10 postřehů začínajícího balkónového zahradníka
1. Příroda je s vámi
Semínka mají jedinou touhu, a to vyklíčit, rostlinky mají zase neuvěřitelnou snahu za každých podmínek vyrůst. Je úžasné sledovat, jak si malý klíček razí cestu skrz půdu. Přestože se zahradníkům-zelenáčům doporučuje začínat raději se sazenicemi vypěstovanými odborníky než se hned sami snažit pěstovat rostliny od semínka, neznamená to, že by se o setí nemohl nový pěstitel alespoň pokusit. Za prvé proto, že to není tak složité, jak se může zdát. Za druhé proto, že když se to nepovede, nic nebrání tomu opatřit si později zmiňované kvalitní sazenice. Získané zkušenosti, i když jsou negativní, se můžou hodit další rok. Ze setím semínek navíc může začít už v únoru a uspokojit tak svou pěstitelskou nedočkavost.
2. Příroda je proti vám
Příroda má svoje zákony. Některé, jako je například ten o touze růst, zahradníkům vyhovují. (Alespoň pokud se jím neřídí především plevel.) Jiné jsou zahradníkovi ke vzteku. Místa, kde je dostatek potravy, samozřejmě lákají hmyz a zdaleka nejen ten užitečný. Ani balkón uprostřed velkoměsta není bohužel chráněn před invazí housenek, mšicemi a dalšími hmyzími „hosty“. Situace na balkónu je navíc o to horší, že zavítá-li na něj nějaký nevítaný hmyz, zdaleka to ještě neznamená, že sem zabloudí i některý z jeho přirozených nepřátel. Balkónový život se tak navíc zdá být pro nezvané hosty hotovým požehnáním, predátoři jsou daleko ani déšť je nespláchne.
3. Zeptejte se zkušenějších
Doporučení jak ošetřit napadené nebo preventivně ochránit rostliny a další rady, jak na pěstování toho či onoho druhu dají zkušení zahradníci nebo literatura. Pěstování v nádobách a květináčích je zrovna in a v knihkupectví jsou k mání knihy přímo určené balkónovým zahradníkům. Někdy poradí i prodavači v zahradnických potřebách. To se hodí hlavně při výběru vhodných odrůd do květináčů nebo substrátu. Se stále populárnějším pěstováním v nádobách počítají i výrobci semen a nabízejí speciální řady pro balkónové minizahrádky. Jsou v nich semena nejoblíbenější zeleniny (hlavně rajčata, paprika) i květin, například slunečnice.
4. Jiný zahradník – jiná zahrada
Nevýhoda rad od jiných zahradníků je však často v tom, že znají jen svou osvědčenou cestu. A ta nemusí být pro druhého vždycky ta pravá. Ať už proto, že pěstuje v jiných podmínkách, jiné odrůdy nebo má k zahradničení jiný přístup, co se týká chemie nebo nároků na produkci. Je samozřejmě rozdíl mezi pěstováním na záhoně nebo balkóně, je ale i nezanedbatelný rozdíl mezi balkónem v pátém patře na jižní straně a balkónem na severní straně v přízemí. A pak i každý zahradník je jiný, někomu dělá radost každodenní péče o rostliny, jiný se na balkóně objeví dvakrát do týdne. Není proto žádný div, že odrůda, která je pro jednoho malý plodící zázrak, je na balkóně jiného jen malou trpěnou chudinkou.
5. Nebojte se experimentovat
Velkou výhodou balkónového zahradničení je, že nikdo (a neměl by ani sám zahradník) od vás neočekává velkou úrodu, nebo dokonce, že se stanete samozásobitelskou domácností. Vlastní výpěstky jsou jen zpestřením dosavadního jídelníčku, pěstování má být především radost, a je to proto ideální příležitost k experimentování. Prosklená lodžie je vlastně takový skleník, proč nevyzkoušet i exotické rostliny jako je třeba meloun? A co si zkusit vypěstovat dýni na polévku? Že to nepůjde? Nebo to nebude stát za všechnu tu práci? To se teprve uvidí.
6. Sežeňte si humus
Kdo má přízeň na venkově vyhrává! Při kupování substrátů se prohýbají záda i peněženka. Navíc prodávané substráty tvoří z velké části rašelina a nejedna ekologický zaměřená duše tak trpí ještě jednou. Alternativou mohou být „instantní“ substráty z kokosových vláken, které vypadají jako kostka a vlhký substrát z nich vyrobíte jednoduchým naředěním vodou, stejně jako polévku z pytlíku. Ale ani to není z ekologického hlediska to pravé (i když je to ořechové). Zkrátka, kdo má možnost sehnat z rodinné zahrady nebo od známých alespoň pytel zralého kompostu, ať neváhá. I když to znamená, že si květináče trochu „zaplevelí“.
7. Založte kompost
A příští rok můžete mít už humus vlastní. Dříve nebo později totiž vyvstane otázka, kam s nepotřebnou natí a dalšími zbytky ze zeleniny. Jejich vyhození do odpadu se zdá ještě větší plýtvání než dřív, s ohledem na to, jak vzácný kompost z nich může být. Větší balkón pojme i tradiční kompostér, my jsme se rozhodli pro domácí vermikompostér. Natím, které budou na žížaly příliš, se budeme snažit vytvořit ideální podmínky k zetlení pod zeminou přichystanou na příští rok.
8. Prohledejte dům
Kromě vlastního kompostu lze ušetřit i na květináčích. Dříve než se vydáte do zahradnických potřeb prošmejděte dům nebo se poptejte v okolí po nepotřebných nádobách. Na předpěstování sazeniček se skvěle hodí kelímky od jogurtů nebo vaničky od ovoce. Později přijdou vhod větší nádoby od potravin, například kbelíky od tvarohu. Z nich lze vyrobit i samozavlažovací nádoby.
9. Najděte si záskok
Vegetační sezóna se bohužel kryje s dobou prázdnin a dovolených a nechcete-li obětovat zahrádce celé léto, je třeba najít ochotného souseda, spolubydlícího, člena rodiny nebo kamaráda, který vám v době nepřítomnosti vaše rostliny zalije. Odměnit se mu můžete plody z téže zahrádky.
10. Nezapomeňte na sebe
Začátek léta je nejlepší dobou pro kochání se vlastní zahrádkou. Nejlépe se tak koná z křesílka a u kávičky popíjené přímo mezi zelení. Takže při plánování zeleného balkónu nezapomeňte na sebe. Ideální je umístit posezení na balkón dříve než se promění v jednu velikou zelenou divočinu. A s ozeleňováním balkónu to nepřehnat, jinak hrozí, že i lavičku zaberou květináče nebo vás budou rajčata šimrat za krkem. A tu kávičku si budete moci na balkóně vychutnat zase až příští jaro.
reklama