Městské zahradničení: Pěstujte zeleninu na balkóně nebo parapetu

Lidí žijících ve městech přibývá, města se zvětšují, zeleně a prostoru pro pěstování v nich ubývá. Na druhou stranu jsou ve městech miliony balkonů, teras, parapetů nebo nevyužívaných betonových ploch, které přímo dychtí po osázení a proměnu v „oázu mezi výfukovými plyny“. Městské zahradničení se stalo oblíbenou činností a náplní volného času v mnoha západních městech. Správný městský zahrádkář si nestěžuje, že nemá, kde by zahrádkařil. Seje, sází a pěstuje prostě všude, kde se jen trochu dá: na balkoně, terase, parapetu nebo přímo v okně (Více informací o okenním zahradničení). Nebo to vezme trochu víc ve velkém a založí komunitní zahradu (Další informace o komunitních zahradách).

Prostě, když se chce, všechno jde. Nejen trh, ale i smetiště nabízí spoustu více či méně praktických samozavlažovacích či obyčejných nádob, pomocí nichž může rozkvést, plodit a stát se „divočinou“ lecjaký balkón nebo alespoň parapet. Zahradníkovi se za jeho starost odmění vlastními příspěvky do kuchyně a krásou čtyř ročních dob. Na druhou stranu má ale pěstování v nádobách svá specifika, se kterými je dobré od začátku počítat.

Pěstování v nádobách

„Při pěstování v nádobách jsou rostliny zcela závislé na člověku,“ upozornila na základní rozdíl oproti pěstování v půdě na semináři obecně prospěšné společnosti KOKOZA Zuzana Pipková za prirodnizahrady.com.

Při vybírání správné velikosti nádoby je třeba zohlednit nároky pěstované rostliny. Nádoby větších rozměrů potřebují náročné a rozměrnější rostliny, jako jsou třeba rajčata, papriky nebo cukety. Kořenová zelenina si zase žádá hlubší květináče. Suchomilnější a méně náročné rostliny se spokojí i s nádobami menšími. „Čím větší ale nádoba je, tím větší šance bude na přezimování rostlin,“ doplňuje Zuzana Pipková.

Omezený prostor nádoby znamená také omezený přístup živin. K hnojení lze přistupovat tradičně i alternativně prostřednictvím jích a zákvasů. Experimentovat můžete ale třeba i s odcezenou vodou z vařených brambor, druhým výluhem čajů (Další možnosti, jak využít čajový sáček) nebo mulčováním a „zahrabáváním“ zbytků z kuchyně. Řešením může být i vermikompostér, do kterého se dává domácí bioodpad. Využít se dá jak humus, tak tzv. žížalí čaj. (Více v článku Vermikompostování: když se o bioodpad starají vaše žížaly)

Na druhou stranu však nemusí platit rovnice: jedna nádoba = jedna rostlina. Existují kombinace rostlin, které si vzájemně nevadí nebo si dokonce pomáhají. Zkuste pěstovat rajče s bazalkou, jahody s cibulí nebo pórek s mrkví, radí Zuzana Pipková.

Při pěstovaní v nádobách se není třeba omezovat na tradiční druhy zeleniny. Existují už i semena a odrůdy zeleniny přímo šlechtěné pro „mini zahrádky“. Zuzana Pipková doporučuje vyzkoušet také méně tradiční plodiny, například „sladkou okurku“ kivano, paprikovou okurku ačokču nebo asijskou listovou zeleninu mizunu. Pokud vám to prostor dovolí, lze ve velkých nádobách pěstovat i keře nebo popínavky.

Jak na zelený balkón

Obecně podle Zuzany Pipkové platí, že čím menší plochu k pěstování máte, tím více musíte přemýšlet o jejím uspořádání a znát nároky pěstovaných rostlin. A taky svoje nároky, pokud byste třeba chtěli mít na balkóně kromě truhlíků i místo pro posezení. Ani v případě velmi malého balkónu ale není třeba věšet hlavu, pěstovat lze i vertikálně.

Při ozeleňování balkónu je také třeba brát ohled na jeho nosnost, orientaci vůči světovým stranám, zastínění, blízkost frekventované silnice nebo možnosti případného zazimování rostlin.

V případě pěstování na balkóně nejde pouze o jeho dispozice. Je tu i lidský faktor. Záleží jen na samotném zahradníkovi, kolik peněz, času a dřiny při tahání konve s vodou na balkón je ochoten do vlastní zeleně investovat. A také jak případně se všemi těmi nádobami a substrátem naloží v případě stěhování.

Důležitou roli hrají i sousedské vztahy. Ne všichni sousedi ocení „zeleného“ vetřelce nebo nečekanou spršku z vedlejšího balkónu. Na druhou stranu může být vaše balkónová zahrádka možností, jak se sousedy navázat přátelské vztahy. Vždyť kdo jiný to má na váš balkón blíže a může vám ho v době vaší dovolené zalévat, než váš soused?

Pěstování na balkóně může být zkrátka starost i radost. A o tu jde především. Oproti klasickému „pozemnímu“ zahrádkářství má navíc jednu nespornou výhodu – nemusíte bojovat se slimáky.

---

reklama

---