Při špatném světle se vám zhorší paměť a učení půjde hůř, zjistili vědci

Pokud budete trávit příliš mnoho času prací v chabě osvětlených místnostech, může se změnit struktura vašeho mozku. A poškodit jeho výkon. Zvlášť patrný je dočasný „defekt“ na schopnostech učení a paměti. S tímto průlomovým závěrem, který má značný dopad na kvalitu a hygienu prostředí lidské práce a prostředí, přichází neurovědci z Michiganské státní univerzity.

Za předmět svého laboratorního výzkumu si badatelé z Michiganu vybrali africkou myš Arvicanthis niloticus. Ta totiž, podobně jako lidé, tráví den čilou aktivitou, ale po setmění vyhledává úkryt a odpočinek. Nejčastěji v hustých travinách. Když u ní diurnální rytmus (střídání světlé a tmavé fáze dne a noci) v umělých podmínkách narušili a vystavili ji slabému osvětlení, začali testování hlodavci podávat zhoršující se výsledky v předkládaných úkolech. Přestože si s nimi dříve dokázali poradit bez větších obtíží.

O myších a lidech

Stačily jen čtyři týdny chabého osvětlení a výkonnostní aktivita jejich hipokampu poklesla o 30 %. To ale ní všechno. Pokud trénovaným myším poskytnete dostatek jasného světla, jejich mozková aktivita narůstá nad rámec průměru. A po zhruba třítýdenní „lázni“ v jasném světle se výkonnostně vzpamatují i myši, které jste prve ponechali pracovat v šeru. Co si z toho vzít? Podle Antonia Nuneze, který se na výzkumu podílel, je to zřejmé. Myší mozek totiž pracuje stejně jako lidský. „A podmínky, které jsme myším vytvořili, odpovídaly prostředí, ve kterém doma žije a pracuje 90 % Američanů.“

Myší mozek v mírném šeru, které odpovídá podmračné středoamerické zimě, výrazně ztrácí na efektu v oblasti prostorové paměti. Pohled na hlodavce, který si najednou nemůže vzpomenout, kde se v pro něj důvěrně známém bludišti nachází spižírna, se může zdát úsměvný. „Do té doby, než si vzpomenete, jak jste po pár hodinách v nákupním centru nebo v kině sami marně hledali, kde jste vlastně zaparkovali auto,“ popisuje Nunez.

Mozek v šeru hloupne

Aby své domněnky o paměti lidí a myší potvrdil na širší bázi, konzultoval své závěry s psychology a odborníky na funkce lidského mozku Joelem Solerem a Lily Yanovou. Dali mu za pravdu. „Nedostatek kvalitního světla vede k prokazatelnému snížení tzv. neurotrofického faktoru,“ říká Soler. „Koncentrace peptidů, které zajišťují v mozku spojení mezi neurony a hipokampem, který zpracovává z informace z mozkové kůry a z limbického systému, začne postupně v chabém osvětlení klesat. Dendritické výběžky neuronů tak spolu zvolna přestávají komunikovat.“ Tato změna sice nemá úplně drastický průběh a je jen dočasná, ale její efekt na činnost lidského mozku tu je.

„Tím, že se vytváří méně spojení, snižuje se schopnost pamatovat si. V konečném důsledku z vás tak chabé světlo dělá hlupáky,“ vysvětluje Soler. Pro neurovědce je přitom podstatné, že nedostatek kvalitního světla neovlivňuje hipokampus přímo, ale sekundárně. A jak upozorňuje Yanová, je nyní na místě vyzkoušet, zda se nedostatek světla projevuje na činnosti mozku i v případě, že člověk třeba špatně vidí (například po zákalu oka). Jisté je, že pokud pro práci preferujete spíše intimnější světelné podmínky, kvalitě odvedeného díla tím nejspíš neprospíváte.

---

reklama

---