http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/navod-jak-jit-v-prirode-na-zachod-a-nenechat-za-sebou-podpapiraka
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Návod, jak jít v přírodě na záchod a nenechat za sebou podpapírák Aktualizováno 29.9.2016

26.9.2016 01:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Cestou z Výpřeže na Ještěd nahlédnete podobných zakoutí nespočet.
Cestou z Výpřeže na Ještěd nahlédnete podobných zakoutí nespočet.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Od Výpřeže až nahoru k Ještědu vede krásná cesta. Příkré stoupání je lemované hustým smrčím a borůvčím. A papírovými kapesníčky a toaletními papírky. Některé jsou hned u cesty, jiné schované kus dál, ale i tak jsou vidět. Nejde o žádnou environmentální katastrofu, ještědská příroda se kvůli troše celulózy a lidským výměškům nezhroutí. Jen na návštěvníka padá jistá vizuální nepohoda. Tu si z návštěvy jinak krásné přírody odnést nechcete. Přitom se dá s vlastní potřebou vypořádat tak, aby nebyla na obtíž.
 

Tzv. podpapíráky nejsou doménou jen cesty na Ještěd. Autor tohoto textu je zaznamenal ve stejné hojnosti i na mnoha turistických cestách v okolí Máchova jezera. Viděl je i v Krušných horách, na Šumavě a jinde. Tvrzení, že podpapíráky jsou podél všech frekventovaných turistických stezek, nebude daleko od pravdy.




Takhle může vypadat ukrytý lidský výměšek a toaletní papír. Je to snadné. Odhrnout, zahrnout.
Takhle může vypadat ukrytý lidský výměšek a toaletní papír. Je to snadné. Odhrnout, zahrnout.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Vadí podpapíráky přírodě? Vyjma velmi citlivých ekosystémů lidské výměšky a toaletní papír žádnou katastrofou nejsou. Časem se prostě rozloží. Stačí trochu silnější déšť, který papír rozmáčí a naruší jeho strukturu a je téměř pryč. Věc jiná jsou vložky a pleny, protože obsahují plastové vsadky a absorpční materiál, které se nerozloží. I vlhčené ubrousky v přírodě přetrvají dlouho.

Jak to udělat, aby po vás nezůstala viditelná stopa? Jednoduše. Prostě si najdete místo, které není moc frekventované (to je spíš kvůli vašemu soukromí). Pomocí boty či klacku odhrnete svrchní vrstvu hlíny, někdy stačí odhrnout jen jehličí či listí. Zpravidla to jde snadno. Po vykonání potřeby výměšek včetně toaletního papíru zakryjete odhrnutým materiálem. Takhle prosté to je. Jsou-li vhodné podmínky, můžete jen odklopit vhodný kámen a pak zase přiklopit. Jsou i určitá zpřesnění pro to, kde je nevhodné svou potřebu nechat, dočtete se o nich dále v textu.

Holčičko, nesbírej to! (Cesta z Výpřeže na Ještěd)
Holčičko, nesbírej to! (Cesta z Výpřeže na Ještěd)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Jak to chodí v chráněné přírodě?

Radek Drahný z Krkonošského národního parku říká, že papírky podél cest správu parku trápí hodně. Stejně to vnímá i Tomáš Salov z NP České Švýcarsko.

„Ty papírky jsou velký problém. Naši strážci nebo brigádníci samozřejmě uklízejí hory a seberou kdejakou PET lahev. Ale papírové kapesníčky - to opravdu nesbíráme,“ říká k tématu Radek Drahný. V Národním parku České Švýcarsko to vnímají podobně, ale tamní pracovníci podpapíráky ke své nelibosti odklízejí alespoň na exponovaných místech.

To je ale krásný vřes. Neodpočineme si tu chvíli? (Na výletě na Dokesku)
To je ale krásný vřes. Neodpočineme si tu chvíli? (Na výletě na Dokesku)
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

Příroda je mocná čarodějka, a když zavelí, že se musí na záchod, pak se nedá nic dělat, musí se potřeba vykonat. Je to prostě potřeba. Jsou ale místa, kde lidské výměšky přeci jen vadí víc než jinde. V případě Krkonošského národního parku je to třeba celá 1. zóna, která je vyhlášena kvůli ochraně křehké arkto-alpínské tundry. Podle pravidel se v 1. zóně smí návštěvníci pohybovat jen po značené cestě. Vyběhnutí si z cesty do křovíčka je vlastně přestupkem. Jak ale Radek Drahný podotýká, správa parku má pro vykonání lidské potřeby pochopení. „Ne všude je horská bouda na dosah a těžko turisty nutit, aby si své exkrementy odnesli s sebou. Což ale neplatí pro obyčejné odpady, obaly od sušenek a lahve od pití,“ říká Drahný.

Tomáš Salov z Národního parku České Švýcarsko, který je svou rozlohou druhý nejmenší český park, říká, že na všech výchozích místech parku jsou buď mobilní toalety nebo restaurace se záchody. Nejnavštěvovanější výletní cíle, kde jsou i restaurace se záchody, jsou dostupná do dvou hodin chůze, což by zdravý člověk mohl vydržet.

Podpapírák cestou na zámek Jestřebí.
Podpapírák cestou na zámek Jestřebí.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz

„Samozřejmě ale může dojít k situaci, kdy si člověk prostě musí odskočit v přírodě,“ říká Tomáš Salov. V podmínkách pískovcové krajiny Českého Švýcarska je pak více než žádoucí, aby lidé vykonali potřebu v lese, nikoli pod převisem či při patě skal. „Doba rozkladu exkrementů i papíru je pod převisy, kde je sucho, mnohonásobně delší, než v lesních porostech,“ vysvětluje Tomáš Salov.

Za Národní park Šumava se přidává i Jan Dvořák. Odhazování odpadků a kálení podél cest je podle něho stále se rozšiřující nešvar návštěvníků asi nejen CHKO a NP Šumava, ale celého Česka. "Samozřejmě, kdo si odskočí do první zóny ze značené cesty, jasně porušuje zákon a lze to řešit jako přestupek. Nicméně z pohledu strážců je to spíše o výchovném působení na lidi, domlouvání," říká Jan Dvořák a dodává, že na lesních okrajích roste většinou dost velkolistého utíracího materiálu, který je 100 % odbouratelný. Není potřeba za sebou nechávat viditelné stopy. "Kálením člověka dojde k dlouhodobé eutrofizaci. Díky tomu se pak šíří nitrofilní druhy rostlin jako jsou kopřivy, či hrozí eutrofizace na živiny chudé vody, např. ledovcová jezera. Dalším možným nebezpečím je nadměrné používání léků a hormonální antikoncepce, které jsou spolu s výkaly vyplavovány do prostředí," říká Jan Dvořák.

Co se týče rozmístění mobilních záchodů, v terénu jsou podle Dvořáka na parkovištích a na exponovaných místech, například Březníku, Poledníku apod. "Paradoxem ale je, že nejvyšší míra výskytu podpapíráku je v okolí venkovních toalet, např. na Jezerní slati, kdy někteří lidé se prostě štítí jít na mobilní wc a jdou radši do lesa v okolí," říká Dvořák.


Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       
Martin Mach Ondřej
tisknout poslat

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (1)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

lu

29.9.2016 08:59
v horách (pořádných horách, u nás snad jen vrcholové partie krkonoš a pár vršků v jeseníkách) je I po sto letech po zmizení zatraceně znát, kde byli lidé nebo salaš, čili kde "se sralo", je tam úplně jiná vegetace než v okolí (kopřivy, lopuchy...). jedno hovínko a kus papíru , to vše úhledně překryté hrabankou, skutečně problém není. všeho moc ale škodí.
vlhčený ubrousek (nebo dámské propriety) ponechaný v přírodě je prasárna, ten si zaslouží odnést do koše stejně, jako třeba jednorázová plena. třeba v igeliťáku v kapse.
a prosím o osvětu ohledně hovínek pod převisem (to je problém a nejen estetický české i saské strany švajcu, okolí populárních legálních bofů na němacké straně vypadá opravdu smutně), klidně bych to fláknul i na tu informační tabuly hned u parkáče a přimlouvám se za to.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist