Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!
Yīnuò mlátila do hrnců hodiny a hodiny. Ten kravál se jí líbil. A ještě víc se jí líbilo, že do hrnců fanaticky mlátí i všichni kolem ní. Kdyby uměla do tolika počítat, věděla by, že těch lidí obklopující malý parčík s hrnci a pánvemi v ruce jsou stovky. A všichni mlátí a mlátí.
Nebude to trvat ani rok a bubnující dav vystřídají pomalu se šourající pohublé postavy s propadlými tvářemi a skelným pohledem. Postavy se budou snažit najít cokoliv k jídlu a přežít. Přijde doba, kdy rodiče budou požírat své děti, děti rodiče a pro jídlo se bude vraždit.
Psal se rok 1958, když se čínský diktátor a revolucionář Mao Ce-tung rozhodl, že je čas dát se do modernizace komunistické Číny. Přijde s projektem Velkého skoku vpřed, v jehož rámci se má rychle zvýšit produkce Číny a země se má přetvořit v supervelmoc.
Jedním z prvních kroků, které Mao společně s užším vedením komunistické strany prosadí, bude Kampaň proti čtyřem škůdcům. Tažení, které má zemi zbavit čtyř protivných živočichů, kteří stojí v cestě zářné budoucnosti Říše středu.
Cílem je vyvraždit všechny komáry zodpovědné za malárii, hlodavce šířící mor, všudypřítomné mouchy a také vrabce polní.
Přibližně 14 cm velkého ptáka, který se hojně vyskytuje od Evropy až po jižní Asii. Vrabcům se v Číně stane osudným jejich vášeň vyzobávat na polích obilí.
Velký Mao se totiž dozví, že každý jeden vrabec je schopen za rok sežrat okolo 2 kilogramů obilí. A jelikož se v roce 1958 Číně (odhadem) vyskytovalo několik desítek až nižších stovek milionů vrabců, bylo nad slunce jasné, kdo brání rozvíjející se velmoci v rozletu.
Strana proto rozhodne, že vrabec prostě přestane v oblasti pevninské Číny existovat. Příroda přeci nesmí a nebude stát rozvoji v cestě! Statisíce lidí jsou tak povoláni do akce.
Vrabci se stávají štvanou zvěří. Jejich hnízda jsou soustavně ničena. Vajíčka rozbíjena. Kdo umí střílet, má za úkol drobné ptáky masakrovat na potkání. A kdo střílet neumí, i ten najde své využití. Vezme si do rukou kuchyňské nádobí a bude s ním mlátit.
Cílem je nedat drobnému ptáčkovi ani na chvilku oddechu a způsobit jeho smrt totálním vyčerpáním. Čínu začínají pročesávat organizované skupiny smrti, které nenechají být jediné křoví. Vrabčáci umírají po milionech.
Ve Žluté řece neuteče ani moc vody a vrabčák polní se v Číně dostane na pokraj vyhynutí. Ale to nestačí. Tohohle škůdce je potřeba kompletně vyhladit! Přání Maa se totiž musí splnit. Dav s hrnci proto nenechá jediné místo v Číně nevyčištěné. Týká se to i polské ambasády.
Polská diplomatická mise sice odmítne vstup Číňanů do areálu své ambasády, ve které pronásledovaní vrabci nacházejí oázu klidu, ale to vyhlazovací mašinérii nezastaví. Po dva dny se kolem ambasády bez přestání bubnuje. Zvuková deprivace nese své plody.
Poláci z areálu své mise vyhazují lopatami mrtvá těla drobných ptáčků. Vrabec polní přestává v Číně v podstatě existovat a nic už nebrání tomu, aby se zemědělská produkce skokově znásobila! Jenže velký Mao udělal chybku... Myslel si, že po lidech může ovládnout i přírodu.
I když vrabec polní z Číny v podstatě zmizel, revoluce v zemědělských výnosech se nedostavila. Naopak začaly obrovské problémy.
Každý druh, ať ho nenávidíme sebevíc, má v přírodě své místo. Aniž to často tušíme, je nějak navázán do potravního řetězce. A to byl i případ vrabců.
Vrabci jsou totiž všežravci. Vyjma toho, že požírají na polích ve velkém obilí, žerou i něco dalšího. Ve velkém požírají i hmyz. A tím pomáhají udržovat populaci některých hmyzích druhů v relativně rozumné míře. Když z ekosystému zmizel vrabec, hmyz toho využil.
Čínou se začaly prohánět zdánlivě nekonečná hejna kobylek. A žrát všechno, co na poli rostlo. Přemnožily se i další druhy hmyzu, které zemědělci považují za škůdce. Úroda roku 1959 začala mizet před očima.
Připočtěte k tomu, že Čínu postihlo sucho a v zemědělství se začaly projevovat problémy s nadužíváním pesticidů a jedů a na problém v nejlidnatější zemi světa bylo zaděláno. Úroda nestačila na uživení stovek milionů hladových krků.
Velký skok vpřed přivedl Čínu na pokraj katastrofálního hladomoru.
Hladomoru, který si během dvou let vyžádá 15 až 55 milionů mrtvých.
Ornitolog Tso-hsin Cheng od počátku věděl, že snaha vyhladit vrabce polního je nesmysl. A uvědomoval si, že v následku téhle Maovo rozmařilosti dojde k rozvratu ekosystému. Jenže ornitologové nebyli v dobách přerodu Číny u kormidla moci (a nejsou tam ani dnes...).
Když Cheng začal opatrně bít na poplach, nedočkal se pochopení. Ekologické alarmisty poslouchá málokdo. Jenže jako v mnoha jiných případech, i tady měli ekologičtí alarmisti pravdu. Vyvraždění vrabce byla obrovská chyba, za kterou zaplatí celá jedna generace Číňanů.
Jenže dokážete si představit, co ornitolog Cheng svým vystoupením proti vybíjení vrabců způsobil? Jeho slova byly v přímém rozporu s myšlenkami velkého Maa! A v diktaturách se diktátorovi neodporuje. Pokud ano, počítejte s tím, že vás potká trest. A ten potkal i Chenga.
Byl prohlášen za reakcionáře! Ptáci jsou přeci nepřátelé a posluhovači kapitalistů! Jako trest musel Cheng nosit na veřejnosti hanebné označení a namísto milované ornitologie se stal uklízečem záchodů a zametačem ulic. V následujících letech se dočká ještě řady perzekucí.
Rehabilitace se Cheng dočkal až po smrti Maa, kdy se mohl k ornitologii vrátit a zase mohl začít publikovat vědecké texty o ptácích (jeho stěžejní práce ze 70. let ale musela obsahovat dlouhé citace Maových myšlenek...).
Že se Čína vyvražděním vrabců řítí do obrovských problémů v zásobování populace potravinami začalo být zřejmé komunistickým špičkám poměrně záhy. V dubnu 1960 byla kampaň na vyvraždění vrabců odvolána. Jenže hladomor už nešlo zastavit. Desítky milionů lidí umře.
Vrabce v Kampani proti čtyřem škůdcům nahradí štěnice.
Čínské úřady se po zrušení kampaně proti vrabcům situaci zachránit. Ze Sovětského svazu bude do Číny přivezeno na čtvrt milionů vrabců polních. Budou ustanoveny brigády, které se budou snažit tento druh do čínské krajiny vrátit. Jenže je pozdě. Čtvrt milionů vrabců to nespasí.
Za smrt desítek milionů lidí přitom mohla vlastně drobnost. Nikdo si před spuštěním kampaně nedal práci a nepodíval se do žaludku mrtvých vrabců. Kdyby to udělal, spatřil by, že obilí je jen malou částí jejich potravy. Žaludek by byl totiž plný larev hmyzu.
Jenže kdo by se obtěžoval s vědeckým poznáním v revolučních dobách! Rychlý růst ekonomiky a velmocenský status je přece přednější!
Dodneška nevíme, kolik vrabců čínský lid povraždil. Odhady se rozchází od stovek milionů až po miliardu jedinců. Jedno je ale jisté. Vyhlazení jednoho druhu narušilo ekologickou rovnováhu. Rovnováhu, na které je závislý jeden druh myslící si, že vládně planetě. Lidé.
Myslete na to, až vám bude někdo tvrdit, že globální změna klimatu nebo masové vymírání druhů bude brnkačka. Nebude. Země je totiž komplexní systém a my stále ještě nevíme, jak jsou všechny jevy/procesy provázané. A nikdy tak nevíme, co jedna "drobná" změna způsobí.
Vesmírníček: sedmdesát příběhů Petra Brože o objevování světa a vědy.
reklama
Dále čtěte |
Další články autora |
Online diskuse
Všechny komentáře (47)
Radim Polášek
21.11.2022 07:34Vrabec je totiž původně stepní či polopouštní pták žijící původně na rozhraní stepi či pouště a skalnatého terénu, kde ve skalách hromadně v hejnech hnízdí. Potravu sbírá na zemi ve volném prostoru nezarostlém jakýmkliv rostlinstvem. V kulturním prostředí dnešních polí je v podstatě cizí invazivní druh, protože dnešní pole s obilím jsou výrazně víc na severu v chladnějších a vlhčích oblastech. Neboli dá se říct, že v běžných polních biotopech je vedle vrabce spousta dalších predátorů likvidujících onen škodlivý hmyz. Snad mimo těch extrémně suchých polních biotopů vzniklých plošným zavlažováním původně suché polopouště - polostepi. Ostatně vrabec, když se podíváme na tvar jeho zobáku, je pták specializovaný na konzumování měkkých a středně tvrdých semen, která sbírá v hejnech na zemi . A jenom nouzově na konzumováníhmyzu. I když se nedá popřít, že pokud může , vybere si spíš nějaký po zemi lezoucí hmyz nebo červy nebo žížaly, protože je obvykle výživnější než semena.
Spíš ten čínský kolaps vidím tak, že tehdy došlo vlivem intenzívního aktivistického svazáckého nadšení k nějaké obecné totální přeměně tamějších polních biotopů v obrovbském rozsahu, ne jenom vybití vrabců. Nepolní biotopy, které v normální polní krajině tvoří takzvaný její základ a vytváří stabilitu krajiny, protože snižují tlak alternativních škůdců a patogenů neregulovaných pesticidy pod úroveň, která polním porostům už škodí, byly zřejmě čínskými aktivisty buď pozměněny nebo rovnou zničeny a přeměněny na další pole. Z krajiny tak mohla zmizet většina ostatních predátorů hmyzu a troufám si říct i hlodavců, myší, syslů, křečků atd a tím se stala ta polní krajina náchylná k oscilacím vysokého počtu všech možných skůdců obilí.
Přirozeně je to jen dohad. Muselo by se to detailně prozkoumat, najít nějaké rozsáhlé písemné a reálné záznamy z archívu nezdeformované propagandou, ať už tou maovskou "protivrabčí" nebo následeně, pokud byla, protimaovskou, v rámci vnitrostranických bojů o moc v Čínské komunistické straně házející vinu čistě jen na Maa. Případně vyzpovídat spolehlivé dneska ještě žijící svědky.
Ovšem takový výzkum by musela povolit dnešní Čína a hlavně dnešní Čínská komunistická strana. A to je dost nepravděpodobné. A je to škoda, protože ten experiment byl v takovém obrovském rozsahu a nejspíš tak radikální, že by se našla spousta poznatků přínosných i pro dnešek.
Radim Polášek
22.11.2022 09:10 Reaguje na Radim PolášekJinak z běžných "zahradních" zpěvných ptáků by je likvidovali špačci a kosi, možná rehci a potom "luční" ptáci, třeba konipasové a potom ptáci sídlící v křovinách nízko nad zemí, jako střízlíci, slavíci, červenky. Velké staré hmyzáky třeba ťuhýci.
Neboli u nás v zachované krajině by predátorů hmyzu škodícího na úrodě bylo dostatek i bez vrabců.
Jaroslav Bobr
26.11.2022 11:13 Reaguje na Radim PolášekMichal Ukropec
21.11.2022 09:09Radim Polášek
22.11.2022 09:12 Reaguje na Michal UkropecMichal Ukropec
22.11.2022 12:25 Reaguje na Radim PolášekPetr Pekařík
22.11.2022 14:58 Reaguje na Michal UkropecJenže, kdo dnes chová na dvorku slépky ? Skoro nikdo, vrabec jako parazit vyhyne
Břetislav Machaček
21.11.2022 09:35Stačilo přestat chovat na dvorcích drůbež při které nalézali celý rok
potravu a u staveb jim zamezit hnízdění. Navíc k tomu přibyla chemie
a velký vliv i náhradní zkažené krmivo na skládkách komunálních odpadů.
Dovolím si navrhnout pokus s jejich celoročním příkrmem a instalací pro
ně vhodných budek. Budete se divit jak rychle se budou množit a tak je
to se vším. Základem je potrava a možnost se někde v klidu množit, ale
to se dnes umožňuje pouze ikonám a zapomíná se na kompletní potravní
řetězec ve kterém schází ty dvě podmínky. Pokud někomu potravu(kořist)
omezím, tak ji nejprve zdecimuje a pak sám vyhyne, ale náprava je už
o mnoho těžší. Pokud má predátor náhradní potravu, tak přežije i to
kompletní vyhubení potravy původní a hyne pouze tehdy, když náhradní
zdroj potravy zmizí. Pokud někomu nabídnu náhradní potravu, tak mu
umožním přežít i v nepříznivých podmínkách. U úbytku nějakého druhu
mu musím umožnit buď tu náhradní potravu a nebo ho chránit před jinými
vlivy, jakými je i nadměrná predace ikonickými druhy. Jiná cesta už
dnes není a ponechat to plně na přírodě je utopie !
Radim Polášek
22.11.2022 08:59 Reaguje na Břetislav MachačekV městské zástavbě jsem vrabce viděl opakovaně třeba na benzínkách, autobusových nádražích, okolo supermarketů. Všude, kde jsou členité konstrukce, kde vrabci nacházejí úkryt a místa pro hnízdění a kde se mohou živit zbytky potravy, co lidem spadne na zem. A určitě budou leckde i normálně v městské zástavbě, kde jsou zase ty vhodné kryty, kde se vyskytuje hodně lidí s potravou a odpadky a kde se ještě neuplatní holubi, kteří je zřejmě ve velkých městech vytlačují.
Karel Zvářal
22.11.2022 09:49 Reaguje na Radim Polášekvaber
23.11.2022 09:51 Reaguje na Radim Polášekopravdu věříte tomu co píšete
Radim Polášek
23.11.2022 12:32 Reaguje na vaberJá jen říkám, že vrabců je pořád dost. Protože jich pořád dost vidím, na vesnici, kde žiji už víc než půlstoletí i ve městské zástavbě.
Zrovna včera jsem u nás na vesnicividěl vrabce na tom jednom místě, který popisuji, kde majitel zahrady chová pořád slepice a současně je blízko hodně krytů v těch jehličnanech. Pravda, slepice nebyly venku (nebo je možná majitel na podzim vybil) a na vrabcích nebylo vidět, že si nyní žijí zrovna v dostatku, ale byli tam. Možná je problém zatím v tom, že lidi ještě nezačali krmit ptáky venku v krmítkách, vrabci dokáží taková místa snadno najít. Náhodou jsem šel včera po nějak roce taky kolem toho druhého místa, kde chovali ty psy, a tam se to změnilo, dům je zbouraný, jehličnany vyřezané, zahrada zplanýrovaná, zřejmě původní majitel zemřel nebo se odstěhoval a noví majitelé místo tak 80 let starého baráku postaví něco nového.
Vrabců na vesnici je nyní tak desetina, dvacetina nebo možná i padesátina počtu vrabců na vesnici před 50 lety , ale pořád tam jsou a vzhledem k některým ostatním zpěvným ptákům se nedá říct, že vrabci mizí, protože ti někteří jiní ptáci mizí mnohem víc.
Vrabec se jinak u nás dá charakterizovat jako invazívní druh čistě závislý na zdrojích potravy předkládané člověkem, ať už to je zdroj kolem zbytků potravy z krmení nějakých zvířat ve volném venkovním prostoru nebo zbytky lidské potravy, které člověk vytrousí na zem nebo možná i nějaké odpadky. Zrní na polích vzhledem k moření osiva už myslím dávno přestali sbírat. A zrní vytroušeného při sklizni je díky vysoké technické dokonalosti dnešních kombajnů na polích taky málo. Kde je jinak těchto zdrojů dostatek po celý rok, tam se v současné době vrabci objeví a vytvářejí hejna. Kde to není, odtamtud se odstěhují a zmizí tam. Nebo možná přežívají a živoří jako samostatné rodiny nebo málo početná hejna nebo snad i jednotliví ptáci a jsou jen málo vidět.
Jinak další moje poslední pozorování vrabců bylo loni a předloni několik dnů po sobě křoví na kraji pole, minimálně padesátihlavé hejno po několik dnů po sobě nějak ke konci září, letos jsem těmi místy nechodil. A každý rok vidím pravidelně vrabce v počtu jednoho až 5 kusů sbírat potravu z dlaždic u vstupu do místního Kauflandu mezi lidmi tam, kde skladují vozíky.
vaber
21.11.2022 09:41a pan Brož by si mohl, místo politicky angažovaných, ideologicky nasměrovaných článků , nastudovat seznam,, přemnožených,, druhů v ČR a požadavky na jejich likvidaci , nedělají to ovšem pionýři s prakem a v tom vidí pan autor rozdíl ,
když dva dělají totéž není to totéž ,to platí v dnešním světě
Jan Matěna
21.11.2022 12:14Aby ten boj s globálním oteplováním totiž nebyl právě na úrovni toho hubení vrabců.
Michal Ukropec
21.11.2022 12:26 Reaguje na Jan MatěnaKatka Pazderů
22.11.2022 06:38 Reaguje na Michal UkropecJinak to lze chápat jako šíření poplašné zprávy.
Michal Ukropec
22.11.2022 14:56 Reaguje na Katka Pazderůvaber
23.11.2022 09:42 Reaguje na Michal Ukropecpříčina je Slunce a jeho aktivita,
to jsem zvědav jak budeme proti Slunci bojovat, ale pozemští hrdinové dokáží vše a vyvolení budou létat za příjemným klima na Mars
tady na Zemi bude veliký zájem o ledničky a klimatizace,
a grýndýl bude taky třeba upravit
Radim Polášek
22.11.2022 09:17 Reaguje na Michal UkropecTo by pak bylo takové ožebračování lidí, proti kterému je ožebračování lidí bruselským Green Dealem úplná prkotina.
Lukas B.
21.11.2022 12:55likvidátoři brabců a prosazovači grýndýlu mají společné více, než by se na první pohled zdálo.
Viktor Šedivý
23.11.2022 19:05 Reaguje na Lukas B.A horší je už jen Pol Pot.
Marcela Jezberová
21.11.2022 16:07Lukas B.
22.11.2022 19:40 Reaguje naJakub Graňák
23.11.2022 09:11Z výše uvedeného jasně plyne, že existují dvě cesty, jak z toho ven (obě lze libovolně kombinovat):
1: přestat používat průmyslová hnojiva a pesticidy a zaměřit se pouze na hnojení pomocí organických hnojiv a meziplodin.
2: vyčlenit ze ZPF část půdy pro mimoprodukční funkce a smířit se s tím, že živím i někoho jiného, než pouze lidi.
Osobně preferuji kombinaci, kdy bude část v řádech jednotek % ZPF vyčleněna mimoprodukčním funkcím v síti napříč krajinou tak, aby poskytla refugium organismům v krajině žijícím a zároveň zařazení výrazně větší výměry leguminóz, meziplodin a jejich druhově bohatých směsí do osevních postupů. Intenzifikace zemědělství navýšila výnosy z jednotky plochy (s připočítáním úbytku obhospodařovatelné půdy) o cca 300 - 400%, tudíž prostor pro realizaci výše uvedeného rozhodně nechybí, co však rozhodně současné společnosti chybí, je ochota vzdát se zlomku svého blahobytu pro "blaho" ostatních rostlinných a živočišných druhů. Nechovejme se jako sobci a podělme se o životní prostor i s ostatními - jedině tak se totiž staneme skutečnými pány tvorstva (nikoli jen otrokáři).
Břetislav Machaček
23.11.2022 10:07 Reaguje na Jakub GraňákTo chcete navýšit množství dobytka a prosím jak? Chlévy pobořené, zaměstnanci v průmyslu a zelení chtějí stavy naopak snížit, protože
prdí metan. Zaorávat biomasu zbytky, když na ni čekají EKOkotelny
a BIOplynky? Hnojit hnojem pod energetické plodiny, když ho nemáme
ani pod potraviny? Probuďte se i s tím rozlišením půd na ty BIO
s hnojem a ty ostatní. Kdo bude ten kápo, kdo ty půdy takto navždy
odsoudí buď k životu a nebo ke smrti? Není lépe postupovat jako
kdysi, kdy se roky s hnojením hnojem střídaly s hnojením hnojivy
a s pěstováním pícnin s následným zaoráním? Potraviny budou luxusem
a padne vize pěstování biomasy a biopaliv pro energetiku. Jinak mi by se to líbilo taky hnojit pouze hnojem a biomasou. Líbilo by se
mi i to, že tu bude živá půda, ale všude. Brzdím ale ty sny, neboť ekonomika se neptá snů jak postupovat, ale ptá se pouze trhu, aby byla efektivní a prosperující. Já tak postupuji na svém pozemku
a záměrně nepočítám náklady, abych toho nakonec nelitoval. Zcela
bez umělých hnojiv se některé druhy plodin na některých půdách už
neobejdou a musíte je uměle dodat. Například bez molybdenu květák
vyslepí a bez postřiku vám mandelinka sežere pozdní brambory. Já
ji posbírám a pěstuji polorané odrůdy, které svým vývojem ten
vývoj mandelinek předběhnou, protože vadnoucí nať jim nechutná.
Vzpomeňte si na všechny ty kravíny a prasečáky s haldami hnoje
před plyšákem a mudrujte, proč tomu tak není dnes? Ekonomika si
vyžádala užitkovější dojnice a dotované vepřové odjinud. Naši
vůdci vyznávali trh bez přívlastků a toto je výsledek, pokud je
trh otevřený. Ekologicky mohu hospodařit za plotem a nesrovnávat
se s dotovanou produkcí odjinud. Pokud se jim chci ekonomicky
vyrovnat, tak musí jít stranou buď zisk a nebo ekologie. Vyberte
si a nesněte, protože svět zajímá pouze ekonomika, která zisk
neoželí, ale oželí ekologii.
Jakub Graňák
23.11.2022 10:53 Reaguje na Břetislav MachačekO nesmyslnosti pěstování "energoplodin" na orné se nemá smysl vyjadřovat - každý tady můj názor zná.
JH
23.11.2022 16:25 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
24.11.2022 10:16 Reaguje na JHtleskat? Víte, co zajímá chudé na rozdíl od bohatých
majících plnou pusu BIO a EKO? No přece cena těch
základních potravin a vědět, že za jejich drahotou
je BIO a EKO, tak to BIO a EKO zavrhnou. Bohatým a
fanatikům to je fuk a tak za to lobbují ostošest!
Umožněte chudým kupovat i to BIO a EKO a nezbude
už pro ty bohaté, protože bez dnešního způsobu
hospodaření klesne produkce o dvě třetiny na úroveň
z doby před 100 léty, kdy bylo EKO a BIO vše, ale
už na daleko menší výměře půdy, než tehdy. Co teď ?
JH
24.11.2022 10:37 Reaguje na Břetislav MachačekJaroslav Pobeha
27.11.2022 11:51 Reaguje na JHJaroslav Pobeha
27.11.2022 11:45 Reaguje na Břetislav MachačekK tomu pridajme otepľovanie, obdodia sucha a veľké záplavy.
Nie je možné hospodáriť trvale takýmto spôsobom ďalej a zároveň nie je možné bez "steroidov" na poliach uživiť 8 miliard stravníkov. Následky budú gigantické migrácie, hladomory a väčšina ľudstva vymrie, kým sa nezníži náš počet na udržateľnú úroveň v budúcnom svete. Ktorý bude na niekoľko storočí/tisícročí teplejší. Tomu sa podľa mňa už nedá zabrániť.
Michal Ukropec
24.11.2022 05:48 Reaguje na Břetislav MachačekRadim Polášek
23.11.2022 13:02 Reaguje na Jakub GraňákMusí se to dělat postupně a za případného zavádění nových objevů a vynálezů do produkce potravin, které mohou ty propady kompenzovat.
Jakub Graňák
23.11.2022 13:48 Reaguje na Radim PolášekRadek
8.3.2024 07:23 Reaguje na Jakub GraňákJaroslav Bobr
26.11.2022 10:05 Reaguje na Jakub GraňákJarka O.
23.11.2022 09:31Radim Polášek
23.11.2022 12:58 Reaguje na Jarka O.V totalitním systému totiž v jakoby manické fázi projektu, to znamená ve fázi, kdy jsou všichni nadšeni, protože svétlé zítřky jsou blízko, doslova na dosah ruky a stačí jen udělat či dokončit jedno malé opatření, které všichni jednotně, celý dav dělají, nelze přímo čelně proti tomu vystoupit. Protože síla toho davu a toho manického přesvědčení toho člověka smete a přitom zbytečně, protože on proti tomu nic nedokáže. Ve slabě totalitním systému ho znemožní společensky a ztíží mu práci, v silně totalitním systému ho zničí, když ho třeba vyhodí z práce a zlikvidují tak profesionálně anebo horším případě dokonce fyzicky.
Aby se takový člověk v totalitním systému prosadil a nezničil se, musí se ozvat ve správný čas. V době, kdy manická fáze takového projektu začíná přecházet v depresivní, když se v nadšení přehlížené záporné skutečnosti začnou projevovat a vyústí v soubor až totálních neúspěchů. A kdy odpovědní činitelé začínají hledat příčiny neúspěchu a v totalitě potom hned obětní beránky neúspěchu.
Jarka O.
24.11.2022 12:42 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
27.11.2022 16:46 Reaguje na Jarka O.A největší letadlo je globální oteplovací alarmismus. Až to spadne, tak všichni, kdo se v tom vezou, nejvíc asi EU, dopadnou hooodně špatně.
Vladimír Němec
24.11.2022 20:56Radim Polášek
26.11.2022 18:51 Reaguje na Vladimír NěmecKarel Ploranský
9.7.2023 19:24Číňané se z té chyby poučili; dnes už vrabce nehubí, zato se čile ujímají výroby aut, která my jsme se moudře rozhodli zakázat. A aby náhodou výroba těch aut nepoklesla (neb ať chceme nebo ne, jsou potřebná a ta baterky zatím vykazují víc problémů než přínosů), tak k tomu Číňanům předáváme naše know-how a přenecháváme jim naše zavedené trhy.
Karel Ploranský
9.7.2023 19:25Číňané se z té chyby poučili; dnes už vrabce nehubí, zato se čile ujímají výroby aut, která my jsme se moudře rozhodli zakázat. A aby náhodou výroba těch aut nepoklesla (neb ať chceme nebo ne, jsou potřebná a ta baterky zatím vykazují víc problémů než přínosů), tak k tomu Číňanům předáváme naše know-how a přenecháváme jim naše zavedené trhy.