Sršeň – (ne)příjemný soused. Jak se zbavit sršního hnízda?
Sršeň rozhodně budí respekt svou velikostí a hlasitým bzučením. Ve skutečnosti má ale tento hmyzí obr mnohem slabší jed než vosa či včela. Při pokusech přežila myš o hmotnosti 25 g tři až šest sršních bodnutí. Dá se tedy předpokládat, že normálně citlivý člověk (tedy většina lidí) snese několik sršních bodnutí bez jakýchkoli komplikací.
„Na základě posledních výzkumů je zřejmé, že LD50 (množství jedu, po kterém 50 % živočichů, kterým je aplikován jed, uhyne) se u sršňího jedu pohybuje v rozmezí od 10-90 mg/kg,“ vysvětluje Mojmír Vlašín z Ekologického institutu Veronica. „Je to zhruba 1,7-15 x méně než u včel.“
Toxicita sršního jedu je tedy podstatně nižší než u včely medonosné. To ale neznamená, že bolí méně. Je tomu přesně naopak, sršní bodnutí bolí jako čert. Je to tím, že jeho jed obsahuje vyšší dávku acetylcholinu – organického neurotransmiteru, což je látka obsažená v každém nervosvalovém spoji člověka i zvířete. Ta má na starosti přenos nervového vzruchu mezi koncovým nervem a svalovým vláknem.
Ohrožení života
Smrtelnou dávkou by pro lidský organismus byly desítky až stovky sršních bodnutí. Přesto známe z médií řadu případů, kdy následkem pobodání sršni došlo k úmrtí člověka. V takových případech se ale vždy jedná o alergickou reakci. Samotný sršní jed životu nebezpečný není, může ale, stejně jako jed vos a včel, vyvolat silnou alergickou reakci – anafylaktický šok. Nebezpečné je to, že alergie na bodnutí hmyzem se může projevit i v případě, že bodnutý člověk nikdy dříve alergickou reakci na poštípání neměl. Pokud se tedy objeví výrazný otok či vyrážka, ztížené dýchání, nebo zvracení či bolest břicha, je nutné okamžitě vyhledat lékaře nebo ještě lépe volat rychlou záchrannou službu.
Nebezpečné je také bodnutí do oblasti úst a krku, kdy následný otok fyzicky brání dýchání, i tady je nutný okamžitý zásah lékaře.
Všechny výše uvedené problémy může vyvolat vosí, včelí či sršní žihadlo bez rozdílu. Jedinou zbraní navíc, je sršní schopnost vystříknout jed až do vzdálenosti čtyřiceti centimetrů. Případný zásah očí je v takovém případě krajně nepříjemný, jed pálí a může způsobit krátkodobou zimnici.
Na rozdíl třeba od agresivních vos ale jinak sršni vykazují chování vcelku mírumilovné. Člověka si vlastně nevšímají, nenapadnou ho, pokud se nepřiblíží do těsné blízkosti jejich hnízda. Problém je, že se přesně neví, co si sršni vykládají jako těsná blízkost. Některé zdroje hovoří o půl metru, některé o dvou metrech. Za obzvláště rušivé je pro sršně, když jim člověk překáží u výletové otvoru nebo ho dokonce zakrývá. Jako agresi, na kterou patřičně odpoví, si sršeň vyloží zběsilé máchání rukama, když se jej někdo snaží odehnat. Mnohem lepší strategie je se ovládnout a nedělat prudké pohyby. A to i v případě, že se sršeň rozhodne prohlédnout něčí ruku.
Jak sršně zlikvidovat?
Ačkoli se na základě předchozích informací může sršeň jevit jako učiněný beránek, nastávají samozřejmě situace, kdy sršni svou blízkostí obtěžují či ohrožují. Když si udělají hnízdo přímo v lidském obydlí nebo na místě, které je frekventovaně využívané a není možné to nějak prakticky změnit. Přece jen informace, že pokud na člověku sršeň usedne, pouze zkoumá, jestli je k jídlu, a s největší pravděpodobností brzy odletí, člověka uklidní jen krátkodobě. Co tedy dělat?
Nejběžněji rozšířenou praxí je zavolat hasiče. Ti však sršně likvidují pouze v případě, že se jedná o bezprostřední ohrožení životů a hnízdo je na veřejném prostranství. Samozřejmě tato podmínka se dá vykládat různě, a tak se může různit i ochota nejbližšího hasičského sboru. Může se stát, že vaši situaci vyhodnotí jako vážnou a pomohou vám, s větší pravděpodobností vás ale odkáží na služby některé deratizační firmy. Ta si za zásah proti sršňům účtuje 1600 – 2000 Kč.
Obecně tradovaným mýtem je, že sršeň obecná je chráněný živočich. Není tomu tak. „Sršni jsou chráněni obecně jako druh, je to tedy jakási ochrana proti celkovému vyhubení. Ten, kdo zlikviduje ojedinělé hnízdo, není nijak postižitelný, protože je jako druh a celek neohrožuje,“ vysvětluje Jan Švanyga z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR na serveru hobby.cz.
Ke zrušení nechtěného sousedství je dobré něco základního o sršních vědět. Každé hnízdo na podzim vymírá. Přežívá jen královna, které hnízdo někdy v září opustí a na jaře pak zakládá nové hnízdo. Pokud máte ve stodole sršní hnízdo, můžete zkusit vydržet do podzimu a hnízdo odstranit v době, kdy bude prázdné a nebude hrozit žádné pobodání. Na jaře je pak dobré místo zkontrolovat, zda se v místě nestaví hnízdo nové. Není to sice pravděpodobné, protože sršni si z důvodu ochrany před parazity hledají nová útočiště. Některá místa si ale jako na potvoru oblíbí. Dalšímu zahnízdění lze předejít třeba ucpáním spár a míst, kterými se sršni dostávají k hnízdu.
Jak se sršně zbavit šetrně?
Můžete sršně zkusit chytat tradičním způsobem do lahví s pivem nebo třeba i s kouskem syrového masa, ale je otázkou, zda vám toto snížení počtu bude dostačovat. Možná je vhodné pro zahrádkáře, kterým sršně někdy ničí úrodu ovoce. „Účinnou obranou před ničením ovoce je také nabídnout sršním misky s vodou, jelikož ovoce nakusují za účelem získání tekutiny,“ vysvětluje Mojmír Vlašín.
Pokud se ale obáváte poštípaní v blízkosti hnízda, asi vás výše uvedené metody neuspokojí. Účinný by odchyt do lahve mohl být na jaře, pokud by se vám podařilo odchytit přímo oplozenou matku. Ta totiž zpočátku staví a obhospodařuje hnízdo sama a teprve pomalu přibývají dělnice, které jí pomáhají. Zakladatelku hnízda poznáte podle toho, že je téměř o 50 % větší než dělnice.
Pokud byste chtěli odstranit hnízdo a sršně při tom nezlikvidovat, můžete se o to pokusit pouze v případě, že hnízdo visí volně v prostoru, což není běžné. „Nejvhodnější období k přesunutí hnízda jsou jarní měsíce,“ radí Mojmír Vlašín. „V tomto čase je hnízdo ještě malé a s největší pravděpodobností je v něm pouze královna,“ upřesňuje. V létě, když už je hnízdo plné dělnic, je jeho přesunutí v podstatě nemožné. „Sršni jsou aktivní i za tmy, jediná teoretická možnost je odstranění hnízda za chladné noci, tzn. zhruba 5º C,“ říká k tomu Blanka Mikátová z Agentury ochrany přírody a krajiny. „Akce by rozhodně musela být rychlá, protože pokud se sršně aktivují, mohou si sami teplotu zvýšit.“
Přečtěte si také |
Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!
Na sršně, který omylem zabloudil k vám do bytu či domu, nemusíte hned brát srolované noviny. Snadno jej z místnosti odnesete za pomoci sklenice a kusu papíru. Počkejte, až si sršeň někde sedne a pak jej opatrně přiklopte sklenicí. Papír pak podstrčte pod sklenicí, čímž budete mít sršně bezpečně chyceného. Pak už prostě jen otevřete okno nebo vyjděte na balkon a sklenici postavte tak, aby sršeň mohl odletět.
Užitečný soused
V sršních vidíme především nebezpečí, obvykle nevíme žádné podrobnosti o jejich životě. Sršně mají samozřejmě v přírodě své místo a jsou i lidem rozhodně užitečné. Jedná se o dravce hmyzí říše, takže likvidují např. larvy a housenky nejrůznějších hmyzích škůdců. Obyvatelé průměrného sršního hnízda (cca 700 jedinců) mohou za den zkonzumovat až jeden kilogram škůdců, většinou pro člověka nepříjemných much, ovádů nebo komárů.
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Jak na octomilky: nechte je umřít hlady, utopte je nebo je ulovte vysavačem
Znáte z vlastního krmítka aneb Jak vypadají ptáčci zpěváčci
Chraňte ptáky před nárazem do skel. Je to snadné
Běžně se na ucpaný odpad umyvadla používá louh nebo kyselina. Jak moc to vadí životnímu prostředí?
Staňte se včelařem na rok. Na zkoušku. A možná včelaření propadnete na zbytek života
Jednorázové menstruační vložky tvoří nerozložitelný odpad. Zbavte se jich
