Eva Charvátová: Cesta do hlubin látkových plen
Manžel nápad schválil. A já jsem se pustila do poznávání tajemného světa „látkovek“. Na tematických webový stránkách a diskuzních fórech jsem začala zjišťovat, co znamená čtverec, kapsovka, AIO, SIO, vlňáky, svrchňáky a jestli je lepší bambus, konopí nebo fleece. Popravdě, nerozuměla jsem ani slovo. Takže bez dalšího přemýšlení jsme v internetové aukci koupili první balík plenek, který se nám zdál výhodný. Do barevné fleecové plenky jsme syna oděli, omotali ho pogumovanými kalhotkami a radovali se, jak si hezky ekologicky žijeme. Dokud jsem dítě nepoložila v postýlce na bok a nezjistila, že mu jedna noha trčí nahoru. Plena byla obrovská. Tady jsem pochopila, o čem si zřejmě píšou na všech těch látkových diskuzích – o kvalitě a rozměrech plen.
Vrátila jsem se ke sběru informací. Za dva dny jsem už měla zmáknuty druhy plen a rozhodnuto, jaké budeme používat. V internetových bazarech jsem koupila pleny diskuzně proslulých značek, k nim doporučené svrchní kalhotky a další doplňky, a začala opravdicky látkovat. Na začátku bylo plen jen pár, střídala jsem je s papírovými. Postupně jsem kontrolováním secondhandové (no spíš second zadkové) nabídky trávila více a více času. Používáním plen jsem zjistila, co vlastně od nich chci. Chci aby byly savé. Jako papírové, takže výdrž 2-5 hodin. Chci, aby se mi dítě vešlo do postýlky i s plenou. Nechci, aby mělo zadeček výš než hlavu.
Takhle jsem se postupně propracovávala k dalším požadavkům na pleny, což vyžadovalo ponořit se do tématu hlouběji. Takže kromě rozhodování, jestli budu skládat klasické čtvercové pleny nebo zkusím kalhotkové, jsem se musela rozhodovat i o materiálu. Některé sají víc, jiné méně, ale málo savé zase rychleji schnou. Další kritérium – jak dlouho jsem ochotná čekat na schnutí vyprané plenky? Pračka s málo otáčkami a starší dům hovoří spíš pro rychleschnoucí.
Zkusila jsem fleece, bavlnu, bambus a konopí. Ovšem není bambus jako bambus, svoji roli hraje i úprava. Froté, flauš, velur – opět jsem se ztratila a nikdy nenašla, dodnes v tom nemám moc jasno, jen vím, že něco saje víc a není to přitom tak objemné. Vím, že konopí s praním tvrdne, ale po promnutí v rukou se s ním dá pracovat, bambusové froté hrubne a nepomohlo na něj nic, velur je nejměkčí, ale určitě má nějaké ale, o kterém zatím nevím. Fleece je umělý materiál, vypadá suchý, přitom dost saje a opravdu rychle schne. Ale já se necítím dobře ve fleecové mikině, tak ho nechci dávat ani miminku.
Nakoupila jsem konopné a bambusové plenky, radši víc, kdyby schnutí trvalo déle. Zjistila jsem, že v pražské natvrdlé vodě plenky opravdu tvrdnou a hrubnou, takže zase na rady a porady na internetové diskuze. Našla jsem ocet a prací sodu. Používám obojí, prací sodu do hlavního praní, ocet do druhého máchání, ale ne vždy, není jisté, jestli praní v octě neničí vlákna. Ale zase radši zničená plenka, než se snažit zabalit dítě do dřevěného prkýnka.
Po pravidelném balení dítěte do částečně změkčených plenek jsem objevila další věc – střih plen. Každé dítě je jiné, to naše očividně nešťastné v širších plenách. Ajta, takže chci plenu savou, schnoucí do 24 hodin, z měkkého materiálu a s užším střihem mezi nožičkami. Tudíž ano, přes moji nechuť číst internetové diskuze jsem se opět zanořila. Tentokrát jsem začala číst diskuze celé nebo skoro celé a objevila nové obzory – plenky nejsou jen funkční. Jsou měkoučké, barevné, supersavé, jsou pleny na doma, na ven, na chlubení, na noc, na rychlé přebalení, pohotovostní na krátkou dobu a všechny můžou být i krásné. A zřejmě někdy v tuto chvíli jsem byla lapena, moje představy o kombinování s papírovými plenami zmizely. Objevila jsem jednotlivé výrobce, prohledávala jsem bazary, pídila se po různých značkách a snažila se najít co nejlepší plenky za co nejnižší ceny.
Teď už mám několik poznatků, které bych asi předala každé nové látkařce. Jak plena sedí a nesedí se pozná až po pár dnech používání, prohlédnout si ji naživo v některém z kamenných obchodů nestačí. Doporučila bych koupit si více druhů plen v bazarech, klidně i hodně používaných, a až když jsem o některé přesvědčena, že vyhovuje, tak si ji koupit novou. Ze stejného důvodu mi připadá nesmyslné kupovat velkou sadu jedné značky.
Opravdu dobré pleny se v bazarech nakupují špatně. Šance je, když někdo prodává kompletní výbavu, jinak si samozřejmě všichni dobré plenky nechávají a prodávají jen ty, bez kterých se mohou obejít. Kvalita bazarových plen se různí, vyplatí se číst popisy a srovnávat nabídku. Většinou se vyplatí investovat spíše víc, ale ne vždy je dražší zboží lepší. Každý si cení své látkové výbavy jinak a to nejde dopředu nijak odhadnout.
Samostatnou kapitolou jsou svrchní kalhotky. Sice je možné používat plenky, které mají nepromokavou vrstvu už zabudovanou (typy all in one a snap in one), ale jednak jsou dražší a jednak ne všem vyhovují. Vrstva, která zajišťuje, že plena neprosákne, větrá jen částečně a například v horkých dnech nebo přes noc se může miminko zapařit. Je příjemné mít pár takových kousků na cesty, na hlídání, nebo kamkoli, kde potřebujete rychle a snadno přebalit. Ale pro běžné denní používání preferuji látkovou plenku a na ní svrchní kalhotky. Zkouším, stejným způsobem jako u plenek, které vyhovují a které ne. Existují s PUL zátěrem, který působí malinko jako guma a je nepromokavý, fleecové, které se snadno udržují a dýchají, a vlněné, ty jsou nejlepší pro dítě, jsou stoprocentně prodyšné a nevadí ani v horké letní noci. Nejdřív jsem vlněné zavrhla, představila jsem si kousavý svetr. Tak jsme zkoušela a zkoušela, až jsem se dostala k několika PUL kalhotkám, které používám, když potřebuji jistotu, že nic nezvlhne. A k vlněným, které jsou měkké a po rozbalení má miminko skoro suchou kůži. Vyžadují víc péče než ostatní typy, opatrné praní a občasné napuštění lanolinem, aby neprotekly, ale myslím, že se vyplatí. Já jsem si vybrala z úpletu, protože nejsou moc objemné, jsou pružnější a nekoušou.
Za tři měsíce používání látkových plenek jsem koupila celkem 57 plenek a 26 z nich prodala, 13 svrchních kalhotek a 5 z nich prodala. V plenkové sbírce mám asi 5 plenek na parádu – k doktorce a na návštěvy, 2 plenky záložní, které nepoužívám pravidelně, ale mám je pro případ větší spotřeby a zbytek používám víceméně pravidelně. Peru jednou za dva až tři dny, vždy, když mi zbývá čistých asi 7 plenek, aby stihly ty vyprané uschnout.
Při používání látkových plen mě zaujaly některé vedlejší aspekty, jako ekologický a sociální. Chování šetrné k životnímu prostředí se uvádí jako jeden z důvodů látkování. Látky na pleny se vyrábí z materiálů, které u nás běžně nerostou, pravděpodobně se tedy někde v cizině vypěstuje bambus nebo konopí, ale netuším už nic o dalším postupu. Netvrdím, že je to horší než u papírových plen, které toho nacestují asi podobně a pak se vyhodí, jen mi tyhle informace chybí v článcích, které látkové pleny prosazují. Na druhou stranu, trh s použitými plenkami funguje výborně, jedna plenka poslouží nejméně dvěma dětem, takže chápu, že jakékoli prvotní náklady se díky tomu rozmělňují.
Další je sociální rozměr. Kvůli ceně plenek a komplikovanému dovozu u nás vzniklo několik firem, které pleny a všechno k nim potřebné šijí. Jsou to původně maminky, které zkoušely šít plenky pro své děti a byly v tom úspěšné, takže získaly i další zájemce. Další maminky si zakládají internetové obchody, kde plenky nabízejí, často zároveň s poradenstvím – jak začít, jak pečovat o plenky a svrchní kalhotky, jakou plenku si vybrat apod. Hodně z nich nabízí i možnost si přijít prohlédnout plenky osobně, pokud bydlíte poblíž. Většina přispěvatelek v diskuzích, které jsem četla, si cení více výrobků a obchodů látkujících maminek. Výrobky jedné firmy dokonce v několika obchodech nenabízejí jen proto, že existují pochybnosti o českém původu plenek. Mezi látkujícími maminkami na internetu vzniká velmi solidární komunita, která se navzájem podporuje, a všechny prováděné obchody se dějí na přátelské a osobní úrovni. Můžete si dokonce nechat ušít plenku podle vašich představ a zadečku vašeho miminka.
Zaujalo mě také, že kromě používání látkových plen jsem nenašla společné jmenovatele, kterými by tato skupina byla typická. I důvody, které k látkování vedou, jsou velmi různé – od odbourání velkého množství odpadu, přes ekonomické po zdravotní. Spíš jsem měla pocit, že používání látkovek přivádí maminky k dalšímu chování šetrnému k životnímu prostředí. Pro péči o plenky používají ekologické prací prášky nebo mýdlo, víc přemýšlí, v čem budou prát další oblečení na miminko, přestávají používat chemické odstraňovače skvrn. Docela často jsem četla, že samy přestávají používat jednorázové menstruační vložky, koneckonců „když tak pečuju o kůži svého miminka, co kdybych si ten luxus dopřála taky?“
Pokud mám svoje zkušenosti shrnout, jsou spíše pozitivní. Mám doma spokojené miminko, které jsem od začátku používání látkovek mazala jen jednou mastičkou na opruzeniny, jinak má zadeček krásný a suchý. Za tuto dobu se nestalo ani jednou, že by se obsah plenky dostal na oblečení. Já vynáším odpadky jednou za dva až tři dny a vejdu se s nimi do výtahu. Nechodím 2-3x měsíčně pro velkou krabici budoucího odpadu a navíc to pro mě znamená, že nemusím do hypermarketu, kde je nejbližší drogerie. Každé přebalování je hra, věnuji mu víc času a to nikdy neškodí. Asi nejsem sama, kdo nadšeně kupuje dětem oblečení a v látkových plenách mám prostě další kus oblečení, které můžu vybírat a kupovat.
Jako negativa vidím cenu plenek, která je ale pravděpodobně způsobená používáním látek certifikovaných pro děti do tří let. Je málo možností (i když existují) si plenu půjčit a vyzkoušet, abych se mohla rozhodnout. A také existují prodejci nabízející levně nové pleny, které ovšem mají dost podstatné vady. Pokud je někdo v neznalosti koupí, je často zklamaný a to bohužel někdy vede k návratu k papírovým plenám. A to je škoda.
Před půl rokem bych se vysmála každému, kdo by mi řekl, že budu používat látkové pleny. Nemám ráda praní, ani věšení prádla. Ale ten výsledek stojí za to.
reklama
