Arnika vydala "hitparádu" znečišťovatelů

Zveřejnění údajů v Integrovaném registru znečišťování (IRZ) koncem září už přináší první ovoce. Sdružení Arnika včera představilo tabulky s údaji o průmyslových provozech, které v souhrnu produkují nejvíce rakovinotvorných či potenciálně rakovinotvorných látek, skleníkových plynů, látek poškozujících ozón a perzistentních organických látek.

	Tabulka pořádí znečišťovatelů za rok 2004. Pro zvetšení klikněte na obrázek.
	Zdroj: Arnika

Z tabulek například vyplývá, že karcinogenní látky se do českého životního prostředí dostávají nejen z chemických továren, ale i oceláren, farmaceutických provozů či papíren. Nejvíce karcinogenních látek, přes 170 tisíc kilogramů ročně, vypouští do ovzduší, vod, či půdy, opavská provozovna IVAX Pharmaceuticals. Jak naznačila anketa České televize mezi občany, mnozí z nich o tom neměli vůbec ponětí.

Na druhém místě v produkci karcinogenů se umístila proslulá neratovická Spolana, třetí je Kurt O. John v Březůvkách, čtvrtá akciová společnost Federal Mogul Friction Products s provozovnou v Kostelci nad Orlicí, čtvrté ocelárny Mittal Steel Ostrava. Asi překvapí i výrobna obuvi v Otrokovicích s téměř 19 tisíci kilogramy emisí karcinogenů za loňský rok.

Další podobná překvapení čekají na občany, kteří se o tomto žebříčku znečišťovatelů dozví z médií nebo se sami podívají do vyhledávače IRZ a zadají si třeba vyhledávání podle svého místa bydliště.

Velkým poškozovatelem životního prostředí je podle zveřejněných tabulek Spolchemie z Ústí nad Labem. Vypouští největší podíl perzistentních organických látek, které se kumulují v živých organismech (např. polychlorované bifenyly, PCB), z českých firem: více než 420 tisíc kilogramů za rok 2004. Druhé jsou železárny a drátovny Bohumín a třetí Lasselsberger, závod Rako 3 v Lubné. Zmíněné látky, zvláště PCB a hexachlorbenzen, vyprodukovaly tyto společnosti v odpadech.

"Věříme, že už jen zveřejnění těchto žebříčků přiměje firmy, aby se pokusily svůj podíl na poškozování prostředí snížit. V západních zemích to tak bylo," říká Jindřich Petrlík, předseda sdružení Arnika a vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů. Podle Arniky za pouhých pět let od rozjezdu podobného registru do provozu v USA se snížily emise škodlivin o 46 procent.

V horizontu dvou let bude podobný registr povinný pro všechny země Evropské unie. Data z tohoto registru budou přístupná také v centrálním registru pro celou EU, takzvaném EPERu (European Pollution Emission Register).

Obecnější zprávu o Integrovaném registru znečišťování Už víme, kdo znečišťuje za humny najdete zde.

---

reklama

---