https://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/ladislav-miko-ekofilm-se-snazi-ukazat-jak-se-z-problemu-zivotniho-prostredi-dostat-ven
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ladislav Miko: Ekofilm se snaží ukázat, jak se z problémů životního prostředí dostat ven

2.10.2017 01:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Ladislav Miko je bývalý ministr životní prostředí, v současnosti je  zástupcem ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise. A zároveň je prezidentem filmového festivalu Ekofilm.
Ladislav Miko je bývalý ministr životní prostředí, v současnosti je zástupcem ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise. A zároveň je prezidentem filmového festivalu Ekofilm.
Foto | Hugo Charvát / Ekolist.cz
Ladislav Miko je bývalý ministr životní prostředí, v současnosti je zástupcem ředitele Generálního ředitelství pro zdraví a ochranu spotřebitele Evropské komise. A zároveň je prezidentem filmového festivalu Ekofilm, který je pro něj (jak sám říká) srdcovou záležitostí.
 

Cílem festivalu je k tématu ochrany životního prostředí přitáhnout pozornost širší veřejnosti. Daří se to?

Na jednu stranu se nám to daří, na druhou stranu chceme víc. Dnes je různých festivalů velké množství a v té konkurenci není jednoduché obstát. Navíc ekologie je dost specifický sektor, který ne každého zajímá, a lidé občas neví, co si pod ním mají představit. Koukat se na čoudící komíny v kině se lidem nechce. Musíme investovat hodně práce do propagace, abychom lidi nalákali i na krásné celovečerní dokumenty. Počet účastníků nám postupně narůstá. Zatím se bavíme o tisících, ale chtěli bychom desítky tisíc.

Nešlo by festival rozšířit do jiných měst a nalákat tak více diváků?

Snažíme se promítat filmy v rámci Ozvěn Ekofilmu i v jiných městech, jenže v současné době je festival zakázka od ministerstva životního prostředí (MŽP). Na jeden ročník máme vyhrazen jen limitovaný rozpočet. Vezměte si, že z celého světa musíme posbírat filmy, zajistit sály, pozvat tvůrce a zabezpečit jim ubytování a zaplatit cestovné. Z tohoto rozpočtu není v našich silách dělat festival ve více městech. Už teď sháníme další sponzory, na širší záběr jich musíme najít ještě více.

Nepadne velká část rozpočtu na světoznámé osobnosti, jakými jsou letos fotograf z National Geographic a člen poroty World Press Photo Staffan Widstrand nebo environmentální sociolog Andrew Hoffman?

Paradoxně ne, protože to dělají z dobré vůle. Jsou to lidé, se kterými se osobně znám. Staffan si na festival do Brna odskočí mezi točením a focením Grónska, Nové Guinei a Číny. Kdybychom spolu nedělali projekty, tak by asi napsal, že nemá čas. Ale on sem přijede na návštěvu za dobrým přítelem a z toho plyne i to, že nemá přemrštěné požadavky. Jeho honorář činí nějakých 5000 Kč, což je pro takovou kapacitu zanedbatelné kapesné.

Jedním z porotců Ekofilmu je fotograf Staffan Widstrand (na snímku s Isabellou Kirklandovou).
Jedním z porotců Ekofilmu je fotograf Staffan Widstrand (na snímku s Isabellou Kirklandovou).

Co si slibujete od jejich účasti?

Oba dva ukážou lidem své umění. Budou pořádat diskuze a workshopy, což spoustě lidem může hodně dát. Jsou to velice inspirativní lidé. Staffan jde za svým cílem jako buldog a díky své vůli dokáže neskutečné věci. Je dobré se takovým člověkem nechat nadchnout. I když se zdá, že je něco nemožné, on to vždy zvládne. Jak se říká, když se chce, všechno jde.

Loni se mluvilo o vodě, letos bude festival o vzduchu. Kdo vybírá téma?

Téma stanovuje MŽP, protože je vlastníkem festivalu, jeho copyrightu. Téma však není omezující. Jenom říká, že vyzýváme autory k tomu, aby přihlašovali filmy z této oblasti, ale současně je tam otevřená obecná kategorie životního prostředí. V hlavním soutěži může být vzduch zastoupen mnohem více, než kdyby to téma nebylo, ale neznamená to, že to budou jen filmy o vzduchu.

Na základě čeho ministerstvo vybírá téma? Snaží se upozorňovat na opomíjené problémy, nebo na ty s největším dopadem?

Myslím si, že jsou to témata, která hýbou společností. V poslední době se hodně řešilo sucho, a proto byla loni vybrána voda. Předtím to byly odpady. Když máte za sebou vodu a odpady, tak se nabízí vzduch. Víme totiž, že pevné částice dýcháme v mnoha městech nad povoleným limitem. Jedná se o vnitřní problém Česka, ale zároveň je to i mezinárodní oříšek. Někdy se objeví v těch filmech zajímavé nápady na řešení ze světa.

Znečištění vzduchu je podle MŽP nejpalčivějším problémem v ČR. Zároveň je to však téma do určité míry probádané. Co se k tomu dá říct nebo zjistit nového? Musíme si uvědomit, že toto není vědecká ani metodická konference, ale je to filmový festival. Festival není zaměřený primárně na řešení, abychom na konci předali ministrovi balíček s mašličkami „Takhle to dělej.“ Cílem je zpopularizovat určité téma, aby lidé chápali, co se dělat dá a co se už dnes dělá, případně jaká řešení našli jinde.

Myslíte si, že lidé téma znečištění vzduchu nechápou?

Letošním tématem je vzduch.
Letošním tématem je vzduch.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Když se zeptáte člověka na ulici, jestli chce čistý vzduch, neznám nikoho, kdo by řekl, že chce, aby bylo začouzeno. Na druhou stranu se nedávno řeklo, že se v kotlech nesmí pálit kdeco a inspektoři mohou kontrolovat, jestli lidé nepálí plasty. Bylo kolem toho veliké haló. Lidé se odvolávali na domovní svobodu a spousta z nich říkala, co je komu do toho, co pálím.

My těmto lidem chceme ukázat, že lokální topeniště jsou tak zásadní znečišťovatelé, že stát musí sáhnout k tomuto opatření. Chceme, aby lidé pochopili problém a rozuměli tomu, proč třeba MŽP dělá to, co dělá.

Nechodí ale na tento festival hlavně lidé, co se už aktivně o ekologii zajímají?

Myslíte, jestli nepřesvědčujeme přesvědčené? Nejsme Karlovarský festival, který osloví masy. Nám jde o multiplikační potenciál. Když se o problému dozví 5000 lidí a předají to dál, má to velký vliv. Na filmy chodí hlavně mladí lidé. Ti za 10 let budou majitelé domů, učitelé a budou na rozhodovacích pozicích. Jejich rozhodnutí v budoucnu budou mít veliký význam.

Hlavními znečišťovateli jsou doprava a vytápění domácností. Jaké vidíte řešení pro zlepšení kvality vzduchu?

To je právě ten vtip. Lidé si musejí uvědomit, že to není tak, že vyčistíme železárny a máme hotovo. Skutečně záleží na rozhodnutí každého z nás – jak budeme topit, čím budeme jezdit a jaké auto si případně koupíme. Musíme rozumět problému a vědět, jak můžeme přispět k řešení. Každý nemůže mít Teslu, ale až si budu auto kupovat, dám větší důraz na kritéria, které zabrání znečištění než na barvu. Celkově řešením bude přechod ke sdílené ekonomice, používání MHD a topení moderními kotly, postupný přechod na alternativní energie.

Jaký typ filmů může člověk na vašem festivalu očekávat?

Promítáme filmy, které ukazují depresivní obrázky, jak přírodu ničíme a jak jsou ochránci perzekuováni. Současně přinášíme filmy, které ukazují, jaká jsou řešení a jak je příroda nádherná, když není zničená. Máme také krátké animované filmy, které svou žertovnou formou přilákají více lidí a mají mnohdy velký dopad.

Motivují člověka ekofilmy, nebo ho spíše uvádějí do deprese?

Naše filmy upozorňují na problémy, ale snaží se ukázat cestu ven. Ekofilm není pro lidi, kteří chodí z festivalu na festival, koukají jenom na tyhle filmy, a pak si jdou hodit mašli. Většina lidí ekofilmy nevidí každý den a je pro ně důležité, že je vůbec vidí.

Jaký je osud filmů po skončení festivalu?

Máme právo používat filmy do jednoho roku v Ozvěnách. Ale jinak je to záležitost tvůrce, co s filmem udělá. Je to jeho zájem, aby šel do světa. Může s ním jít do televize, do kina nebo na jiný festival, pokud není podmínka, že film musí být premiéra. To ale bývá zřídkakdy. Filmy, které získají u nás ocenění, mají dobré jméno a pro režiséry je snadnější je promítat jinde.

Jak se pozná kvalitní ekofilm?

Znělka loňského ročníku festivalu Ekofilm

Kvalitu určuje porota a je čistě v jejích rukou, co považuje za dobrý film. Nemá od nás žádné předpisy. Lidé v porotě buď rozumějí tematicky a „ideologicky“ ekologickým problémům anebo jsou to profesionální filmaři. Výběr bere porota velmi vážně, protože si tím sama dělá vizitku. V případě, že se porota nemůže rozhodnout, jakožto udělovatel ceny prezidenta mám poslední slovo.

Oproti loňskému roku se vám přihlásilo o polovinu více filmů. Víte proč?

Tak pracujeme, ne? (smích) Má to několik důvodů. Zaprvé pracujeme s filmaři. Když se s nimi dobře nakládá, tak se to mezi nimi rozkřikne. Zadruhé hraje roli volba tématu. Kdybychom vybrali nějaké obskurní téma, asi by se nám nepřihlásilo tolik filmů. Poslední důvod je čas na přípravu. Letošní ročník je vůbec první, o kterém jsme dopředu věděli, že ho budeme organizovat. Ministerstvo na zorganizování festivalu totiž vypisuje veřejnou soutěž a často jsme štempl dostali až v šibeničním termínu. Loni jsme vyhráli tendr na tři roky a měli jsme čas na přípravu.

Jak to stíháte, když ještě pracujete v Komisi?

Je to šílené, ale je to pro mě srdcovka. Už když jsem byl na ministerstvu, tak mi přišel tento festival unikátní. Není moc ministerstev na světě, co mají svůj festival. Chtěl jsem ho za každou cenu zachovat. Když mě pak oslovili producenti, ať jsem prezident, řekl jsem, že do toho jdu.

Čím je Ekofilm výjimečný?

Je to nejstarší ekologický filmový festival. Na stránkách píšeme opatrně jeden z nejstarších v Evropě, ale neznám žádný starší, který by měl v názvu ekologii. Je to festival s velkou tradicí a tvůrci o něm vědí. Ekofilm má širší věhlas v zahraničí než doma. Jak se říká, ne vždycky je doma člověk prorokem.

Jak to, že je o něm v ČR tak málo vědět? Z 2500 filmů pochází jen sedmnáct z ČR a ze Slovenska.

Je to jedna z chyb minulosti. Vloni porota nevybrala ani jeden český a slovenský film. Do zadání tohoto ročníku jsme cíleně přidali sekci českých a slovenských filmů, aby bylo vidět, že je to sice mezinárodní ale taky český festival. Ta zpráva se k filmařům dostala, ale není to tak, že mají pět filmů v kapse a přihlásí je hned. Za rok jich podle mě bude víc.

V ČR probíhá každý rok několik festivalů, kde se promítají filmy o přírodě. (Ekofilm, Ekotop Film, Jeden svět, Dokumentární filmy v Jihlavě). Není to pro diváky trochu matoucí?

Je to matoucí a není to dobře. Vadí mi, že tím tříštíme pozornost diváků. Není to otázka nějaké konkurence. Byl jsem odhodlaný jít jednat s Ekotopfilmem o tom, že bychom udělali jeden velký a dobrý festival. Ale loni se jim to moc nepodařilo a nevím, jak to bude dál. Je blbost mít dva soupeřící festivaly, které se konají ve stejnou dobu v jiných městech. Diváci nemohou jít na oba naráz.


reklama

 
Další informace |
Ekolist.cz je mediálním partnerem Ekofilmu.
foto - Gregušová Veronika
Veronika Gregušová
Autorka je spolupracovnicí Ekolistu.cz.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist