http://ekolist.cz/cz/zelena-domacnost/rady-a-navody/zivy-plot-nemusi-byt-jenom-z-tuji
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii

fotogalerie uvnitřŽivý plot nemusí být jenom z tújí

21.10.2011 15:12 | PRAHA (Ekolist.cz)
Na rozdíl od cizokrajných druhů jsou domácí dřeviny odolnější vůči mrazu i suchu.
Na rozdíl od cizokrajných druhů jsou domácí dřeviny odolnější vůči mrazu i suchu.
Ještě než udeří zima v plné síle máte letos poslední možnost založit na své zahradě živý plot. Navzdory rozšířeným představám nemusí být nutně jen z tújí. Je tu spoustu jiných vhodných a domácích dřevin - jehličnatých i listnatých.
 

Ohraničení pozemku, vytvoření soukromí, ochrana před větrem nebo prostě okrasný prvek v zahradě. Tak různé mohou být důvody pro vysázení živého plotu. Kromě toho vám i zlepší prostředí zahrady, protože poskytuje stín a snižuje prašnost a hluk. V neposlední řadě je také vítaným útočištěm mnoha živočichů.

Odvrácená strana tújí

Tolik populární túje, neboli zeravy západní, pochází původně až z daleké severozápadní Ameriky a těší se velké oblibě navzdory mnohým negativům. „Nevýhody túji spočívají v tom, že pro dobrý růst vyžadují kvalitnější vlhčí nezaplevelenou půdu, slunné stanoviště, jinak krní a řídnou,“ říká Petr Suchý, provozovatel stránek ziveploty.eu. Podle jeho slov lze u túji výrazněji stříhat jen vrcholky, vertikální sestřih je možný jen v malé míře. Oproti listnatým druhům jsou túje také krátkověké a nelze je zmlazovat. Navíc překyselují půdu, a proto nejsou dobrými sousedy pro jiné rostliny.

Na druhou stranu, pokud trváte na tom, aby byl živý plot z jehličnanu, máte jen několik dalších možností. Pokud byste chtěli navíc ještě dřevinu původní v naší krajině, připadají v úvahu už jen tis červený, tis prostřední a smrk ztepilý.

„Tis červený snáší i výraznější zastínění, výborně regeneruje i ze starého dřeva, ale vyžaduje dobrou, vlhčí půdu a také roste nejpomaleji ze všech dřevin použitelných na živé ploty,“ představuje první z nich Radovan Hájek, provozovatel stránek florianus.cz a spolupracovník občanského sdružení Přírodní zahrada. Smrk ztepilý naproti tomu roste poměrně rychle a tvoří husté porosty. Ani jeho pěstování se však neobejde bez negativ. Radovan Hájek upozorňuje zejména na to, že je nutný pravidelný a pečlivý sestřih. Protože smrku vyhovuje vyšší vzdušná vlhkost i vlhčí půda, je vhodný spíše do středních a vyšších poloh.

Ohledně druhů vhodných právě do vaší zahrady, vám nejlépe poradí zahradnictví ve vašem okolí.
Ohledně druhů vhodných právě do vaší zahrady, vám nejlépe poradí zahradnictví ve vašem okolí.

Pro plot clonící i v zimě

Pokud netrváte na jehličnanu, ale ani v zimě se nechcete vzdát soukromí tvořeného neprůhlednou stěnou, můžete zkusit neopadavé listnáče. Stálezelenými jsou podle Hájka například odrůdy ´Atrovirens´ nebo ´Lodense´ ptačího zobu. Tento keř sice vyžaduje dobrou půdu a dostatek světla, ale jinak je velmi nenáročný, snáší i sucho a i po namrznutí během tuhých zim dobře regeneruje.

Habr obecný sice není stálezelený, ale vytváří neprůhlednou stěnu i přes zimu. „Listy na podzim seschnou, zhnědnou, ale neopadají a zůstanou na stromě až do jara,“ vysvětluje Radovan Hájek. Habr se navíc blíží k ideální dřevině na vyšší tvarované živé ploty. „Je odolný, nenáročný, snáší sucho a jakékoliv půdy, včetně zasolení. Dobře snáší i návětrné polohy, lze ho tedy použít na větrolamy,“ popisuje klady habru Hájek. Po zakořenění navíc rychle roste, třeba i víc než půl metru za sezónu. Radovan Hájek doporučuje provádět řez habru 1 - 2x za rok, nejlépe v předjaří a v druhé polovině června.

Habr má všestranné využití od městské zeleně, přes zahrady u rodinných domků až po rekreační chalupy. „Ve vilových čtvrtích Hamburku rostou živé ploty z habrů u každé druhé vilky,“ uvádí Petr Suchý na svých stránkách. Dobře se podle jeho slov vyjímá i na prestižních stanovištích, např. v parku u zámku francouzských králů ve Versailles. V České republice najdeme živé ploty z habru třeba před rektorátem Slezské univerzity v centru Opavy nebo v Praze ve Valdštejnské zahradě a v areálu budovy úřadu vlády České republiky na Malé Straně.

Ve znamení opadávajícího listí

Pokud však zatoužíte po opravdu „živém“ a během ročních období se proměňujícím plotu, zvolte opadavé keře a stromy.

Přirozené ploty ocení i další hosté a obyvatelé vaší zahrady.
Přirozené ploty ocení i další hosté a obyvatelé vaší zahrady.

Radovan Hájek doporučuje dřín obecný, javor babyku a hloh obecný. Jedná se totiž o velmi nenáročné a poměrně rychle rostoucí dřeviny, které velmi dobře regenerují a dají se dobře a snadno tvarovat. Větve hlohu mají ostny, jeho porost tedy vytvoří opravdu neproniknutelnou stěnu. A něco náročnější na půdu jsou buk lesní a javor mléč, oba se hodí především na vyšší ploty.

Ve všech případech je podle Hájka nutný pravidelný sestřih, aby byl plot hustý i v nejspodnějším patře. První roky je třeba dbát na to, aby se dřeviny začaly větvit už od nejspodnějších pater a jejich přírůstek by měl být jen asi 10 cm za rok. Po 2-3 letech je už možné nechat živý plot pomalu narůstat do výšky a podle potřeby snižovat jeho výšku kvůli větvení např. o 40 cm. Zatímco je mladý plot nutné stříhat 3-4x do roka, dospělý plot potřebuje střih už jen 2-3x ročně.

Milovníci opravdových přírodních zahrad však dávají přednost nestříhaným, volně rostoucím živým plotům. „Pro druhy jakými jsou habr, buk, lípa nebo smrk se mi zdá řez velmi nepřírodní a vlastně proti filosofii přírodních zahrad,“ říká Jana Nováková, projektantka přírodních zahrad. „Podle světelných podmínek používám svídu, ptačí zob, kalinu, brslen, dřišťál nebo růže. Když může plot být vyšší, tak třeba i lísku a babyku,“ uvádí Nováková. Inspiraci prý sbírá i v rekonstrukčních geobotanických mapách. Do živých plotů se dají vysadit rovněž v krajině už vzácné druhy jako dřín, dřišťál nebo jilm nebo keře s jedlými plody jako třeba rybízy, angrešty, josty, růže, lísky, trnky, jeřáby nebo bez.

Opadavé živé ploty se uplatní zejména v místech, kam v době vegetačního klidu nechodíme. Například jako stěna vizuálně oddělující rekreační a produkční část zahrady.
Opadavé živé ploty se uplatní zejména v místech, kam v době vegetačního klidu nechodíme. Například jako stěna vizuálně oddělující rekreační a produkční část zahrady.
Foto | Carol / Flickr.com

„Volně rostoucí ploty kvetou a plodí více než stříhané, zaberou však mnohem více místa,“ upozorňuje Hájek. Přirozené nestříhané ploty jsou ale pravým rájem pro větší či menší živočichy – včely, ptáky nebo ježky, kterým poskytují potravu i úkryt.

Tipy a triky

„Obecně se péče o živé ploty z domácích dřevin neliší od péče o ploty z u nás nepůvodních dřevin,“ uvádí Hájek. Výhody těch domácích podle něj vyplývají především z jejich odolnosti vůči mrazu, suchu a toleranci k méně kvalitním půdám. Často snesou i městské prostředí, včetně zasolení. „Péče o porost je důležitá především v prvních letech, než se rostliny pořádně ujmou,“ dodává Jana Nováková. Nejvhodnější období pro výsadbu je podzim (září a říjen) a jaro (březen a duben), kdy je dostatek vláhy a není příliš horko. I přesto je nutné ze začátku rostliny pravidelně zalévat, dobré je i mulčovat, jednak kvůli zadržení vlhkosti, jednak proti zarůstání plevelem.

Při výběru dřevin je třeba brát v potaz jejich růstovou výšku i šířku. Pokud jste se rozhodli pro co nejpřirozeněji vypadající a vizuálně zajímavější živý plot, můžete rovnou linii vyměnit za vlnovku nebo sázet „cik-cak“. Působivějšího a hustšího vzhledu dosáhnete také podle odborníků výsadbou plotu hned v několika rovnoběžných řadách. Nevysazujte však keře příliš blízko k sobě, jinak budou odspodu vyholovat.

Zkusit můžete i kombinaci několika druhů dřevin v jednom plotu, ne vždy se to však hodí. Ohledně druhů vhodných právě do klimatických a půdních podmínek na vaší zahradě, vám nejlépe poradí zahradnictví ve vašem okolí.

Máme-li opravdu málo místa, můžeme nechat obyčejný plot překrýt popínavými rostlinami. O nich se na Ekolistu dozvíte zase někdy příště.



Líbí se Vám článek? Přispějete na další?

       

Živé ploty

předchozí    další
Červenka na živém plotu
Červenka na živém plotu
Červenka na živém plotu
Stálezelené dřeviny se hodí do míst, kde chceme i v zimě co nejvíce zamezit přístupu hluku a smogu, například z frekventované ulice. Na obrázku plot z tisu
Právě založený habrový plot
Zahrada ve Versailles
Valdštejnská zahrada na Malé Straně v Praze
Dvouletý bukový plot chráněný plůtkem před zvířaty
Kdo říká, že živý plot musí být po celý rok zelený? Na obrázku plot z buku
Živý plot z ptačího zobu
Dřín obecný v květu
Živý plot z hlohu
Inspiraci na živý plot můžeme sbírat přímo v přírodě - na lesních okrajích a mezích. Na obrázku plot z růží
Živý plot z opadavých dřevin v zimě
Živé ploty neodmyslitelně patří k britské krajině
Řady živých plotů v daleké Tasmánii
Živé ploty na Novém Zélandu
Přímo "živá buková stěna" u silnice mezi Perthem a Blairgowrie ve Skotsku
Fantazii se meze nekladou - živý plot ve tvaru slona
Fantazii se meze nekladou - živý plot ve tvaru automobilu

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si jej.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Příběhy české přírody
   

Blíž přírodě

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist