Při práci sviťte víc, ale pak dopřejte očím odpočinek

Prostřednictvím zraku obvykle získáváme až 85 % informací o našem prostředí a je tedy od věci si zrak patřičně chránit. Rušivě mohou působit odlesky, stíny, které narušují naši pozornost, ale také nedostatečné světlo, které může naše oči rychleji unavovat (nikoliv poškozovat), stejně jako světlo příliš jasné. Kouzelné slovo je tu „optimum“, které by se mělo v tomto případě přibližovat intenzitě světla denního.

Optimální světlo má několik předností: „vyladěnou“ intenzitu a pozvolné střídání v průběhu dne s útlumem na konci, které uvádí náš mozek do klidové fáze. Rozhodně ale platí, že než chabé světlo denní (při nedostatku oken, jejich špatné orientaci „do zdí“, vysoké oblačnosti) je při práci lepší světlo umělé.

S konkrétními radami to odborníci nepřehánějí: podmínky každého pracoviště či kanceláře jsou totiž rozmanité a tak se musíme spokojit jen s tabelovanými normami. Ve skladištích, restauracích, či divadlech (ale také domácnostech) by minimální doporučená intenzita osvětlení měřená v luxech měla přesahovat hodnotu 120.

V oblasti jednoduché montáže, třídách a učebnách pak jednou tolik (240). Do kanceláří, výpočetních středisek a administrativních pracovišť pak 500. A když jde o jemnou a vpravdě hodinářskou práci? Světla při ní není nikdy dost, hodnoty by se měly pohybovat mezi 750-2000 lux. Co to znamená? Že žárovky doma by měly výkonově odpovídat 20-40 W/m2, a v práci od 55 do 105 W/m2. U zářivek jsou hodnoty zhruba třetinové.

Správné světlo je každopádně pěkná věda. Teoreticky totiž musíte při osvětlení vnitřního prostředí hodnotit světelný a zářivý tok, svítivost, intenzitu osvětlení, jas a jeho kontrast, stínivost, místo zrakového úkolu, kritický detail, zrakovou zátěž, zrakový výkon, index polárních barev, měrný výkon (světelnou účinnost zdroje) a teplotu chromatičnosti zdroje osvětlení. Zvláště ta má na efektivitu naší práce velký dopad. Měří se v kelvinech a její hodnoty se pohybují od zhruba 800 K (tak v našich očích „žhnou“ například uhlíky v ohništi) přes 3.400 K (světlo halogenové výbojky) a 5.000 K (obvyklé denní světlo) až třeba po 14.000 K („pálivé“ světlo produkované UV válci v soláriu).

Chladnější barevné tóny (tedy zhruba od 4.000 K výše) nás činí bdělejší a pohotovější. Blokují totiž výrobu melatoninu v našem podvěsku mozkovém a tím nás trikově drží svěží. Tam, kde není přístup denního světla možný, se situace může zlepšit s pomocí „obohaceného světla“. Prostě nainstalujete několik „extrémních“ žárovek produkující světlo o teplotě kolem 17.000 K.

Neustálá bdělost, podmíněná studeným světlem, může naše vnitřní hodiny přetáhnout. Jak to řešit? Optimálním relaxem v místnostech se světlem v teplé barvě. To v nás totiž navozuje pocit komfortu, pohody a bezpečí. Doporučení na závěr? Se světlem na svém pracovišti nešetřete, prospíváte tím svému mozku i výkonu. Ale musíte si pak dopřát trochu klidu v šeru.

---

reklama

---