http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/kindlmann-ze-ochrana-divociny-zpusobuje-na-sumave-nezamestnanost-je-nesmysl
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Kindlmann: Že ochrana divočiny způsobuje na Šumavě nezaměstnanost, je nesmysl

10.11.2015 08:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Pavel Kindlmann vystudoval teoretickou kybernetiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, ale doktorát již dělal současně na Matematickém a Entomologickém ústavu Akademie věd. V rámci výzkumu se zabývá ekologií terestrických orchidejí, ekologií mšic a jejich predátorů, dynamikou populací, stabilitou ekologických společenstev, studiem a modelováním systémů dravec-kořist a ochranou přírody a biodiverzity.
Pavel Kindlmann vystudoval teoretickou kybernetiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, ale doktorát již dělal současně na Matematickém a Entomologickém ústavu Akademie věd. V rámci výzkumu se zabývá ekologií terestrických orchidejí, ekologií mšic a jejich predátorů, dynamikou populací, stabilitou ekologických společenstev, studiem a modelováním systémů dravec-kořist a ochranou přírody a biodiverzity.
Šumava je jeden z největších současných problémů v české ochraně přírody. Tvrdí to přírodovědec Pavel Kindlmann, který se aktivně zapojuje do debaty o osudu Národního parku Šumava. Původně se zabýval jen populační dynamikou kůrovce, vyhrocená a manipulativní šumavská diskuze z něj udělala odborníka i na společenský rozsah tématu. Kindlmann tvrdí, že ochrana šumavské divočiny nemá žádnou spojitost s místní nezaměstnaností a že obce uvnitř Národního parku Šumava patří v rámci celé České republiky k těm vůbec nejbohatším a že prameny Vltavy určitě nevysychají kvůli ochraně přírody.
 

Žijete na jihu Čech, ale hodný kus od Šumavy. Přesto se do dění kolem Národního parku intenzivně angažujete. Proč to vlastně děláte?

Já se vlastně už léta zabývám ochranou přírody. Její výukou a taky z teoretického hlediska, přes můj výzkum v oblasti slunéček a orchidejí. Specializuju se na populační ekologii, takové to poznávání zákonitostí, co, jak a proč se množí. Nebo jak spolu nejrůznější organismy interagují, kdo koho žere. Před lety jsme také s kolegyní založili magisterský obor Biologie ochrany přírody. A když tenkrát začaly ty třenice o směrování národního parku a řešily se otázky, zda kácet či nekácet, nebo jak moc zasahovat či nezasahovat, hlavním argumentem pro zásah se tam stal kůrovec. Jeho populace gradovala a řešilo se, zda nakonec sežere celou Šumavu, nebo jestli se někde zastaví. Prostě jaká je predikce jeho populační dynamiky. Což je přesně můj obor. Takže jsem k tomu měl co říct.

prof. RNDr. Pavel Kindlmann, DrSc. (* 1954) pracuje v Ústavu životního prostředí Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a v Centru výzkumu globální změny AV ČR v Brně. Vystudoval teoretickou kybernetiku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy, ale doktorát již dělal současně na Matematickém a Entomologickém ústavu Akademie věd. V rámci výzkumu se zabývá ekologií terestrických orchidejí, ekologií mšic a jejich predátorů, dynamikou populací, stabilitou ekologických společenstev, studiem a modelováním systémů dravec-kořist a ochranou přírody a biodiverzity. Je ženatý a má dvě děti. Mimo vědecké práce se věnuje své jihočeské farmě, kde chová koně, ovce a nejrůznější drůbež.

A za druhé jsem si říkal, že když už učím Biologii ochrany přírody a učím lidi, jak se to má dělat, tak bych měl mít také nějakou praktickou zkušenost v tom, jak se to dělá - nejenom to sekání orchidejových lokalit, co jsem dělával v mládí. Nejprve jsem se skutečně vyjadřoval jen k populační dynamice kůrovce, ale postupně se propracoval na nejrůznější navázaná témata. Ono to totiž spolu úzce souvisí. Když už řešíte kůrovce a I. a II. zóny, začnete vlastně řešit otázky rozlohy jednotlivých zón národního parku, tím pádem řešíte kupčení s pozemky v II. a III. zóně a nakonec skončíte u socio-ekonomických aspektů ochrany přírody.

Ale musíte to dělat. Protože vám zkušenost velí, že když to chcete dělat dobře, musíte si své obzory rozšířit za rámec vlastní specializace. Tak to prostě je. Víte, ta Šumava, to je opravdu asi jeden z největších aktuálních problémů v české ochraně přírody. Hodně dělá i to, že tady jsou ty dvě strany sporu jasně definovány. Na jedné straně stojí vědci a nevládní organizace, na druhé pak někteří starostové a nejrůznější politici.



Je vědecká obec ve svém názoru na Šumavu jednotná?

Skutečně je. Kdysi jsem zorganizoval něco jako dopis padesáti profesorů a docentů ve prospěch Šumavy, a těch padesát lidí z univerzit v Praze, Brně, Olomouci, Českých Budějovic je snad prakticky každý, kdo se nějak otázek ochrany přírody profesně dotýká. A na té druhé straně se drží politici, kterým schází odborné argumenty. Třeba o populační dynamice kůrovce.

Prameny Vltavy jsou vlastně taková studánka, do které je přiváděna voda rourou. To je to místo, jak se tam chodí turisté klanět.
Prameny Vltavy jsou vlastně taková studánka, do které je přiváděna voda rourou. To je to místo, jak se tam chodí turisté klanět.
Foto | Jan Regal

Ale diskuze, byť někdy docela vyhrocená, mezi oběma stranami šumavského sporu probíhá, ne? Jaké argumenty tedy mají starostové a politici?

Přijde mi, že se spíš pokoušejí vytvářet nejrůznější fámy. Třeba ta poslední, o tom že bezzásahovost v národním parku způsobuje na Šumavě a v Pošumaví sucho. Protože jestli se něco musí téhle straně přiznat, tak to že mají velice dobré PR. Začalo to sérií poplašných článků (například zde a zde) o tom, že v létě vyschly prameny Vltavy. Zaznívaly z nich fráze jako zničený národní symbol, katastrofa pro Šumavu…

Taky jsem to četl. Ale Vltava zdá se pořád teče…

Ono jde o to, že ta „ikona Šumavy“, prameny Vltavy, je vlastně taková studánka, do které je přiváděna voda rourou. To je to místo, jak se tam chodí turisté klanět. A nešlo o nic víc, než že se tenhle letitý přívod vody zanesl a ucpal. Zjistili to hydrolog a zaměstnanci NP Šumava, když se tam zašli podívat. Žádná řeka pochopitelně nezačíná rourou, rodí se v bažině nebo mokřadu, tam jsou ty skutečné prameny. K celkovému dojmu pochopitelně přispělo i to, že byl skutečně suchý rok, což snížilo vydatnost těch pramenů. Ale fáma již byla vyřčena a rázem se řešilo, že kvůli nekácení lesů a bezzásahovosti budou obce v Pošumaví bez vody. Ono je to ale mediálně strašně chytlavé. Když se řekne „vyschly prameny Vltavy“, tak se lidi hned dívají, kde všude po Čechách jim vysychají studny.

V tomhle konkrétním případě stačilo vyčistit rouru, ale co s tou již jednou vyřčenou fámou?

Publikovat pravdu. Jenže ta pravda není jednoduchá. Existují hned tři vědecké studie, které na tohle téma reagují. Souvisí jak s odběry průtoků vody v potoce na Modravě, tak stavem stromů (zelený vs. suchý les) a odparem vody z půdy a bioklimatologickými modely vodní bilance. Vysvětlit je jen ve zkratce znamená patnáct minut nezajímavě hovořit, to se vám do článku ani nevejde. Jenže novináři mají rádi krátké a úderné zprávy a tak se mnohem víc chytají tady na ty „bubliny“, se kterými se pak těžko bojuje. Jsou totiž jednoduché a pro čtenáře přitažlivé. Málo koho pak už zajímá, že jsou úplně vymyšlené.

Když se dostaneme k těm socio-ekonomickým aspektům ochrany šumavské přírody, říkal jste, že i tam narážíte na řadu nejrůznějších fám a bublin.

Tak třeba ta, že obyvatelé Šumavy jsou kvůli ochraně přírody bez práce. To je stejné jako s tím suchem. Ano, na Šumavě jsou lidi bez práce. Je to smutné. Jenže jak to souvisí s ochranou přírody?

Vývoj nezaměstnanosti. Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Vývoj nezaměstnanosti. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Je tedy nezaměstnaných na Šumavě víc, nebo míň, než jinde v ČR?

Mám tu srovnání dat průběhu nezaměstnanosti v závislosti na čase od kolegy profesora Braniše, z let 1992-2011. Je to srovnání v rámci celé ČR, kde vyšší nezaměstnanost mají obecně regiony s nějakým velkoplošným chráněným územím (například Třeboňsko, Kokořínsko, nebo tam kde je nějaké CHKO), pak jsou tu oblasti na venkově, kde není žádné chráněné území. A ty jsou na tom mnohem hůř. A pak tu máte NP Šumava, který je na tom viditelně nejlépe. Vidíme jasně, že nezaměstnanost v ČR je, ale zrovna na Šumavě, potažmo na území národního parku se mají o poznání lépe, než jinde v ČR.

Proč jde ta šumavská oranžová křivka cik-cak?

Z té vyplývá další jev a to je cykličnost jevu nezaměstnanosti. Je to dáno sezónní povahou práce. V zimě je to horší než v létě. Typicky dřevorubci. Ale i v zimním období je ta „špička“ nezaměstnanosti mnohem nižší, než je ve zbytku ČR.

Nezaměstnanost uvnitř a vně Národního parku Šumava. Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Nezaměstnanost uvnitř a vně Národního parku Šumava. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Mám tu obdobnou variantu dat z roku 2013, srovnání v rámci jednoho roku. Vzal jsem obce uvnitř parku (ve kterém je šest obcí), pak širší hranici, vymezenou zhruba CHKO Šumava, která je větší. Tam jsou obce, které svým katastrálním územím nějak do NP zasahují. Těch je 6 a vně 22. V obcích uvnitř národního parku bylo 53 nezaměstnaných. Když vezmu ještě ty s katastrem zasahujícím do CHKO Šumava, tak tam jich bylo 953 (včetně těch 53). Tedy necelá tisícovka. Nerozumím tomu, že z toho někdo dělá téma.

Nezaměstnanost je celorepublikovým problémem…

To ano. Na Šumavě je tisíc nezaměstnaných lidí, což je jistě smutné, ale třeba jen při uzavření dolu Paskov mělo být jednorázově propuštěno 2500 lidí – a nikomu to divné nepřišlo. Je otázka, kde máme tu nezaměstnanost řešit, zda bodově, nebo plošně? Třeba v tom dole Paskov, nebo na celé Šumavě?

V grafu z roku 2013 srovnáváte ale i jiné regiony. Proč?

Srovnal jsem si různé oblasti z hlediska nezaměstnanosti. Ty uvnitř NPŠ, ze svazu dvaadvaceti obcí a pak třeba Vyšebrodsko. Je to oblast, která není v NP, ale navazuje na ni a svým charakterem je jí hodně podobná. A taky průměr okresu Český Krumlov a na závěr Bruntálsko. To jsem vybral jako příklad vyšší územní jednotky, kde je ta nezaměstnanost velkým problémem. Výsledek je jasný. Ti, kteří nejvíc křičí, tedy některé obce uvnitř Národního parku Šumava, mají vůbec nejnižší nezaměstnanost v rámci celého regionu.

Mně by se líbilo, kdyby nějaký „Franta Benda“ tahal stromy z lesa kobylou. Bylo by to hezké. Ale velkým firmám nemůžou konkurovat ani cenou práce, ani technologií.
Mně by se líbilo, kdyby nějaký „Franta Benda“ tahal stromy z lesa kobylou. Bylo by to hezké. Ale velkým firmám nemůžou konkurovat ani cenou práce, ani technologií.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Václav Hřebek / NP Šumava

Nemůžeme ale popřít, že by na Šumavě nezaměstnanost neexistovala. Je její příčinou ochrana divočiny?

Jeden z problémů je třeba na úrovni tendrů při těžbě lesa. Přesněji, jsou „tendry“, tedy to, na co nadávám, a pak „minitendry“, a to je něco, co by asi mělo být. Protože se jedná o zakázku za státní peníze, tak musíte dělat výběrové řízení, kdo bude kde těžit. Do toho výběrového řízení se ze zákona může přihlásit kdokoliv, ne jen těžařské firmy ze Šumavy. A to výběrové řízení zhusta vyhrávají firmy zdaleka, zcela mimo Šumavu. Řekněme, že firma sídlící v Ostravě si najme na provedení těžby dělníky z Ukrajiny a díky tomu může ve výběrovém řízení nabídnout nejnižší cenu práce. Takové výběrové řízení pochopitelně vyhraje. A pak se není čemu divit, že při kácení polomů na Šumavě neslyšíte českého slova, ale slovenštinu, polštinu a ukrajinštinu. Místní dřevorubci nemohou v konkurenčním tlaku takového tendru uspět a jsou pochopitelně nespokojení. Nemají práci. Je to začarovaný kruh. Pak ty peníze z těžby neskončí na Šumavě, ale jdou jinam.

A s tím se nedá nic dělat?

Mně by se líbilo, kdyby nějaký „Franta Benda“ nebo družstvo pěti Frantů Bendů tahalo ty stromy z lesa kobylou. Bylo by to hezké. Ale velkým firmám nemůžou konkurovat ani cenou práce, ani technologií. A to je problém, který nevyřeší ochrana přírody. To je otázka výběrových řízení a to je na politicích. Ale rozhodně není pravda, že by dřevorubcům brala práci ochrana divočiny, jak si často sami myslí.

Je to jediná příčina?

Vůbec ne. Třeba v roce 2012 bylo v Nové Peci 55 nezaměstnaných. Před uzavřením skladu jich bylo 37, následkem uzavření přišlo o práci dalších 18 lidí, celkem tedy 55.

Při uzavření mlékárny v Horní Plané (v tu dobu 166 nezaměstnaných) přišlo o práci šest desítek lidí. Zase to o polovinu poskočilo nahoru. V těch malých obcích je to zatraceně znát. Je to smutné, ale děje se to všude. Ale to, že Jihočeské mlékárny zavážejí nadojené mléko z vesnice na Šumavě až do Budějovic, nebo že lesníci nemají poptávku po koupi dřeva, to nemá na svědomí ochrana divočiny.

Průměrné příjmy. Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Průměrné příjmy. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

Jsou šumavské obce chudé? Říká se, že ochrana přírody na Šumavě huntuje lokální ekonomiku.

To je další nesmysl. Do obcí plynou příjmy z daní osob, které tam mají trvalé bydliště. Proto jsem z analýzy vynechal obec Modrava, protože v době, kdy tam měl trvalé bydliště podnikatel Bakala, to bylo v přes dva miliony na obyvatele, nejvíc v ČR. Ale pořád jsou tu Prášily, Srní, Stožec, Kvilda a Horská Kvilda, které se nachází uvnitř parku, a dalších šestnáct obcí. Z jejich příjmu vypočítaný průměr na obyvatele činí zhruba 42 000. Prakticky dvakrát tolik, než kolik činí průměrný příjem obce na obyvatele v rámci celého Západočeského nebo Jihočeského kraje. Promiňte, ale šumavské obce rozhodně nejsou chudé.

Příjmy přepočtené na obyvatele. Pro zvětšení klikněte na obrázek.
Příjmy přepočtené na obyvatele. Pro zvětšení klikněte na obrázek.

A v rámci celorepublikového průměru?

Když se podíváte na stránky rozpocetobce.cz, můžete si na základě tohoto rozpočtu zobrazit žebříček nejbohatších obcí v ČR. Z 6242 obcí zaznamenaných v roce 2013 se v onom top-tenu zobrazují hned tři ze šesti obcí v NPŠ. Obce uvnitř Národního parku Šumava patří v rámci celé České republiky k těm vůbec nejbohatším.

Koukám, že i ty ostatní v nejlepší desítce si jsou dost podobné…

Ano. Jsou typické jednak menším počtem obyvatel a tím, že se nachází v blízkosti nějaké přírodní zajímavosti (Pec pod Sněžkou, Boží Dar). Ta blízkost přírody je pro obce výhodou, nikoliv překážkou.

Takže se bydlení na Šumavě lidem vlastně vyplácí?

Ano i ne. Třeba zmíněná Modrava měla v roce 2008 velmi štědrý Program sociální stabilizace. Z něj každý rok dostal člověk s trvalým bydlištěm 3000 Kč na ruku coby jednorázový finanční příspěvek, příspěvek na pořízení deseti kubíků otopného dřeva, porodné 20 000, na dětské tábory 5000, nebo 3000 za každého prvňáčka nastupujícího do školy. Příspěvek k životnímu jubileu, pohřebné. To jsou výhody jinde v Čechách nevídané.

Říkal jste ale, že ta Modrava je „za vodou“ díky Bakalovi. Co ostatní obce?

Podobné to bylo i s Kašperskými horami. Obce si mohly v restitucích zažádat o svůj historický majetek a Kašperské Hory si vybraly lesní pozemky uvnitř parku. Mohly si vybrat pozemky jiné, kde by mohly hospodařit. Ale vybraly si ty „nedotknutelné“. A proto každý rok dostávají příspěvek, jakousi formu finančního odškodnění, za to, že tyto netěžitelné lesy netěží. Je to úžasná investice, protože jen Kašperské Hory si ročně přišly formou kompenzace na 11-12 milionů korun. Nepochopím, proč si tyto obce tak nahlas stěžovaly, že kvůli kůrovci už nemůžou v těch lesích těžit. Když v nich stejně těžit nemohly, navíc dostávaly příspěvek za to, že nemůžou těžit.

To, že jsou šumavské obce chudé nebo že je v nich katastrofální nezaměstnanost, prostě není pravda, tvrdí Kindlmann.
To, že jsou šumavské obce chudé nebo že je v nich katastrofální nezaměstnanost, prostě není pravda, tvrdí Kindlmann.
Foto | Ebs Els / Flickr

A teď to „ne“. V čem se to nevyplácí?

Majitelé a nájemci podniků, penzionů, ubytoven a restaurací dost často nejsou ze Šumavy. Například ze 13 podniků na Kvildě patří jen 4 místním. Ostatní jsou z  odjinud, většinou z Prahy. Ty daně z jejich činnosti pak samozřejmě odtékají jinam, mimo Šumavu. Ale to také nesouvisí s ochranou přírody.

To, že jsou šumavské obce chudé nebo že je v nich katastrofální nezaměstnanost, prostě není pravda. Jsou to jen líbivé mediální bubliny, které nejsou podloženy žádnými argumenty. Situace je přesně opačná a obce v  Národním parku Šumava by si měly uvědomit, že park je jejich deviza, ne hendikep.

A to i přes to, že Šumavu decimuje tisíciletá kalamita kůrovce?

Myslím, že hovořit na Šumavě ve vztahu ke kůrovci o tisícileté kalamitě je hodně nadnesené. Už proto, že máme k dispozici aspoň jakési údaje jen za necelá poslední dvě století. Naměřená data jsou k dispozici jen za dobu existování parku. Teoreticky, kdyby si dal někdo hodně velkou práci, může vyhodnotit různé kronikářské zdroje… ale před 200 lety v těch oblastech, o kterých hovoříme, téměř nikdo nežil. Celá ta tisíciletá kalamita je jen výplod z dílny PR agentury Bison&Rose, kterou pro park najal Jiří Mánek v době, kdy byl ředitelem Správy NP a CHKO Šumava.



Jedním z vážných argumentů starostů je, že se – pod tlakem ochrany přírody – šumavské obce vylidňují. To platí?

Tak zase můžeme nahlédnout na čísla, porovnání počtu obyvatel obcí uvnitř parku, od jeho založení po rok 2012. Ano, obce v okolí Šumavy skutečně vykazují určitý trend dlouhodobého poklesu počtu obyvatel. Ale to je trend vlastní třeba Českomoravské vrchovině a celé České republiky. To, že se obce vylidňují a jejich populace se přesouvá do měst, je fenomén naší doby. A co vidíme? V Srní jich skutečně ubylo, na Kvildě je ten pokles minimální. Stožec, Prášily, Modrava a Horská Kvilda se naopak rozrostly. Vylidňování Šumavy se prostě nekoná.

Takže zatímco obecným trendem je spíše vylidňování, šumavské obce v národním parku spíše rostou?

Ano, protože se tam lidé dostěhovávají. Nedá se o nich hovořit jako o lufťácích, sezónních obyvatelích. Spousta lidí má dnes chuť pořídit si stateček na Šumavě a začít tam hospodařit. Já v tomhle vidím určitou budoucnost Šumavy. Ne každý musí pracovně operovat z Prahy. Takovému IT expertovi nebo návrháři webových stránek stačí dobré připojení na internet a přitom může pracovat z divoké přírody. A tihle lidi jdou na Šumavu za přírodou a chtějí ji chránit.

Líbí se Vám článek? Přispějte na vznik dalšího

       

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist