Jak pomoci včelám a čmelákům na své zahradě? Nechte ji vykvést

Krátce střižený anglický trávník obehnaný tújemi má sice své kvality, ale včely ani čmeláci se na nich příliš nenapasou. Přitom včely podle včelařů potřebují miliony květů. A to od jara až do podzimu. Na jaře na vrbách, později na rozkvetlých loukách.

Levandule, šalvěj, tymián, měsíček nebo slunečnice - pěstováním těchto květin uděláte na své zahrádce včelám radost. Přímo kvůli včelám ale žádné speciální druhy květin na zahrádce pěstovat nemusíte. Stačí, když v ní bude v létě nesekané místo s lučními květinami, shodují se včelaři.

Zahrada celá posekaná sekačkou na krátko žádnou potravu včelám nenabídne. Nejprospěšnější pro včely je, když se sečou až dlouhé a odkvetlé rostliny. „V minulosti kvetly plevele v obilí, kvetly louky, dokud se sekala tráva ručně. Tehdy nikdo nedokázal pokosit velkou plochu za jediný den. Dnešní trávníky jsou po nájezdu motorových sekaček naprosto sterilní, nezůstává v nich ani jedna kvetoucí hluchavka,“ vysvětluje včelařka Hana Kříženecká. V některých zemích se proto travnaté plochy ve městech nesečou najednou, ale část se vždy nechá vykvést pro hmyzí opylovatele.

Nedostatkem potravy ale ještě mnohem více než medonosné včely trpí čmeláci a divoké včely samotářky. „Při výpadu snůšky, trpí včela medonosná nejméně. V úlu má zásoby ve formě medu i pylu, a pokud zásoby dochází, včelař to při prohlídce zjistí a podpoří ji přidáním cukerného sirupu nebo záložního pylového plástu. Čmeláci a včely samotářky ale opravdu hynou hlady,“ dodává další včelař Miloš Vondruška. Čmeláci mají ve svém úkrytu zásoby totiž jen na několik dní.

Období hojnosti, období hladu

Nejhladovější jsou včely, čmeláci a další druhy hmyzu na začátku jara, upozorňuje Hana Kříženecká. V tuto dobu potřebují ve svém okolí časně kvetoucí druhy vrb (např. vrbu jívu, vrbu košařskou, vrbu nachovou apod., vrba bílá kvete až později). Právě časně kvetoucí dřeviny podle včelařky v naší přírodě velmi chybí. „Třeba čmeláci, přesněji řečeno budoucí matky čmelačky se teď probouzejí ze zimního spánku, a samozřejmě si musí doplnit energii sáním sladkého nektaru z květů,“ vysvětluje. Třešeň, první rozkvétající domácí druh ovocných dřevin, rozkvétá až o měsíc později.

S rozkvětem ovocných stromů a dalších rostlin v dubnu a květnu přichází pro včely období hojnosti. To však netrvá příliš dlouho. Po odkvětu lip přichází další kritické období. „Trávníky jsou vysečené do hola, nikde nic nekvete a opylovatelé hynou hladem,“ popisuje nepříznivou situaci Hana Kříženecká. Právě to je podle jejích slov příčina velkých úhynů včelstev i čmeláků. Ti potřebují koncem června nejvíce výživy pro larvy, ze kterých se má vylíhnout nová pohlavní generace čmeláků.

Později jsou pro včely nedocenitelné hluchavky kvetoucí až dlouho do podzimu až zimy. „Až do listopadu, v případě když nejsou mrazy až do prosince, kvete hluchavka bílá. A taky měrnice černá, ta vypadá jako modrá hluchavka,“ upřesňuje Hana Kříženecká. Když se hluchavkovité rostliny během léta posečou a nemohou vytvořit semena, začnou znova kvést a vydrží jim to až do mrazů.

Proto má smysl pěstovat hluchavkovité rostliny, třeba dobromysl, a po odkvetu je posekat, aby nasazovaly znova na květ.

Pro včely medonosné, čmeláky a včely samotářky mají velký význam i mnohými ochránci přírody proklínané nepůvodní akáty. Mezi dobou, kdy odkvetou jabloně nebo javory a než začnou kvést lípy, je totiž zhruba třítýdenní časová mezera. „V lesích ve vyšších nadmořských výškách tuto mezeru vyplňuje kvetoucí maliník na pasekách. V teplejších oblastech ale maliníky rozšířené nejsou, a tam tuhle časovou mezeru vyplňuje svým termínem kvetení jako jediný trnovník akát,“ uvádí Hana Kříženecká na webových stránkách http://www.vcelynastrese.cz/zopraha6/nazory/cmelaci.html. Velkými konkurenty opylovačů jsou navíc ve shánění nektaru mravenci.

Bát se včel podle včelařů nemusíte. „Riziko bodnutí je na zahradě minimální, pokud na včelu, či čmeláka nešlápnete, tak toho opravdu moc nehrozí,“ říká Miloš Vondruška. Včely a čmeláci si na rozdíl od jiného hmyzu hledí květů. Když je vyloženě neohrozíte, útočit na vás nebudou.

Pokud byste se chtěli přeci jen před nimi více ochránit, doporučují včelaři malý trik. A to natřít se vodou s několika kapkami hřebíčkového oleje, která včely odpuzuje. Éterický olej je možné koupit v lékárnách nebo prodejnách s aromaterapií. Hřebíček si ale můžete podle Miloše Vondrušky vyluhovat v lihu i doma. Stačí naplnit skleněnou 200ml lahvičku (například od francovky) lihem, vložit do ní 5-8 kousků hřebíčku a nechat vyluhovat alespoň 3 dny. Kromě hřebíčku se prý dají použít i jiné éterické oleje - Tea Tree, Eukalyptus citriodora, Citronela nebo Pačuli. Kromě včel odpuzuje extrakt i další hmyz, třeba klíšťata. Hodí se proto i jako přírodní repelent při cestách do přírody, uzavírá Miloš Vondruška.

---

reklama

---