Ministerstvo zemědělství chce snížit plochy obilovin a olejnin a podpořit sady

V příštích letech by čeští zemědělci měli snižovat osevní plochy obilovin a olejnin a zaměřit se více na pěstování ovoce, zeleniny či chmele. Počítá s tím strategie ministerstva zemědělství s výhledem do roku 2030, která aktualizuje dokument z roku 2016. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) při dnešním představení strategického materiálu novinářům řekl, že se zemědělci v Česku dlouhodobě potýkají s nízkými výkupními cenami obilovin a olejnin na světových trzích. Měli by proto změnit svůj přístup, pěstování těchto komodit omezit a zaměřit se na jiné. Zemědělské nevládní organizace ministerskou strategii kritizují jako formální dokument bez jasné vize a plánu. Zvolené cíle chce ministerstvo naplnit například podporami na restrukturalizaci, vytvořením podmínek pro sezonní práci, snížením odvodů na sociální a zdravotní pojištění nebo zdaněním sezonní práce v sektoru ovoce a zeleniny na úroveň jiných zemí EU.

U obilovin je v Česku úroda dlouhodobě přebytková a zemědělci musí vyvážet kolem tří milionů tun obilovin ročně. Loni to bylo méně, mimo jiné kvůli nižším osevním plochám. Oproti roku 2023 se osevní plocha základních obilovin loni zmenšila o 2,7 procenta na 1,215 milionu hektarů. "Vůbec mě to netrápí, naopak jsem rád, že podniky hledají náhrady," řekl Výborný. Podle nové strategie by se osevní plochy obilovin měly snížit zhruba o 100 000 hektarů na 1,2 milionu hektarů a u olejnin zhruba o 20 000 hektarů na 420 000 hektarů.

Plocha sadů v Česku dlouhodobě klesá, zatímco v roce 1989 bylo v Česku 23 000 hektarů sadů, od té doby zmizelo přes 54 procent sadů. Výrazný pokles nastal po roce 2014. Loni k 31. květnu bylo v Česku 10 522 hektarů sadů. Strategie ministerstva zemědělství předpokládá, že do roku 2027 by se měly ovocné sady rozkládat na ploše okolo 12 000 hektarů a do roku 2033 na zhruba 15 000 hektarech.

Ministerstvo také počítá se stabilizací plochy pěstované zeleniny na 11 000 hektarů do roku 2027 a do roku 2033 s navýšením na 14 000 hektarů. Zeleninu loni pěstovali zemědělci na necelých 12 000 hektarech. Plocha chmele by měla dosáhnout 5500 hektarů, u konzumních brambor dokument počítá s navýšením ploch nad 16 000 hektarů.

Další prioritou strategie je podle Výborného živočišná výroba. Stát chce například podpořit růst stavů nosnic na 4,5 milionů. Počet prasat by se měl udržet na 1,5 milionu, z toho by mělo být 95 000 prasnic. Základní stádo krav bez tržní produkce mléka plánuje strategie navýšit na 250 000, stádo ovcí navrhuje udržet kolem 190 000 kusů a stádo koz chce strategie navýšit na zhruba 30 000.

Zemědělské nevládní organizace strategii kritizují. Zemědělský svaz ČR například uvedl, že ve strategii chybí vyhodnocení dosavadního přístupu a analýza zemědělského sektoru, která by identifikovala hrozby a příležitosti. "Bez této základní analýzy strategie nemůže nabídnout řešení, jak reagovat na problémy, jako je klimatická změna nebo klesající konkurenceschopnost," sdělil předseda svazu Martin Pýcha. Svaz proto apeluje na ministerstvo, aby návrh přepracovalo a zaměřilo se na podporu klíčových komodit, produkčního zemědělství, snížení administrativní zátěže a na větší zapojení zemědělské veřejnosti do tvorby politiky.

---

reklama

---