočichům, kteří využívají dutiny v kmenech, poškozovat starší stromy se silnějšími kmeny, je třeba ty poškození na kmeni dělat ve větší výšce, řekněme 2 až 15 metrů. Pokud to má být pro hmyz žijící ve vlhkém trouchu starého dřeva, podle mne bude vhodnější strom přímo pokácet a nechat ležet na zemi, by ztrouchnivěl. Když už nic jiného tak proto, že se strom pokácí optimálním směrem. Například kvůli snadnému průchodu lesem.
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 08:50 Reaguje na Radim PolášekJsou brouci žijící v pařezech jako roháč a jiní například žijící v dutinách jako páchník a mnoho jiných. Dutin je daleko méně než pařezů.
Popadaných stromů je taky daleko více než dutin.
Odpovědět
Popadaných stromů je taky daleko více než dutin.
HH
Honza Honza
30.11.2024 09:35 Reaguje na Radim PolášekDobře, chápu, děkuji za odborný názor. Já ale na své zahradě žádné poškozování stromů, strhávání kůry, vrtání děr, zabíjení hřebíků ani v dolní č. ani v horní dělat nebudu, protože je to bolí!!!
Lepší podle mě jsou pro ptáčky budky, pro hmyz obložení stromků dřevěnou ochranou.
Ale mám i padlé stromy, i umírající polosuché stromy, hromady větví, které jsem kvůli broukům,aj. nevykácel, neuklidil.
Odpovědět
Lepší podle mě jsou pro ptáčky budky, pro hmyz obložení stromků dřevěnou ochranou.
Ale mám i padlé stromy, i umírající polosuché stromy, hromady větví, které jsem kvůli broukům,aj. nevykácel, neuklidil.
PD
Petr Dubský
30.11.2024 18:05Pane Vinklere, pletete si poškození neúmyslné, třeba při lesních pracích a úmyslné, jako je tomu v tomto případě. A pokud není tato část pro veřejnost uzavřena, hrozí zbytečné poranění. Že strom má dutinu nad zemí vidíte a rozumný člověk si dá pozor, jenže tady o poškození nebudete mít ponětí. A mamut žil v prostorách kde stromy těžko potkal, na to byly poněkud studené. Poškozovat duby, aby vytékala míza a páni roháči měli potravu je zbytečné, o to se postará paní roháčová. Prokouše se borkou, papá, vylučuje a navíc láká vůní. jestliže to ti pánové nevědí, nemají v ochraně přírody, co dělat. A pro potomstvo zase potřebuje trouchnivějící dřevo, jinak řečeno roháč obecný, aby přežil potřebuje dubové dřevo živé i mrtvé, pro což je NP ideální. V hospodářském lese si to těžko můžete dovolit. Pokud má mít dělání dutin smysl, těžko se mohou dělat motorovou pilou, ale ručním vrtákem, případně možná dlátkem.V kulturní civilizované zemi by takovéto jednání, ať je zdůvodněné jakkoliv.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
30.11.2024 18:21Paní Procházková, mohla byste doložit, že u nás stále lesů, doufám, že víte, že kůrovcové či jiné holiny nejsou les, stejně jak krajina spálená v NP ČŠ, stále přibývá. Zavázali jsme se, že naše lesy pohltí určité množství oxidu uhličitého, což se neplní. Takže, buď jsou vědci hlupáci, kteří nedokážou spočítat schopnosti našich lesů, v tomto směru nebo lesů přibývalo. A jistě víte příčinu, proč dříve lesů přibývalo, že to zapříčinilo předchozí odlesňování, protože spotřeba převažovala nad přírůstkem dřevní hmoty. A jistě víte, co tehdy lesy zachránilo. Pokud ne, mám na mysli uhlí. Ano, uhlí vděčí naše civilizace za prudký rozvoj, bez uhlí a později ropy by nebyla možná technická revoluce. Plyn a ropa a možná někde i uhlí vznikají stále, jde tedy o velmi pomalu obnovitelné zdroje.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 20:51 Reaguje na Petr DubskýCelkem máte dost páté přes deváté a vytrhujete slova.
Z hlediska biodiverzity je jedno, je-li poškození úmyslné nebo neúmyslné. Vzniká tak pro něco užitečný biotop. Příliš kladete důraz na roháče, je to jen ilustrační foto. Pokud by vám napsala skutečně vzácné brouky např. Elater ferrugineus, Limoniscus violaceus, Lacon querceus, ... či ještě vzácnější (nejsem broučkař) kdo by co věděl?
Mamuti a jiní slonovití zde žili od třetihor a vytvářeli krajinu zejména pro hmyz, kterému nyní chybí. A nejde jen o mamuty, ale jak píši výše, jde o megafaunu.
Lesy, zejména NP, v zásadě téměř žádný CO2 nepohlcují, protože se posléze zase rozloží. Ukládají se jen uhlíky po požáru, nicméně ten způsob je mi proti srsti.
Odpovědět
Z hlediska biodiverzity je jedno, je-li poškození úmyslné nebo neúmyslné. Vzniká tak pro něco užitečný biotop. Příliš kladete důraz na roháče, je to jen ilustrační foto. Pokud by vám napsala skutečně vzácné brouky např. Elater ferrugineus, Limoniscus violaceus, Lacon querceus, ... či ještě vzácnější (nejsem broučkař) kdo by co věděl?
Mamuti a jiní slonovití zde žili od třetihor a vytvářeli krajinu zejména pro hmyz, kterému nyní chybí. A nejde jen o mamuty, ale jak píši výše, jde o megafaunu.
Lesy, zejména NP, v zásadě téměř žádný CO2 nepohlcují, protože se posléze zase rozloží. Ukládají se jen uhlíky po požáru, nicméně ten způsob je mi proti srsti.
SV
Slavomil Vinkler
30.11.2024 21:04 Reaguje na Slavomil VinklerVíce např : https://szkt.cz/clanky-casopisu/dreviny-rostouci-mimo-les-a-jejich-chraneni-hmyzi-obyvatele
Odpovědět
HH
Honza Honza
1.12.2024 07:34 Reaguje na Slavomil VinklerVážený pane Vinklere, se zájmem jsem si přečetl váš odkaz: brouci potřebují staré umírající stromy ev. zvěří poškozené. Jelikož těchto stromů je málo, hrozí broukům zánik.
Váš závěr: nahnat do lesů mamuty, aby stromy poškozovaly!!
Nejsou tyto stromy poškozovány i těžební technikou?
Jasně, že je třeba v lesích ponechávat staré stromy, měly by být i kořenové lesy, staré ořezaně vrby. Nechat některé stromy shnít na zemi. Patrové lesy, pestré smíšené lesy. Ochranáři po tom volají, lesníci jistě to také budou dělat.
Ale všeho s mírou, jsou to hospodářské lesy, chodit s motorovou pilou po lese v NP a dělat díry do stromů je stejný nesmysl jako vyřezávat příliš přehuštěný porost, přitom by to bylo mnohem prospěšnější než nějaké ojedinělé díry!!!
Přírodovědci prostě neznají míru ve své nesmyslné snaze vše zakonzervovat, za každou cenu zachovat stávající stav, který jim přirozeně uniká, omezit normální vývoj přírody, normální možnosti přírody, vše nové je katastrofa: přitom sama příroda se normálně vyvíjí, přizpůsobuje se novým podmínkám, něco zaniká, něco nového má lepší podmínky. Petr jasně správně říká: příroda je taková jaká je, nikdy není lepší nebo horší, jsou to jen naše nesmyslné představy.
Ale co je skutečně hrozba, co nás ohrožuje, co nemůžeme považovat za normální, je ztráta vody, odlesnění, špatná funkce lesů, které hlavně vodu zachycují. To je skutečný kolaps přírody, to je skutečná hrozba. Ne to, že si někdo k domu zasadí thůji, v lese vysadí douglasku, přirozenou sukcesí zanikne louka- to žádná katastrofa opravdu není. To přírodovědcům nevadí, když monokulturní les nefunguje, hlavně že dělají díry do stromů, strhávají kůru!!
Prostě fanatický nepřirozený zkostnatělý postup ode zdi ke zdi, přitom podstata nám uniká, na tu kašleme!
Stejně je to i u naší vlády: hlavně šetřit, šetřit
že kolabuje průmysl, že nemáme rúst, že jsme v růstu poslední, je úplně jedno. Jenže kapitalizmus je založen na růstu, na tom aby se vyrábělo, ne aby se šetřilo, USA jsou nejzadluženější zemí, jaksi jim to nevadí!
Příroda je založená na vodě, ne na diverzifikaci a broucích!
Odpovědět
Váš závěr: nahnat do lesů mamuty, aby stromy poškozovaly!!
Nejsou tyto stromy poškozovány i těžební technikou?
Jasně, že je třeba v lesích ponechávat staré stromy, měly by být i kořenové lesy, staré ořezaně vrby. Nechat některé stromy shnít na zemi. Patrové lesy, pestré smíšené lesy. Ochranáři po tom volají, lesníci jistě to také budou dělat.
Ale všeho s mírou, jsou to hospodářské lesy, chodit s motorovou pilou po lese v NP a dělat díry do stromů je stejný nesmysl jako vyřezávat příliš přehuštěný porost, přitom by to bylo mnohem prospěšnější než nějaké ojedinělé díry!!!
Přírodovědci prostě neznají míru ve své nesmyslné snaze vše zakonzervovat, za každou cenu zachovat stávající stav, který jim přirozeně uniká, omezit normální vývoj přírody, normální možnosti přírody, vše nové je katastrofa: přitom sama příroda se normálně vyvíjí, přizpůsobuje se novým podmínkám, něco zaniká, něco nového má lepší podmínky. Petr jasně správně říká: příroda je taková jaká je, nikdy není lepší nebo horší, jsou to jen naše nesmyslné představy.
Ale co je skutečně hrozba, co nás ohrožuje, co nemůžeme považovat za normální, je ztráta vody, odlesnění, špatná funkce lesů, které hlavně vodu zachycují. To je skutečný kolaps přírody, to je skutečná hrozba. Ne to, že si někdo k domu zasadí thůji, v lese vysadí douglasku, přirozenou sukcesí zanikne louka- to žádná katastrofa opravdu není. To přírodovědcům nevadí, když monokulturní les nefunguje, hlavně že dělají díry do stromů, strhávají kůru!!
Prostě fanatický nepřirozený zkostnatělý postup ode zdi ke zdi, přitom podstata nám uniká, na tu kašleme!
Stejně je to i u naší vlády: hlavně šetřit, šetřit
že kolabuje průmysl, že nemáme rúst, že jsme v růstu poslední, je úplně jedno. Jenže kapitalizmus je založen na růstu, na tom aby se vyrábělo, ne aby se šetřilo, USA jsou nejzadluženější zemí, jaksi jim to nevadí!
Příroda je založená na vodě, ne na diverzifikaci a broucích!
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 09:15 Reaguje na Honza HonzaPříroda je založená na všem, vazby dodnes neznáme úplně. To, že zanikne brouk nebo louka sukcesí je naopak katastrofa jak pro lidské poznání a pro toho brouka. Pro "Přírodu" jako božstvo rozhodně ne, té je to šumafuk.
Odpovědět
Pe
Petr
1.12.2024 10:10 Reaguje na Slavomil VinklerNe, šumafuk je to vám, vy tam chcete jen toho brouka. Vás celek nijak nezajímá (proto ty vaše neustálé návrhy na řešení mikrostanovišť a mikropodmínek). Jenže ono jde právě o ten celek, ne o toho brouka. Bez funkčního celku nebude ani brouk, ani vy. Umělé vytváření konkrétních podmínek pro chov konkrétního brouka celku nijak nepomůže, spíš naopak.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 13:11 Reaguje na PetrStorch: My jsme dosud žili v biologicky bohatém a rozmanitém světě a tohoto bohatství jsme využívali. Nevíme, jestli jsme vůbec schopni jako civilizace fungovat ve světě biologicky ochuzeném. Víme jen, že by to byla škoda, nemít kolem sebe ta krásná a zajímavá zvířata a rostliny. Mnohé organismy navíc hrají klíčovou roli ve fungování ekosystémů, kterému pořád vlastně úplně nerozumíme. Takže je tu značné riziko, že jejich vyhubením by mohlo dojít k velkým změnám a k eskalaci problémů.
Storch :
Jistě, i ochuzená příroda nějak funguje, ale často je méně stabilní, méně schopná reagovat na další změny – a těch změn bude čím dál víc.
Pe
HH
Honza Honza
1.12.2024 15:35 Reaguje na Slavomil VinklerDobře, je to správné, chránit druhy, chránit pestrost, čím pestřejší příroda, tím lépe.
Ale pro ochranu jednoho druhu nesmíme nevidět celek, nesmíme ničit celek.
A příroda se taky nějak přirozeně vyvíjí, sama někam přirozeně směřuje, nemá smysl jí v tom stále bránit.
Odpovědět
Ale pro ochranu jednoho druhu nesmíme nevidět celek, nesmíme ničit celek.
A příroda se taky nějak přirozeně vyvíjí, sama někam přirozeně směřuje, nemá smysl jí v tom stále bránit.
ms
1.12.2024 11:01
je to naprosto příšerný, co dělají. Celek je vůbec nezajímá. Takhle řezat do stromu.
Píší, že řezají do stromů, které nejsou biologicky cenné, ale to oni neví, když nechají zcela sežrat kůrovcem celý les. O funkcích lesa, které jsou nezbytné pro život člověka, neví nic a tak dělají naprosté zhůvěřilosti.
Už by se národní parky měly zrušit, nedokonalá legislativa umožňuje ničit státní vlastnictví.
Odpovědět
Píší, že řezají do stromů, které nejsou biologicky cenné, ale to oni neví, když nechají zcela sežrat kůrovcem celý les. O funkcích lesa, které jsou nezbytné pro život člověka, neví nic a tak dělají naprosté zhůvěřilosti.
Už by se národní parky měly zrušit, nedokonalá legislativa umožňuje ničit státní vlastnictví.
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 12:33 Reaguje naPatláte kůrovce a Šumavu s Podyjím. Legislativa Národních parků je opravdu nedokonalá. Protože prosazuje nicnedělání-honosně bezzásahovost ve středoevropských lesích, které byly obhospodařovány lidmi desítku tisíc let a před tím megafaunou. Proto ten kůrovec.
Odpovědět
Pe
Petr
1.12.2024 13:30 Reaguje na Slavomil VinklerDeset tisíc let lidé lesy opravdu neobhospodařovali. Ta hrstka lidí, co tu v teplejších údolích a kolem řek žila, ta byla ráda za vynález bronzového srpu na obilí, nic víc neměli. V lese si tak leda nasbírali houby, nebo ulovili něco k jídlu, a to ještě jen v blízkosti osad. Co jiného by asi tak v lese dělali a proč a jak.
No a před tím lesy neobhospodařovala megafauna, protože se teprve tvořily a šířily krajinou. A navíc tu tvrdíte, že megafaunu člověk vyhubil.
Odpovědět
No a před tím lesy neobhospodařovala megafauna, protože se teprve tvořily a šířily krajinou. A navíc tu tvrdíte, že megafaunu člověk vyhubil.
Pe
Petr
1.12.2024 13:40 Reaguje na PetrUrčitě si pamatujete na trilogii z doby kamenné, Osada Havranů. Hezká ukázka tehdejší úrovně a zná to asi každý. Neměli nic, jen pár zvířat a klacků, o nějakém obhospodařování lesů nemohla být řeč. Klackem a kamenem toho mnoho udělat nejde. Dá se pokácet strom a postavit zemnici. A to je asi tak technologické maximum.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2024 07:16 Reaguje na PetrFilmová fikce. Nic proti Štorchovi, ale kniha a i film jsou založené na zastaralých znalostech pana Štorcha z 20/30 let.
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 13:27 Reaguje na Slavomil VinklerFajn, napište tedy jak to bylo doopravdy.
Ať se poučíme.
Odpovědět
Ať se poučíme.
Pe
Petr
2.12.2024 13:40 Reaguje na PetrNapište jak žili lidé v době Osady Havranů, tedy někdy před pěti tisíci lety. Popište jejich způsob života, jejich vybavení, nástroje a nářadí. Z toho pak jde odvodit co by dokázali ovlivnit a změnit.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2024 07:19 Reaguje na PetrPodle vás postavili Gebely Tepe, Zikkuraty, nebo pyramidy marťani.
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 13:37 Reaguje na Slavomil VinklerTak je docela rozdíl stavět pyramidu v zemi s celoročním bezva počasím a milionem obyvatel - a zkoušet dělat něco ve středoevropském lese s pár desítkami lidí a kamennou sekerou.
Marně se vám pokouším naznačit, že k nějakému ovlivňování lesa tehdy lidé neměli ani prostředky, ani žádný důvod. Proč by to dělali? Proč by pracně lezli neprostupným lesem, když měli doma kolem osady své práce nad hlavu.
Proto jsem dal tu ukázku Osady havranů. I kdyby to byla z poloviny fikce, tak zkuste říct jak, čím a proč by takoví lidé dělali v lese něco jiného, než sbírali a lovili to, co šlo sníst. A něčemu takovému se přece nedá ani s velkou fantazií říkat ovlivňování lesa, natož obhospodařování.
Odpovědět
Marně se vám pokouším naznačit, že k nějakému ovlivňování lesa tehdy lidé neměli ani prostředky, ani žádný důvod. Proč by to dělali? Proč by pracně lezli neprostupným lesem, když měli doma kolem osady své práce nad hlavu.
Proto jsem dal tu ukázku Osady havranů. I kdyby to byla z poloviny fikce, tak zkuste říct jak, čím a proč by takoví lidé dělali v lese něco jiného, než sbírali a lovili to, co šlo sníst. A něčemu takovému se přece nedá ani s velkou fantazií říkat ovlivňování lesa, natož obhospodařování.
Pe
Petr
2.12.2024 15:47 Reaguje na Slavomil VinklerAle když už jste tu takovéhle příklady dal, tak je použijeme.
Lidské stavby jsou dobrá ukázka technologických možností na daném místě v dané době. Někde lidé stavěli pyramidy, protože to prostě šlo. Jinde byly až do středověku vrcholem stavitelství polozemnice. A ještě jinde to málem donedávna bylo iglů z ledu, nebo stan z kůže. A ne bezdůvodně, ale protože tam na náročnější stavby nebyly ani potřebné klimatické podmínky, ani dostatek pracovní síly, ani vybavení a nářadí.
Na polozemnici si vystačíte s pár lidmi, ohněm a trochou dřevěných nástrojů, doplněných několika kamennými, později bronzovými a železnými nástroji.
No a od materiálové náročnosti staveb se pak odvíjí míra ovlivnění okolí. Zde se bavíme o lese, tak ovlivnění lesa. A ta byla v případě polozemnic nepatrná až žádná. Pár klád si opatříte v nejbližším okolí, přece to nebudete pracně tahat kdovíodkud, stejně nemáte jak. A pár klacků také. Celé to pak pomažete hlínou vykopanou z místa stavby, a to je vše a bydlíte.
Odpovědět
Lidské stavby jsou dobrá ukázka technologických možností na daném místě v dané době. Někde lidé stavěli pyramidy, protože to prostě šlo. Jinde byly až do středověku vrcholem stavitelství polozemnice. A ještě jinde to málem donedávna bylo iglů z ledu, nebo stan z kůže. A ne bezdůvodně, ale protože tam na náročnější stavby nebyly ani potřebné klimatické podmínky, ani dostatek pracovní síly, ani vybavení a nářadí.
Na polozemnici si vystačíte s pár lidmi, ohněm a trochou dřevěných nástrojů, doplněných několika kamennými, později bronzovými a železnými nástroji.
No a od materiálové náročnosti staveb se pak odvíjí míra ovlivnění okolí. Zde se bavíme o lese, tak ovlivnění lesa. A ta byla v případě polozemnic nepatrná až žádná. Pár klád si opatříte v nejbližším okolí, přece to nebudete pracně tahat kdovíodkud, stejně nemáte jak. A pár klacků také. Celé to pak pomažete hlínou vykopanou z místa stavby, a to je vše a bydlíte.
ms
1.12.2024 11:05
„Dříve stromy běžně zraňoval dobytek, oheň při vypalování pastvin i pravidelné osekávaní větví na otop či krmivo pro dobytek. To vznik dutin urychlovalo. Stromy rostly roztroušeně v zemědělské krajině a lesy byly světlé. I oslabené stromy tak měly šanci na dlouhý život,“ říká Karel Kříž z Českého svazu ochránců přírody Vlašim.
Copak se takhle dá dělat biodiverzita? Les je přirozené prostředí pro biodiverzitu, kdyby ho neničili a pracovalo se na něm obdobně jako na Křivoklátsku, přestali by se divit, kde že se bere ten nárůst bylin, motýlů a dalších na tomto území.
Oni zkoumají a vyzkoumají díry ve stromech. Za to se jim platí?
Odpovědět
Copak se takhle dá dělat biodiverzita? Les je přirozené prostředí pro biodiverzitu, kdyby ho neničili a pracovalo se na něm obdobně jako na Křivoklátsku, přestali by se divit, kde že se bere ten nárůst bylin, motýlů a dalších na tomto území.
Oni zkoumají a vyzkoumají díry ve stromech. Za to se jim platí?
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 12:36 Reaguje naBez děr, poškozování a prosvětlování by zmizelo mnoho zajímavých druhů rostlin a hmyzu a i obratlovců.
Odpovědět
Pe
Petr
1.12.2024 16:16 Reaguje na Slavomil VinklerZde se nabízejí dvě otázky.
První, kam by ty druhy zmizely.
A druhá - odkud se ty druhy objeví, když tam ty díry naděláme.
Odpovědět
První, kam by ty druhy zmizely.
A druhá - odkud se ty druhy objeví, když tam ty díry naděláme.
Karel Zvářal
1.12.2024 16:47 Reaguje na PetrBože bože, trolátko je opět zmatené... To je něco podobného, jako sledovací obojky, proti kterým vytrvale bojujete. Vytvoří se kontrolní stanoviště, kde se dá hmyz počítat a vyhodnocovat meziroční změny. Podpora hmyzí populace - je to špatně? Pro trola určitě, že...
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2024 08:35 Reaguje na PetrJiž Cimrman říká: Kampak se nám ti čerchmanti poděli? Neschovali se, děti. Umřeli!”
Odpovědět
Karel Zvářal
2.12.2024 09:51 Reaguje na Slavomil VinklerMáme tu novodobého "učitele národů": Všelijaké vzdělávání toliko pro hovado dobré jest.
Vysvětlivky: nač se vzdělávat v oboru přírodních věd, když veškerý progres zajistí ("filozofické") nicnedělání. (Aspoň máte alibi, že jste nic nezkazil = "kdo nic nedělá, nic nepokazí").
Odpovědět
Vysvětlivky: nač se vzdělávat v oboru přírodních věd, když veškerý progres zajistí ("filozofické") nicnedělání. (Aspoň máte alibi, že jste nic nezkazil = "kdo nic nedělá, nic nepokazí").
SV
Slavomil Vinkler
2.12.2024 11:34 Reaguje na Karel ZvářalPozor, "kdo nic nepokazí je povýšen!!!"
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 13:25 Reaguje na Slavomil VinklerNeodpověděl jste, přesně dle očekávání.
Ty druhy nezmizí, jen se mění velikost jejich populace a jejich areál. Kdyby umřely, jak zde velemoudře píšete, umělé vytváření podmínek pro ně by bylo zcela zbytečné, už by se tam neobjevily. Mohl byste spásat jak byste chtěl, a žádné orchideje, nebo kácet jako divý, a tesařík nikde žádný.
Odpovědět
Ty druhy nezmizí, jen se mění velikost jejich populace a jejich areál. Kdyby umřely, jak zde velemoudře píšete, umělé vytváření podmínek pro ně by bylo zcela zbytečné, už by se tam neobjevily. Mohl byste spásat jak byste chtěl, a žádné orchideje, nebo kácet jako divý, a tesařík nikde žádný.
JS
Jarek Schindler
2.12.2024 21:23 Reaguje na PetrAle tohle je snad každému rozumně uvažujícímu člověku jasné. To jen ochranáři musí ukázat svoji jedinečnost a návratem sto let neviděných druhů zdůvodnit náklady.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
3.12.2024 06:55 Reaguje na Jarek SchindlerNo a návrat velmi vzácných druhů vás nepotěší?
Odpovědět
Karel Zvářal
3.12.2024 07:06 Reaguje na Slavomil VinklerKdyby nic nedělali, zas bude trolit. Předkové managovali les, aniž by si dělali nějaké zásluhy (někdy příště-)
Odpovědět
RP
Radim Polášek
1.12.2024 13:20 Reaguje naOn to je podle mne spíš účelový zelený blábol pseudovědecky zdůvodňující ono v článku popsané poškozování stromů . Jediné doložitelné poškozování stromů je podle mne vytloukání paroží jeleny a srnci. Maximálně snad broušení drápů velkých kočkovitých šelem a medvědů na silných kmenech, těch ale u nás zrovna moc v přírodě nežije.
Na stromy řídká prosvětlená krajina vznikala ničením malých stromků v prvních pár letech života buďto tím vytloukáním paroží nebo jejich okousáním a mechanicky jejich zašlapáním či jejich zlomením při prostupu velkých těžkých zvířat lesem a porosty několikaletých stromků.
Jakmile ale strom dosáhl ve zdraví 10 - 20 centimetrů průměru kmene, už neexistoval živočich, který by je nějak poškozoval a vytvářel nějaké rány zbavené kůry, kde by bylo dřevo vystaveno vlhkosti a hnilobě. Jediné poškození, které mě napadá, je vylomení silnější větve z kmene buď pádem vedlejšího stromu nebo, pokud je větev špatně umístěna, tak extrémními podmínkami typu silné vrstvy mokrého sněhu.
Co se týká poškozování lidmi, osekávání větví na krmivo pro dobytek se moc nedělo, protože většinu dřevin většina dobytka nežere. A když už, bylo to osekávání z keřů nebo výmladkových dřevin, ne starších stromů s kmeny. Taky větve na otop se nezískávaly lezením po stromech a ořezáváním jejich větší, ale přímo kácením nevhodných stromů a keřů.
Spíš vhodné trouchnivějící dřevo v lese vznikalo u mladších stromů jejich celkovým úhynem, kdy trvalo jenom několik let, než spodek stromu uhnil, přestal držet a strom spadl. Nebo u naopak starých přerostlých stromů dávno po mýtním věku, kdy životaschopnost stromu klesá, ale ještě má před sebou desítky až stovky let života. Ale kůra už nemá takovou odolnost a rány už tak rychle nezarůstají, tak se na stojícím stromě objevují odumřelá místa. nejdřív asi v malé velikosti pro dřevokazný hmyz, za ním e objeví datlovití ptáci a kvůli hmyzu vtesají ve stromu díru a ta už se začíná hnilobou a působením datlovitých i jiných rozšiřovat, až nakonec vzniknou v ještě žijícím kmeni stromu velké dutiny, pro veverku, pro kunu i nakonec třeba pro včely.
Odpovědět
Na stromy řídká prosvětlená krajina vznikala ničením malých stromků v prvních pár letech života buďto tím vytloukáním paroží nebo jejich okousáním a mechanicky jejich zašlapáním či jejich zlomením při prostupu velkých těžkých zvířat lesem a porosty několikaletých stromků.
Jakmile ale strom dosáhl ve zdraví 10 - 20 centimetrů průměru kmene, už neexistoval živočich, který by je nějak poškozoval a vytvářel nějaké rány zbavené kůry, kde by bylo dřevo vystaveno vlhkosti a hnilobě. Jediné poškození, které mě napadá, je vylomení silnější větve z kmene buď pádem vedlejšího stromu nebo, pokud je větev špatně umístěna, tak extrémními podmínkami typu silné vrstvy mokrého sněhu.
Co se týká poškozování lidmi, osekávání větví na krmivo pro dobytek se moc nedělo, protože většinu dřevin většina dobytka nežere. A když už, bylo to osekávání z keřů nebo výmladkových dřevin, ne starších stromů s kmeny. Taky větve na otop se nezískávaly lezením po stromech a ořezáváním jejich větší, ale přímo kácením nevhodných stromů a keřů.
Spíš vhodné trouchnivějící dřevo v lese vznikalo u mladších stromů jejich celkovým úhynem, kdy trvalo jenom několik let, než spodek stromu uhnil, přestal držet a strom spadl. Nebo u naopak starých přerostlých stromů dávno po mýtním věku, kdy životaschopnost stromu klesá, ale ještě má před sebou desítky až stovky let života. Ale kůra už nemá takovou odolnost a rány už tak rychle nezarůstají, tak se na stojícím stromě objevují odumřelá místa. nejdřív asi v malé velikosti pro dřevokazný hmyz, za ním e objeví datlovití ptáci a kvůli hmyzu vtesají ve stromu díru a ta už se začíná hnilobou a působením datlovitých i jiných rozšiřovat, až nakonec vzniknou v ještě žijícím kmeni stromu velké dutiny, pro veverku, pro kunu i nakonec třeba pro včely.
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 15:17 Reaguje na Radim PolášekAle žádný pseudovědecký blábol. Žádná neziskovka. Je to podle plánu péče NPPd a píše to AV. Rozhodně pozitivní proti bezzásahu.
Odpovědět
Jakub Graňák
1.12.2024 18:11 Reaguje na Radim PolášekTo co povídáte není zdaleka pravda, k poraněním stromů dochází mimo jiné běžně z důvodů daných jejich morfologií, především pak typem větvení... např lípa má sympodiální typ větvení jehož častým důsledkem je tvz tlaková vidlice, která bývá velice často příčinou "statického selhání", to samo vrby... S tlakovou vidlicí se lze setkat u celé řady dřevin, existuje i tabulka škálující náchylnost jednotlivých druhů dřevin k této "vadě".
Navíc jste v té své "analýze" zcela pominul vliv větru jakožto snad nejdůležitějšího aktéra vzniku dutin po ulámaných větvích. Jakožto jste i zapomněl na příčinu velice běžnou u dubů: suchá větev většího průměru držící na stromě až do uhnití - po takových vznikají taky krásné dutiny.
Etc. etc. - tudíž - pseudovědecky působíte spíš Vy:-)
Odpovědět
Navíc jste v té své "analýze" zcela pominul vliv větru jakožto snad nejdůležitějšího aktéra vzniku dutin po ulámaných větvích. Jakožto jste i zapomněl na příčinu velice běžnou u dubů: suchá větev většího průměru držící na stromě až do uhnití - po takových vznikají taky krásné dutiny.
Etc. etc. - tudíž - pseudovědecky působíte spíš Vy:-)
RP
Radim Polášek
3.12.2024 14:17 Reaguje na Jakub GraňákJenže oni to dělají a já píšu o poranění ve spodní části kmene u země. A tam přirozenými způsoby k poranění stromu skutečně moc nedochází.
O těch větvích vím a je mně to jasné, že to je nejčastější. A že strom s tím dokáže žít velmi dlouho. A proto tam taky píšu, že místo poranění ze země by měli vzít žebřík, jít do výšky a ty poranění dělat v horní části kmene, když už ne v koruně.
Odpovědět
O těch větvích vím a je mně to jasné, že to je nejčastější. A že strom s tím dokáže žít velmi dlouho. A proto tam taky píšu, že místo poranění ze země by měli vzít žebřík, jít do výšky a ty poranění dělat v horní části kmene, když už ne v koruně.
PD
Petr Dubský
1.12.2024 18:44Pane Vinklere, jak plácám páté přes deváté, když upozorním, že pro zachování roháčů není třeba nařezávat duby, že o výron mízy se postará samice roháče, mohl byste to nějak rozvést? Jinak tu fotku tam asi dala autorka oslavného článku, ne já. Myslel jsem, že diskuse má být hlavně o obsahu článku a že může být i kritická. Mýlím se, když tvrdím, že většina v lese žijících ptáků krmí mláďata hmyzem (a limituje to jejich počet, ne hnízdní otvory) a že na poškozeném stromě hmyzu a dalších bezobratlých bude méně už kvůli tomu, že méně poroste, bude mít méně listí. Jinak dub má borku dost rozpraskanou, takže hmyz, pavouci a spol. mají dost úkrytů i bez motorové pily? A že je vše podle plánu péče a že se na tom podílejí lide z AV. A to má být záruka toho, že ten plán není pitomost (viz nesmysl s roháčem, jakým zázrakem přežil dobu než přišli moudří ochránci přírody s tou ekologickou bezemisní tichou zvěř neplašící pilou). A že otvor pro hnízdění ptáků se motorovkou udělá dost těžko. Je to NP, o případné poškození stromů se má postarat zvěř, vítr, tedy příroda. Ta by se měla postarat o hynutí stromů, pokud by docházelo k nepřijatelnému zahušťování, snad v nějakém muzeu najdou ruční pilu, sekeru, protože motorová pila skutečně do NP nepatří. To není staromilství, ale skutečná péče o přírodu. Ano, bolí od toho ruce, no a co, nemusejí čekat až bude mít strom třicet centimetrů průměr. Na menší stromky či větve stačí i pákové nůžky. Možná by si tak pánové lépe rozmysleli, co porazit.A prodloužili by pobyt na čerstvém vzduchu a udělali něco pro své zdraví. Objasnil jsem Vám svůj postoj, že je menšinový, je mi srdečně jedno, jsem zahrádkář, který se snaží, aby zahrada žila, nevadí mi, když se o rybíz, kanadskou borůvku, postarají ptáci, kočka sousedů se válí na záhoně, rád se dívám na její ladné pohyby a nevadí mi ani když slimáci nebo hlemýždi hodují třeba na jiřinkách. Za to, že se tam nastěhovali může zahuštění a tím zastínění zahrady. Nedělám nic proti mravencům, i když zaházejí mraveništěm skalničky. To je můj nepatrný příspěvek naší přírodě. Odměněn jsem třeba pohledem na úžasnou dlouhozobku svízelovou. Lesy kolem dostaly dost zabrat od lýkožrouta, i když kácí i listnáče. Je to dost žalostný pohled, naštěstí mi na vycházky do okolí zbývá málo času. Takže pochyby o tvrzení paní Procházkové o přibývajích lesích mám ze své zkušenosti. Jinak nerozhoduje počet stromů ale plocha listů. Jinak jehličnany rostou až do svého konce, tedy pohlcují oxid uhličnatý. A jeho zpětné uvolnění při tlení lze odložit použitím dřeva na krovy, nábytek atd. A jde i o stovky let. Tímto poškozováním jeho zpětné uvolnění naopak uspíší, což je dobrá zpráva, protože kdyby byla pravda, že oxid uhličitý urychluje oteplování, tak by to vědci z AV jistě nedělali. Ono nejen ve vědě se nezkoumá, že krok A může vyvolat nežádoucí následky.
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 20:19 Reaguje na Petr DubskýNo s roháči máte pravdu. Jak i píšu, pokládám roháče jen za ilustrativní foto. Kvůli mim netřeba nic nařezávat. Jde o to, že jste nepochopil článek (možná, že to není zdůrazněno), že jde o úplně jiné živočichy. O obyvatele trouchnivějících dutin, tedy speciální hmyz. To co provádí pracovníci NPPd je naopak velice užitečné, ač myslím, že termín ochránci přírody je poněkud zavádějící, (že jsou to neziskovky). Tedy motorová pila do NP rozhodně patří. I jako nástroj pařezení. A AV vč paní Procházkové pokládám za kvalifikované též.
Já pokládám péči NPPd za podstatně kvalifikovanější, než sežraná Šumava nebo vypálené ČŠ.
Odpovědět
Já pokládám péči NPPd za podstatně kvalifikovanější, než sežraná Šumava nebo vypálené ČŠ.
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 20:25 Reaguje na Slavomil Vinkler(že jsou to opravdu nejsou neziskovky, ale péče Národního Parku)
Odpovědět
SV
Slavomil Vinkler
1.12.2024 20:29 Reaguje na Petr DubskýJak uvádím výše. Pokud by vám napsala skutečně vzácné brouky např. Elater ferrugineus, Limoniscus violaceus, Lacon querceus, ... či ještě vzácnější (nejsem broučkař) kdo by co věděl?
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
2.12.2024 21:29 Reaguje na Petr DubskýTak zrovna tvrzení té púaní je podloženo jasnými fakty. Podle NIL III. je u nás 2923,2tis ha a lesnatost je 37,1% ( +- 0,5%). Je ale pravda , že se změnila i definice a uvádí se plochy podle stavu v katastru nemovitostí.
Pro člověka co si myslí, že paseka či spáleniště není les je ale tato informace asi naprosto bezcenná.
Odpovědět
Pro člověka co si myslí, že paseka či spáleniště není les je ale tato informace asi naprosto bezcenná.
PD
Petr Dubský
2.12.2024 18:50Pane Vinklere, pracovníci AV přišli s teorií, která dokládá jejich základní neznalosti. Nevědí, že početnost zvěře (včetně člověka) je určena množstvím potravy, nevědí, že tato potrava roste (jde o rostliny), kde příroda vytvořila vhodné podmínky), ignorují geografii krajiny a pramálo znají historii své rodné země. Výsledkem, je, že postavili vůz před koně (voly), jinak řečeno příčinu a důsledek. O čem píšu? O teorii, že velcí spásači tvořili naši krajinu a že jejich návrat do naší krajiny ji ozdraví. Velcí spásači spásají traviny a byliny, tedy rostliny stepí, jejichž rozloha je u nás omezená (mám na mysli stepi přirozené, což znamená, že u nás žádná velká stáda žít nemohla, protože reliéf krajiny stěžuje migraci. Střední Evropa zkrátka nejsou jihoamerické pampy, severoamerické prérie, stepi na Ukrajině a na východ od ní, ani africké savany. Pan Petr velmi podceňuje vliv zemědělců, k nám totiž již přišli s rozvinutými technologiemi s dlouhým vývojem na blízkém východě. Představa, že 10 000 let staré stavby třeba v dnešním Turecku vybudovali lovci a sběrači ignoruje to, že na to bylo třeba množství lidí, které uživí jedině zemědělství. A se zemědělci přišla i řada druhů rostlin i živočichů, které nyní zachraňujeme a ochraňujeme (třeba sysel), které potřebují volnou krajinu. Zemědělci nepotřebovali jen půdu, zpočátku přirozenou step, ale spoustu dřeva na stavby (budovy k bydlení, ohrady), ale i náboženské stavby (zpevňování valů) a i opevnění (zemědělci byli bojovní). Takže byli to zemědělci, kdo odlesňovali naši krajinu (tady je třeba nezapomenout na to, že u nás se střetávaly kultury přicházejí z Balkánu i ze Středomoří (ty přes Iberský poloostrov). Takže ne divocí spásači, ale lidé formovali naši krajinu a je na nich, aby napravili chyby způsobené zejména zprůmyslněním zemědělství. Koně pocházející ze Spojeného království přizpůsobení drsnějším podmínkám, zubři či z domácích turů zpětně křížený tzv. pratur (všechny druhy turů mají původ v divokých turech, geneticky v nich pokračuje)o že to pánové v AV nevědí je jejich problém a důkaz, že odvolávat se na ně je liché, což dokazují i nyní. Motorová pila plaší zvěř a do NP rozhodně nepatří, nechápu, jak to můžete obhajovat. A pokud jde o poškozování stromů má napodobovat, to, co dělají zvířata (jde o NP). Pokud jde o paní Procházkovou, pravda je, že u nás lesů od Marie Terezie přibývalo a podle mne to bylo rozhodně dobře (stačí se třeba podívat na staré obrázky hradů a dnešní fotografie, lesem by se nepřítel mohl připlížit, použít je při dobývání. Nyní se ovšem situace zvrátila, problémy mají nejen smrky, ale i borovice, modříny. Z listnáčů jasany, jilmy a místy i duby. Kácí se při silnicích a jinde kvůli bezpečnosti (což je naprosto správné), ale i jinde. Kácí se vzrostlé stromy a vysazují mladé. Rozhodující není počet stromů, ale listová plocha (jehličí je přeměněný list). A ta, co mám možnost pozorovat rozhodně klesá. Na Ekolistu byl článek, že náhradní výsadba ve městech nikdy nenahradí strom poražený, byla zde řada článků, že zdravotní stav našich lesů není dobrý, takže je škoda každého zbytečně poraženého stromu. Takže paní Procházkovou za odbornici kvůli tomuto jejímu tvrzení nedoloženému tvrdými daty nepovažuju.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.12.2024 19:09 Reaguje na Petr DubskýSám máte předložit tvrdá data, která dokáží, že tato opatření se míjejí účinkem. Výše se píše, že takto se dá výskyt hmyzu snadněji monitorovat, než v přirozených dutinách (viz např ptačí budky). Nebo snad myslíte, že za c.k. mocnářství se cíleně podporoval rozvoj diverzity zásahy s motorovou pilou?-)
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 19:37 Reaguje na Petr DubskýJá nic neignoruji. U pyramid přímo píšu, že to se to staví, když je pořád teplo, dvě sklizně do roka a milion lidí k dispozici. To tady u nás to je hned jiné. Lidí hrstka, počasí nic moc a teplejších míst k osidlování a zemědělství jen pomálu, a všude kolem neprostupné lesy. Zkuste popsat jak zemědělci v době kamenné odlesňovali a formovali krajinu.
V podstatě jediná dostupná větší technika byl oheň. Někde prostě vypálíte kus lesa. Ale to nestačí a tím to nekončí, pole ani pastvina z toho nejsou. Teď nastává ta pravá dřina. Máte třeba deset lidí s klacky na občasnou práci (jedna osada má třeba 30 lidí, ale nemůžou se všichni sebrat a jít vyrábět pole). Takto nevytvoříte nic velkého, jen maličké políčko, které pak s vypětím sil bráníte před opětovným zarůstáním. Není to hračka. Proto taky až do začátku středověku byla naše krajina z velké části prázdná, osídlená jen velice řídce, a všude pořád lesy. A teprve pak postupně docházelo ke kolonizaci krajiny. A tehdejším lesem se nepřítel příplížit nemohl, to byste se bál zbytečně. Ve středověku bylo běžnou bojovou strategií vytváření záseků na cestách lesem, tedy zneprůchodnění cest pokácenými stromy, což znemožnilo nepříteli územím projít, nebo se vrátit.
Odpovědět
V podstatě jediná dostupná větší technika byl oheň. Někde prostě vypálíte kus lesa. Ale to nestačí a tím to nekončí, pole ani pastvina z toho nejsou. Teď nastává ta pravá dřina. Máte třeba deset lidí s klacky na občasnou práci (jedna osada má třeba 30 lidí, ale nemůžou se všichni sebrat a jít vyrábět pole). Takto nevytvoříte nic velkého, jen maličké políčko, které pak s vypětím sil bráníte před opětovným zarůstáním. Není to hračka. Proto taky až do začátku středověku byla naše krajina z velké části prázdná, osídlená jen velice řídce, a všude pořád lesy. A teprve pak postupně docházelo ke kolonizaci krajiny. A tehdejším lesem se nepřítel příplížit nemohl, to byste se bál zbytečně. Ve středověku bylo běžnou bojovou strategií vytváření záseků na cestách lesem, tedy zneprůchodnění cest pokácenými stromy, což znemožnilo nepříteli územím projít, nebo se vrátit.
Pe
Petr
2.12.2024 19:38 Reaguje na Petr Dubský"Pan Petr velmi podceňuje vliv zemědělců, k nám totiž již přišli s rozvinutými technologiemi s dlouhým vývojem na blízkém východě."
Můžete ty rozvinuté technologie doby kamenné popsat?
Odpovědět
Můžete ty rozvinuté technologie doby kamenné popsat?
Jakub Graňák
3.12.2024 09:18 Reaguje na PetrDomestikované plodiny a zvířata jsou těmi rozvinutými technologiemi... neuvěřitelné jak jsou někteří lidi debilní
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 09:51 Reaguje na Jakub GraňákSpíš je neuvěřitelné jak vy jste namyšlený.
Opět jen obecné řeči o ničem. Když někam přijdete a tu domestikovanou plodinu máte v pytli na zádech a zvířata na provazu u stromu, tak to moc rozvinutě nevypadá. A teprve teď se ukáže jaké technologie a možnosti doopravdy máte, protože teď to musíte všechno udělat. Vyklučit si místo k životu, příbytky pro sebe i zvířata, vytvořit pole a pastviny... Teď popisujte technologie.
Odpovědět
Opět jen obecné řeči o ničem. Když někam přijdete a tu domestikovanou plodinu máte v pytli na zádech a zvířata na provazu u stromu, tak to moc rozvinutě nevypadá. A teprve teď se ukáže jaké technologie a možnosti doopravdy máte, protože teď to musíte všechno udělat. Vyklučit si místo k životu, příbytky pro sebe i zvířata, vytvořit pole a pastviny... Teď popisujte technologie.
Pe
Petr
3.12.2024 10:10 Reaguje na PetrProto jsem tu někde jako příklad použil film Osada Havranů, protože to všichni dobře znají. Je tam hezky vidět jaká asi tak mohla být tehdy krajina - zarostlá a nic moc prostupná. To považuju za věrohodné. Taky jak taková krajina vypadala na podzim a v zimě. No a i jak lidé tehdy mohli žít a jaké bydlení, oblečení a vybavení mohli mít. I to mi přijde věrohodné. To byly ty rozvinuté technologie.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 13:32 Reaguje na PetrPřechod od lovectví-sběračství k domestikaci plodin a zvířat je technologickým pokrokem. Každý technologický pokrok provází vznik řady technologických nástrojů, zde jsou to např. motyka, srp, pluh*, sekera, prostředky pro "ustájení" domestikovaných zvířat, nebo např hrčířství, či tkalcovství, nebo představte si to! dokonce stavba trvalého obydlí - tyto všecky (a jistě i jiné) rozvinuté technologie doby kamenné si s sebou dotyční přinesli s pytlem obilí a kozou na špagátě.
Co se týče toho klučení: najděte si video papuánce jak kamennou sekyrou kácí strom - to budete tlemit. Mimochodem se šeredně pletete v představě, že to tady v neolitu všude byl jeden velký prales - tudíž toho klučení zase nebylo až tak potřeba jak nastiňujete.
Tu vaši bezzásahovou "divočina a všude husté lesy" představu střední Evropy měli v programu i jiní velikáni, nejste sám, např takový Adolf Hitler. Přesně podle vašich představ - celá střední Evropa měla být jednou velkou divočinou porostlou pralesy. V těch hustých neprostupných pralesích pak měli árijci udatně zdolávat pratury a utužovat tak čistou rasu. Což mi připomíná, že máte docela problém s vnitrodruhovou variabilitou a rád by jste odlišné jedince vybíjel - viz červenolistý buk.
Jestli vy nebudete tak trochu fašoun? :-)
*První pluh cca 3000 př.n.l - pozdní doba kamenná - není zač
Odpovědět
Co se týče toho klučení: najděte si video papuánce jak kamennou sekyrou kácí strom - to budete tlemit. Mimochodem se šeredně pletete v představě, že to tady v neolitu všude byl jeden velký prales - tudíž toho klučení zase nebylo až tak potřeba jak nastiňujete.
Tu vaši bezzásahovou "divočina a všude husté lesy" představu střední Evropy měli v programu i jiní velikáni, nejste sám, např takový Adolf Hitler. Přesně podle vašich představ - celá střední Evropa měla být jednou velkou divočinou porostlou pralesy. V těch hustých neprostupných pralesích pak měli árijci udatně zdolávat pratury a utužovat tak čistou rasu. Což mi připomíná, že máte docela problém s vnitrodruhovou variabilitou a rád by jste odlišné jedince vybíjel - viz červenolistý buk.
Jestli vy nebudete tak trochu fašoun? :-)
*První pluh cca 3000 př.n.l - pozdní doba kamenná - není zač
Pe
Petr
3.12.2024 13:55 Reaguje na Jakub GraňákKdysi jsem v TV viděl i reálný pokus pokácet kamennou sekerou strom. Šlo to úplně stejně rychle, jako naší železnou.
Nicméně opět jste napsal jen hromadu obecností, třeba že rozvinutou technologií je i stavba obydlí. Opět se schválně vyhýbáte jakémukoliv náznaku konkrétnosti. To by totiž rázem bylo po vašich, jak jste to kdysi psal, myslím že plýtvání velkými znalostmi. Tak až napíšete něco konkrétního, budeme pokračovat. Vy ale asi pokračovat nechcete, jinak byste ke konci nepsal takové bludy, které jsou jen oslí můstek a změna tématu, když vidíte jak se v tom utápíte.
Odpovědět
Nicméně opět jste napsal jen hromadu obecností, třeba že rozvinutou technologií je i stavba obydlí. Opět se schválně vyhýbáte jakémukoliv náznaku konkrétnosti. To by totiž rázem bylo po vašich, jak jste to kdysi psal, myslím že plýtvání velkými znalostmi. Tak až napíšete něco konkrétního, budeme pokračovat. Vy ale asi pokračovat nechcete, jinak byste ke konci nepsal takové bludy, které jsou jen oslí můstek a změna tématu, když vidíte jak se v tom utápíte.
Jakub Graňák
3.12.2024 15:38 Reaguje na PetrCo chcete konkrétně? Vědět jak se kácí strom? Za který konec se drží sekera? Nebo chcete hodinu od hodiny popsat pracovní týden neolitického rolníka?
Že jste neměl mužský vzor, který by vás naučil, jak se postavit k užívání elementárního nářadí, je problém vašich rodičů, nikoli můj.
Že jste to vy, tak vám popíšu jak neolitický rolník kopal díru: uchopil motyku (kamennou, či kostěnou) za správný konec - to by pro vás mohl být problém pochopit... to je ten na němž není připevněna napříč ta věcička... dobrý? chápete? Tak takhle drženou motyku neolitec zvedl nad hlavu a pomocí vlastní manuální síly zaťal tu příčnou věcičku do země. Poté pomocí vlastní manuální síly zapáčil k sobě a vzhůru, čímžto uvedl do pohybu jistý nevelký objem půdy a vyhrnul jej nad niveletu půdního povrchu. Výše uvedený postup aplikoval opakovaně až do okamžiku dosažení požadovaného rozměru a hloubky díry. Doufám, že jsem ukojil vaši touhu po konkrétnosti. Jistě takto můžeme pokračovat dále a já vám můžu postupně vysvětlit jak se ručně seje obilí, jak používat srp, nebo jak z hlíny uplácat pícku... Chápu, že vy mladí z měst už vůbec netušíte jak se výše uvedené provádí, nicméně pořád se ještě najde pár vidláků, kteří by vás to mohli naučit.
Nepoužívám oslí můstky, jen si na základě našich předchozích konverzací dělám obrázek o tom, co jste to za fašouna:-)
Odpovědět
Že jste neměl mužský vzor, který by vás naučil, jak se postavit k užívání elementárního nářadí, je problém vašich rodičů, nikoli můj.
Že jste to vy, tak vám popíšu jak neolitický rolník kopal díru: uchopil motyku (kamennou, či kostěnou) za správný konec - to by pro vás mohl být problém pochopit... to je ten na němž není připevněna napříč ta věcička... dobrý? chápete? Tak takhle drženou motyku neolitec zvedl nad hlavu a pomocí vlastní manuální síly zaťal tu příčnou věcičku do země. Poté pomocí vlastní manuální síly zapáčil k sobě a vzhůru, čímžto uvedl do pohybu jistý nevelký objem půdy a vyhrnul jej nad niveletu půdního povrchu. Výše uvedený postup aplikoval opakovaně až do okamžiku dosažení požadovaného rozměru a hloubky díry. Doufám, že jsem ukojil vaši touhu po konkrétnosti. Jistě takto můžeme pokračovat dále a já vám můžu postupně vysvětlit jak se ručně seje obilí, jak používat srp, nebo jak z hlíny uplácat pícku... Chápu, že vy mladí z měst už vůbec netušíte jak se výše uvedené provádí, nicméně pořád se ještě najde pár vidláků, kteří by vás to mohli naučit.
Nepoužívám oslí můstky, jen si na základě našich předchozích konverzací dělám obrázek o tom, co jste to za fašouna:-)
Pe
Petr
3.12.2024 15:57 Reaguje na Jakub GraňákPřesně jak jsem čekal, opět jen přehlídka vaší hloupé arogance.
Kamenná motyka je ta vámi zmíněná rozvinutá technologie a díra v zemi ovlivňování krajiny a lesů? A to je to, o čem jsme tu mluvili, než jste se přidal se svými, jak vidím opravdu velkými znalostmi. Když někdo říká že rolníci k nám přišli s rozvinutými technologiemi a tisíce let odhospodařovali lesy, tak by měl také umět říct jak konkrétně. Není to raketová věda, jsou to úplné základy, které by měl autor takové teorie dokázat popsat. Bez toho se taková teorie stává jen obyčejným výmyslem.
A že nikdo ani jedním slovem nechce říct jak by se to v tehdejších podmínkách dalo uskutečnit mě jen utvrzuje v tom, že to výmysly opravdu jsou a nelze je brát nijak vážně.
Odpovědět
Kamenná motyka je ta vámi zmíněná rozvinutá technologie a díra v zemi ovlivňování krajiny a lesů? A to je to, o čem jsme tu mluvili, než jste se přidal se svými, jak vidím opravdu velkými znalostmi. Když někdo říká že rolníci k nám přišli s rozvinutými technologiemi a tisíce let odhospodařovali lesy, tak by měl také umět říct jak konkrétně. Není to raketová věda, jsou to úplné základy, které by měl autor takové teorie dokázat popsat. Bez toho se taková teorie stává jen obyčejným výmyslem.
A že nikdo ani jedním slovem nechce říct jak by se to v tehdejších podmínkách dalo uskutečnit mě jen utvrzuje v tom, že to výmysly opravdu jsou a nelze je brát nijak vážně.
Pe
Jakub Graňák
3.12.2024 17:03 Reaguje na PetrTo je to celé - neolitické zemědělství v kostce.
Že s příchodem zemědělství začál růst vliv člověka na okolní krajinu je zjevné, stejně jako je zjevné, že s každým dalším pokrokem tento vliv rostl a roste stále. Až do okamžiku zelené revoluce byl růst vlivu člověka spojen s růstem biodiverzity, od té doby je růst vlivu člověka spojen s úbytkem biodiverzity. A vy by jste ten úbytek biodiverzity těma vašima nacistickýma urwaldama, jenom dorazil.
Pokud snad předpokládáte, že vás tady zahrnu ekonomickými ukazateli, statistikami efektivity práce a vývojem hrubého domácího produktu v době kamenné, tak jste ještě nedovtipnější, než jak jste se dosud jevil. :-)
Odpovědět
Že s příchodem zemědělství začál růst vliv člověka na okolní krajinu je zjevné, stejně jako je zjevné, že s každým dalším pokrokem tento vliv rostl a roste stále. Až do okamžiku zelené revoluce byl růst vlivu člověka spojen s růstem biodiverzity, od té doby je růst vlivu člověka spojen s úbytkem biodiverzity. A vy by jste ten úbytek biodiverzity těma vašima nacistickýma urwaldama, jenom dorazil.
Pokud snad předpokládáte, že vás tady zahrnu ekonomickými ukazateli, statistikami efektivity práce a vývojem hrubého domácího produktu v době kamenné, tak jste ještě nedovtipnější, než jak jste se dosud jevil. :-)
Pe
Petr
3.12.2024 17:16 Reaguje na Jakub GraňákZase jen obecnosti.
Ano, člověk a zemědělství má nezpochybnitelný vliv na krajinu. Jde jen o to jak velký a v jakém období. A pokud tu někdo přijde s tvrzením, že člověk lesy obhospodařuje deset tisíc let, nebo že první zemědělci přišli s vyspělými technologiemi, tak to se nezlobte, to jsou věci už na první pohled tak nepravděpodobné, že ani nemá smysl se jimi zabývat. A tak u takových teorií, spíš jen představ, rád uslyším jak by to probíhalo v reálu, aby se dala posoudit proveditalnost. A když nikdo není ani slovem ochotný tyto teorie rozvést, tak je jasné, že jsou jen vymyšlené.
A vaše další arogantní názory mě od vás nepřekvapují.
Odpovědět
Ano, člověk a zemědělství má nezpochybnitelný vliv na krajinu. Jde jen o to jak velký a v jakém období. A pokud tu někdo přijde s tvrzením, že člověk lesy obhospodařuje deset tisíc let, nebo že první zemědělci přišli s vyspělými technologiemi, tak to se nezlobte, to jsou věci už na první pohled tak nepravděpodobné, že ani nemá smysl se jimi zabývat. A tak u takových teorií, spíš jen představ, rád uslyším jak by to probíhalo v reálu, aby se dala posoudit proveditalnost. A když nikdo není ani slovem ochotný tyto teorie rozvést, tak je jasné, že jsou jen vymyšlené.
A vaše další arogantní názory mě od vás nepřekvapují.
Pe
Petr
3.12.2024 17:33 Reaguje na Petr"rád uslyším jak by to probíhalo v reálu, aby se dala posoudit proveditelnost."
Nebo přesněji aby vyšla najevo neproveditelnost.
Odpovědět
Nebo přesněji aby vyšla najevo neproveditelnost.
Jakub Graňák
3.12.2024 18:23 Reaguje na PetrZemědělci přišli s na tu dobu vyspělými technologiemi, do té doby tady žádné takové technologie nebyly... že se vám to dnes zdá primitivní, jen dokladuje jak primitivní jste vy sám.
V reálu to probíhalo výše uvedeným kopaničářským způsobem - si dohledejte odhady populací jednotlivých kultur, spočítejte kolik pořebovali potravin, jaký byl výnos a víte kolik museli ročně klučit... proveditelnost byla všelijaká, jednou se urodilo, jednou byl hlad. To víte doba kamenná je doba kamenná.
Jste jak rozmazlený fakan, sám nic nevíte, dohledat neumíte, pořád jenom "dolož mi" - pokud vás něco zajímá, věnujte čas, nakupte literaturu, spojte se s nějakým antropologem, v práglu jich určitě máte dost a studujte sám. Ale pokud si myslíte, že vám někdo řekne kolik bylo vyklučeno v ČR ha lesa roku 6000 př.Kr. a kolik jich bylo roku 5999 př.Kr. tak radši běžte navštívit psychiatra.
Odpovědět
V reálu to probíhalo výše uvedeným kopaničářským způsobem - si dohledejte odhady populací jednotlivých kultur, spočítejte kolik pořebovali potravin, jaký byl výnos a víte kolik museli ročně klučit... proveditelnost byla všelijaká, jednou se urodilo, jednou byl hlad. To víte doba kamenná je doba kamenná.
Jste jak rozmazlený fakan, sám nic nevíte, dohledat neumíte, pořád jenom "dolož mi" - pokud vás něco zajímá, věnujte čas, nakupte literaturu, spojte se s nějakým antropologem, v práglu jich určitě máte dost a studujte sám. Ale pokud si myslíte, že vám někdo řekne kolik bylo vyklučeno v ČR ha lesa roku 6000 př.Kr. a kolik jich bylo roku 5999 př.Kr. tak radši běžte navštívit psychiatra.
Pe
Petr
3.12.2024 18:35 Reaguje na Jakub GraňákTakže tou vyspělou technologií, se kterou sem přišli, je kamenná a kostěná motyka? A tím obhospodařovali lesy a měnili krajinu?
To je skutečně velmi přesvědčivé a už je jasné jak výrazně to v pár lidech krajinu a lesy změnilo :-)
Odpovědět
To je skutečně velmi přesvědčivé a už je jasné jak výrazně to v pár lidech krajinu a lesy změnilo :-)
Pe
Petr
3.12.2024 18:42 Reaguje na PetrSnad už teď i pan Vinkler pochopil, že takto se lesy nijak výrazně změnit nedají. Takováto technologie limituje populaci na hrstku lidí v teplé nížině na dlouhé tisíce let, až do vynálezu něčeho lepšího a výkonnějšího.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 19:28 Reaguje na PetrVy jste antropolog nebo archeolog, že se tak vyznáte jaký vliv mělá jaká technologie na růst lidské populace? Ze svého zemědělského ranku vím jedno jistě - neolitická revoluce znamenala exponenciální nárůst lidské populace... jistě to máte čím vyvrátit že? Nejspíš nějaký převratný objev, který postaví celou lidskou historii na hlavu...
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 19:43 Reaguje na Jakub GraňákTak vy jste vidlák?
Proč ne, populace rostla, Někde víc, někde míň. Je s podivem, když prý máte tak široké znalosti, že tohle nevíte.
Odpovědět
Proč ne, populace rostla, Někde víc, někde míň. Je s podivem, když prý máte tak široké znalosti, že tohle nevíte.
Jakub Graňák
3.12.2024 21:26 Reaguje na PetrJsem... už od malička. První sele jsem vykastroval ve čtrnácti... dejte adresu: určitě si je necháte ufiknout než by jste přiznal, že nic nevíte a jenom terorizujete ostatní svými obecnými plky:-)
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 19:19 Reaguje na PetrEvropu obývalo v době neolitu cca 20 000 000 obyvatel, zkuste si těch dvacet milionů motyček představit jak kutají po dobu cca 3 tisíc let na relativně úzkém prostoru kolem velkých řek a jistě dospějete k tomu, že podíl na proměně krajiny nebyl bezvýznamný - pan Vinkler to pochopil dávno, vy nepochopíte nikdy.
Jako krásná ukázka schopností neolitických zemědělců měnit zemědělstvím krajinu budiž Mezopotámie, kterou tito dle vás primitivní zemědělci dokázali obrátit během pár tisíc let v poušť - všechno kamennou, nebo kostěnou motykou.
Vy jste opravdu hlupák, že ? Fakt to nehrajete.
Odpovědět
Jako krásná ukázka schopností neolitických zemědělců měnit zemědělstvím krajinu budiž Mezopotámie, kterou tito dle vás primitivní zemědělci dokázali obrátit během pár tisíc let v poušť - všechno kamennou, nebo kostěnou motykou.
Vy jste opravdu hlupák, že ? Fakt to nehrajete.
Pe
Petr
3.12.2024 19:49 Reaguje na Jakub Graňák20 milionů měla celá Země, ne Evropa, to zase neumíte číst.
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2004/Z0044/Pocet_obyvatel_Zeme.pdf
Odpovědět
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2004/Z0044/Pocet_obyvatel_Zeme.pdf
Jakub Graňák
3.12.2024 20:25 Reaguje na PetrKaždé dva tisíce let dvojnásobek. Dle jediného alespoň trochu exaktního čísla - 35 mil obyvatel v r 0 dle sčítání lidu v době římské (máte to v tom samém odkazu), spočítejte vážený průměr velikosti evropské populace po celou dobu neolitu. Až to budete mít, zjistíte, že se nemíjím se svým odhadem počtu motyček o několik řádů tak jako vy. Tudíž stále platí, že vliv člověka na okolní prostředí nebyl marginální. Možná by jste mohl začít studovat odbornou literaturu, místo opírání svých chabých vědomostí o krajně nepřesné "zdroje" v podobě osady havranů apod. To určitě i věříte, že neandrtálci chytali mamuty do jam, a jedli je s koprovou omáčkou - ve vašich očích jistě velmi pravděpodobné, nikdo dosud nedokázal předložit dostatečně KONKRÉTNÍ důkaz, že tomu tak nebylo...
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 19:52 Reaguje na Jakub GraňákV Evropě bylo těch motyček málo. teď je hloupost na vaší straně.
Odpovědět
Karel Zvářal
3.12.2024 20:25 Reaguje na PetrSám se doučujete ex post. Ten detail je nepodstatný. Krajina byla původní, zalesněná, ale lidé trpěli hlady. Ideál pro zelené fanatiky.
Odpovědět
PD
Petr Dubský
2.12.2024 20:20Měli stejné či podobné nářadí jako bylo později železné, stavěli megalitické stavby. Nastudujte si třeba dějiny pravěké Evropy, Miroslav Buchvaldek a kolektiv. Až na nepřehledné mapy je to dobrá práce, i když to bylo vydané před 40. roky. Najděte si knihy popisující indiánské zemědělské kultury severní Ameriky. A přidejte si k tomu, že ti evropští zemědělci mohli využívat sílu hospodářských zvířat, Tehdejší život se, až na kamenné nástroje zase tolik nelišil od zemědělců třeba v 18. století. Ona rychlost vývoje až do průmyslové revoluce na venkově se přeceňuje. Pokud jde o Evropu, Pane Petře, tak třeba tzv. rondely, kruhové stavby pravděpodobně náboženské povahy rozhodně nestavělo 30 lidí. A z Evropy jsou známé bitvy, kterých se účastnilo víc jak 1000 lidí z několika částí Evropy. Mnohé kupecké cesty mají dávný původ. Další si už najděte sám nebo nepište o tom, co moc neznáte.
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 20:28 Reaguje na Petr DubskýJen buďte konkrétní. Co měli, jaké nářadí, jak to dělali, jak bydleli... Ať to víme. Když už jste to nastudoval, tak ty informace nabídněte. Psát bylo tak tak a tak, ostatní si najděte, to je přece úplně k ničemu a můžeme si o tom myslet svoje.
Rondely do toho nepleťte, to nemá s běžným každodenním životem zemědělců nic společného. Bavíme se o tom, jestli a jak tehdejší lidé dokázali ovlivňovat naši krajinu. Já se pokouším na běžných věcech ukázat, že moc ne.
Odpovědět
Rondely do toho nepleťte, to nemá s běžným každodenním životem zemědělců nic společného. Bavíme se o tom, jestli a jak tehdejší lidé dokázali ovlivňovat naši krajinu. Já se pokouším na běžných věcech ukázat, že moc ne.
SV
Pe
Petr
3.12.2024 09:28 Reaguje na Slavomil VinklerNo a dál co? Jak vám ten mocný oheň něco vytvoří?
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 17:26 Reaguje na Slavomil VinklerVíte co se mi líbí? Že já tu napíšu o ohni jako jediné tehdy dostupné masové technologii, a druhý den přijdete vy s tím, jak jste se údajně v posledních několika periodikách dočetl o tom, že měli oheň, a že mám číst. Vtipné.
Odpovědět
Pe
Petr
2.12.2024 20:36 Reaguje na Petr DubskýSrovnávat zemědělce doby kamenné se zemědělci na vesnici v 18. století mi nepřijde zrovna dobré. Ano, oba obdělávali půdu, to máte pravdu. A to je vše, co je stejné.
Odpovědět
Karel Zvářal
2.12.2024 20:48 Reaguje na Petr Dubský:-)) https://cs.wikipedia.org/wiki/Ruchadlo
Pouhých (necelých) 200 let...
Odpovědět
Pouhých (necelých) 200 let...
SV
Slavomil Vinkler
3.12.2024 06:21 Reaguje na Petr DubskýOn nečte, on jen prudí vlastními výmysly. O vývoji ve starověku je třeba kniha Zrození Evropanů. I poslední čísla Vesmíru nebo Živy pojednávají o neobyčejně mocném nástroji zemědělců proti lesu - ohni. A oheň používali ve velkém už i lovci sběrači.
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 09:26 Reaguje na Slavomil VinklerVy máte vždy teorie, ale jakmile dojde na konkrétné popis a reálné použití, tak mlčíte. To je k ničemu, takto se přece nikam nedostaneme, a bohužel to budou vaše teorie, které bez reálného a konkrétního popisu budou jen a jen výmysly.
Popište konkrétně jak pomocí ohně vytvoříte velké pole, nebo třeba pastvinu. Nebo jen prostě popište co děláte a jak hospodaříte v údolí s řídkým lesem, kde je vás třeba 30 a máte postavené dvě polozemnice a potřebujete ještě dvě a něco pro zvířata. A to už jsme ve stádiu, kdy už tam nějaký čas žijete, nepřišli jste tam včera ráno.
Na ukázku si můžeme vzít nedávný požár lesa v Českém Švýcarsku. Po ohni tam zbyla spálená země se stojícími i ležícími torzy stromů. Je z toho pole? No ani náhodou. Je z toho jen nepoužitelná směsice neshořelého odpadu.
A velmi názorně je to předvedeno zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vratislav-santini-jak-vypada-domorode-amazonske-zemedelstvi
Jenže vy nemáte ani mačetu, ani sekeru. Máte jen klacek a jakýsi kamenný sekeromlat, který když přerazíte, tak budete měsíc vyrábět nový.
Odpovědět
Popište konkrétně jak pomocí ohně vytvoříte velké pole, nebo třeba pastvinu. Nebo jen prostě popište co děláte a jak hospodaříte v údolí s řídkým lesem, kde je vás třeba 30 a máte postavené dvě polozemnice a potřebujete ještě dvě a něco pro zvířata. A to už jsme ve stádiu, kdy už tam nějaký čas žijete, nepřišli jste tam včera ráno.
Na ukázku si můžeme vzít nedávný požár lesa v Českém Švýcarsku. Po ohni tam zbyla spálená země se stojícími i ležícími torzy stromů. Je z toho pole? No ani náhodou. Je z toho jen nepoužitelná směsice neshořelého odpadu.
A velmi názorně je to předvedeno zde:
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/vratislav-santini-jak-vypada-domorode-amazonske-zemedelstvi
Jenže vy nemáte ani mačetu, ani sekeru. Máte jen klacek a jakýsi kamenný sekeromlat, který když přerazíte, tak budete měsíc vyrábět nový.
Pe
Petr
3.12.2024 09:35 Reaguje na Slavomil VinklerOno je nesmírně lákavé a velmi jednoduché psát obecné teorie typu Přišli s hotovými technologiemi, používali oheň, obhospodařovali lesy, vyhubili megafaunu a podobně. Ale to jsou jen představy a bez konkrétmího praktického popisu jak co udělat jsou to bohužel jen výmysly.
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 10:14 Reaguje na PetrAle chápu opatrnost a neochotu při konkrétním popisu. Mohlo by se totiž ukázat, že některé věci jsou těžko proveditelné, nebo nepravděpodobné, a z hlásané teorie by byl rázem nesmysl a hloupost.
Odpovědět
RP
Radim Polášek
3.12.2024 14:09 Reaguje na Petr DubskýV osumnáctém století měli se svými už dost dokonalými železnými nástroji několikanásobně větší produktivitu než v době kamenné s kamennými nástroji.
Pravda je pouze v tom, že kdyby se zemědělci vyměnili, uměl by člověk z doby kamenné z velké části provozovat zemědělství v 18 století a naopak.
Zatímco o 300 let později dnešní zemědělec přestěhovaný do 18 století by na poli neuměl skoro nic a naopak.
Odpovědět
Pravda je pouze v tom, že kdyby se zemědělci vyměnili, uměl by člověk z doby kamenné z velké části provozovat zemědělství v 18 století a naopak.
Zatímco o 300 let později dnešní zemědělec přestěhovaný do 18 století by na poli neuměl skoro nic a naopak.
JS
Jarek Schindler
2.12.2024 21:15Když něco poškozovat tak pouze se souhlasem ochranářů. Poškozovat se smí jen to na co ukáže ochranář.
"Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. "Pár" probírek jsem dělal ale z těch stromů na fotkách a to přesto, že nejsou vidět celé, bych asi ani jeden k probírce neurčil. Spíš bych je označil za kostru porostu.
Opravdu je smyslem ochrany přírody dělat z vzácnějších živočichů živočichy běžné? Opravdu nám nestačí poznání, že se na stromech ( v lese i mimo les) podepisuje stále více negatívních jevů? Samozřejmě, ochranář tomu ještě pomůže.
No a pokud chtějí ochranáři světlý les tak proč si je již dávno nezakládají. Každý les se snad nemusí sázet ve sponu 1x1m. Může snad jít i o plochu kde se vysází odrostky ve sponu 10 x 10m. No a hned je tu základ do budoucnosti stabilního světlého lesa.
Odpovědět
"Zásahy ale směřujeme na stromy, které nejsou biologicky ani jinak cenné a byly by stejně odstraněny například při těžbě nebo probírkách,“ vysvětluje Martin Škorpík. "Pár" probírek jsem dělal ale z těch stromů na fotkách a to přesto, že nejsou vidět celé, bych asi ani jeden k probírce neurčil. Spíš bych je označil za kostru porostu.
Opravdu je smyslem ochrany přírody dělat z vzácnějších živočichů živočichy běžné? Opravdu nám nestačí poznání, že se na stromech ( v lese i mimo les) podepisuje stále více negatívních jevů? Samozřejmě, ochranář tomu ještě pomůže.
No a pokud chtějí ochranáři světlý les tak proč si je již dávno nezakládají. Každý les se snad nemusí sázet ve sponu 1x1m. Může snad jít i o plochu kde se vysází odrostky ve sponu 10 x 10m. No a hned je tu základ do budoucnosti stabilního světlého lesa.
SV
Slavomil Vinkler
3.12.2024 06:29 Reaguje na Jarek SchindlerSmyslem Ochrany přírody je, aby vzácní živočichové pokud možno (tam kde umíme pomoci) nevyhynuli. Bohužel, v zákonné ochraně přírody panuje ortodoxní, přežitá mantra bezzásahu. No ona není tak naprosto nesmyslná, ale je vhodná jen do území neovlivněných tisíci let člověkem. A platí tam kde není zničena potravní pyramida tj. nechabí megafauna. No a to Evropa není.
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 09:44 Reaguje na Slavomil VinklerStále se vám marně snažím ukázat, že člověk ti po tisíce let ovlivňoval krajinu jen velmi nepatrně. Větší změny jsou výsledkem až posledních několika set let. A teprve toto způsobilo změny v biodiverzitě, kterou to silně zdeformovalo, a kterou vidíme dnes. Namnožily se druhy, které tu dříve byly v počtem mnohem menších, a které přírozené prostředí neuživí.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 16:23 Reaguje na PetrJmenujte druhy, které tu byly dříve v menších počtech a které jsou dnes v počtech vyšších! Všechny a konkrétně a taky konkrétně popište vztah mezi jejich početnostmi a způsobem hospodaření v té době aktuálním!
Není to raketová věda, takové informace by jste jistě měl přímo chrlit z rukávu, když se tak velice vyznáte... a předkládáte zde teorie - tak teď předložte důkazy.
Odpovědět
Není to raketová věda, takové informace by jste jistě měl přímo chrlit z rukávu, když se tak velice vyznáte... a předkládáte zde teorie - tak teď předložte důkazy.
Pe
Petr
3.12.2024 16:40 Reaguje na Jakub GraňákSynantropní druhy - víte co to je?
Zkouším si váš způsob diskuze.
Odpovědět
Zkouším si váš způsob diskuze.
Pe
Petr
3.12.2024 16:46 Reaguje na Jakub GraňákTěch druhů jsou stovky, možná tisíce, které se rozšířily, některé víc, některé míň, díky zemědělství a lidskému osídlení a hospodaření v krajině. Od rostlin, přes členovce a hmyz, po drobné i velké obratlovce. Vyjmenovávat to ani nejde, ale pro momentální představu by mohlo postačit třeba toto:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Synantropie
Odpovědět
https://cs.wikipedia.org/wiki/Synantropie
Pe
Petr
3.12.2024 16:49 Reaguje na PetrA jsou to ty samé druhy, o kterých se tu mluví jako o ohrožených a mizejích v souvislosti se změnami hospodaření a zemědělství, s omezením pastvy, s údajným zarůstáním krajny a podobně.
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 17:31 Reaguje na PetrVe skutečnosti tyto druhy nejsou ohrožené. Ohrožené jsou jen lidské představy o tom kolik jich tady kolem sebe chtějí mít.
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 17:08 Reaguje na PetrA jejich původní početnost není jak a z čeho určit, dá se jen odhadovat a dedukovat z nepřímých důlazů. Třeba taková vlaštovka, žijící dnes v naší krajině v tisícícových počtech díky příležitosti k hnízdění na lidských stavbách, tu před příchodem lidí mohla žít jen vzácně a jen tam, kde našla nějakou hnízdní příležitost. A podobně je to třeba s rostlinami, které potkáme na nějaké louce a pastvině, na které našly skvělý biotop a příležitost ke svému šíření.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 17:31 Reaguje na PetrV té vaší odkazované definici synyntropie se píše, že z toho má dotyčný synantropizující živočich, či rostlina prospěch. Nějak nevidím, že by ty tisíce druhů rostlin a živočichů, typicky např denní motýli měli nějaký prospěch ze života v lidské blízkosti - kolují řeči o tom, že je řada z nich na vyhynutí. Oni si tu lidskou blízkost nevybrali, prostě jim nic jiného nezbývá, když jsou lidi všude. Tudíž o nějaké synantropii nemůže být řeč. Si pletete pojmy a průjmy
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 17:42 Reaguje na Jakub GraňákSamozřejmě že z toho mají prospěch - biotop zdarma. A tyto biotopy teď zase mizí, a tak se počty druhů, které to využily a nepřirozeně se tam namnožily, zase snižují. Co na tom nechápete? Arogance vám příliš zatemňuje mysl.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 19:00 Reaguje na PetrNejvíce mizí druhy "kulturní krajiny". Fakt, že "kulturní krajina" nemizí, ale její druhy mizí, je zjevnou známkou toho, že tato krajina těmto druhům prospěch neskýtá. Pokud by jim prospěch poskytovala, tak by nemizeli.
Nemluvte prosím o aroganci, freventant humanitního oboru z velkoměsta chce poučovat praktika z venkova jak funguje příroda - to je přímo učebnicový příklad arogance.
Odpovědět
Nemluvte prosím o aroganci, freventant humanitního oboru z velkoměsta chce poučovat praktika z venkova jak funguje příroda - to je přímo učebnicový příklad arogance.
Pe
Petr
3.12.2024 19:40 Reaguje na Jakub GraňákKulturní krajina nemizí, jen se používanými technologiemi mění na neobyvatelnou.
Poučování není arogance, jen předávání informací. Arogance je domnění, že to nepotřebujete.
Odpovědět
Poučování není arogance, jen předávání informací. Arogance je domnění, že to nepotřebujete.
Jakub Graňák
3.12.2024 19:54 Reaguje na PetrAno kulturní krajina nemizí, jsem rád, že jste to zvládl správně opsat. Informace jsem předal já vám, vy jste nepředal nic... další doklad vaší arogance:-)
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 17:50 Reaguje na Jakub GraňákKde kdysi býval les, lidé vytvořili louku, na které se zalíbilo motýlům. Když se z louky udělá znovu les, vyhynou motýli? No nevyhynou. Jen nebudou tam, kde byli.
Problém je pouze v tom, co lidé chtějí vidět. Chtějí vidět louku s motýly. Krajinu s tisíci hektarů polí nevnímají, a jako příčinu toho, že nejsou motýli, vidí ten les. Jenže les je tam doma, a ti motýli byli kdysi doma tam, kde jsou ty tisíce hektarů polí.
Odpovědět
Problém je pouze v tom, co lidé chtějí vidět. Chtějí vidět louku s motýly. Krajinu s tisíci hektarů polí nevnímají, a jako příčinu toho, že nejsou motýli, vidí ten les. Jenže les je tam doma, a ti motýli byli kdysi doma tam, kde jsou ty tisíce hektarů polí.
Jakub Graňák
3.12.2024 18:48 Reaguje na PetrČlověče vy máte vážný problém chápat co jsou příčiny a co důsledky: tam kde byli motýli kdysi doma by jste dnes uživil s bídou milion lidí, takže ten les musel ustoupit rostoucí lidské populaci. Lesa tu máme nejvíc za posledních 500 let, nevím o nikom, kdo by chtěl kvůli motýlům klučit lesy, všichni kompetentní (to vy nejste) hovoří o vyčleňování části zemědělské krajiny pro účely zachování biodiverzity extenzivními metodami hospodaření. Vy chcete co? Posledně jste nebyl schopen ani správně dohledat kolik % výměry státu zabírají hospodářské lesy. Kolik % výměry orné konkrétně chcete zalesnit aby jste byl spokojený? Konkrétně... sypejte čísla, v zemědělství a lesnictví jste evidentně bourák, tak se vytaste
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 18:58 Reaguje na Jakub GraňákTo jen vy neumíte číst. Jste jako holka. Text si vysvětlíte po svém a z toho vám pak vyjde něco úplně jiného a na tom stavíte.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 19:08 Reaguje na PetrSpíš vy se neumíte smysluplně vyjádřit, tak tady malujete obrazy lidí chtějících vidět louku s motýli. Kolik % orné zalesnit? - chci po vás jedno číslo. Ať si to nemůžu vykládat po svém
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 19:32 Reaguje na Jakub GraňákVy chcete přesné číslo kolik čeho zalesnit? Proč ode mě? To se určit nedá, to víte dobře, takže si to určete sám a sám si to pak arogantně okomentujte.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 19:50 Reaguje na PetrTakže jen obecné pindy o ničem - kde se pak bere vaše drzost tvrdit, že lesů je v tuzemsku málo? Z ničeho... z vašeho pocitu... hmm
Odpovědět
Pe
Petr
3.12.2024 20:14 Reaguje na Jakub GraňákKromě jiného třeba i z vašich slov o tom, že dnešní kulturní krajina neskýtá prospěch druhům kulturní krajiny, které tak mizejí. Teď se hodí že jste vidlák a potvrzujete moje názory, že biodiverzita je zdeformovaná a druhy, které lidskou činnost využily ke své populační explozi, nemají svoje přirozené prostředí a mizí. Zvýšení lesnatosti tak vyřeší i toto Pomůže to obnově trochu původnější biodiverzity.
Odpovědět
Jakub Graňák
3.12.2024 21:09 Reaguje na PetrCo je původní diverzita, od jakého data tu původnost odvozujete? Jak doložíte který druh byl na stanovišti před příchodem člověka a který se objevil až vlivem jeho činnosti? To je dost zásadní vědět - jaksi asi nelze přijít k někomu na návštěvu a tvrdit mu, že se tím vtírá, což?
Pořád obecně nekonkrétně plkáte o nějakém zvyšování lesnatosti, řekněte konkrétně o kolik %, jinak mi nezbude nic jiného, než spojit tyto vaše nicneříkající obecné plky s jinými vašimi plky abych získal kontext, který mi svou nekonkrétností neposkytujete. Neposkytujete, protože jste měšťák, který nemá elementární znalosti oblasti do níž by chtěl zasahovat.
Odpovědět
Pořád obecně nekonkrétně plkáte o nějakém zvyšování lesnatosti, řekněte konkrétně o kolik %, jinak mi nezbude nic jiného, než spojit tyto vaše nicneříkající obecné plky s jinými vašimi plky abych získal kontext, který mi svou nekonkrétností neposkytujete. Neposkytujete, protože jste měšťák, který nemá elementární znalosti oblasti do níž by chtěl zasahovat.
Pe
Jakub Graňák
3.12.2024 19:52 Reaguje na PetrJojo, užijte si tu chvilku kdy máte pravdu... na to ještě stačíte?-)
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
3.12.2024 16:52 Reaguje na Jarek SchindlerNedávno jsem tu psal, že pokud chtějí sami entomologové nějaké dřevokazné brouky chránit, tak nejlépe stromy ve kterých jsou už larvy chránit králičím pletivem před predací. Když jsme v 70.tých létech prováděli akci Formica, tak jsme mravence nejen šířili jinam, ale ta stávající mraveniště chránili oplocením a pletivem.
ˇPouhým přihlížením" nic neochrání a už vůbec ne těmi umělými
dutinami. Pokud bude příliš velká, tak se strom ulomí. Pokud
bude malá ve zdravém stromě, tak zaroste a zbude po ní pouze
na kůře stopa po zarostení. Ale fajn. Namnožením brouků namnoží
jejich predátory a ti jich příště zlikvidují více, než dosud.
Tam kde je kořisti málo, tam se predátoři nešíří, ale kde je jí
mnoho, tak se tam šíří a raketově množí. Příkladem je v mém
okolí datel černý, který zde hnízdí díky tomu, že tu přibylo
torz vrb a topolů s páchníky a jinými velkými brouky a jejich
larvami. Datel tak má možnost nejen potravy, ale i k vytesání
velkých dutin ve velkých stromech. On na rozdíl od ochranářů
by ale do tak tenkého kmene netesal tak velkou dutinu, aby
strom nevydržel prvý větší vítr.
Odpovědět
ˇPouhým přihlížením" nic neochrání a už vůbec ne těmi umělými
dutinami. Pokud bude příliš velká, tak se strom ulomí. Pokud
bude malá ve zdravém stromě, tak zaroste a zbude po ní pouze
na kůře stopa po zarostení. Ale fajn. Namnožením brouků namnoží
jejich predátory a ti jich příště zlikvidují více, než dosud.
Tam kde je kořisti málo, tam se predátoři nešíří, ale kde je jí
mnoho, tak se tam šíří a raketově množí. Příkladem je v mém
okolí datel černý, který zde hnízdí díky tomu, že tu přibylo
torz vrb a topolů s páchníky a jinými velkými brouky a jejich
larvami. Datel tak má možnost nejen potravy, ale i k vytesání
velkých dutin ve velkých stromech. On na rozdíl od ochranářů
by ale do tak tenkého kmene netesal tak velkou dutinu, aby
strom nevydržel prvý větší vítr.
EB
Emil Bernardy
3.12.2024 18:17 Reaguje na Břetislav Machačeka strakapoudy krmit lojovou koulí.
Odpovědět
