http://ekolist.cz/cz/publicistika/rozhovory/podruh-chci-aby-studenti-vyzvali-normy-na-souboj-a-navrhli-sobestacny-a-setrny-dum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Podruh: Chci, aby studenti vyzvali normy na souboj a navrhli soběstačný a šetrný dům

14.3.2016 12:10 (Ekolist.cz)
Pavel Podruh studoval na State University of New York Empire State College. Dříve se profesně věnoval marketingu či zpíval v reggae kapele Pub Animals. Od 2015 se věnuje projektu Český ostrovní dům.
Pavel Podruh studoval na State University of New York Empire State College. Dříve se profesně věnoval marketingu či zpíval v reggae kapele Pub Animals. Od 2015 se věnuje projektu Český ostrovní dům.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Archiv Pavla Podruha
Myšlenka projektu Český ostrovní dům se točí okolo vybudování dvou apartmánových jednotek v kontextu šumavské krajiny. Pozoruhodné na nich je to, že mají být zcela nezávislé na připojení inženýrských sítí, tzv. off-grid. O projektu jsme si povídali s jeho duchovním otcem Pavlem Podruhem.
 
Rozjíždíte architektonickou soutěž na návrh ostrovního domu. Co si má prostý člověk pod pojmem ostrovní dům vůbec představit?

Neřeknu vám odbornou definici takového pojmu, jelikož sám jsem v tomto smyslu “prostým” člověkem. V mnoha ohledech je to osvobozující, přemýšlím selským rozumem a nevnímám profesní překážky. Samotná logika mého chápání ostrovního domu je poměrně jednoduchá.

Vnímám a vidím, jakým způsobem se k naší planetě chováme. Týká se to samozřejmě i mě, také mám auto na benzín, také splachuji pitnou vodou, také využívám energii z neobnovitelných zdrojů. Přirozeně mi vychází, že musí nastat určitý posun v našem způsobu života, pokud nechceme naši přírodu úplně zdevastovat. První krok tedy vedl introspektivně. Zdrojem mé největší spotřeby a tím pádem i tlaku na přírodu je má domácnost, od této myšlenky je již krůček k hledání alternativního, k přírodě zodpovědnějšího řešení. Základem mého vnímání ostrovního konceptu je soběstačnost, tedy nezávislost na inženýrských sítích.

Je to tedy vlastně návrat k tomu, jak fungovala řada domů na vesnicích a malých městech ještě řekněme na začátku dvacátého století?



To jste trefil poměrně správně. I když, musíme si obecně dát pozor na vnímaní historie skrze růžové brýle. Dříve bylo běžné, že rodiny žily pospolu v jedné, dvou místnostech. Takový standard dnes samozřejmě nemáme a vyžadujeme mnohem větší osobní prostor. Tím pádem nemusí všechno z dob minulých být návodem pro náš projekt. Nicméně jsou prvky, kterými se můžeme inspirovat, jako například vodní hospodaření nebo selské uvažování o přírodních principech.

Soběstačnost a nezávislost si dokážu představit například v oblasti energií. Nebude ale problém třeba se zdrojem pitné vody? A s vypouštěním odpadních vod?

V dnešní době není nic neobvyklého mít na svém pozemku vlastní studnu. Dalším krokem je ale správné promyšlení celého vodního cyklu, tedy toho, jak s vodou nakládáme. Po světě existují projekty, které ve svých provozech využívají tu samou vodu mnohokrát, předtím, než se z ní stane voda odpadní. Inteligentní vodní hospodářství a likvidace odpadních vod např. kořenovou čističkou dnes už také není nic neobvyklého. Sám se těším na projektová řešení, která nám soutěž přinese. Těch možností a funkčních modelů je překvapivě hodně, jen se o nich tolik neví.

Pak už tedy zůstávají ve hře jen pevné komunální odpady, které jsou ale hlavně vázané na chování člověka – spotřebitele. Nebo tato stránka se dá zapracovat do ostrovního domu?

V USA a po celém světě existují projekty nazývané Earthships(u nás Zemělodě) architekta Michaela Reynoldse. Jsou to ostrovní (off-grid) stavby stavěné například z pneumatik, plastových lahví nebo dalšího odpadního materiálu. Popravdě řečeno, spíše, než materiály mne na těchto projektech zajímá právě ta ostrovnost - to, jak jí dosahují a studují jí. Některá řešení jsou až geniálně jednoduchá. A o tom je i celý Český ostrovní dům. Někdy nejlepší řešení může být i to nejjednodušší. Co se týče nakládání s komunálním odpadem, nechme se překvapit s jakou myšlenkou přijdou studenti do soutěže, cesty určitě existují.

Existuje u nás či ve světě nějaký funkční ostrovní dům?

Ano, příklady existují a je to fascinující podívaná. Přístupy jsou velmi různorodé, od skutečně alternativních staveb vystavených například z odpadního materiálu, o kterých jsem již mluvil po velice sofistikovaná high-tech řešení. Po světě vyskakují malá podhoubí, těším se na další vývoj a chci být u něj.

Mohl byste uvést příklady?

Z hlavy mne napadá například projekt Valhalla Movement. Přemýšlí o tom hodně podobně jako my v Českém ostrovním domě.

Dnes je trend zařizovat si „chytrou“ domácnost. Domov ovládatelný přes chytrý telefon. Jde to dohromady s vaší představou ostrovního domu?

Víte, nejsem největším zastáncem těchto řešení s jednou výjimkou – pokud jsou praktická. Je vysoce pravděpodobné, že ve vítězném projektu takové technologie budou, budu ale vždy dbát na to, aby byla primárně a maximálně využita pro lepší funkčnost a optimalizaci celého systému. Nemyslím si například, že je nutné ovládat hlasem světla nebo mít ledničku připojenou na internet.

Soutěž je zaměřena na studenty. Proč? Mohou se přihlásit i architektonická studia a lidé již vystudovaní?

Přirozenou cestou pro mne bylo oslovit vysoké školy a začít mluvit o této myšlence s novou, vznikající generací architektů. Vycházet z již existujících znalostí, ale dívat se na ně trochu neortodoxním pohledem, vyzvat normy na souboj. Mám rád studentskou revoltu, sám jsem studentem ještě nedávno byl a pořád to tak v sobě trochu mám. Proto vznikla studentská soutěž Český ostrovní dům 2016. Spojit mladé talenty s těmi nejlepšími v oboru a společně tak vytvořit soběstačný a šetrný dům je pro mne tak fascinující proces, že mi nedává spát. Celé to dává obrovský smysl. Architektonická studia v tento moment do soutěže vstoupit nemohou, nicméně soutěž samotná je špičkou ledovce celého projektu Český ostrovní dům. Určitě jsem otevřen komukoliv, koho toto téma fascinuje stejně jako mě.



Co se bude dít, až soutěž skončí a porota vybere vítěze? Bude se návrh realizovat? A kdo v něm bude bydlet?

Výsledkem soutěže bude architektonická studie ostrovního domu. Rádi bychom, aby studenti společně s týmem odborníků svůj návrh dovedli až k realizaci, ale to bude ještě kus práce. Potom bychom chtěli zprostředkovat zkušenost s ostrovním bydlením co nejširšímu spektru lidí, proto bude objekt pronajímatelný, takové bydlení v ostrovním domě „na zkoušku.“ Očekáváme, že široké spektrum uživatelů nám také poskytne pestrá data pro monitorování a optimalizaci provozu domu a jeho další úpravy.

Kdy by mohl první ostrovní dům stát, když by šlo všechno podle plánu?

V ideálním scénáři na konci roku 2017. Máme před sebou ovšem ještě dlouhou cestu, budeme si držet palce.

Silný důraz se klade na to, aby dům "zapadl" do šumavské krajiny. Proč zrovna Šumava?

Narodil jsem se v Českém Krumlově a valnou většinu mého dětství trávil na chatě v Černé v Pošumaví. Chodil jsem s dědou na houby, dělali jsme ohně, špekáčky, šplhalo se po stromech a chytaly se ryby. Jednoduše mám k Šumavě a pošumaví regionální i citovou vazbu. Volba místa byla proto poměrně jasná.

Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist