http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/misto-zaclon-zahony-vypestujte-si-vlastni-zeleninu-ve-svem-okne
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitřMísto záclon záhony: vypěstujte si vlastní zeleninu ve svém okně Video

6.4.2012 02:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Bez okopovávání a plení. Hydroponické pěstování vlastní zeleniny ve vlastním okně.
Bez okopovávání a plení. Hydroponické pěstování vlastní zeleniny ve vlastním okně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Windowfarms
Přišlo jaro a zahrádkáři se sebrali a vyrazili na své záhonky. Kam má ale vyrazit člověk, který nemá záhonků, jen vlastní byt? Může vyrazit k oknu a zřídit si záhonek tam. A ne ledajaký, ale visutý! A pozor, bude to rozhodně trochu jiné zahradničení. Žádné rýpání v hlíně, žádné pletí plevelů. Na rýč a kolečko zapomeňte. Potřeba bude pár PET lahví, nějaké provázky a hadičky a vzduchové čerpadlo. A okno.
 

Ve světě se tomu říká window farm. Ve své podstatě jde o pěstování plodin pěkně doma u svého okna. Hlína se nepoužívá, rostlinky žijí jen z živin dodávaných spolu s vodou. A protože je v bytě potřeba využít každý kousek místa, zavěšují se nádoby s rostlinkami prostě pod sebe. Vertikální hydroponické pěstování ve vnitřních prostorách, tak se tomu dá krkolomně říkat. Jakési domácí visuté záhony. Popravdě, se všemi těmi hadičkami to trochu připomíná sci-fi. A není to vlastně ani úplně mimo, protože do vývoje hydroponického pěstování se pustila i NASA kvůli pěstování potravin v kosmu.

Jak okenní zahradničení vzniklo? Sloupkař New York Times Michael Pollan kdysi v jednom svém článku napsal, že vypěstování i jen trochy svého vlastního jídla je jedna z nejlepších věcí, které můžeme udělat pro životní prostředí. To pak vrtalo hlavou umělkyni a dnes i městské zahradnici Brittě Rileyové. A rozhodla se ve svém v malém brooklynském bytě něco vypěstovat. Jediné místo, které připadalo v úvahu, bylo okno. A spolu s Rebbecou Brayovou se pustili do experimentování. Své dílo představili v roce 2009 v Eyebeam Center for Art and Technology.

V první verzi jejich vertikálního záhonku se podařilo vypěstovat salát, okurky i cherry rajčata, ale nebylo to úplně ono: sestava protékala, čerpadlo bylo hlučné a spotřebovávalo kvanta elektřiny a celkově to bylo nevzhledné a nepraktické.

Na výrobu vertikální zahrady je potřeba pár PET lahví, hadiček a vzduchové čerpadlo. Zavěsit lze u každého okna.
Na výrobu vertikální zahrady je potřeba pár PET lahví, hadiček a vzduchové čerpadlo. Zavěsit lze u každého okna.
Foto | eyebeam / Flickr

Svůj projekt vertikálního záhonku si Britta Rileyová nesyslila jen sama pro sebe, ale nabídla ho ke společnému vývoji a sdílení zkušeností všem, kdo o něco takového mají zájem. Během pár let se do vývoje, zkoušení a testování zapojila řada lidí z celého světa. Lidi různého vzdělání a nadání, kteří svými postřehy přispívají k dalšímu zlepšení technologické části, ale také spolu sdílejí zkušenosti s pěstováním různých druhů rostlin. Ostatně jednou ze zásad zapojení do komunity, která má dnes přes 30 tisíc členů, je nebát se sdílet své neúspěchy, ale naopak se o ně hrdě podělit. Ostatní lidé pak díky tomu budou vědět, co je slepá ulička, a nebo poradí, kde se stala chyba.

Jak to v praxi vypadá? Chlapík jménem Jackson systém zdokonalil tím, že nahradil hlučné a na spotřebu náročné vodní čerpadlo a živiny k rostlinám žene hadičkou vzduchová bublinka vypouštěná pomocí tiššího vzduchového čerpadla. Chvíli trvalo, než se systém se vzduchovým čerpadlem odladil, ale v tom pomohli další nadšenci.

Tony z Chicaga se zase podělil o výsledky svého experimentování se svými jahodami. Tony přišel na to, jaké má být složení živin, aby mohl sklízet úrodu jahod po devět měsíců v roce i na místě, které nemá dostatek slunečního svitu. Finští okenní zahradníci si své vertikální záhonky doplnili o LED osvětlení. Umožňuje jim to pěstovat rostliny i daleko na severu Evropy, který nemá tolik slunce.

Dokumentace pro sestavení je pro přihlášené volně ke stažení na webových stránkách. Odzkoušenou vertikální okenní plantáž si doma může sestavit každý jen trochu zručný člověk. Ti, co nejsou úplně kutilové domácí, si mohou stavebnice systému objednat přes společnost KOKOZA. Balík za dva a půl tisíce obsahuje komplet vybavení pro zavěšení deseti PET lahví. Sestavení by mělo zabrat cca půl hodinky. S instalací případně poradí Lucie Lankašová z KOKOZY, zájemci se také mohou podívat na jeden volně přístupný exemplář okenní farmy v pražském HUBu. 14. 6. se v pražském KC Zahrada bude konat veřejná dílna zaměřená na výrobu vlastní zavěšené hydroponické zahrady.

Jak je domácí hydroponické pěstování náročné na čas? Obecná zkušenost říká, že jednou týdně je potřeba dodat vodu a živiny, jednou za měsíc je potřeba systém pročistit a propláchnout. A pak podle potřeby sklízet.

Vertikální zahrada ale nemusí být nutně jen v bytě. Okna jsou i v kancelářích nebo obchodech.
Vertikální zahrada ale nemusí být nutně jen v bytě. Okna jsou i v kancelářích nebo obchodech.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Windowfarms

Pěstovat tu můžete všechno s výjimkou kořenové zeleniny, které se v hydroponii nedaří. Takže na ředkvičky, mrkev nebo brambory zapomeňte, ty musíte dát pěkně po staru do hlíny.

Pokud se vám vertikální hydroponie zdá příliš sofistikovaná záležitost, pak nezoufejte. Můžete si zaserfovat na internetu a najít jiný způsob pěstování v domácích podmínkách. Vertikálních systémů, které se třeba hodí na balkon, nebo malou zahradu, pár najdete (třeba a nebo). A nebo si můžete prostě koupit obyčejný truhlík, dát do ní zeminu a zasadit, co chcete později sklidit. A truhlík ani nemusíte hned kupovat, můžete si vystačit se prázdnými PETkami nebo kanystrem, které vhodně seříznete a sestavíme (inspirace zde nebo třeba zde). Pak už jen zasadit, zalévat a těšit se na vlastní úrodu.

Vertikální zahrada

předchozí    další



Vertikální zahrada v pražském HUBu. Sestava je připravena k osazení a spuštění.
Místo hlíny se používá keramzit, který zafixuje kořeny rostlin.





Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist