https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/vyhubte-vsechny-vrabce-ujidaji-nam-zrni
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vyhubte všechny vrabce, ujídají nám zrní!

21.11.2022 06:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Malý Míngzé vytahuje prak a vkládá do něj kámen. Ruka se mu netřese. Nedělá to poprvé. Guma se smršťuje a vžůůům. Kamínek letí a zasahuje cíl. Jo! Zabil dalšího! Ještě to neví, ale i on přispěje tímto "úspěchem" ke smrti desítek milionů lidí.
 
Pětiletá Yīnuò nechápala, proč ji rodiče říkají, že má do těch hrnců tolik mlátit. Pamatovala si, že kdykoliv si s nádobím hrála, matka ji vyhubovala. Najednou ale oba její rodiče chtějí, aby dělala co největší kravál. A hlavně, aby s tím nepřestávala. Ani v noci.

Tref ho!
Tref ho!
Foto | Bi Cheng (毕成) / Chineseposter.net

Yīnuò mlátila do hrnců hodiny a hodiny. Ten kravál se jí líbil. A ještě víc se jí líbilo, že do hrnců fanaticky mlátí i všichni kolem ní. Kdyby uměla do tolika počítat, věděla by, že těch lidí obklopující malý parčík s hrnci a pánvemi v ruce jsou stovky. A všichni mlátí a mlátí.

Nebude to trvat ani rok a bubnující dav vystřídají pomalu se šourající pohublé postavy s propadlými tvářemi a skelným pohledem. Postavy se budou snažit najít cokoliv k jídlu a přežít. Přijde doba, kdy rodiče budou požírat své děti, děti rodiče a pro jídlo se bude vraždit.

Psal se rok 1958, když se čínský diktátor a revolucionář Mao Ce-tung rozhodl, že je čas dát se do modernizace komunistické Číny. Přijde s projektem Velkého skoku vpřed, v jehož rámci se má rychle zvýšit produkce Číny a země se má přetvořit v supervelmoc.

Jedním z prvních kroků, které Mao společně s užším vedením komunistické strany prosadí, bude Kampaň proti čtyřem škůdcům. Tažení, které má zemi zbavit čtyř protivných živočichů, kteří stojí v cestě zářné budoucnosti Říše středu.

Cílem je vyvraždit všechny komáry zodpovědné za malárii, hlodavce šířící mor, všudypřítomné mouchy a také vrabce polní.

Přibližně 14 cm velkého ptáka, který se hojně vyskytuje od Evropy až po jižní Asii. Vrabcům se v Číně stane osudným jejich vášeň vyzobávat na polích obilí.

Velký Mao se totiž dozví, že každý jeden vrabec je schopen za rok sežrat okolo 2 kilogramů obilí. A jelikož se v roce 1958 Číně (odhadem) vyskytovalo několik desítek až nižších stovek milionů vrabců, bylo nad slunce jasné, kdo brání rozvíjející se velmoci v rozletu.

Strana proto rozhodne, že vrabec prostě přestane v oblasti pevninské Číny existovat. Příroda přeci nesmí a nebude stát rozvoji v cestě! Statisíce lidí jsou tak povoláni do akce.

Vrabci se stávají štvanou zvěří. Jejich hnízda jsou soustavně ničena. Vajíčka rozbíjena. Kdo umí střílet, má za úkol drobné ptáky masakrovat na potkání. A kdo střílet neumí, i ten najde své využití. Vezme si do rukou kuchyňské nádobí a bude s ním mlátit.

Cílem je nedat drobnému ptáčkovi ani na chvilku oddechu a způsobit jeho smrt totálním vyčerpáním. Čínu začínají pročesávat organizované skupiny smrti, které nenechají být jediné křoví. Vrabčáci umírají po milionech.

Ve Žluté řece neuteče ani moc vody a vrabčák polní se v Číně dostane na pokraj vyhynutí. Ale to nestačí. Tohohle škůdce je potřeba kompletně vyhladit! Přání Maa se totiž musí splnit. Dav s hrnci proto nenechá jediné místo v Číně nevyčištěné. Týká se to i polské ambasády.

Polská diplomatická mise sice odmítne vstup Číňanů do areálu své ambasády, ve které pronásledovaní vrabci nacházejí oázu klidu, ale to vyhlazovací mašinérii nezastaví. Po dva dny se kolem ambasády bez přestání bubnuje. Zvuková deprivace nese své plody.

Poláci z areálu své mise vyhazují lopatami mrtvá těla drobných ptáčků. Vrabec polní přestává v Číně v podstatě existovat a nic už nebrání tomu, aby se zemědělská produkce skokově znásobila! Jenže velký Mao udělal chybku... Myslel si, že po lidech může ovládnout i přírodu.

I když vrabec polní z Číny v podstatě zmizel, revoluce v zemědělských výnosech se nedostavila. Naopak začaly obrovské problémy.

Každý druh, ať ho nenávidíme sebevíc, má v přírodě své místo. Aniž to často tušíme, je nějak navázán do potravního řetězce. A to byl i případ vrabců.

Vrabci jsou totiž všežravci. Vyjma toho, že požírají na polích ve velkém obilí, žerou i něco dalšího. Ve velkém požírají i hmyz. A tím pomáhají udržovat populaci některých hmyzích druhů v relativně rozumné míře. Když z ekosystému zmizel vrabec, hmyz toho využil.

Čínou se začaly prohánět zdánlivě nekonečná hejna kobylek. A žrát všechno, co na poli rostlo. Přemnožily se i další druhy hmyzu, které zemědělci považují za škůdce. Úroda roku 1959 začala mizet před očima.

Připočtěte k tomu, že Čínu postihlo sucho a v zemědělství se začaly projevovat problémy s nadužíváním pesticidů a jedů a na problém v nejlidnatější zemi světa bylo zaděláno. Úroda nestačila na uživení stovek milionů hladových krků.

Poslední vrabec. Teď už bude dobře.
Poslední vrabec. Teď už bude dobře.
Foto | Shen Zhan (沈枬) / Chineseposter.net

Velký skok vpřed přivedl Čínu na pokraj katastrofálního hladomoru.

Hladomoru, který si během dvou let vyžádá 15 až 55 milionů mrtvých.

Ornitolog Tso-hsin Cheng od počátku věděl, že snaha vyhladit vrabce polního je nesmysl. A uvědomoval si, že v následku téhle Maovo rozmařilosti dojde k rozvratu ekosystému. Jenže ornitologové nebyli v dobách přerodu Číny u kormidla moci (a nejsou tam ani dnes...).

Když Cheng začal opatrně bít na poplach, nedočkal se pochopení. Ekologické alarmisty poslouchá málokdo. Jenže jako v mnoha jiných případech, i tady měli ekologičtí alarmisti pravdu. Vyvraždění vrabce byla obrovská chyba, za kterou zaplatí celá jedna generace Číňanů.

Jenže dokážete si představit, co ornitolog Cheng svým vystoupením proti vybíjení vrabců způsobil? Jeho slova byly v přímém rozporu s myšlenkami velkého Maa! A v diktaturách se diktátorovi neodporuje. Pokud ano, počítejte s tím, že vás potká trest. A ten potkal i Chenga.

Byl prohlášen za reakcionáře! Ptáci jsou přeci nepřátelé a posluhovači kapitalistů! Jako trest musel Cheng nosit na veřejnosti hanebné označení a namísto milované ornitologie se stal uklízečem záchodů a zametačem ulic. V následujících letech se dočká ještě řady perzekucí.

Rehabilitace se Cheng dočkal až po smrti Maa, kdy se mohl k ornitologii vrátit a zase mohl začít publikovat vědecké texty o ptácích (jeho stěžejní práce ze 70. let ale musela obsahovat dlouhé citace Maových myšlenek...).

Že se Čína vyvražděním vrabců řítí do obrovských problémů v zásobování populace potravinami začalo být zřejmé komunistickým špičkám poměrně záhy. V dubnu 1960 byla kampaň na vyvraždění vrabců odvolána. Jenže hladomor už nešlo zastavit. Desítky milionů lidí umře.

Vrabce v Kampani proti čtyřem škůdcům nahradí štěnice.

Kdyby to byl Mao věděl... vrabec polní kromě zrní žere i hmyz. Hodně hmyzu.
Kdyby to byl Mao věděl... vrabec polní kromě zrní žere i hmyz. Hodně hmyzu.

Čínské úřady se po zrušení kampaně proti vrabcům situaci zachránit. Ze Sovětského svazu bude do Číny přivezeno na čtvrt milionů vrabců polních. Budou ustanoveny brigády, které se budou snažit tento druh do čínské krajiny vrátit. Jenže je pozdě. Čtvrt milionů vrabců to nespasí.

Za smrt desítek milionů lidí přitom mohla vlastně drobnost. Nikdo si před spuštěním kampaně nedal práci a nepodíval se do žaludku mrtvých vrabců. Kdyby to udělal, spatřil by, že obilí je jen malou částí jejich potravy. Žaludek by byl totiž plný larev hmyzu.

Jenže kdo by se obtěžoval s vědeckým poznáním v revolučních dobách! Rychlý růst ekonomiky a velmocenský status je přece přednější!

Dodneška nevíme, kolik vrabců čínský lid povraždil. Odhady se rozchází od stovek milionů až po miliardu jedinců. Jedno je ale jisté. Vyhlazení jednoho druhu narušilo ekologickou rovnováhu. Rovnováhu, na které je závislý jeden druh myslící si, že vládně planetě. Lidé.

Myslete na to, až vám bude někdo tvrdit, že globální změna klimatu nebo masové vymírání druhů bude brnkačka. Nebude. Země je totiž komplexní systém a my stále ještě nevíme, jak jsou všechny jevy/procesy provázané. A nikdy tak nevíme, co jedna "drobná" změna způsobí.

Vesmírníček: sedmdesát příběhů Petra Brože o objevování světa a vědy.


reklama

 
foto - Brož Petr
Petr Brož
Mgr. Petr Brož, Ph. D., se v oddělení geodynamiky Geofyzikálního ústavu Akademie věd ČR věnuje výzkumu sopečné činnosti napříč sluneční soustavou. Specializuje se na Mars. Současně se věnuje i popularizaci geovědních oborů. Je laureátem Prémie Otto Wichterleho (2018) udělované vědcům AV ČR do 35 let, kteří dosáhli mimořádných výsledků.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (44)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

21.11.2022 07:34
Mně se ten článek a humbuk kolem čínského zabíjení vrabců jeví jako ode zdi ke zdi.
Vrabec je totiž původně stepní či polopouštní pták žijící původně na rozhraní stepi či pouště a skalnatého terénu, kde ve skalách hromadně v hejnech hnízdí. Potravu sbírá na zemi ve volném prostoru nezarostlém jakýmkliv rostlinstvem. V kulturním prostředí dnešních polí je v podstatě cizí invazivní druh, protože dnešní pole s obilím jsou výrazně víc na severu v chladnějších a vlhčích oblastech. Neboli dá se říct, že v běžných polních biotopech je vedle vrabce spousta dalších predátorů likvidujících onen škodlivý hmyz. Snad mimo těch extrémně suchých polních biotopů vzniklých plošným zavlažováním původně suché polopouště - polostepi. Ostatně vrabec, když se podíváme na tvar jeho zobáku, je pták specializovaný na konzumování měkkých a středně tvrdých semen, která sbírá v hejnech na zemi . A jenom nouzově na konzumováníhmyzu. I když se nedá popřít, že pokud může , vybere si spíš nějaký po zemi lezoucí hmyz nebo červy nebo žížaly, protože je obvykle výživnější než semena.
Spíš ten čínský kolaps vidím tak, že tehdy došlo vlivem intenzívního aktivistického svazáckého nadšení k nějaké obecné totální přeměně tamějších polních biotopů v obrovbském rozsahu, ne jenom vybití vrabců. Nepolní biotopy, které v normální polní krajině tvoří takzvaný její základ a vytváří stabilitu krajiny, protože snižují tlak alternativních škůdců a patogenů neregulovaných pesticidy pod úroveň, která polním porostům už škodí, byly zřejmě čínskými aktivisty buď pozměněny nebo rovnou zničeny a přeměněny na další pole. Z krajiny tak mohla zmizet většina ostatních predátorů hmyzu a troufám si říct i hlodavců, myší, syslů, křečků atd a tím se stala ta polní krajina náchylná k oscilacím vysokého počtu všech možných skůdců obilí.
Přirozeně je to jen dohad. Muselo by se to detailně prozkoumat, najít nějaké rozsáhlé písemné a reálné záznamy z archívu nezdeformované propagandou, ať už tou maovskou "protivrabčí" nebo následeně, pokud byla, protimaovskou, v rámci vnitrostranických bojů o moc v Čínské komunistické straně házející vinu čistě jen na Maa. Případně vyzpovídat spolehlivé dneska ještě žijící svědky.
Ovšem takový výzkum by musela povolit dnešní Čína a hlavně dnešní Čínská komunistická strana. A to je dost nepravděpodobné. A je to škoda, protože ten experiment byl v takovém obrovském rozsahu a nejspíš tak radikální, že by se našla spousta poznatků přínosných i pro dnešek.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:10 Reaguje na Radim Polášek
Mimochodem u nás by ten škodlivý hmyz lezoucí po zemi z velké části taky likvidovali v lesopolní krajině bažanti, koroptve, křepelky atd. V lese potom tetřívci a tetřevi, pokud bychom vzali v úvahu stav těchto ptáků před třeba 100 lety.
Jinak z běžných "zahradních" zpěvných ptáků by je likvidovali špačci a kosi, možná rehci a potom "luční" ptáci, třeba konipasové a potom ptáci sídlící v křovinách nízko nad zemí, jako střízlíci, slavíci, červenky. Velké staré hmyzáky třeba ťuhýci.
Neboli u nás v zachované krajině by predátorů hmyzu škodícího na úrodě bylo dostatek i bez vrabců.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

26.11.2022 11:13 Reaguje na Radim Polášek
Na dvorku mám 20 slepic, které mají krmení venku.Vrabci se na něm přiživují přes zimu, na jaře oštipují pupeny na stromech,pozdní jaro, léto a začátek podzimu sbírají hmyz a semena, u slepičího krmení je vidím minimálně.Při krmení mladých preferuje hmyz, vrabec domácí hnízdí až 5x ročně, vrabec polní až 3x ročně.Populace vrabce polního u nás je cca 1 000 000 jedinců, domácího cca 8 000 000 jedinců(údaje o počtech a hnízdění :PTÁCI Česka a Slovenska, Šťastný Krištín, ottovo nakladatelství 2021).Myslím,že o Vašich názorech o vrabcích lze úspěšně pochybovat.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.11.2022 09:09
Výborný článek! Inspirativní! Nyní u nás škodí přemnožená zvěř, která nemá ve volné přírodě co dělat. Proto je nutné ji ve volnosti zlikvidovat, jak správně tvrdí emeritní poradce LČ.R. Ing. Jan Metzl. Katedry myslivosti zrušit, a pokud někdo bude chtít mít zajíce nebo srnku, může ji mít v oplocené zoo nebo oboře. Ať žije Velký Mao, první opravdový ekologista na zemi!
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:12 Reaguje na Michal Ukropec
JJ, to jsou taková aktivistická hnutí. Někomu se to hodí nebo z toho chce nějak těžit a tak nabudí užitečné idioty, co vykonají tu černou práci.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.11.2022 12:25 Reaguje na Radim Polášek
Celý článek je už mimo čas a prostor. Ptáků včetně vrabců je dnes u nás i v Číně 1/10 díky úbytku hmyzu.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.11.2022 14:58 Reaguje na Michal Ukropec
Vrabců kolem létá tak 100 ks hejno každý rok. Hmyzem živí mladé, pak už se přiživují se slepicemi, jsou schopni přerýt i truhlíky s osivem na parapetu.
Jenže, kdo dnes chová na dvorku slépky ? Skoro nikdo, vrabec jako parazit vyhyne
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

21.11.2022 09:35
U nás vrabec téměř vymizel taky. Nikdo je nestřílel a neplašil bubnováním.
Stačilo přestat chovat na dvorcích drůbež při které nalézali celý rok
potravu a u staveb jim zamezit hnízdění. Navíc k tomu přibyla chemie
a velký vliv i náhradní zkažené krmivo na skládkách komunálních odpadů.
Dovolím si navrhnout pokus s jejich celoročním příkrmem a instalací pro
ně vhodných budek. Budete se divit jak rychle se budou množit a tak je
to se vším. Základem je potrava a možnost se někde v klidu množit, ale
to se dnes umožňuje pouze ikonám a zapomíná se na kompletní potravní
řetězec ve kterém schází ty dvě podmínky. Pokud někomu potravu(kořist)
omezím, tak ji nejprve zdecimuje a pak sám vyhyne, ale náprava je už
o mnoho těžší. Pokud má predátor náhradní potravu, tak přežije i to
kompletní vyhubení potravy původní a hyne pouze tehdy, když náhradní
zdroj potravy zmizí. Pokud někomu nabídnu náhradní potravu, tak mu
umožním přežít i v nepříznivých podmínkách. U úbytku nějakého druhu
mu musím umožnit buď tu náhradní potravu a nebo ho chránit před jinými
vlivy, jakými je i nadměrná predace ikonickými druhy. Jiná cesta už
dnes není a ponechat to plně na přírodě je utopie !
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 08:59 Reaguje na Břetislav Machaček
Vrabců je u nás pořád poměrně dost. Nevím, jestli přesně oněch vrabců polních, protože u nás je zřejmě ještě jeden druh vrabce, ale já jich vidím dost. Stačí chodit po trochu venkovské krajině, jejich hejna se občas prozradí z velké dálky typickým hlukem a ruchem. Na podzim, tak srpen až říjen jejich hejna zřejmě nalétávají v krajině na křoví a sbírají pod nimi opadané plody a semena. A potom ještě víc časně na jaře, jak sleze sníh a začíná být teplo. Jinak na vesnici běžně sedí přes noc a zřejmě i hnízdí, když je vyhnali ze staveb domů a stodol, v hustých bezúdržbových lidmi na zahradách pěstovaných jehličnanech. A krmí se pořád z potravy, kterou lidi dávají zvířatům na svých zahradách, viděl jsem je opakovaně na takových místech. Kde lidi ještě chovají slepice nebo krmí své psy venku a kde jsou v blízkosti současně ty jehličnany.
V městské zástavbě jsem vrabce viděl opakovaně třeba na benzínkách, autobusových nádražích, okolo supermarketů. Všude, kde jsou členité konstrukce, kde vrabci nacházejí úkryt a místa pro hnízdění a kde se mohou živit zbytky potravy, co lidem spadne na zem. A určitě budou leckde i normálně v městské zástavbě, kde jsou zase ty vhodné kryty, kde se vyskytuje hodně lidí s potravou a odpadky a kde se ještě neuplatní holubi, kteří je zřejmě ve velkých městech vytlačují.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

22.11.2022 09:49 Reaguje na Radim Polášek
Pane Polášku, Jirásek a baron Prášil v jednom...
Odpovědět
va

vaber

23.11.2022 09:51 Reaguje na Radim Polášek
byl jste někdy na vesnici dnes a byl jste na vesnici před padesáti roky? a porovnával množství vrabců
opravdu věříte tomu co píšete
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 12:32 Reaguje na vaber
A porovnávám já někde předtím množství vrabců na vesnici dříve a nyní?
Já jen říkám, že vrabců je pořád dost. Protože jich pořád dost vidím, na vesnici, kde žiji už víc než půlstoletí i ve městské zástavbě.
Zrovna včera jsem u nás na vesnicividěl vrabce na tom jednom místě, který popisuji, kde majitel zahrady chová pořád slepice a současně je blízko hodně krytů v těch jehličnanech. Pravda, slepice nebyly venku (nebo je možná majitel na podzim vybil) a na vrabcích nebylo vidět, že si nyní žijí zrovna v dostatku, ale byli tam. Možná je problém zatím v tom, že lidi ještě nezačali krmit ptáky venku v krmítkách, vrabci dokáží taková místa snadno najít. Náhodou jsem šel včera po nějak roce taky kolem toho druhého místa, kde chovali ty psy, a tam se to změnilo, dům je zbouraný, jehličnany vyřezané, zahrada zplanýrovaná, zřejmě původní majitel zemřel nebo se odstěhoval a noví majitelé místo tak 80 let starého baráku postaví něco nového.
Vrabců na vesnici je nyní tak desetina, dvacetina nebo možná i padesátina počtu vrabců na vesnici před 50 lety , ale pořád tam jsou a vzhledem k některým ostatním zpěvným ptákům se nedá říct, že vrabci mizí, protože ti někteří jiní ptáci mizí mnohem víc.
Vrabec se jinak u nás dá charakterizovat jako invazívní druh čistě závislý na zdrojích potravy předkládané člověkem, ať už to je zdroj kolem zbytků potravy z krmení nějakých zvířat ve volném venkovním prostoru nebo zbytky lidské potravy, které člověk vytrousí na zem nebo možná i nějaké odpadky. Zrní na polích vzhledem k moření osiva už myslím dávno přestali sbírat. A zrní vytroušeného při sklizni je díky vysoké technické dokonalosti dnešních kombajnů na polích taky málo. Kde je jinak těchto zdrojů dostatek po celý rok, tam se v současné době vrabci objeví a vytvářejí hejna. Kde to není, odtamtud se odstěhují a zmizí tam. Nebo možná přežívají a živoří jako samostatné rodiny nebo málo početná hejna nebo snad i jednotliví ptáci a jsou jen málo vidět.
Jinak další moje poslední pozorování vrabců bylo loni a předloni několik dnů po sobě křoví na kraji pole, minimálně padesátihlavé hejno po několik dnů po sobě nějak ke konci září, letos jsem těmi místy nechodil. A každý rok vidím pravidelně vrabce v počtu jednoho až 5 kusů sbírat potravu z dlaždic u vstupu do místního Kauflandu mezi lidmi tam, kde skladují vozíky.
Odpovědět
va

vaber

21.11.2022 09:41
každý si má zamést před svým prahem
a pan Brož by si mohl, místo politicky angažovaných, ideologicky nasměrovaných článků , nastudovat seznam,, přemnožených,, druhů v ČR a požadavky na jejich likvidaci , nedělají to ovšem pionýři s prakem a v tom vidí pan autor rozdíl ,
když dva dělají totéž není to totéž ,to platí v dnešním světě
Odpovědět
JM

Jan Matěna

21.11.2022 12:14
Autor je ideologicky na straně aktuální "pravdy". Být vlastníkem pravdy je právě problém. Mao měl taky "pravdu". Stejnou jako globální oteplisté.
Aby ten boj s globálním oteplováním totiž nebyl právě na úrovni toho hubení vrabců.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

21.11.2022 12:26 Reaguje na Jan Matěna
Otepluje se už celá sluneční soustava. I na Marsu se otepluje. Takže důkaz o existenci Martinů, a o tom, že spalují fosilní paliva a prdí metan.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.11.2022 06:38 Reaguje na Michal Ukropec
Můžete sem prosím poslat odkaz na Vaše tvrzení o oteplování Sluneční soustavy? A Marsu. Díky.
Jinak to lze chápat jako šíření poplašné zprávy.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

22.11.2022 14:56 Reaguje na Katka Pazderů
Nemíním to hledat na mobilu, ale ano. Na Marsu také dochází k oteplování, a tání " věčně" zamrzlých jezer.
Odpovědět
va

vaber

23.11.2022 09:42 Reaguje na Michal Ukropec
no vida, tak už známe důvod oteplování,pokud se ohřívá i Mars,
příčina je Slunce a jeho aktivita,
to jsem zvědav jak budeme proti Slunci bojovat, ale pozemští hrdinové dokáží vše a vyvolení budou létat za příjemným klima na Mars
tady na Zemi bude veliký zájem o ledničky a klimatizace,
a grýndýl bude taky třeba upravit
Odpovědět
RP

Radim Polášek

22.11.2022 09:17 Reaguje na Michal Ukropec
Moc to nerozšiřujte, nebo potom aktivisti budou chtít třeba na zemi produkovat vodík a posílat ho raketami do slunce.
To by pak bylo takové ožebračování lidí, proti kterému je ožebračování lidí bruselským Green Dealem úplná prkotina.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.11.2022 12:55
každá hůl má dva konce. i hůl předběžné opatrnosti. předběžná opatrnost na jednu stranu říká "udělejme něco, je neopatrné nedělat nic a na druhou stranu říká selsko-řemeslnické "funguje-li to, tak na to nešahej". snaha revolučně něco vylepšit a získat benefit řádu procent má nezřídka za následek ne-li přímo znefunkčnění, tak dramatický propad.

likvidátoři brabců a prosazovači grýndýlu mají společné více, než by se na první pohled zdálo.
Odpovědět

Viktor Šedivý

23.11.2022 19:05 Reaguje na Lukas B.
Však také jedni jak druzí jsou ultralevá pakáž.
A horší je už jen Pol Pot.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

27.11.2022 16:44 Reaguje na Viktor Šedivý
Yeng Sárí, a Nun Nun.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.11.2022 16:07
Ha, zcela jasné varování před bezhlavou aplikací navrhovaných směrnic o udržitelném používání přípravků a o průmyslovém znečištění. Také mají na první pohled jen pozitivní přínos. Bohužel jejich aplikací se zase o něco přiblížíme výsledku čínské Kulturní revoluce. Jen ta naše revoluce nebude kulturní, ale zelená. Obě jsou si ale jak úmyslem, tak provedením, velmi podobné.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

22.11.2022 06:36
Skvělý popularizační článek.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

22.11.2022 10:43
vrabec polní = sodovkový plyn
Odpovědět
LB

Lukas B.

22.11.2022 19:40 Reaguje na Vladimír Hošek
že já se klofu s pěti řádky, když to samé lze vyjádřit necelou třicítkou znaků :)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.11.2022 09:11
Říkám to pořád a budu to opakovat do zblbnutí - pokud chceme chránit biodiverzitu a nějakou životaschopnou četnost jakéhokoli živočišného (či rostlinného) druhu, musíme především přehodnotit postoj jakým se stavíme k základu potravního řetězce - a tím je (světe div se) půda. Současný přístup, jednoduše charakterizovatelný úderným heslem "Ani zrno nazmar" pomocí pesticidů a průmyslových hnojiv sice maximalizuje výnosy, ale je to za cenu toho, že v podstatě vyhladovíme právě základ potravního řetězce. Je třeba si uvědomit, že rostlinami produkované asimiláty neslouží jako potrava pouze nám, ale také půdě jako celku (v podobě exsudátů) a tím i půdnímu edafonu (v podobě organických zbytků...). Mezi rostlinami a půdou existuje oboustranně výhodný "pakt" kde půda živí rostliny a rostliny živí půdu - tento vztah je vlivem aplikace průmyslových hnojiv narušen, poněvadž rostliny hnojené těmito hnojivy snižují produkci exsudátů do půdy o desítky %. Heterotrofové od bakterií, přes houby, žížaly, chvostoskoky... poté strádají a jejich četnost klesá - a tím jak klesá jejich četnost, klesá i četnost jejich konzumentů napříč celým potravním řetězcem.
Z výše uvedeného jasně plyne, že existují dvě cesty, jak z toho ven (obě lze libovolně kombinovat):
1: přestat používat průmyslová hnojiva a pesticidy a zaměřit se pouze na hnojení pomocí organických hnojiv a meziplodin.
2: vyčlenit ze ZPF část půdy pro mimoprodukční funkce a smířit se s tím, že živím i někoho jiného, než pouze lidi.
Osobně preferuji kombinaci, kdy bude část v řádech jednotek % ZPF vyčleněna mimoprodukčním funkcím v síti napříč krajinou tak, aby poskytla refugium organismům v krajině žijícím a zároveň zařazení výrazně větší výměry leguminóz, meziplodin a jejich druhově bohatých směsí do osevních postupů. Intenzifikace zemědělství navýšila výnosy z jednotky plochy (s připočítáním úbytku obhospodařovatelné půdy) o cca 300 - 400%, tudíž prostor pro realizaci výše uvedeného rozhodně nechybí, co však rozhodně současné společnosti chybí, je ochota vzdát se zlomku svého blahobytu pro "blaho" ostatních rostlinných a živočišných druhů. Nechovejme se jako sobci a podělme se o životní prostor i s ostatními - jedině tak se totiž staneme skutečnými pány tvorstva (nikoli jen otrokáři).
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

23.11.2022 10:07 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, ale dodám UTOPIE! Kde chcete vzít třeba statkový hnůj!
To chcete navýšit množství dobytka a prosím jak? Chlévy pobořené, zaměstnanci v průmyslu a zelení chtějí stavy naopak snížit, protože
prdí metan. Zaorávat biomasu zbytky, když na ni čekají EKOkotelny
a BIOplynky? Hnojit hnojem pod energetické plodiny, když ho nemáme
ani pod potraviny? Probuďte se i s tím rozlišením půd na ty BIO
s hnojem a ty ostatní. Kdo bude ten kápo, kdo ty půdy takto navždy
odsoudí buď k životu a nebo ke smrti? Není lépe postupovat jako
kdysi, kdy se roky s hnojením hnojem střídaly s hnojením hnojivy
a s pěstováním pícnin s následným zaoráním? Potraviny budou luxusem
a padne vize pěstování biomasy a biopaliv pro energetiku. Jinak mi by se to líbilo taky hnojit pouze hnojem a biomasou. Líbilo by se
mi i to, že tu bude živá půda, ale všude. Brzdím ale ty sny, neboť ekonomika se neptá snů jak postupovat, ale ptá se pouze trhu, aby byla efektivní a prosperující. Já tak postupuji na svém pozemku
a záměrně nepočítám náklady, abych toho nakonec nelitoval. Zcela
bez umělých hnojiv se některé druhy plodin na některých půdách už
neobejdou a musíte je uměle dodat. Například bez molybdenu květák
vyslepí a bez postřiku vám mandelinka sežere pozdní brambory. Já
ji posbírám a pěstuji polorané odrůdy, které svým vývojem ten
vývoj mandelinek předběhnou, protože vadnoucí nať jim nechutná.
Vzpomeňte si na všechny ty kravíny a prasečáky s haldami hnoje
před plyšákem a mudrujte, proč tomu tak není dnes? Ekonomika si
vyžádala užitkovější dojnice a dotované vepřové odjinud. Naši
vůdci vyznávali trh bez přívlastků a toto je výsledek, pokud je
trh otevřený. Ekologicky mohu hospodařit za plotem a nesrovnávat
se s dotovanou produkcí odjinud. Pokud se jim chci ekonomicky
vyrovnat, tak musí jít stranou buď zisk a nebo ekologie. Vyberte
si a nesněte, protože svět zajímá pouze ekonomika, která zisk
neoželí, ale oželí ekologii.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.11.2022 10:53 Reaguje na Břetislav Machaček
Nic jiného nám do budoucna nezbude, protože průmyslová hnojiva nebudou, průser s fosfáty už klepe na dveře - fosforu je v půdě dost, ale vzhledem k jeho nízké mobilitě ho rostliny nevyužijí - a na to aby jste ho mobilizoval potřebujete hnojit organikou a vápnit - takže nikoli utopie nýbrž nutnost - a je třeba začít zavčasu dokud k té transformaci máme prostředky (finanční). Holt blahobytní měšťané, pokud budou chtít jíst, budou muset snížit objem konzumovaných dovolených a nakupovaných aut ve prospěch organického hnojení, respektive dostupnosti potravin...
O nesmyslnosti pěstování "energoplodin" na orné se nemá smysl vyjadřovat - každý tady můj názor zná.
Odpovědět
JH

JH

23.11.2022 16:25 Reaguje na Břetislav Machaček
Celý svět může zajímat jenom ekonomika, ale půda je živý organismus, který ekonomika naopak vůbec nezajímá. Abychom udrželi úrodnost tak ji musíme nějak oživit a nakrmit i když nás to bude něco stát, v tom má pan Graňák pravdu.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

24.11.2022 10:16 Reaguje na JH
Vy věříte tomu, že po zdražení potravin vinou snížení produkce a zvýšení nákladů budou tomu lidé
tleskat? Víte, co zajímá chudé na rozdíl od bohatých
majících plnou pusu BIO a EKO? No přece cena těch
základních potravin a vědět, že za jejich drahotou
je BIO a EKO, tak to BIO a EKO zavrhnou. Bohatým a
fanatikům to je fuk a tak za to lobbují ostošest!
Umožněte chudým kupovat i to BIO a EKO a nezbude
už pro ty bohaté, protože bez dnešního způsobu
hospodaření klesne produkce o dvě třetiny na úroveň
z doby před 100 léty, kdy bylo EKO a BIO vše, ale
už na daleko menší výměře půdy, než tehdy. Co teď ?
Odpovědět
JH

JH

24.11.2022 10:37 Reaguje na Břetislav Machaček
Myslel jsem to tak, že půda má svoje nároky, které musíme nějak naplnit. A je otázka, jak dlouho to dokáže "dnešní způsob hospodaření", nejde o to, jestli máme rádi "bio". Takže musíme více spoléhat na biologickou aktivitu půdy, kterou musíme nějak podpořit, třeba pěstováním meziplodin, pomocných plodin, hledáním dostupných zdrojů organické hmoty a ponecháním prostoru přírodě. Což úplně nutně neznamená, že nebudeme mít co jíst. Naopak, když budeme za každou cenu honit výnosy, tak to ještě neznamená levné potraviny navěky.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.11.2022 11:51 Reaguje na JH
Presne tak, už nepomôžu žiadne zázračné technologie. Kvalita pôdy klesá --> budeme musieť čoraz viac hnojiť umelými hnojivami - to znamená rast cien potravín a nedostatok niektorých prvkov v pôde (fosfor, vápnik). A limitom pre potraviny bude aj voda, ktorá sa kvôli klesajúcej biomase a stúpajúcemu teplu čím ďalej tým horšie udrží v pôde.
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

27.11.2022 11:45 Reaguje na Břetislav Machaček
Pán Machaček, jedno tajomsvo pre vás. S poľnohopodárstvom na steroidoch ako funguje po zelenej revolúcii spred 70 rokov je do sto rokov koniec. To je môj odhad. Zhuntovali sme pôdu na veľkých plochách, taktiež vodné zdroje a keďže je nás veľa , ideme huntovať aj ten zbytok. Nielen pôdu ale aj lesy, pretože pár percent bláznov považuje atom za zlo a chcú páliť biomasu.
K tomu pridajme otepľovanie, obdodia sucha a veľké záplavy.
Nie je možné hospodáriť trvale takýmto spôsobom ďalej a zároveň nie je možné bez "steroidov" na poliach uživiť 8 miliard stravníkov. Následky budú gigantické migrácie, hladomory a väčšina ľudstva vymrie, kým sa nezníži náš počet na udržateľnú úroveň v budúcnom svete. Ktorý bude na niekoľko storočí/tisícročí teplejší. Tomu sa podľa mňa už nedá zabrániť.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

24.11.2022 05:48 Reaguje na Břetislav Machaček
Jednoduché. Bioplynky a ekokotelny odstřihnout od dotací, a bude po problému. Ihned to zavřou. A jakmile ekologisti nebudou mít koblihy od výše uvedených provozovatelů, zaniknou. Proto lobbují za tyto nesmysly. Pro prachy.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 13:02 Reaguje na Jakub Graňák
Souhlasím, ale je nepřijatelné to dělat za cenu velkého propadu produktivity a propadu produkce, které přivede hodně lidí na hranu pádu do chudoby.
Musí se to dělat postupně a za případného zavádění nových objevů a vynálezů do produkce potravin, které mohou ty propady kompenzovat.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

23.11.2022 13:48 Reaguje na Radim Polášek
Velký a nárazový propad produktivity nás čeká, pokud to poběží v zaběhaných kolejích, z důvodu, který jsem popsal výše. A co se týče nových objevů a vynálezů - tím myslíte konkrétně co? Jedním takovým "novým" objevem je totiž i objev významu četnosti a diverzity půdních mikroorganismů pro půdu, nebo objev vlivu kořenových exsudátů na totéž.
Odpovědět
JB

Jaroslav Bobr

26.11.2022 10:05 Reaguje na Jakub Graňák
Pane Graňák, beze zbytku s Vámi souhlasím.Dokud ale nenastane velký průšvih, bude mít navrch nechut vzdát se části blahobytu,bohužel námi volené reprezentace takové "podružné"problémy neřeší.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.11.2022 09:31
Zajímavý článek, jen je tam jedno překroucení. Ornitologa, co bojoval proti větrným mlýnům státní moci, autor nazývá alarmistou. Není to naopak, ornitolog byl skeptik, protože znal, že vrabeček má své místo na zemi, a alarmisté byli fanatičtí stoupenci boje se zlým vrabcem? Stejné to je dnes s bojem s tou zlou nemocí a zlým CO2.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

23.11.2022 12:58 Reaguje na Jarka O.
Hlavně, ten ornitolog byl člověk, který i když v tom systému žil, tak ho moc neznal.
V totalitním systému totiž v jakoby manické fázi projektu, to znamená ve fázi, kdy jsou všichni nadšeni, protože svétlé zítřky jsou blízko, doslova na dosah ruky a stačí jen udělat či dokončit jedno malé opatření, které všichni jednotně, celý dav dělají, nelze přímo čelně proti tomu vystoupit. Protože síla toho davu a toho manického přesvědčení toho člověka smete a přitom zbytečně, protože on proti tomu nic nedokáže. Ve slabě totalitním systému ho znemožní společensky a ztíží mu práci, v silně totalitním systému ho zničí, když ho třeba vyhodí z práce a zlikvidují tak profesionálně anebo horším případě dokonce fyzicky.
Aby se takový člověk v totalitním systému prosadil a nezničil se, musí se ozvat ve správný čas. V době, kdy manická fáze takového projektu začíná přecházet v depresivní, když se v nadšení přehlížené záporné skutečnosti začnou projevovat a vyústí v soubor až totálních neúspěchů. A kdy odpovědní činitelé začínají hledat příčiny neúspěchu a v totalitě potom hned obětní beránky neúspěchu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

24.11.2022 12:42 Reaguje na Radim Polášek
No, a nejlepší na těch dnešních dogmatech jsou za nimi schované skvělé vejvary, smlouvy např. na odbyt a následnou likvidaci vakcín, soláry nebo jakási letadla. A my budem ti vrabci.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.11.2022 16:46 Reaguje na Jarka O.
No, ty vakcíny +- byly podle mne nutné.
A největší letadlo je globální oteplovací alarmismus. Až to spadne, tak všichni, kdo se v tom vezou, nejvíc asi EU, dopadnou hooodně špatně.
Odpovědět
VN

Vladimír Němec

24.11.2022 20:56
Vrabec (polní i domácí) je dnes u nás v podstatě mizejícím druhem. Příčinou může být nemoc, ochrana nebo adaptace malých predátorů na změněné podmínky, obecný úbytek hmyzu atd. Moje zkušenost je taková, že na farmě nám začali vrabci přibývat v okamžiku, kdy jsme zamezili kunám v přístupu na půdu, kde vrabci s oblibou hnízdili. Souvislost to může mít i s tím, že jsme v té době rozšířili i chov slepic (tzv na volno). Pak tu máme také velká zvířata, kde například trus po koních dokáží vrabci na pastvinách i ve stájích rozmetat během několika hodin tak, že se to pak v podstatě už nedá ani sebrat. Takže u nás je vrabců oproti jiným lokalitám relativně dost. S tím, co si ale pamatuji z dětství, se to ale nedá vůbec srovnávat, to byly počty vrabců několikanásobně vyšší. Vliv mohou mít i změny klimatu (teploty, vlhkost), bez ohledu na to, jestli jde o výkyv (klimaskeptický pohled) nebo trend (klimaalarmistický pohled). Cokoli v krajině podpoříme nebo potlačíme, může mít za určitých (i neopakovatelných) podmínek fatální následky. Opačný případ k osudu čínských vrabců, kdy tam něco bylo a už není) je například dovoz králíků, psů, krys a nevímčehoještě do Austrálie. Jinak řečeno, nejen "Velký kormidelník" Mao měl šílené nápady. Jen naše civilizace se nikdy nemýlí ... :-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

26.11.2022 18:51 Reaguje na Vladimír Němec
U nás kdysi vrabci sídlili v podsebití střechy baráku. Na konci střechy u rýny byla střecha kdysi pro poslední křidlici poněkud zvednutá, možná proto, aby ze střechy nepadal tolik sníh. Byla tam spodní deska na krovu, horní deska, na které byla krytina a mezi nimi několik centimetrů vysoký prostor zatlučený úzkou deskou nebo latí. Ta občas místy vypadávala a vzniklými děram i se dovnitř dostávali vrabci a plnili to tam suchou trávou a peřím a podobným nepořádkem.
Odpovědět
 
reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist