http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/stante-se-vcelarkou-aneb-vcelarstvi-nemusi-byt-konicek-jen-pro-muze
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

Staňte se včelařkou, aneb včelařství nemusí být koníček jen pro muže

13.9.2013 01:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Včelaři i včelařky o své činnosti mluví jako o nádherném koníčku. Přestože je třeba za běžného provozu jít do úlu, nebo ve včelařské hantýrce prostě „do včel“, třeba jen několikrát za rok, tráví u úlů mnohem více času
Včelaři i včelařky o své činnosti mluví jako o nádherném koníčku. Přestože je třeba za běžného provozu jít do úlu, nebo ve včelařské hantýrce prostě „do včel“, třeba jen několikrát za rok, tráví u úlů mnohem více času
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Včelaře si asi většina lidí představuje jako staršího pána. To ale vůbec neznamená, že je včelaření čistě mužská záležitost. Žen-včelařek sice tolik není, ale přesto i u nás najdete nadšené včelařky, pro které je včelaření novým koníčkem. Jsou tu však i zkušené včelařky chovající včely ve velkém. Několik žen chová včely také v samotném centru Prahy.
 

Důvodem, proč se ženy dají na včelařství, může být produkce vlastního nešizeného medu pro svoji rodinu, i touha udělat něco dobrého pro své okolí. „Neznám žádný jiný obor lidské činnosti, který přírodě víc dává, než odebírá," cituje včelařka Dagmar Šormová učitele včelařství Václava Ducháče.

Dagmar Šormová se spolu se svými známými pustila do včelařství na pražských Hradčanech před dvěma lety. Společně se známými tehdy založili spolek Hradčanské včely, který si klade za cíl včely nejen chovat, ale pořádat i doprovodné akce a věnovat se ekologické výchově.

Právě Hradčanský spolek kromě osvěty o včelách může sloužit i jako ukázka toho, že nic nebrání tomu, aby začala včelařit žena. Ať už sama nebo společně s přáteli. Hnacím motorem spolku jsou totiž ženy-včelařky. „Občas se hodí mužská podpora, kutilova rada nebo ruce, které unesou i těžší břemena,“ říká Dagmar Šormová. Samotný chov včel zvládne skoro kdokoliv. Nemusíte mít ani zázemí na venkově. Včely je možné chovat i ve městě, třeba na střeše vašeho domu.

Včely ve městě

Chov včel ve městě oproti chovu na venkově má podle včelařů dokonce řadu výhod. Ve městech se nepoužívají agrochemikálie a jsou tu i lepší snůškové podmínky, protože v městských parcích rozkvétají květiny nebo stromy postupně během celé sezony.

Oproti venkovskému včelaři si ten městský ale musí více ohlídat, aby jeho včely neobtěžovaly okolí a také aby se nerojily. Sundavat roj z lampy veřejného osvětlení či tramvajové troleje není nic jednoduchého ani příjemného. Městský včelař by měl chovat především mírné a nerojivé linie včel, například Singer, Troiseck či Praděd. A samozřejmě musí více myslet na protirojová opatření. Ideální je předejít vyrojení tím, že se vytvoří tzv. oddělek, roj vytvořený uměle oddělením části včel.

Je možné také přistihnout matce křidélko, aby během případného rojení nemohla odletět daleko. Dále je vhodné nastražit tzv. rojochyt. To je zpravidla obyčejný obrácený košík, vymazaný včelím voskem a propolisem, popřípadě vybavený včelím plástem. Košík se umístí poblíž úlu na přístupném místě. Slouží k tomu, aby nalákal roj sednout si právě zde a ne na nějakém nedostupném místě, radí další pražský včelař Miloš Vondruška.

Včely je možné chovat i ve městě, třeba na střeše vašeho bytového domu. Má to svá pozitiva i negativa
Včely je možné chovat i ve městě, třeba na střeše vašeho bytového domu. Má to svá pozitiva i negativa
Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

Inspiraci pro městské včelaření našly hradčanské včelařky v Londýně, kde je městské včelaření podporováno a oceňováno. V Praze je podle jejich zkušeností povědomí stále malé. „Většina obyvatel, jak jsme s údivem zjistili, nedělá rozdíl mezi vosou a včelou. Sršně pozná, protože je ‚velkej‛,“ vypráví Dagmar Šormová. „Prostě vše co bzučí a lítá je potřeba vyhnat za hranice pozemku.“ S chovem včel lidé souhlasí, ale úly by chtěli mít někde v polích, hlavně daleko. Přesto se sdružení podařilo najít chápavé duše, úředníci na magistrátu včelaře uvítali a pomohli najít i vhodné stanoviště pro úly.

Více informací o včelách ve městě v článku Městské včelaření: Chovat včely je možné i mezi paneláky.

Klasické včelaření nebo tradiční

Včelařky z Hradčan začínaly úplně od začátku a přiznávají, že to bylo finančně náročné. Ke klasickému chovu včel je potřeba úl o několika nástavcích, rámečky a mezistěny, dýmák nebo rozprašovač a další nářadí. Při výběru úlu pro ženy je dobré si uvědomit, že bude nutno manipulovat s nástavky plnými včel a medu, což může být docela tíha. Je dobré si ověřit, že s ním žena dokáže manipulovat. Naštěstí existuje nízkonástavkový systém včelaření, při kterém nižší nástavek unese i žena či dítě. Povinnou ochranou výbavou je kukla nebo klobouk. „Ke včelám můžete bez rukavic, klidně i v tričku nebo v plavkách, ale nikdy bez kukly,“ varuje Miloš Vondruška http://mlha.med.cz. Nejnebezpečnější je dostat včelí žihadlo právě do obličeje či do oka.

Při klasickém včelařství se neobejdete také bez rozpěráku, jakési páky na oddělení nástavků a rámků. A medometu pro vytáčení medu, což je ta nejdražší položka na pomyslném seznamu včelařských potřeb. Na druhou stranu je ale možné medomet sdílet nebo si ho půjčit od jiného včelaře.

Při tradičním včelaření se včelař vrací o nějakých 150 let zpět do doby, kdy ještě neexistoval medomet a mezistěny. Včely se sice chovají v těch samých úlech jako při klasickém včelaření, ale uvnitř nejsou rámečky, do kterých se dávají tzv. mezistěny, pláty vosku s naznačenými šestiúhelníky, které včely jen dostaví. Včely si tu samy udělají plást podle svého (tzv. strdí). Med se pak při sběru nechá vykapat, nebo se vylisuje.



Pro takové včelaření není potřeba medomet, rámky, mezistěny, ale na druhou stranu včelám nemůžete odebrat tolik medu, jako při klasickém včelaření, vysvětluje Miloš Vondruška. Dostanete tak přibližně třetinu medu, než kolik by ho bylo možné odebrat pomocí medometu a následného zakrmení cukrem. Med je totiž nutné nechat včelám na zimu a pro výživu potomstva. Více informací v článku Včelařte podle pradědů: s jednoduchým úlem a bez zbytečného harampádí.

Důvodem, proč se ženy dají na včelařství, může být produkce vlastního nešizeného medu pro svoji rodinu, i touha udělat něco dobrého pro své okolí
Důvodem, proč se ženy dají na včelařství, může být produkce vlastního nešizeného medu pro svoji rodinu, i touha udělat něco dobrého pro své okolí
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Jít, nebo nejít do včel

Včelaři i včelařky o své činnosti mluví jako o nádherném koníčku. Přestože je třeba za běžného provozu jít do úlu, nebo ve včelařské hantýrce prostě „do včel“, třeba jen několikrát za rok, tráví u úlů mnohem více času. Podle nich je to ideální prostředí pro odpočinek i rozjímání.

Ale pozor, tento koníček nemůžete opustit jen tak, varuje Dagmar Šormová. „Máte zodpovědnost za zdravotní stav vašich včel, a když je necháte na pospas sami sobě, mohou se opuštěné úly stát semeništěm nákaz pro široké okolí,“ vysvětluje. Musíte dodržet veterinářské předpisy a včelstva předat jinému včelaři. „Včely do útulku nedáte, opuštěné včelstva musíte zlikvidovat,“ upozorňuje Dagmar Šormová.

Než se do chovu pustíte je dobré ho proto nejdříve prakticky promyslet. Času na to máte ještě dost. Začít včelařit je podle Miloše Vondrušky totiž nejlepší v květnu a to koupí květnového oddělku s mladou šlechtěnou matkou od zkušeného včelaře. Oddělek se prodává kolem tisíce korun. Začátečníkovi se nedoporučuje přebírat stanoviště staršího včelaře, byť by to bylo finančně výhodné, nebo dokonce chytat roje neznámého původu. Do května je dost času nastudovat včelařskou teorii, zvážit kde založit stanoviště a koupit nové úly.

A ještě jednu věc můžete udělat již dnes. Vyjít si na procházku a rozhlédnout se po svém okolí očima včely a prozkoumat, co v okolí roste a zvážit, zdali budou mít včely dostatečnou pastvu. „Pokud si nejste jistí, jaká rostlina je pro včely vhodná, doporučuji sehnat si knihu o včelařských dřevinách a bylinách,“ uzavírá Miloš Vondruška.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (5)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

TN

Tomáš N.

16.3.2015 07:44
Dobrý den, rád bych se zeptal na zkušenosti ohledně thymovaru - léčiva na varroázu. Díky
Odpovědět
Z

Zdeněk T.

18.3.2015 07:59
Jo, kámoš ho měl a říkal, že je super. Nyní je i zde a sválen veterinou a podporovaný EU. Navíc se dá koupit i za dotovanou cenu, takže super možnost, jak efektivně léčit.
Odpovědět
RF

R15884 Farný

26.3.2015 08:38
Thymovar je výborný prostředek, jak zahubit varroázu. Co se týče zkušeností, tak mám pozitivní zkušenosti. Jen tohle léčivo mi na varroázu zabralo.
Odpovědět
KL

Kaja9191 Let.

28.5.2015 19:59
Zkušenosti z Thymovarem mám a můžu potvrdit, že je účinný proti varroa...Hlavně postupujte přesně podle návodu.
Odpovědět
V5

Včelař 58

28.8.2015 17:10
Taky jsem aplikoval na podzim. Dobré výsledky, jsem spokojen.
Odpovědět
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist